Rovnost, červenec-září 1972 (LXXXVII/153-231)

1972-07-04 / No. 155

Proletáři všech zemí, spojte se! ROVNOST DENÍK jihomoravského krajského výboru ks PNS 30 • SO HAL. • OTERÝ 4. ČERVENCE 1972 • C. 155 • R. 87 ZATÍM jediný v jihomoravském kraji Nový závod no sušeni mléka JIHLAVA (HV) — Včera byl v Jihlavě slavnostně zahájen zkušební provoz nové moderni sušárny mléka. Slavnostního aktu se zúčastnili člen předsednictva a tajemník KV KSC Mi­chal Holčák, vedoucí tajemník OV KSČ Jaroslav Marek, zástupce vedoucího krajského oddělení ministerstva zeměděl­ství a výživy ing. Jaroslav Horák, předseda ONV Jihlava Vladimír Filip, generální ředitel oborového podniku mlé­kárenského průmyslu Jan Kopáč a další hosté. Podle informaci které zúčast­něným podal ředitel podniku Lacrum Brno ing. Josef Dobro­volný, zařízeni sušárny impor­tované z Dánska Je na světové úrovni. Za den zpracuje při třl­­směnném provozu 200 tisíc lit­rů mléka. Výstavba sušárny trvala 27 měsíců. Soudruh J. Dobrovolný dále připomněl, že původně se měla v novém závodě sušit syrovát-ka, avšak nedostatek zpracova­telských kapacit donutil k Její­mu využiti na sušeni mléka, tzn., že sušenou syrovátku bu­deme 1 nadále dovážet za valu­ty ze zahranifií. Jiného výcho­diska však není, protože za po­sledních 10 let se produkce mléka téměř zdvojnásobila, ale zpracovatelské kapacity zůsta­ly téměř stejné. Denně nakupuje Lacrum v Ji­homoravském kraji 1,800.000 litrů mléka. Zpracovatelská ka­pacita Ctní pouze 1,600.000 litrů mléka. Přitom se 1 započatá vý­stavba mlékáren v Brně a ve Znojmě opoždfuje. Ředitel J. Dobrovolný poděkoval všem, kteří se na výstavbě sušárny v Jihlavě podíleli. Pak vystoupil soudruh M. Holčák, který zdůraznil význam výstavby zpracovatelských zá­vodů. Řekl kromě jiného, že le­tos bude v Jihomoravském kra­­(PokraCovánl na str. 3./ KRÁTCE z domova MIMOŘÁDNÉHO a zplnomoc­něného VELVYSLANCE CSSR ve Francii prof Ing. Juraje Sedláka, DrCc., přijal včera před nástu­pem jeho mlse člen předsednictva DV KSC, první tajemník OV KSS Jozef Lenért. PODNIKY GENERÁLNÍHO ŘE­DITELSTVÍ průmyslového stavitel­ství v Košicích splnily pololetní plán na 103 proč. Nad plén ode­vzdaly dílo za 60 mlllúnů korun a z celoročních úkolů splnily do konce června 46,8 proč. ir NAMESTEK MINISTRA ŠKOL­STVÍ CSR lnž. Josef Podroužek v zastoupeni ministra přijal včera kuvajtského ministra spravedlnos­ti a výchovy DžaSlma Chállda dá Uda Marzúka, který přijel do CSSR k podpisu prováděcího plénu ke kulturní dohodě. •A- ŽELEZNIČÁŘI STŘEDNÍ DRAHY se již delší dobu potýkají s potí­žemi v nakládce a vykládce zboží a materiálu. Situace se nezlepšila ani v uplynulých dvou dnech vol­na. + ZE VŠECH NA SVETE v sou­časné době známých automatic­kých hlásičů požáru mají najkrat­ší dobu zjištěni požáru lonlsačnl hlásiče elektrické požární signali­zace Tesla Lanškroun, vyráběné v Jihlavském závodě v kooperaci s Veb RFT Messelelektronik v NDR. + LESY NAD ŠTERNBERKEM U Olomouce postihla letos 12. března mimořádně těžká větrná kalamita. Bylo třeba urychleně zachránit 150 000 plnometrů dřeva. + PODLE POSLEDNÍCH VfSLEDKO překročili pracovníci Ostravsko­­karvinských dolů plánovanou