Práce, červen 1971 (XXVII/128-153)

1971-06-11 / No. 137

deník revolučního odborového HNUTI Praha ■ Pátek 11. června 1971 ■ Ročník XXVII ■ Cena 30 haL KHSÜ9 • NADŠENÝ POTLESK drážďanského publika sklidilo při středečním vystou­pení pražské Foerstrovo tria v Gobelí­novém sála Zwlngra. • OSM LIDI BYLO ZRANĚNO při výbu­chu v plynárně v Llsburnu u Belfastu. Plynárna je v blízkosti vrchního velitel­ství britských pořádkových vojsk a po výbuchu začala hořet. • SLABŠÍ ZEMEtRESEN! třetího stupně postihlo vtera Tokio a okolí. Větil ško­dy Misoa hlášeny. £3SL Náš stroj bude těžit jantar PRAHA — Představitelé sovětské Organizace zahraničního obchodu Me­­talurglmport a čs. podniku Strojex­­port, podepsall včera dohodu o do­dávce korečkového velkorypadla ty­pu RK 400 do SSSR. Vyrobí jej VŽKG Ostrava. Za hodinu přemístí 1000 m3 zeminy a má účelně řešený kráčivý podvozek. Váži 900 tun. Ačkoliv jde o komplikované zařízení, bude dodá­no již v roce 1972. Pracovat bude při těžbě jantaru v přímořské oblasti SSSR. Hodnota dodávky převyšuj* částku miliőn« rublů. Skončily rozhovory odborových organizací JEDNOTA NÁZORŮ A CÍLŮ NÁVŠTĚVA V KOMÁRNĚ • MAĎARŠTÍ HOSTÉ OD­CESTOVALI DO VLASTI TOPOĽČIANKY — Vzájemnou výměnou zkušeností z práce odborfl v MLR a ČSSR a konzultaci o společném postupu obou odborových or­­gánfl skončily včera v Topolčiánkách rozhovory mezi vedenim čs. a maďarských odborů. Sáliul: Lékofské výzkumy NA PALUBĚ VŠE V POŘÁDKU • NÁROČNĚ SPOJENI SE ZEMÍ • KOSMICKÁ ELEKTRÁRNA Delegace se shodly na zásadách, podle nichž prohloubí vzájemnou spo­lupráci a součinnost s odbory ostat­ních socialistických zemí, 1 na ces­tách jimiž podpoří činnost Světové odborové federace. Na závěr včerej­šího jednáni delegace Ústřední rady PRAHA (of) — Čtvrtý pracovni den kosmonautů na experimentálni sta­nici Saljut byl věnován zejména lé­­kařsko-biologickým výzkumům. Je­den experiment měl získat informace o funkčním stavu oběhového systému ve stavu beztíže, byly zaznamenávány různé fyziologické parametry a pře­dávány telemetrickým kanálem na Ze­mi a změřena hustota kostních tkáni, která se bude během pobytu v beztíži časem měnit. U viech kosmonautů byla provedena pomoci mikroanaly­­zátorů zkoušek krve, která bude po­zději pokračovat v pozemských labo­ratořích. Kosmonauti se též udržovali v dobré tělesné kondici cvičením na speciálním nářadí; jejich zdravotní stav je dobrý a nálada výborná. Došly podrobnosti o druhé změně dráhy uskutečněné předevčírem rá­no. Provedli Ji pomocí ručního ří­zení kosmonauti, kteří dostali z po­zemského střediska všechny potřebné £*\PRAŽSKÝ SJEZDOVÝ PALÁC NA \9devEt DNO OVLÁDLA MÖDA PŘÍŠTÍHO ROKU. Jll potřtnácté pořá­dá Centrotex pro své zahraniční part­nery přehlídku Cs. textilní kolekce. Včera byla na programu CTX 72 úvodní velká módní show, nazvaná Z pohádky do pohádky, v níž před­vedly manekýnky v Jednotlivých scén­kách bohaté možnosti využiti nejrůz­­něJSÍch materiálů od bavlněných ka­­najasů až po nefnáročněJSí brokáty, krajky a samety. Celé Jedno křídlo Sjezdového paláce se změnilo ve vel­kou výstavu metrového zboží a ple­­táže. Na snímcích Jsou ukázky mode­lů, mezi nimiž nechyběly ani módní Šortky. Snímky Vilém Kropp maďarských odborfl, vedená členem politbyra MSDS generálním tajemní­kem SZOT Sándorem