Lidové Noviny, duben 1949 (LVII/79-99)

1949-04-03 / No. 79

NEDELE 3. DUBNA 1949 list svazu Československých spisovatelů Hlas míru Jan Pilař* Lid celého světa opakuje v těchto dnech ve všech jazycích jediné slovo: mír. Není to podě­šené voláni ustraáencű, kteří ukazuji na přízrak blížící se války. Není to zoufalý pokřik zbabě­lých pacifistů, kteří nechtějí odporovat zlému. Dnešní hnutí za světový mír je podepřeno vědo­mím síly, která nepramenl z pořtu válečných nástrojů a základen, jimiž haraší a kalkuluje hrstka milionářů v kapitalistických zemích, nýbrž z vůle a přáni pracujícího lidu. Dnešní mírová kampaň je inspirována nenávistí k násilí a vírou v budoucnost. A tato internacionální vůle lidu Je tak vážnou silou, že jl nelze ani seberafinovanějšími machinacemi umlčet, zfal­šovat nebo zlomit. Den ze dne se o tomto faktu přesvědčuji impe­rialističtí rozněcovatelé války. Jakmile odhalili své masky, a zaliali zjevně formovat bojovnou frontu nové války, rozdělujíce svět na dvě polovi­ny, ukázalo se, že v otázce touhy po míru a po mezinárodní spolupráci jsou milionové masy pra­cujícího lidu jednotné a svorné. Že hlas lidu má sílu přehlušit 1 nadirigovaný zvuk megafonů i podplacené sloupce novin v zemích západní oli­garchie a že má šílu bránit se i proti nabitým zbraním. Pro nás kteří v čele se Sovětským svazem svět míru budujeme a tvoříme, je toto dnešní ohromné hnutí za světový mir každodenním sa­mozřejmým úkolem. Věříme v mír, protože si jeho obsah zkonkretňujeme. Uskutečňujeme mír, protože jsme si vytkli tento konkrétní obsah splnit. Zkušenosti z poslední války nás zbavily naivní představy starého humanismu o tom, že stačí podporovat dobro a milovat člověka bez všech vztahů. My jsme se naučili novému huma­nismu, humanismu, který hlásá a uskutečňuje socialistický Sovětský svaz. Přesvědčili jsme se, že, aby mohlo existovat dobro, musí být zahubeno zlo. Přesvědčili jsme se, že toliko člověk, který pracuje a tvoří, je člověk hodný naši lásky a našeho obdivu. A my tím, že tyto zásady uvádíme v život, posilujeme světový mir. Vyoperovali jsme zlo kapitálu a zotročování člověka z naší společnosti. Ale nespokojujeme se s tím. Chceme, aby i po­robený lid v ostatních zemích znal základní pří­činy nových váltek. Tuto bdělost charakterisoval správně sovětský spisovatel Boris Polevoj, když řekl, že v zemích lidové demokracie nemůže být nikdo úplně šťastný do té doby, dokud poslední člověk na světě nezíská štěstí, plynoucí z vítěz­ství nad necitelností kapitálu. Náš pracující člověk se už dožil tohoto štěstí, o němž dosud sní miliony dělníků v kapitalistic­kých zemích. Náš člověk se stal hrdinou dne. Vstupuje do románů a dramat, na plátna obrazů a filmů. Je to člověk, který si sám vládne, ä který buduje a vytváří svou budoucnost. Je si vědom krásného života, který ho očekává. Ví, že mu už z něho nikdo nebude ujídat a loupit. Proto se brání válce. Proto proti nl vysílá do boje svou víru v mír. Proto národy Sovětského svazu proměňují pouště a stepi v životodárné za- Tirady, proto obnovují města a chystají nový věk komunismu. Proto polský lid ještě s' větší hou­ževnatostí a radostným nadšením zdvíhá stěny rozbořených domů a klene střechy nad novými obydlími. Proto obnovuje s fantastickou trpěli­vostí a obětavostí stavitelské památky měst, které rozdrtila poslední válka. Proto vede bul­­, harská mládež fanatický boj proti zaostalosti a vylamuje dračí zuby bídy, nastřádané nepře­jícími staletími. Proto i u nás stavíme nové to­várny, stupňujeme pracovní nadšení, napřimuje­­me člověka a zpřístupňujeme mu všechno, co ruce našich dělníků a umělců vytvořily nejlep­­žiho. To je naše mírové krédo. Je jím osvobozená práce a důvěra v zítřek. A z toho plyne