Lidové Noviny, duben 1949 (LVII/79-99)
1949-04-03 / No. 79
NEDELE 3. DUBNA 1949 list svazu Československých spisovatelů Hlas míru Jan Pilař* Lid celého světa opakuje v těchto dnech ve všech jazycích jediné slovo: mír. Není to poděšené voláni ustraáencű, kteří ukazuji na přízrak blížící se války. Není to zoufalý pokřik zbabělých pacifistů, kteří nechtějí odporovat zlému. Dnešní hnutí za světový mír je podepřeno vědomím síly, která nepramenl z pořtu válečných nástrojů a základen, jimiž haraší a kalkuluje hrstka milionářů v kapitalistických zemích, nýbrž z vůle a přáni pracujícího lidu. Dnešní mírová kampaň je inspirována nenávistí k násilí a vírou v budoucnost. A tato internacionální vůle lidu Je tak vážnou silou, že jl nelze ani seberafinovanějšími machinacemi umlčet, zfalšovat nebo zlomit. Den ze dne se o tomto faktu přesvědčuji imperialističtí rozněcovatelé války. Jakmile odhalili své masky, a zaliali zjevně formovat bojovnou frontu nové války, rozdělujíce svět na dvě poloviny, ukázalo se, že v otázce touhy po míru a po mezinárodní spolupráci jsou milionové masy pracujícího lidu jednotné a svorné. Že hlas lidu má sílu přehlušit 1 nadirigovaný zvuk megafonů i podplacené sloupce novin v zemích západní oligarchie a že má šílu bránit se i proti nabitým zbraním. Pro nás kteří v čele se Sovětským svazem svět míru budujeme a tvoříme, je toto dnešní ohromné hnutí za světový mir každodenním samozřejmým úkolem. Věříme v mír, protože si jeho obsah zkonkretňujeme. Uskutečňujeme mír, protože jsme si vytkli tento konkrétní obsah splnit. Zkušenosti z poslední války nás zbavily naivní představy starého humanismu o tom, že stačí podporovat dobro a milovat člověka bez všech vztahů. My jsme se naučili novému humanismu, humanismu, který hlásá a uskutečňuje socialistický Sovětský svaz. Přesvědčili jsme se, že, aby mohlo existovat dobro, musí být zahubeno zlo. Přesvědčili jsme se, že toliko člověk, který pracuje a tvoří, je člověk hodný naši lásky a našeho obdivu. A my tím, že tyto zásady uvádíme v život, posilujeme světový mir. Vyoperovali jsme zlo kapitálu a zotročování člověka z naší společnosti. Ale nespokojujeme se s tím. Chceme, aby i porobený lid v ostatních zemích znal základní příčiny nových váltek. Tuto bdělost charakterisoval správně sovětský spisovatel Boris Polevoj, když řekl, že v zemích lidové demokracie nemůže být nikdo úplně šťastný do té doby, dokud poslední člověk na světě nezíská štěstí, plynoucí z vítězství nad necitelností kapitálu. Náš pracující člověk se už dožil tohoto štěstí, o němž dosud sní miliony dělníků v kapitalistických zemích. Náš člověk se stal hrdinou dne. Vstupuje do románů a dramat, na plátna obrazů a filmů. Je to člověk, který si sám vládne, ä který buduje a vytváří svou budoucnost. Je si vědom krásného života, který ho očekává. Ví, že mu už z něho nikdo nebude ujídat a loupit. Proto se brání válce. Proto proti nl vysílá do boje svou víru v mír. Proto národy Sovětského svazu proměňují pouště a stepi v životodárné za- Tirady, proto obnovují města a chystají nový věk komunismu. Proto polský lid ještě s' větší houževnatostí a radostným nadšením zdvíhá stěny rozbořených domů a klene střechy nad novými obydlími. Proto obnovuje s fantastickou trpělivostí a obětavostí stavitelské památky měst, které rozdrtila poslední válka. Proto vede bul, harská mládež fanatický boj proti zaostalosti a vylamuje dračí zuby bídy, nastřádané nepřejícími staletími. Proto i u nás stavíme nové továrny, stupňujeme pracovní nadšení, napřimujeme člověka a zpřístupňujeme mu všechno, co ruce našich dělníků a umělců vytvořily nejlepžiho. To je naše mírové krédo. Je jím osvobozená práce a důvěra v zítřek. A z toho plyne