Hospodářské Noviny, leden-červen 1972 (XVI/1-26)
1972-06-23 / No. 25
EKONOMICKÝ TÝDENÍK ÚV KSČ ^ £■ 23. ČERVNA 1972 CENA 1,50 Kcs * Z OBSAHU: Základ dalšího rozvoje # Viac pozornosti dani z obratu • Bezpečnost a ochrana zdraví při práci • K reprodukci základních prostředků v hutích ^ Veľtrh Incheba '72 O Cestou racionalizace • Jaký je kapitalistický trh strojirenkých výrobků? • Čtrnáctý rok po revoluci • Výsledek na výbornou. ODBORY Or. VLADIMIR M A ft I K. ijemník ÜRO * i * * * * * 7 * * * li * i * * * * * 7 * * * li P rávě ukončený VIII. všeodborový sjezd nelze posuzovat jen z hlediska vnitropolitického, vnitřního života odborů i z hlediska mezinárodního dělnického hnutí. Jeho dosah se bu bezesporu stále pronikavěji a výrazněji prosazovat ořeuuvším uvnitř národního hospodářství, v rozvoji pra;ovní iniciativy, ve vztazích hospodářského vedení a odbo■ových orgánů a především v účasti pracujících na řízení 'ýroby. Vrcholné sněmování Revolučního odborového hnutí bylo harakterizováno několika rysy, které objektivně obrážely tosavadní tendence ve vývoji naší společnosti, a tím i odboů, a které předznamenávají nová východiska nastávajících náročnějších úkolů. Pokud jde o dosavadní vývoj, byl tento sjezd, reprezentující v podstatě celou dělnickou třídu a ostatní pracující — kromě družstevního rolnictva — výratem definitivního odmítnutí a uzavření reformistické éry / dějinách odborů z let 1968—1969. Sjezd zrušil všechna usnesení předcházejícího VII. všeodborového sjezdu z roku 1969, který byl pro své pravicově oportunistické vyústěni vážnou prohrou celého ROH. Boj proti reformistické koncepci odborů byl provázen stále hlubším poznáním samot íých pracujících, že jedině marxisticko-leninská politika trany — jak byla prosazována od nástupu nového vedeni • čele se soudruhem Gustávem Husákem — je předpo:ladem i zárukou naplňování zájmů dělnické třídy a její iejmasovější organizace — odborového hnutí. Proto i celá oředsjezdová kampaň byla poznamenána nejen vyzrávají tím Ideově politickým procesem uvědomování mas, ale především aktivní politickou podporou a pracovní iniciativu. Proto byl zpětně konsolidační vývoj v samotných záfch odborových organizacích podporován socialisticíy>_ soutěžením jako výrazem ztotožnění se s politikou itrany v celé společnosti, v hospodářství i v podmínkách odborů. v XIV. sjezd KSC vytvořil zásadní podmínky pro další čiútost odborů, pro obnovu a pro rozvoj všech jejich leninských funkcí. Sjezd strany stanovil velmi jasně úkoly a .tevřel prostor, aby samotný všeodborový sjezd určil směry další dlouhodobé koncepční i praktické práce Revolučního odborového hnutí. Významnou oporou pro odbory bylo únorové zasedání 0V KSČ z roku 1972, které rozpracoalo odborovou politiku strany v současné etapě po XIV. sjezdu KSČ a dalo celé činnosti odborového hnutí zásadní politickou a teoretickou orientaci. Únorové plénum ÚV KSČ jednoznačně potvrdilo správnost cesty, kterou po XIV. sjezdu I£SČ nastoupilo celé Revoluční odborové hnutí. Úsilí idborových organizací dostalo na základě závěrů XIV. sjezdu KSČ konkrétní vyjádření v Programu aktivizace ROH do VIII. všeodborového sjezdu. Dnes již lze konstatovat, že se odbory politicky upevnily i organizačně sjednotily. Obnovila se jejich aktivní účast ía řešení problémů národního hospodářství, prohloubila se éče odborů o pracující, rozšiřují se