neoby­čejná jistota a pevnost postoje našeho lidu. Jest­liže si dnes vzpomínáme na odraz předválečných mírových kampaní společnosti naší tehdejší bur­­žoasie a inteligence, vidíme, jak se podstatně liší od postoje dnešního lidu. Ani stopy po ustraše­­nectví, ani . zbla zmatku, válečné paniky, pod kterou se třesou a prohýbají měšťáci západních Zemí. Dnes nikoho z našich pracujících ani ne­napadne, aby se strachoval a bál o osud příštího dne. Dnes odpovídají naši dělníci na každý po­dobný pokus pracovním soutěžením, rolníci zvý­šením dodávek, dnes odpovídají naší spisovatelé novými díly, které mluví jasně, jednoznačně, pev­ně a jsou na straně socialismu. To je nový rys našeho národního charakteru, který vyrostl z no­vého poválečného uspořádání našeho státu. Znak, který je třeba vyzdvihnout, aby si ho všichni dobře uvědomili u nás i v cizně. . Náš lid v čele s lidem Sovětského svazu a lido­vých demokracií vede v mírové kampani. A není osamocen. Přidávají se k němu houfně milionové masy v ostatních zemích. Fronta míru den ze dne narůstá a mohutní. My si to uvědomujeme a uvědomují si to i mohutné zástupy v kapita­listických státech. Dnes o této síle vědí i ne­přátelé míru. Rádi by ji zastavili, neboť s ní ne­počítali ve svých koncepcích. Rádi by ji diskre­ditovali a zardousili. Dělají vše možné,, ale hlas míru přeskakuje hranice,, prolamuje hradby lži, trhá pouta a zní jako píseň, jako orkán, jako výstražná bouře, za kterou se vyčasí. Pravda lidu dobývá posic a nikdo jí nemůže zacpat ústa. Za porozumění a mír mezi národy Výzva čs. vysokých škol k vysokým školám ostatních národů čt - Praha 2. dubna Vysoké školy československé se obracejí k vysokým školám ostatních národů s vý­zvou, aby pomáhaly ve svých zemích šířit a objasňovat myšlenku boje za trvalý mír i aby pomáhaly spojit mírové úsilí lidu svých zemí s mírovým úsilím světovým. Vysoké školy čs. dovolávají se v posledních 11 letech již po druhé dávné mezinárodnosti vědy i vysokého školství v zájmu světového míru,a svobody národů. Před 11 lety se obrátily k mnohým ze svých zahraničních sester ve chvíli mnichovské kříse. Jejich voláni bylo tehdy marné: ruce těch, kdo chystali válku, nebyly zadrženy a největší válka dějin, která počala naším národ­ním neštěstím, zpustošila tvář zeměkoule a připravila šest let nesmírného utrpení lidu naší země. Tentokrát jsou znovu při práci síly, usilující o' válku. Je však také již silné meziná­rodní hnutí, které se proti jejich záměru staví a volá k bdělost} lid všech zemí, stamiliony pracovníků výroby i kultury. Cs. vysoké školy připojují k němu touto výzvou svůj hlas. Cítí se k tomu oprávněny svou staletou minulostí, počínající husitským bojem o sociální a hospodářské osvobození člověka i sbratření všeho lidstva. Cítí se však zavázány i pří­tomností své země a jejího lidu, neboť také dnes usilují národy Československa o vybudo­vání společnosti spravedlivé, nikoho neutiskující, rostoucí ze spolupráce všech. „Takováto společnost,“ pokračuje výzva* „nemůže nechtít mír, nemůže neusilovat o bratrskou soli­daritu národů navzájem si rovných, druh druha neutiskujících a bratrsky spolupracujících.“ Vyslovujeme naději, že náš podnět vlídně přijmete a přejeme vašemu počínání, jež jej uvede v život, zdar co největší. Výzvu podepsaly: Universita Karlova v Praze. — Masarykova universita v Brně. — Slovenská universita v Bra­tislavě. — Palackého universita v Olomouci. — České vysoké učení technické v Praze. — České vysoké učení technické dr. Edvarda Beneše v Brně. — Vysoká škola báňská v Ostravě. — Vyso­ká škola veterinární v Brně. — Vysoká škola zemědělská v Brně. — Husova evangelická fa­kulta bohoslovecká v Praze. — Evangelická fakulta bohoslovecká v