neobyčejná jistota a pevnost postoje našeho lidu. Jestliže si dnes vzpomínáme na odraz předválečných mírových kampaní společnosti naší tehdejší buržoasie a inteligence, vidíme, jak se podstatně liší od postoje dnešního lidu. Ani stopy po ustrašenectví, ani . zbla zmatku, válečné paniky, pod kterou se třesou a prohýbají měšťáci západních Zemí. Dnes nikoho z našich pracujících ani nenapadne, aby se strachoval a bál o osud příštího dne. Dnes odpovídají naši dělníci na každý podobný pokus pracovním soutěžením, rolníci zvýšením dodávek, dnes odpovídají naší spisovatelé novými díly, které mluví jasně, jednoznačně, pevně a jsou na straně socialismu. To je nový rys našeho národního charakteru, který vyrostl z nového poválečného uspořádání našeho státu. Znak, který je třeba vyzdvihnout, aby si ho všichni dobře uvědomili u nás i v cizně. . Náš lid v čele s lidem Sovětského svazu a lidových demokracií vede v mírové kampani. A není osamocen. Přidávají se k němu houfně milionové masy v ostatních zemích. Fronta míru den ze dne narůstá a mohutní. My si to uvědomujeme a uvědomují si to i mohutné zástupy v kapitalistických státech. Dnes o této síle vědí i nepřátelé míru. Rádi by ji zastavili, neboť s ní nepočítali ve svých koncepcích. Rádi by ji diskreditovali a zardousili. Dělají vše možné,, ale hlas míru přeskakuje hranice,, prolamuje hradby lži, trhá pouta a zní jako píseň, jako orkán, jako výstražná bouře, za kterou se vyčasí. Pravda lidu dobývá posic a nikdo jí nemůže zacpat ústa. Za porozumění a mír mezi národy Výzva čs. vysokých škol k vysokým školám ostatních národů čt - Praha 2. dubna Vysoké školy československé se obracejí k vysokým školám ostatních národů s výzvou, aby pomáhaly ve svých zemích šířit a objasňovat myšlenku boje za trvalý mír i aby pomáhaly spojit mírové úsilí lidu svých zemí s mírovým úsilím světovým. Vysoké školy čs. dovolávají se v posledních 11 letech již po druhé dávné mezinárodnosti vědy i vysokého školství v zájmu světového míru,a svobody národů. Před 11 lety se obrátily k mnohým ze svých zahraničních sester ve chvíli mnichovské kříse. Jejich voláni bylo tehdy marné: ruce těch, kdo chystali válku, nebyly zadrženy a největší válka dějin, která počala naším národním neštěstím, zpustošila tvář zeměkoule a připravila šest let nesmírného utrpení lidu naší země. Tentokrát jsou znovu při práci síly, usilující o' válku. Je však také již silné mezinárodní hnutí, které se proti jejich záměru staví a volá k bdělost} lid všech zemí, stamiliony pracovníků výroby i kultury. Cs. vysoké školy připojují k němu touto výzvou svůj hlas. Cítí se k tomu oprávněny svou staletou minulostí, počínající husitským bojem o sociální a hospodářské osvobození člověka i sbratření všeho lidstva. Cítí se však zavázány i přítomností své země a jejího lidu, neboť také dnes usilují národy Československa o vybudování společnosti spravedlivé, nikoho neutiskující, rostoucí ze spolupráce všech. „Takováto společnost,“ pokračuje výzva* „nemůže nechtít mír, nemůže neusilovat o bratrskou solidaritu národů navzájem si rovných, druh druha neutiskujících a bratrsky spolupracujících.“ Vyslovujeme naději, že náš podnět vlídně přijmete a přejeme vašemu počínání, jež jej uvede v život, zdar co největší. Výzvu podepsaly: Universita Karlova v Praze. — Masarykova universita v Brně. — Slovenská universita v Bratislavě. — Palackého universita v Olomouci. — České vysoké učení technické v Praze. — České vysoké učení technické dr. Edvarda Beneše v Brně. — Vysoká škola báňská v Ostravě. — Vysoká škola veterinární v Brně. — Vysoká škola zemědělská v Brně. — Husova evangelická fakulta bohoslovecká v Praze. — Evangelická fakulta bohoslovecká v