Gáspárem, a de­legace Ústřední rady CSROH, vedená předsedou ŰR CSROH Karlem Hoff­­manem přijala společné komuniké. Po skončení rozhovorů odjely obé technické informace předem. Podobné manévry vyžaduji dlouhodobé rádio­vé spojeni s letovým střediskem; pro značnou rozlohu SSSR si musí rádio­vý provoz „předávat“ pozemská přijí­mací střediska jako štafetu. Mimo území SSSR muší pomáhat další spo­jová centra v Atlantickém oceáně, podléhající lodi „Akademik Sergej Koroljov“. Po zapnutí hlavního raketového mo­toru bylo cítit slabé přetížení, když stanice přecházela na novou, vyšší oběžnou dráhu, vhodnější pro připra­vené experimenty. V televizním přenosu hovořili kos­monauti o svých úkolech. Velitel Dob­­rovolskij odpovídá za celý program letu, účastni se letových operací a některých technických a vědeckých experimentů, palubní inženýr Volkov se stará hlavně o provoz palubních systémů a agregátů a zkušební lnže­(Pokračování na 2. straně) delegace do Komárna. Navštívily Okresní odborovou radu a krátce po­­besedovali s odborovými funkcionáři okresu. V odpoledních hodinách od­jela oficiální delegace Ústřední ra­dy maďarských odborů zpět do vlasti. Na státních hranicích v Komárně se s ní rozloučili s přáním mnoha úspě­chů všichni členové delegace Ústřed­ní rady CSROH. i Setkání nejvyšších představitelů maďarského a československého od­borového hnutí se stalo příležitostí k vzájemnému informování a výmě­ně zkušeností odborů při výstavbě so­cialismu. Rozhovory se dotýkaly ši­rokého okruhu problémů. Výsledky Jednání určily společný postoj k otáz­kám mezinárodního odborového hnu­tí a koordinovaný postup v meziná­rodním měřítku. V Košicích rrp zahájen lil PRAHA (s) — Slavnostní zahájeni Filmového festivalu pracujících bylo včera večer v Košicích, a to filmem sovětské produkce Osvobozeni III — Směr hlavního úderu. Zahraniční fil­mové delegace, které se účastni fes­tivalového maratónu ve čtyřiačtyřice­ti místech naší republiky, se před svým odletem do Košic představily na přátelské besedě v pražském ho­telu Olympik. Ing. Albert Nesvedá představil jménem pořadatelů FFP de­legace Sovětského svazu, Bulharska a Německé demokratické republiky (další delegace přijedou v příštích dnech) a ředitel letošního FFP Vla­dislav Mašek pak ve svém projevu zdůraznil význam festivalu pracují­cích v kontextu kulturních akcí u nás. Filmový festival pracujících se za ví­ce než dvacetileté trvání stal prvořa­dou kulturní událostí, což dokazuje zájem více než čtyř desítek měst o tu­to akcí. Celosvazová schůze Socialistického svazu mládeže Mladí přispějí k rozkvětu země PRAHA (hb) — Na XIV. sjezd stra­ny a na IV. plénum ústředního vý­boru SSM navázala včera celosvazo­vá schůze všech základních organi­zací Socialistického svazn mládeže. Schůze v tomto pojetí měla vlastně včera svoji premiéru — poprvé se ji podařilo uskutečnit v lediný den ve všech základních organizacích celé republiky. Na jejím zdárném průbě­hu měla zásluhu lak zodpovědná příprava mladých, tak maximální vy­užití sdělovacích prostředků. Schůze začala oficiální, celé naši veřejnosti přístupnou částí. Zahájila JI ve 14,30 hodin televize a rozhlas přímým přenosem projevu předsedy ústředního výboru SSM Juraje Varho­­lika ze schůze základní organizace pražského závodu ÚKD — Lokomo­tivka. J. Varhollk