Bratislavě. — Katolická fa­kulta bohoslovecká v Bratislavě. —7 Akademie výtvarných umění v Praze. — Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze. — Akademie musických umění v Praze. — Janáčkova akademie musických umění v Brně. —- Vysoká škola technická v Bratislavě. — Vysoká škola obchodní v Bratislavě. — Vysoká škola politická a sociální v Praze. — Vysoká škola sociální v Brně. — Vysoká škola lesnického a polnohospodářského inženýrství v Košicích. Předseda vlády A. Zápotocký o mírové ofensivě pracujícího lidu " J - Praha 2. dubna Předseda vlády Antonin Zápotocký odpověděl listu Práce na otázky o mírovém hnutí pracu­jícího lidu ke kongresu pařížskému na obranu míru takto: Jednotná, organisovaná a bojovná dělnická třída je jedinou silou, která může zabránit no­vému imperialistickému útoku proti svobody­milovným národům. Tak zvaná „studená vál­ka“, vedená některými západními mocnostmi proti Sovětskému svazu a lidovým demokra­ciím, je spojena s útokem kapitálu na životni úroveň a práva dělnické třídy kapitalistických zemí, aby její bojovná schopnost byla oslabo­vána před vypuknutím hospodářské krise a aby její vůle byla podrobena imperialistickým zá­měrům monopolistů. Mírová ofensiva pracujícího lidu všech národů není proto jenom bojem o za­chování míru a uklidnění rozeštvaného světa, nvbrž také bojem o zachování práv pracujících vrstev a o zlepšení jejich životních podmínek. Je vlastně jenom jinou formou denního boje proti kapitálu. Samostatnost a nezávislost českého a sloven­ského národa jsme si těžce vybojovali a nikdy nezapomeneme, že bez pomoci Sovětského svazu bychom svobodu nebyli získali. Opřeni o přá­telský a spojenecký svazek se Sovětským sva­­jscm, svou samostatnost a nezávislost dnes i do budoucnosti uchráníme. V tomto spojeneckém svazku budeme bránit mír, budeme budovat, bu­deme tvořit pro národ a všechen pracující lid. Nejlepším a nejúčinnějším příspěvkem česko­slovenského pracujícího lidu k posílení věci míru je splnění a přeplnění našeho pětiletého plánu. Mírové hlasování Ca. přípravnému výboru Světového sjezdu pro mír došlo další veliké množství resolucí, dopisů a telegramů. Školští, osvětoví a kulturní pracov­níci Plzeňského kraje píší: „S obrozenými silami tvůrčí práce naší literatury, vědy i našeho umě­ní, po boku naší dělnické třídy, budeme upevňo­vat a zocelovat náš lid v jeho spravedlivém bojí za mír a věříme v jeho plné vítězství za vedení největší mírové velmoci — Sovětského svazu. „Předsednictvo ROH — Svaz zaměstnanců SNB praví ve svém prohlášení: „Jako ochránci bez­pečnosti občanů proti bezpráví, násilí a zločinu jsme přesvědčeni o tom, že největším zločinem, páchaným na lidu je válka. Obracíme se proto ke svým kolegům všech zemí s výzvou, aby se z vnitřního přesvědčení připojili k pracujícímu lidu v jeho volání po míru a postavili se proti všemu, co mírumilovné snahy ohrožuje, přede­vším pak proti pokusům znepřátelit lid různých národů proti sobě.“ Zaměstnanci ČKD — Loděnice v Libní, vyzý­vají pracující celého světa a pokrokové složky všech národů, aby se postavili za obránce míru v čele se Sovětským svazem. Akční výbor Ná­rodní fronty v Strakonicích píše: „Budeme se snažit přispět spolu se všemi pokrokovými si­lami k záchraně trvalého míru.“ ROH — Svaz zaměstnanců v dopravě se při­hlásil se všemi svými 300.000 členy do mirové fronty. Svaz oznámil, že vyzval všechny své členy-železničáře, pošťáky a zaměstnance všech ostatních dopravních úseků, aby se činně účast­nili mírového hnutí. Své odhodlání bojovat za trvalý mír vyslovili zaměstnanci Spolku pro che­mickou a hutní výrobu, n. p., závod Roudnice' n. L. Zaměstnanci sklárny Inwald, závod Palmo- König, členové Svazu čs.