těž­bu za prvních 23 dnů června o tři desetiny procenta. Slovenské uhel­né a lignitové doly splnily plán v tomto obdob! na 101,7 proč. ir NA ZAKLADE DLOUHODOBÉ DO HODY o výměně zboží mezi SSSR a CSSR byl odeslán z Krlvoj Rogu první vlak želeanorudných pelet. ; Studenti Pražskému hradu PRAHA (TK) — Včerejším dnem začala drnhá etapa akce »Studen­ti Pražskému hradu«. Padle doho­dy mezi Cv SSM s Kanceláři pre­sidenta republiky je pomoc čs. vy­sokoškoláků o letošních prázdni­nách rozvržena do tři měsíců. V každém z nich, počínaje červen­cem, bnde zde pracovat na 190 mladých brigádníků. Rozšiř.ll se též okrnh škol, z nichž byli stu­denti vybráni. Zatímco loni to byli posluchači jen vysokých škol zemědělských a lesnlcko-dřevař­­ských, bndon se letos na pracích podílet I studenti i vysokých Ikoi technického eměrn z Prahy, Brna a Bratislavy. Jsou pro n£ připra­vena tfl pracoviště. V Dolním a později Horním jelením přikopu bndou pokračovat práce sadovnic­­kého a asanačního charakteru. LINKA NA OBUV GOTTWALDOV (ětk) — Polo­automatickou linku z SSSR ty­pu PLK-0 na výrobu lepené obuvi uvádějí do provozu v plastikářském závodě gottwal­­dovského n. p. Svit ve spolu­práci se sovětskými odborníky. Linka je výrobkem leningrad­ského závodu »Vpered« a k Je­jí obsluze postačí tři pracovni­ci při výkonu 80 párů obuvi za hodinu. Technici n. p. Svit počítají s možnosti zvýšit tento výkon na 100 párů obuvi za hodinu a s rozšířením využití těchto linek pro celý sortiment tzv. lepené obuvi, což přispěje k podstat­nému zvýšeni produktivity prá­ce a další úspoře pracovních sil. Dnes bude oblačno, ojediněle s přeháňkami. Noční teploty 11—13 st., nejvyšší odpoledni 20—23 st. Mírný jihozápadní vítr. Sdružený socialistický závazek: PREDSTIH 16 MŠSÍCŮ Tempo na dálnici se zvyšuie Letošní úkol o 40 procent vyšší • Organizace dopravy mezí Brnem a Kývalkou ně 1 milión korun # Velkým pomocníkem technika • Záměry do roku 2000. BRNO (mo) — Dlouholetá přání všech motoristů nabývají konkrétni podoby. Výstavba dálnice je skutečnosti, roste nám před očima, což plně potvrdila i včerejší tisková beseda s lng. Miroslavem Hősem, vedoucím Ředitelství dálnic, pobočky Brno. Jak známo, loni byl plán vý­stavby dálnice u Brna překro­čen o 60 procent. Také letošní výsledky v prvním pololetí jsou příznivé, byt se začalo s určitý­mi problémy (opožděné do­dávky cementu, kameniva). A Jsou reálné předpoklady, zále­ží ovšem na dodavatelích ma­teriálu. že se Dodaři sDlnit roč­ní plán na stavbách mezi Brnem a Měřínem. V této souvislosti dodejme, že »úkol roku 1972 je proti loňsku o 40 proč. vyšší! Asi za dva měsíce, v záři, chtějí budovatelé dálnice pře­dat do provozu první úsek na Moravě mezi Brnem a Kýval­kou včetně tzv. západního brněnského přivaděče; v délce asi 10 km. V tomto případě se dílo podařilo v předstihu téměř 16 měsíců, dik sdruženému so­cialistickému závazku Ředitel­ství dálnic v Brně, Dopravopro­­jektu Brno a Dopravních sta­veb Olomouc. Ekonomický pří­nos závazku činí asi 30 miliónů korun (jde o úspory na nákla­dech uživatelů). Jak bude organizována do­prava na tomto úseku, než bu­de dána do provozu stavba Brno—Velká Blteš? Prozatímně