hovořil o hlavních směrech činnosti mládežnických organiznci po XIV. sjezdu, jak o nich jndnalo již IV. plénum ústředního výboru SSM. Znnvn varoval před nebezpečím formelismn v další práci. „Měřítka naši práce ne­mohou být pouze v počtu schůzi a akcí,“ — řekl — „ale v prospěchu, který jsme přinesli socialismu, naši republice, stra-JPokračovánl na 3. straně) T Německé demokratické republice vrcholí přípravy na Vlil. sjezd SED BERLIN — Přípravy na Vin. sjezd SED, který zahájí svá jednání příští týden, vstoupily v NDR do závěrečného stadia, jejich vyvrcholením byla velká celonárodní diskuse o návrhu směrnic ŰV SED pro pětiletý plán rozvoje národního hospodářství na léta 1971—75, která probíhala od začátku května na všech pracovištích NDR. Výsledky této diskuse budou spolu s návrhem směrnic hlavní náplní sjezdového jednáni. Návrh nové pětiletky přijali pracu­jící NDR Jako konstruktivní program všestranného rozmachu země, Jehož cílem Je další zvýšení materiální, kul­turní a životní úrovně. Odráží se to 1 v Jeho hlavních ukazatelích, podle nichž vzroste v příštích pěti letech národní důchod o 26—28 procent, průmyslová výroba spotřebního zboží víc než o třetinu a reálné příjmy oby­vatelstva o 21—23 procent. Přírůstek národního důchodu bude přitom nej­­vyššl v historii pětiletek NDR a jeho objem má dosáhnout 136—138 miliard marek proti 108 miliardám v roce 1970. Plán předpokládá také výstav­bu kolem 500 000 bytových jednotek a zvýšeni výdajů ze společenských fondů na vzdělání, kulturu, rekreací, zdravotnictví a sport o 30—40 mi­liard marek. Celonárodní diskuse, do které se aktivně zapojily statisíce občanů, se v mnoha průmyslových a zeměděl­ských závodech současně stala pod­nětem k dalšímu rozvoji socialistic­kého soutěženi. Na počest XIII. sjez­du SED přijali pracující v těchto dnech nové závazky. Svůj souhlas s programem strany a podporu návr­hu směrnic vyjádřili pracující NDR také v četných zdravicích adresova­ných ústřednímu výboru SED. Úspěchy hospodářství NDR Plán průmyslové výroby byl v NDR v prvních péti měsících letošního roka spinén na 101,6 procenta a exportu do socialistických zemí na 104,2 procenta. Prohlásil to va čtvrtek član předsednic­tva odborové ústředny NDR FDGB H. Helntze v hodnoceni socialistické soutéže na počest Vlil. sjezdu SED. Odborový funkcionář hodnotil úsilí a tvůrčí inicia­tivu dělnické třídy a všech pracujících (Pokračování na 2. straně) NÁMOŘNÍ LODE NDR. Přes tři tisíce moderních námořních lodí vyrobili pracující lodařského průmyslu za dobu existence Německé demokratické republiky. V po­sledních letech opouStí loděnice kolem 130 osobních, nákladních, chladírenských a jiných lodi roCně. NáS snímek je z loděnice Warnov-Werft ve Warnemünde. Snímek CTK — Zentralbild Kdo by nechtěl žít lépe V žádné druhé oblasti národního hospodářství nebyla dosud tak přesvědčivá nutnost mezinárodní dělby práce jako v oblasti paliv a energetiky. Jen několik málo států zde vystačí $ vlastními zdroji. Přijímáme ji i my jako sa­mozřejmost dvacátého století. Jsme dokonce ochotni po­kládat za nesmysl tu úvahu, která by byla proti spolu­práci. Oč méně si ale přiznáváme tuto potřebu například ve zpracovatelském průmyslu. Snad je to vliv nedokonalosti a omylů v minulosti našeho plánováni; snad