Naše Hlasy, 1974 (XX/1-43)
1974-01-05 / No. 1
Weekly Newspaper of Czechs and Slovaks No: 1 (853) Rořník 20 January 5. 1974 SECOND CLASS MAIL REGISTRATION No: 1928 Kdo JSME odkud — jdeme a kam? Jsou otázky, na které si musí odpovědět kaz’dý z nás, a ta titulní patří mezi né. Jsou odpovedi, které se ve vetši ci menši mire shodují. To je základ jakéhokoliv společentsví. KDO JSME? Národ tvoří vědomí jednoty území, jazyka, historie a kultury. Jsme lidé vytržení ze své zeme (.. tu zemi krásnou, zemi milovanou - kolébku mou i hrob, jiz v dědictví mi danou..) * K k , tezko, pretezko si zachovavame svůj jazyk přes předěl generaci, historie, ac matka přítomnosti je vecí, se kterou si nevíme příliš' rady, a kultura kterou jsme si s sebou přinesli musi jen tezko odolávat drtivému kolotoči životní nutnosti země jež nás přijala, ale přestáváme, či chceme se proto přestat cítit Čechoslováky. ODKUD JDEME? Z míst. jez ac jsou naším domovem, neposkytovala nám pocit jistoty a bezpečí, které jsou základním předpokladem pocitu domova. Všichni vinte Proč. Opustili jsme svou zemi proto, abychom mohli žít svobodně. Stoji však psáno, ze svoboda je nedělitelná, a naše osobní svoboda zde je tedy části nesvobody našich rodin, našich rek. lesu. domu, celého našeho národa doma. A odešli jsme přece také proto - abychom tento prostor mezi svobodou a nesvobodou pomohli překlenout, nebo snad jen kvfili tomu,abychom se venovali sami sobě? Jen proto, ze v této zemi nemusíme stál frontu na vepřové a kedlubny? Jen proto, abychom svůj povznesený zadek vozili na sedadle osmiválce? Pochybuji, že takovéto důvody kdokoli uvedl jako příčinu svého odchodu do žádosti o politický asyl. Ale přece, zdá se. je mnoho z nás, kteří vyľoknnDVa'ii! na druhé straně ht'SsiH € £j A2y JĚ/ & Poslední den v roce jsme se tam zašli podívat. Zbyla jen opuštěná, ponurá místnost ve staré továrně, pavučiny a někde snad zapomenutý tiskařský šotek. Tam stála nedávno sazečka, vedle tiskařský troj a faldovacka, tam byl i sklad papíru, .olova a tiskařské černé, i redakce, administrace a expedice; i pracovní a zároveň jídelní stul vydavatele a tiskaře, majitele i délmka v jedné osobě, vše na padesáti Čtverečních metrech. Odtud vycházely po čtyři roky Naše Hlasy svým obsahem i úpravou úměrné možnostem a okolnostem - než stroje dosloužily. To byla minulost, bez níž by nebylo přítomnosti dneška. S Novým Rokem začíná i nové údobí Našich Hlasů. Nové strojové zařízeni chceme využít k uspokojeni oprávnené vyšších požadavků čtenáře. Jsme nezávislým týdeníkem, v němž nejvyssi etickou normou bude služba zájmům Cechu a Slováku doma i v exilu. Poznali jsme přiliš mnoho nesvobody, než abychom si nevážili práva na svobodu slova. A žili jsme příliš dlouho pod vlivem otrokářů ducha, než abychom se nechali kýmkoliv zotročit. Chceme být vašim týdeníkem, cteným nejen pro informaci, názory a poučení, ale i pro vaši zábavu. Pravidelné budeme otiskovat dvoustránku ’’čtení”. Vynasnažíme se o takovou úroveň, abychom byli týdeníkem nejctenéjším a hodným svých čtenářů, jimž přejeme ze srdce vše nejlepší v Novém Roce a navíc dobrý exilový týdeník. Pochybnost dorozumění mezi komunistickým blokem a svobodným svétem prokázala jasně své opodstatněni během válečného konfliktu Blízkého Východu, jelikož je nemyslitelné, aby Arabi zahájili válečné operace bez předchozího schváleni Moskvy. Stejně tak důsledky arabské blokády olejem pro většinu průmyslové vyspělých zemi zatřásly mocné základy jejich ekonomiky jako součást kombinace společného tlaku koalice komunismu s Araby. / když ekonomický dopad těchto akcí nenarušuje podstatu americké ekonomiky natolik jako jiných zemi. v americkém Kongresu roste nálada, směrujíc! k eliminování vzájemných dohod rusko-amerických, uzavřených presidentem, podléhajících vzhledem k své závaznosti schváleni v Kongresu. Liberalisace komunistické emigrační politiky se jeví nedostatečnou, i kily z v prubehu minulé doby průměrné 3.500 Židů opouštěly Rusko měsíčné, co z vsak většina Kongresu nepovazuje za dostatečný projev pro možnost svobodného odchodu kteréhokoliv ruského občana ze země. Behem zasedání zabývajícího se ve Sněmovně representantu odstraněním diskriminačních opatřeni na obchod s komunistickým blokem, jez byla zavedena v období Studené války, aby podlomila agresivní komunistickou sílu vůči mnoha svobodným zemím, došlo k překvapivému výsledku hlasování, kdy většina 298 zástupců se stavěla proti udelení statusu ”favorisovaného národa” komunistickému Rusku, pri čemž pouze 106 clenu Sněmovny prosazovalo tuto výhodu pro Moskvu. Skutečnou ranou pro principy ”dorozumění” bylo zavedení dodatku sněmovnou, že status favorisovaného národa se odmítá každému komunistickému státu, jenž znemožňuje svým občanům svobodný výjezd ze zeme. Aby ekonomický dosah zákona byl co nej efektivnější na zpomalení výstavby komunistického Ruska, jako další dodatek bylo odhlasováno opatření, jež znemožní poskytnutí amerických úvěru na vládou subvencované obchody do zemí komunistického bloku. S LO V O 0 : ’be, vraj, už spievať netreba: to všetko raz tu bolo. No každou novou piesňou v muzike začne kolo. Slovo je chlieb a vino, marhule, viSne, jablká: túliť sa budú v tvojom srdci jak deťúrence do klbka. Skrehnuté vtáčky sadnú na tvoje prsia 'široké, prežijú takto zimu zradnú. V ich hlasoch čosi pocit R zo svojich vlastných hlbočín Slovo je duch a z neho rodí sa tvorivý ľudský čin. Nech strieka jeho fontána, nech sa v nej dúhy kúpu. Kto srdce dal náín, nech berie celý bochník a nielen smidku skúo<. n i Vodka/.* dohra kniha galt