osvědčené formy poiticko-organizátorské a Ideově výchovné práce. Před VIII. všeodborovým sjezdem se rozvinula široká iniciativa pracujících, která je výrazem jejich postoje k závěrům XIV. sjezdu KSČ a cílům všestranného socialistického rozvoje. Vrcholné sněmování odborů je nástupem do nové etapy, 7 níž jsou pro odborové hnutí stanoveny jako výchozí íkoly náročnější požadavky ve všech směrech — v účasti >dborů na' rozvoji národního hospodářství, v péči o pra:ující, v ochraně zájmů a oprávněných potřeb pracujících, ’ Ideologické a kulturně vzdělávací oblasti i v upevňovali mezinárodních vztahů, založených na proletářském inernaclonalismu. Na VIII. všeodborovém sjezdu uvedl předseda ŰRO soudruh ing. K. Hoffmann, že »chceme-li nejúčinněji přispět t realizaci programu strany, musíme si být vědomi, že v nynějším období je podíl odborových organizací na rozvíjení ekonomiky a jejich ekonomická funkce rozhodující. Čím více se přičiníme, aby záměry strany vyjádřené pátou sětiletkou byly plněny lépe, kvalitněji, hospodárněji, na iákladě vysoké produktivity práce a efektivnosti, tím rozsáhleji budeme moci uskutečňovat své poslání, pokud jde j potřeby pracujících«. D evoluční odborové hnutí jako organizace vládnoucí děl** nické třídy se v souladu se svým leninským posláním dně hlásí k spoluodpovědnosti za rozvoj socialistické ekolomikv a další růst životni úrovně. VIII. všeodborový sjezd vytyčil jako přední úkol odborů Intenzívně působit n.i zvýšeui a zkvalitnění účasti pracujících na řízení a rozvoji EKONOMIKA výroby, výstavby a služeb, vlastními formami práce se aktivně podílet na plnění úkolů státního plánu. Zabezpečit účast pracujících na tvorbě a plnění plánů závodů, podniků a výrobních hospodářských jednotek. Odborové orgány v duchu závěrů VIII. všeodborového sjezdu musí zabezpečit účinnou podporu vedení závodů a podniků v úsilí o plnění stanovených úkolů plánu, zvyšování efektivnosti práce, upevňování pracovní rytmičnosíi a kázně a k prosazování celospolečenských zájmů před dílčími zájmy. To předpokládá, aby se důsledně dodržovala zásada projednávání návrhu plánu s pracujícími, prosazovaly do plánů výrobní zkušenosti a pokrokové návrhy pracujících. Pětiletý plán zajišťuje vyšší uspokojování potřeb a upevnění životních jistot pracujících. Nové, kvalitativně vyšší nároky na naší ekonomiku, vyjádřené v závěrech XIV. sjezdu KSČ a konkretizované usnesením únorového pléna ÚV strany, jednoznačně určují i přístup odborů k požadavkům dalšího rozvoje národního hospodářství. Není odpovědnější úlohy odborů, než je úloha získat a přesvědčit všechny pracující, aby dosažení plánovaných cílů považovali za věc své cti, aby při plnění výrobních úkolů projevili vysokou pracovní morálku a tvůrčí přístup. V tomto procesu se odbory musejí stát školou pracovního mistrovství a socialistického vztahu k práci, školou hospodaření, řízení a správy, školou komunismu. Po překonání pravicových deformací odbory postupně rozšiřují formy účasti lidí na rozvoji socialistické ekonomiky. Odborové organizace jsou nositelem účasti pracujících na řízení, ueuzavírají jako konečný stav dosavadní rámec a úroveň těchto forem účasti. Stojí před nimi úkol vytvářet výrobně ekonomické aktivy, zaujímat kvalifikovaná stanoviska k důležitým ekonomickým problémům a návrhům plánů a kvalitativních ukazatelů, podílet se na jejích řešení. Nestačí, aby