-sovětského přátelství v Pelhřimově a další organisace a instituce. Mezinárodní svaz studentstva, který sdružuje tři miliony studentů z 54 zemí a jehož stálé sídlo je v Praze, vysílá na Světový sjezd pro mír v Pa­říži tyto své význačné pracovníky: inž. Jožu Grohmana, předsedu Svazu Torna Maddena, ge­nerálního tajemníka Svazu, za Všeindickou stu­dentskou federaci Indku Bakayu, dále člena vý­konného výboru Svazu a představitele demokra­tické federace studentů Iránu, člena výkonného výboru a představitele Ústředního svazu stu­dentů demokratického Španělska Luise Ascara­teho, představitelku bulharského studentstva Rainu Georgievu a po jednom zástupci z Viet­namu a demokratického Řecka. Zástupci armádních sokolských jednot se sešli, aby pojednali o dnešním mírovém hnutí. V závě­ru jednání vypracovali manifest, v němž se m. j. praví: My, vojáei, příslušníci vojenských sokolských jednot, pozorně sledujeme nebezpečnou hru im­perialistických hazardérů o světový mír. V tá­boře válečných hazardérů a atomových štváčů nacházíme představitele odumírajícího řádu a v táboře pokroku a míru vidíme stále mohutnějící síly pracující. Radostně jsme přivítali velikou odezvu konference vědeckých a kulturních pra­covníků v Novém Yorku. Jsme přesvědčení, že pařížský mírový sjezd, kde 7000 delegátů z ce­lého světa bude jednat o prostředcích k zajištění a udrženi míru, ještě více posílí a dále rozvine pevnou vůli mír udržet, zajistit a ubránit. Připojujeme se k milionovým řadám obránců světového míru a za nejúčinnější formu boje za mír považujeme: 1. usilovnou výchovu svých příslušníků na základě marxismu-leninismu, 2. splnění naší pětiletky, což znamená pro nás, pří­slušníky vojenských sokolských jednotrdosažení dokonalé bojeschopnosti naší lidově demokratic­ké armády také pomocí správného provádění tě­lovýchovy a sportu, neboť tím zajistíme pracov­ní a brannou schopnosť#iaáeho lidu. Mír chceme, mír zajišťujeme a za mír budeme po boku zas­tánce míru a našeho osvoboditele a ochránce, slavného Sovětského svazu, bojovat a vítězit. — Podepsäni: za ASV plk. gen. štábu V. Sacher, předseda, škpt. S. Matas, vzdělavatel. Váleční pošlťozenci seúčastní mírové manifestace Ústřední sekretariát Družiny českosloven­ských válečných poškozenců v Praze vyzývá členy Družiny, aby spontánně se účastnili míro­vé manifestace, která se koná ve středu 13. dub­na na Staroměstském náměstí. Váleění, vojen­ští a občanští poškozenci musí býtl mezi první­mi obránci míru. Oni na svém těle poznali hrů­zy válek a proto musí volatí ke všem lidem dob­ré vůle, aby znemožněno bylo utrpení, bída a zoufalství. ROC. 57. CIS. 79. Za 2,50 Kčs Rozhovor o tmíce Stanislav Budin MSI jsem v těchto dnech zajímavý rozhovor 8 jedním Američanem. Je to muž vzdělaný — ovšem po americkú, to jest jednostranně vzdě­o laný. Má zvláštní zájem zahraniční politiku. Přijel do Evropy „na druhou stranu železné opony“, aby se přesvěd­čil, jak vypadá „atlan­tický pakt s této stra­ny“. Ptal se mne, co soudím o paktu. Řekl jsem, že je to za prvé pakt proti osvobozenskému hnutí v západní Evropě. Přisvěd­čil. Vytvořili jste tedy novou svátou alianci, řekl jsem. Svatou alianci světové reakce. A vzpomínáte si, pokračoval jsem, když vznikla první svátá aliance po poráž­ce Napoleona, že tehdy Amerika, která byla ve srovnáni s reakčními evropskými monarchicnii pokrokovým a demokratickým státem, se proti ni postavila ? Ano, pravil, jenže tenkrát svátá aliance chtěla násilím, vnutit jihoamerickým republikám španělské panství a tak pomoci světové reakci, kdežto tentokrát nová svátá aliance chce bránil svobodu západoevropských státü. A kdo tu svo­bodu ohrožuje'! ptal jsem se. Nebyl to ruský carismus, který v osvobozenském hnutí ruského lidu viděl britskou nebo německou