Bratislavě. — Katolická fakulta bohoslovecká v Bratislavě. —7 Akademie výtvarných umění v Praze. — Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze. — Akademie musických umění v Praze. — Janáčkova akademie musických umění v Brně. —- Vysoká škola technická v Bratislavě. — Vysoká škola obchodní v Bratislavě. — Vysoká škola politická a sociální v Praze. — Vysoká škola sociální v Brně. — Vysoká škola lesnického a polnohospodářského inženýrství v Košicích. Předseda vlády A. Zápotocký o mírové ofensivě pracujícího lidu " J - Praha 2. dubna Předseda vlády Antonin Zápotocký odpověděl listu Práce na otázky o mírovém hnutí pracujícího lidu ke kongresu pařížskému na obranu míru takto: Jednotná, organisovaná a bojovná dělnická třída je jedinou silou, která může zabránit novému imperialistickému útoku proti svobodymilovným národům. Tak zvaná „studená válka“, vedená některými západními mocnostmi proti Sovětskému svazu a lidovým demokraciím, je spojena s útokem kapitálu na životni úroveň a práva dělnické třídy kapitalistických zemí, aby její bojovná schopnost byla oslabována před vypuknutím hospodářské krise a aby její vůle byla podrobena imperialistickým záměrům monopolistů. Mírová ofensiva pracujícího lidu všech národů není proto jenom bojem o zachování míru a uklidnění rozeštvaného světa, nvbrž také bojem o zachování práv pracujících vrstev a o zlepšení jejich životních podmínek. Je vlastně jenom jinou formou denního boje proti kapitálu. Samostatnost a nezávislost českého a slovenského národa jsme si těžce vybojovali a nikdy nezapomeneme, že bez pomoci Sovětského svazu bychom svobodu nebyli získali. Opřeni o přátelský a spojenecký svazek se Sovětským svajscm, svou samostatnost a nezávislost dnes i do budoucnosti uchráníme. V tomto spojeneckém svazku budeme bránit mír, budeme budovat, budeme tvořit pro národ a všechen pracující lid. Nejlepším a nejúčinnějším příspěvkem československého pracujícího lidu k posílení věci míru je splnění a přeplnění našeho pětiletého plánu. Mírové hlasování Ca. přípravnému výboru Světového sjezdu pro mír došlo další veliké množství resolucí, dopisů a telegramů. Školští, osvětoví a kulturní pracovníci Plzeňského kraje píší: „S obrozenými silami tvůrčí práce naší literatury, vědy i našeho umění, po boku naší dělnické třídy, budeme upevňovat a zocelovat náš lid v jeho spravedlivém bojí za mír a věříme v jeho plné vítězství za vedení největší mírové velmoci — Sovětského svazu. „Předsednictvo ROH — Svaz zaměstnanců SNB praví ve svém prohlášení: „Jako ochránci bezpečnosti občanů proti bezpráví, násilí a zločinu jsme přesvědčeni o tom, že největším zločinem, páchaným na lidu je válka. Obracíme se proto ke svým kolegům všech zemí s výzvou, aby se z vnitřního přesvědčení připojili k pracujícímu lidu v jeho volání po míru a postavili se proti všemu, co mírumilovné snahy ohrožuje, především pak proti pokusům znepřátelit lid různých národů proti sobě.“ Zaměstnanci ČKD — Loděnice v Libní, vyzývají pracující celého světa a pokrokové složky všech národů, aby se postavili za obránce míru v čele se Sovětským svazem. Akční výbor Národní fronty v Strakonicích píše: „Budeme se snažit přispět spolu se všemi pokrokovými silami k záchraně trvalého míru.“ ROH — Svaz zaměstnanců v dopravě se přihlásil se všemi svými 300.000 členy do mirové fronty. Svaz oznámil, že vyzval všechny své členy-železničáře, pošťáky a zaměstnance všech ostatních dopravních úseků, aby se činně účastnili mírového hnutí. Své odhodlání bojovat za trvalý mír vyslovili zaměstnanci Spolku pro chemickou a hutní výrobu, n. p., závod Roudnice' n. L. Zaměstnanci sklárny Inwald, závod Palmo- König, členové Svazu čs.