zde neblaze působí utkvělá představa vlastní velikosti z let dávno mi­nulých. Zapomínáme však, že svět kolem nás, jeho prů­myslová výroba — a socialistické země netvoří výjimku — se vyvíjí mnohem rychleji, než si připouštíme. Srovnává se podle jiných měřítek, než jakými jsme se dali ukolébat do klidu. Ne národní, ale mezinárodní pro duktivita práce se stala kritériem v těch zemích, které chtějí úspěšně čelit zahraniční konkurenci. A u nás? Dro bíme své síly. Na prstech bychom spočítali například pro jektové návrhy, které řeší problém ekonomické optimali zace výroby na úrovni současného stavu vědeckotechnic kého poznání ve světě. A přitom jé zpracovatelský prů mysl pro naše hospodářství charakteristický. Všichni to víme, vzájemně se ujišťujeme o existenční nutnosti zgruntu prozkoumat vědeckotechnické a ekonomické či­nitele dříve, než začneme řešit produktivitu práce či za­vádět programovou technologii, než začneme snižoval úroveň společenských nákladů a zajišťovat optimální me zinárodní tržní vztahy. Od poznání do praxe ale bylo většinou příliš daleko. Stanovený směr dalšího vývoje národního hospodářství na XIV. sjezdu strany ukázal, že skončila tato etapa ná­kladné samoizolace. Vnější ekonomické vztahy se posi­lují nebývalou měrou. Je to zřejmé nejen z rychlejšího růstu obratu zahraničního obchodu před růstem národ­ního důchodu v průběhu páté pětiletky, ale i ze široce založené koncepce příštího rozvoje mezinárodní dělby prá­ce mezi socialistickými zeměmi, která odpovídá stavu vý­robních sil □ potřebám společnosti. Sotva se najde u nás podnik, kde by řekli, že jejich výrobní úkoly jsou nízké. Každým rokem, každou pětilet­kou budou stoupat. Možná že právě to nutí dnes podniky stále častěji si uvědomovat, že samy již nestačí, že je tu ještě někdo druhý; že strojírenské metalurgii přinese na­příklad přesnější kování výkovků více starostí, zatímco jiná továrna získá na obráběni, které odpadne, ale že právě jen to je možný další směr. Rozvojové nosné programy našeho průmyslu v páté pětiletce jdou dál. Přesahuji hranice států. Místo dosa­vadního rozmělňování soustřeďují síly. Přinášejí tomu od­povídající efekt, ale I nároky. Jsou vodítkem, zda se neuchýlíme od stanovené hospodářské linie a jsou mě­řítkem, jak dalece vážně se chceme prosadit v nastupu­jící vědeckotechnické revoluci ve světě. Není tedy Subjektivismen! tvrdit, že program socialis­tické integrace je podmínkou dalšího rozvoje národních ekonomik socialistických států, a tedy i našeho. Je to objektivní nutnost, chceme-li se v životní úrovni dostat o kus dál, nechceme-li ztratit postavení dané tradicí na­šeho průmyslu. (bo) 1 V zítřejší příloze Práce si přečtěte po­zoruhodný úryvek z knihy A. I. Poltoraka z norimberského pro­cesu, fejeton o ry­báři coby člověku ne­­durdivém, „Kontrolo­vané sny“, druhou a poslední část doku­mentárního vyprávění „O zmijím hnízdě — o Svobodná Evropě“, napínavou norskou povídku Kůň z Hoggu, příspěvek M. Tomanové o obnově styků československých spisovatelů s partnerskými orga­nizacemi v bratrských socialistic­kých zemích, verše Jána Kostry, programy rozhlasu a televize, ra­dy kutilům, zahrádkářům, o mó­dách a receptech, humorné příbě­hy a vtipy, veselé Kukátko strýč­ka Jedličky a můžete si vyluštit křížovku i hádanky.

Next