iniciativa pracujících nabývala stále širšího rozmachu; musíme využívat i bohatou škálu k řešení náročných potřeb ekonomiky. Vneslo se též jasno do organizování iniciativy mas. Ani hospodářské vedení nemůže této iniciativy dosáhnout bez odborů, ani odbory nemohou samy určovat zaměření iniciativy. N áročné úkoly pátého pětiletého plánu vyžadují orientovat soutěžení a závazky výrazně na kvalitativní ukazatele: růst produktivity práce, snižování spotřeby materiálu, surovin, paliv a elektrické energie, na žádoucí sortiment a snižování zmetkovitostí, na vysokou jakost výrobků, na zkracování lhůt investiční a bytové výstavby, na včasné a kvalitní splnění dodávek pro vývoz — zkrátka na všestranné zvýšení efektivnosti výroby. Cesta k tomu nemůže být omezena jen na uzavírání závazků, ale musí se přenést do každodenního soutěžení mezi provozy, dílnami, směnami či kolektivy, mezi profesemi. Formy soutěže sledují vyšší mistrovství, kvalitu a vyšší úspory. U těch nické inteligence se promítají v »průkazech úspěchů těch niků a inženýrů« i v dalších formách soutěže podle konkrétních podmínek pracovišť. Úspěch nové orientace kvality socialistického soutěžení je nemyslitelný bez poda statně širší účasti techniků a inženýrů než předtím. Zkušenosti potvrzují, že pravidelná kontrola a hodnocení uzavřených závazků, vytváření nutných podmínek, správné materiální a morální oceňování soutěžících je cestou k dalšímu rozmachu socialistické soutěže a k překonání jakékoli formálnosti. Nebylo by většího nebezpečí pro autoritu odborů, než kdyby připustily, aby se soutěžení octlo ve slepé uličce formalismu nebo se rozjíždělo po jiných kolejích, než jsou potřeby ekonomiky. Odborové 1 hospodářské orgány musejí být ručitelem toho, že socialistické soutěžení bude metodou výstavby a že pracující poznají pozitivní přínos soutěžení jak pro celou ekonomiku, tak pro jejich kolektiv a pro ně osobně. V takových podmínkách se upevňují soudružské vztahy a rodí socialistický poměr k práci. Od brigád socialistické práce, které jsou nejvyšší formou socialistické pracovní iniciativy, očekáváme, že půjdou v čele masového rozvoje iniciativy pracujících, že budou porážet bariéry zaostalosti, lhostejnosti a setrvačnosti, a že budou udávat krok v boji za vyšší efektivnost našeho hospodářství. DůU^tým prostředkem k intenzivnímu rozvoji výroby a plnění úkolů národního hospodářství jsou komplexní programy socialistické racionalizace. Odborové orgány bv měly být garantem, aby racionalizační programy — kromě odhalování rezerv a využívání vědy a techniky — byly zaměřeny na odstraňování fyzické námahy, na zvyšování bezpečnosti při práci, na zlepšování pracovních podmínek a pracovního prostředí, protože v nich jde o komplexní péči 0 člověka a jeho uplatnění ve výrobním procesu. Kvalitativní obrat v národním hospodářství je podmíněn 1 tím, jak se podaří odborovému hnutí získat pracující pro pochopení náročnosti nadcházejících úkolů ekonomiky a pro jejich zvládnutí. Před základními organizacemi ROH stojí zkouška revoluční zralosti a připravenosti, aby mohly dostát svému poslání. Jen tak mohou odbory být skutečnou oporou strany při obhajobě třídních zájmů pracujícího lidu. Soudruh Gustáv Husák ve svém vystoupení na VIII. všeodborovém sjezdu zdůraznil, že nejdůležitější význam v zapojování pracujících do řízení společnosti má mít dobro pracující Revoluční