-sovětského přátelství v Pelhřimově a další organisace a instituce. Mezinárodní svaz studentstva, který sdružuje tři miliony studentů z 54 zemí a jehož stálé sídlo je v Praze, vysílá na Světový sjezd pro mír v Paříži tyto své význačné pracovníky: inž. Jožu Grohmana, předsedu Svazu Torna Maddena, generálního tajemníka Svazu, za Všeindickou studentskou federaci Indku Bakayu, dále člena výkonného výboru Svazu a představitele demokratické federace studentů Iránu, člena výkonného výboru a představitele Ústředního svazu studentů demokratického Španělska Luise Ascarateho, představitelku bulharského studentstva Rainu Georgievu a po jednom zástupci z Vietnamu a demokratického Řecka. Zástupci armádních sokolských jednot se sešli, aby pojednali o dnešním mírovém hnutí. V závěru jednání vypracovali manifest, v němž se m. j. praví: My, vojáei, příslušníci vojenských sokolských jednot, pozorně sledujeme nebezpečnou hru imperialistických hazardérů o světový mír. V táboře válečných hazardérů a atomových štváčů nacházíme představitele odumírajícího řádu a v táboře pokroku a míru vidíme stále mohutnějící síly pracující. Radostně jsme přivítali velikou odezvu konference vědeckých a kulturních pracovníků v Novém Yorku. Jsme přesvědčení, že pařížský mírový sjezd, kde 7000 delegátů z celého světa bude jednat o prostředcích k zajištění a udrženi míru, ještě více posílí a dále rozvine pevnou vůli mír udržet, zajistit a ubránit. Připojujeme se k milionovým řadám obránců světového míru a za nejúčinnější formu boje za mír považujeme: 1. usilovnou výchovu svých příslušníků na základě marxismu-leninismu, 2. splnění naší pětiletky, což znamená pro nás, příslušníky vojenských sokolských jednotrdosažení dokonalé bojeschopnosti naší lidově demokratické armády také pomocí správného provádění tělovýchovy a sportu, neboť tím zajistíme pracovní a brannou schopnosť#iaáeho lidu. Mír chceme, mír zajišťujeme a za mír budeme po boku zastánce míru a našeho osvoboditele a ochránce, slavného Sovětského svazu, bojovat a vítězit. — Podepsäni: za ASV plk. gen. štábu V. Sacher, předseda, škpt. S. Matas, vzdělavatel. Váleční pošlťozenci seúčastní mírové manifestace Ústřední sekretariát Družiny československých válečných poškozenců v Praze vyzývá členy Družiny, aby spontánně se účastnili mírové manifestace, která se koná ve středu 13. dubna na Staroměstském náměstí. Váleění, vojenští a občanští poškozenci musí býtl mezi prvními obránci míru. Oni na svém těle poznali hrůzy válek a proto musí volatí ke všem lidem dobré vůle, aby znemožněno bylo utrpení, bída a zoufalství. ROC. 57. CIS. 79. Za 2,50 Kčs Rozhovor o tmíce Stanislav Budin MSI jsem v těchto dnech zajímavý rozhovor 8 jedním Američanem. Je to muž vzdělaný — ovšem po americkú, to jest jednostranně vzděo laný. Má zvláštní zájem zahraniční politiku. Přijel do Evropy „na druhou stranu železné opony“, aby se přesvědčil, jak vypadá „atlantický pakt s této strany“. Ptal se mne, co soudím o paktu. Řekl jsem, že je to za prvé pakt proti osvobozenskému hnutí v západní Evropě. Přisvědčil. Vytvořili jste tedy novou svátou alianci, řekl jsem. Svatou alianci světové reakce. A vzpomínáte si, pokračoval jsem, když vznikla první svátá aliance po porážce Napoleona, že tehdy Amerika, která byla ve srovnáni s reakčními evropskými monarchicnii pokrokovým a demokratickým státem, se proti ni postavila ? Ano, pravil, jenže tenkrát svátá aliance chtěla násilím, vnutit jihoamerickým republikám španělské panství a tak pomoci světové reakci, kdežto tentokrát nová svátá aliance chce bránil svobodu západoevropských státü. A kdo tu svobodu ohrožuje'! ptal jsem se. Nebyl to ruský carismus, který v osvobozenském hnutí ruského lidu viděl britskou nebo německou