intriku, a nebyl to Goebbels, který v každém i liberálním odpůrci nacismu spatřoval bolševického agenta? ta druhé, řekl jsem, je to válečný pakt, namí­řený proti Sovětskému svazu a proti nám. Ame­ričan přisvědčil. Vytvořili jste tedy nový vá­lečný blok. Jenže kam to povede t Abyste mohli bojovat, potřebujete vojáky. Ne, nechceme bo­jovat, pravil Američan. Žádný Američan si ne­přeje válku. Připouštím, že velká.většina Ame­ričanů si nepřeje válku, řekl jsem já, ale jestliže vaše vláda si také nepřeje válku, proč uzavírá válečné pakty f Aby odstrašila jiné, aby válku nezačali, řekl Američan. Ale jaké máte důkazy, že jiní chtějí začít válku ? Vždyť jiní, to jest Sovětský svaz, už vám během jednoho roku tři­krát nabízel jednání o dohodě, a byla to vaše vláda, která to odmítla a místo jednáni jen zbrojí, vyhrožuje a uzavírá válečné pakty. Nemůžeme jednat o dohadě se Sovětským sva­zem, pravil Američan, dokud nejsme dost silni a vyzbrojení. A co vaše atomová puma? i ptal jsem se. Ta nestačí, potřebujeme také vojáky, řekl Američan. A ty byste chtěli ze západní Evropy? — dotazoval jsem se. Také, pravil Američan. Jenže kde byste je v západní Evropě vzali? Můžete spoléhat na vojáky francouzské? Docela prý ne. A na italské? Také ne. Když ne na francouzské a na italské, fekl jsem, zbývá vám Anglie, která, jak známo, vojáky dává vel­mi nerada, nejvýš má loďstvo, a pak ještě Belgie a Lucemburk. Stačí vám toŤ Nestačí, řekl Američan. Já bych věděl o národu, který by vám rád dal vojáky, poznamenal jsem. Který to je, zeptal se se zájmem Američan. Němci. To by byl vý­borný spojenec, zejména ti všichni nacisté a esesáci, řekl jsem. Američan na chvíli umlkl. Na to jsme nemysleli, řekl rozpačitě. Vidíte, a my ano, řekl jsem. A proto jsme proti vašim . paktům, plánům a doktrínám. Amerika, to jest americké banky, už jednou Němce vyzbrojily» aby šli na východ. A oni nakonec šli také proti \ vám. Vy se z dějin nechcete poučit. My se však z dějin učíme. Protože potřebujete cizí vojáky, aby vašim vládcům vybojovali jejich války, za­čínáte s atlantickými pakty a skončíte obnove­ním slávy německé armády. Německé průmysl­ník! w® starých místech už máte a německé ge­nerály si v reservě připravujete. Pak už rozhovor pokračoval o počasí a o pří­rodních krásách Prahy. X Můj Američan není hloupý člověk. Je vzdělaný. Netií reakcionář na americké poměry. Naopak, je liberální. Je upřímně přesvědčen, že jeho ze­ Zazněla stejně v Moskvě, Bukurešti, Varšavě, Praze jako v Novém Yorku a za několik týdnů v Paříži. Je to veliké vítězství, které ukazuje skutečné rozvrstvení světa. Svět není rozdělen na státy za oponou a před ní, na západ a východ, jak se to snažili lživí informátoři namluvit svému lidu. Dnes je jasné, že svět se dělí na menšinu egois­tických vykořisťovatelů a na zdrcující většinu pracujících. Strůjci války zažili prohru. Jsou dnešní mírovou kampaní odhaleni a isolováni. Krasořečnění kolem válečných paktů zaniká v mnohamilionovém volání: náš je svět a náš bude mír. A tentokrát to není . jen plané utěšo­vání, tentokrát je to i vůle učinit vše, aby byla zlomena ničivá moc nové války. ' DOPIS Štěpán Peška, dělník Příteli dávný, zda vzpomínáš i ty na naše mládi, jak v cizím zájmu, nezkušeni a víc hladoví než sytí jsme válku proklínali na Balkánu? Teď svíráš kleč kdes na obrubě Hané a vonicí chleba hněteš z kypré hlíny. Já řídím stavy a z jemných vláken tkané v vyrábím látky, plenky, etaminy. Příteli z mládí kdes na obrubě Hané, je mír, však udržet nám je ho třeba pro naše děti, žitím nezklamané, pro jejich štěstí, větší skývu chleba. A ještě chtěl bych říci — dnes, kdy světem zase černé mraky táhnou braň se mnou mír, ať ruce zisky hrabající svou oběť nedosáhnou.

Next