odborové hnutí, které znovu postupně přebírá svou významnou úlohu jak v rozvoji národního hospodářství, tak při výchově pracujících k socialistickému vztahu k práci, ke společenskému vlastnictví 1 pří péči 0 kulturní a sociální potřeby, o zdraví pracujících, jakož 1 při ochraně zákonných zájmů pracujících. Po VIII. všeodborovém sjezdu, na němž byl dovršen proces politické a organizační konsolidace, musejí se odbory s plnou energií soustředit k tomu rozhodujícímu — k rozvoji efektivnosti národního hospodářství jako předpokladu stále lepšího uspokojování hmotných a kulturních potřeb lidu. Přímý podíl odborů na řešení veřejných záležitostí je důkazem prohlubování socialistické demokracie a jejíha rozšiřování do bezprostřední součinnosti odborvého hnutí s hospodářskými a státními orgány. S tím souvisí i široce demokratická možnost 1 právo odborových organizací v závodech kontrolovat činnost hospodářského aparátu při řízení výroby. Byly podepřeny pravomoce odborů dožadovat se sjednání nápravy všude tam, kde došlo k porušení státního plánu, zájmů a norem našeho socialistického hospodářství a společnosti. Vnitroodborová demkracie, uskutečňovaná v souladu s linií strany na široké základně pracujících mas prolíná bezprostřední účastí lidí na řízení a správě celý systém socialistické demokracie. Další etapa intenzifikace ekonomiky klade před odborové hnutí takové úkoly, které je třeba důkladně promýšlet, nově prosazovat a řešit, při upevňování socialistického pracovního řádu. K s' valitativně vyšší požadavky na naší ekonomiku a úroveň jejího řízení vyjádřené ve směrnicích XIV. sjezdu a konkretizované únorovým plénem ÚV KSC ukazují i směr odborové činností. Dlouhodobý úkol přechodu od extenzivního k intenzivnímu rozvoji národního hospodářství musí být stále více zabezpečován zdroji vědeckotechnického pokroku, nejnovějšími poznatky vědy, výzkumu, technologie, racionalizace výroby, novátorského a zlepšovatelského hnutí. V letech 1948 až 1970 bylo v ÚSSR podáno 3 802 000 zlepšovacích návrhů a 105 321 vynálezů, které přinesly přes 21 miliard Kčs úspor, vyjádřeno jen za jednoroční využívání. Tyto hodnoty potvrzují, že hnutí vynálezců a zlepšovatelů je nevyčerpatelným zdrojem pokroku v technici, komplexní socialistické racionalizaci 1 celém národním hospodářství. Přitom jde v podstatě o nejlevnější investici v technickém rozvoji národního hospodářství. Těmito výsledky se vynálezcovství a zlepšovatelství plným právem řadí mezi trvalé účinné metody zvyšování technické úrovně našeho socialistického hospodářství. Na dosahovaných výsledcích dobrovolné technické tvůrčí práce vynálezců a zlepšovatelů se od jejich začátku podílí nemalou měrou Revoluční odborové hnutí. Odborové orgány vykonaly na tomto úseku velký kus práce, zejména v politicko-organlzátorské činnosti pro dosažení masovostí rozvoje vynálezcovství a zlepšovatelství. Nicméně znatelný pokles počtu podaných zlepšovacích návrhů a vynálezů, pokles jejich rozšiřování v posledních letech, jsou vážnými signály k nápravě. A tak kromě nutného zvýšení hmotného stimulu pro zlepšovatele, vynálezce a novátory, které doporučil VIII. všeodborový sjezd, se musí do díla zapojit organizátorská práce hospodářskotechnického štábu VHJ a podniků 1 odborové svazy. V tomto směru opět začíná působit početný funkcionářský aktiv /Dokončení na str. 31 a Snímek Karel Bayer