intriku, a nebyl to Goebbels, který v každém i liberálním odpůrci nacismu spatřoval bolševického agenta? ta druhé, řekl jsem, je to válečný pakt, namířený proti Sovětskému svazu a proti nám. Američan přisvědčil. Vytvořili jste tedy nový válečný blok. Jenže kam to povede t Abyste mohli bojovat, potřebujete vojáky. Ne, nechceme bojovat, pravil Američan. Žádný Američan si nepřeje válku. Připouštím, že velká.většina Američanů si nepřeje válku, řekl jsem já, ale jestliže vaše vláda si také nepřeje válku, proč uzavírá válečné pakty f Aby odstrašila jiné, aby válku nezačali, řekl Američan. Ale jaké máte důkazy, že jiní chtějí začít válku ? Vždyť jiní, to jest Sovětský svaz, už vám během jednoho roku třikrát nabízel jednání o dohodě, a byla to vaše vláda, která to odmítla a místo jednáni jen zbrojí, vyhrožuje a uzavírá válečné pakty. Nemůžeme jednat o dohadě se Sovětským svazem, pravil Američan, dokud nejsme dost silni a vyzbrojení. A co vaše atomová puma? i ptal jsem se. Ta nestačí, potřebujeme také vojáky, řekl Američan. A ty byste chtěli ze západní Evropy? — dotazoval jsem se. Také, pravil Američan. Jenže kde byste je v západní Evropě vzali? Můžete spoléhat na vojáky francouzské? Docela prý ne. A na italské? Také ne. Když ne na francouzské a na italské, fekl jsem, zbývá vám Anglie, která, jak známo, vojáky dává velmi nerada, nejvýš má loďstvo, a pak ještě Belgie a Lucemburk. Stačí vám toŤ Nestačí, řekl Američan. Já bych věděl o národu, který by vám rád dal vojáky, poznamenal jsem. Který to je, zeptal se se zájmem Američan. Němci. To by byl výborný spojenec, zejména ti všichni nacisté a esesáci, řekl jsem. Američan na chvíli umlkl. Na to jsme nemysleli, řekl rozpačitě. Vidíte, a my ano, řekl jsem. A proto jsme proti vašim . paktům, plánům a doktrínám. Amerika, to jest americké banky, už jednou Němce vyzbrojily» aby šli na východ. A oni nakonec šli také proti \ vám. Vy se z dějin nechcete poučit. My se však z dějin učíme. Protože potřebujete cizí vojáky, aby vašim vládcům vybojovali jejich války, začínáte s atlantickými pakty a skončíte obnovením slávy německé armády. Německé průmyslník! w® starých místech už máte a německé generály si v reservě připravujete. Pak už rozhovor pokračoval o počasí a o přírodních krásách Prahy. X Můj Američan není hloupý člověk. Je vzdělaný. Netií reakcionář na americké poměry. Naopak, je liberální. Je upřímně přesvědčen, že jeho ze Zazněla stejně v Moskvě, Bukurešti, Varšavě, Praze jako v Novém Yorku a za několik týdnů v Paříži. Je to veliké vítězství, které ukazuje skutečné rozvrstvení světa. Svět není rozdělen na státy za oponou a před ní, na západ a východ, jak se to snažili lživí informátoři namluvit svému lidu. Dnes je jasné, že svět se dělí na menšinu egoistických vykořisťovatelů a na zdrcující většinu pracujících. Strůjci války zažili prohru. Jsou dnešní mírovou kampaní odhaleni a isolováni. Krasořečnění kolem válečných paktů zaniká v mnohamilionovém volání: náš je svět a náš bude mír. A tentokrát to není . jen plané utěšování, tentokrát je to i vůle učinit vše, aby byla zlomena ničivá moc nové války. ' DOPIS Štěpán Peška, dělník Příteli dávný, zda vzpomínáš i ty na naše mládi, jak v cizím zájmu, nezkušeni a víc hladoví než sytí jsme válku proklínali na Balkánu? Teď svíráš kleč kdes na obrubě Hané a vonicí chleba hněteš z kypré hlíny. Já řídím stavy a z jemných vláken tkané v vyrábím látky, plenky, etaminy. Příteli z mládí kdes na obrubě Hané, je mír, však udržet nám je ho třeba pro naše děti, žitím nezklamané, pro jejich štěstí, větší skývu chleba. A ještě chtěl bych říci — dnes, kdy světem zase černé mraky táhnou braň se mnou mír, ať ruce zisky hrabající svou oběť nedosáhnou.