bude dálnice Brno—Kývalka připojena na Brno čtyřpruho­­vým západním přivaděčem, při­pojeným na ulici Jihlavskou směrem ke krematoriu; zatím Jednou dvoupruhovou rampou, koncem roku 1973 přibudou další dvě. Jak se dostanou mo­toristé na dálnici a z dálnice v prostoru Kývalka? Po přímé dvoupruhové silnici Rosice— Brno, která spojuje dálnici s přeloženou komunikaci Brno— Rosice—Třebíč, na niž je u há- Jenky na Kývalce vybudována styková úrovňová křižovatka pro směr Ostrovačice—Jihlava. Dnešní most na staré silnici pod Kývalkou, který motoristé nazývají »myší dírou«, bude od podzimu 1972 sloužit pouze les­ní dopravě. Ošili dodavatelů se pochopitel­ně neomezuje jen na úsek Brno- Kývalka, nýbrž na celou stavbu až po Velkou Blteš a na přípravu prací z Velké BIteše do Velkého Meziříčí a později do Měřína. Přes řeku Oslavu ve Velkém Meziříčí se bude stavět viadukt, dlouhý 426 Dodavatel prostaví den- metrů. Maketa tohoto největšího moravského dálničního mostu . je vystavena v Brně na třídě Vítěz­ství. Űkoly stavbařů Jsou rozhod­ně náročné. Už koncem příštího roku bude u Brna ve stavbě 56 km dálnice. Jen pro ilustraci uveďme, že Dopravní stavby pro­stavějí denně asi 1 milión korun, což už Je úctyhodné číslo. Včera jsme se též dověděli, co umožnilo rychlejší postup výstav­by. Především to byla Jasná kon­cepce výstavby dálniční sítě, za­kotvená ve vládním usneseni z února letošního roku. V platnost /Pokračování na str. 3 I Dálnice je nenasytným polykačem materiálu. Napríklad u velká Hitese skiaauji stavoari muu tun cemen­tu, je to vSak zásoba na pouhé tři dny. U obce Javůrek ukládá podkladní vrstvy štěrkopísku výkonný strof Guntert—Zimmermann, který obsluhuje skupina mistra Františka Slosara, Foto: Ctk — Emu Bican Nejmladší dirigent v ČSSR NBJMLADSl DIRIGENT V CSSR. Jedním z těch, kteří se iduěrem le­tošního Skalního roku opustí učebny Akademie múzických uměni v Praze, Je l Petr Vronský Jnar. 1946), dnes nejmladšl dirigent u nás. Začal Jako housltsta studiem na plzeňské konservatoři, načel byl prvním houslistou orchestru divadla J. K. Tyla o Plzni, pětkrát vítězem Celostátní soutěle tvoři­l. vosti mládele, v r. 1964 laureátem houslové soutěle L. van Beetho­vena v Hradci u Opavy. Po skončení studii v r. 1967 přeSel na pralskou Akademii múzických umění — obor dirigent — a po dvouletém studiu se stává laureátem I. roč­níku interpretační soutěle v Olo­moucí. V r. 1970 řídí Moravskou filharmonii, v r. 1971 vyhrává me­zinárodní dirigentskou soutěl ve francouzském Besanconu, úspěSně řídí Karlovarský symfonický orchestr na Tribuně mladých umělců a od 1. ledna 1972 Je angažován Jako dirigent opery f. K. Tyla v Plzni. Dnes, kdy konči Jako posluchač AMU, md za sebou v divadle Jll tři premiéry a vedle mnoha dalších plánů se připravuje na Karajanovu soutčl dirigentů v Berlině. — Na snímku: P. Vronský zkouší lil. symfonii Zdeňka Luká­še pro abonentní koncert o Plzni. Foto: CTK — J. Bárta na aktuální téma Půlhodinka znamená mnoho Byl to tak říkajíc šlágr... půlhodinka pouhá, málo nebo mnoho znamená... Pře­vedeno do mluvy ekonomů, půlhodinku zna­mená mnoho. Znamená vlc, než abychom jl mohli považovat za šlágr, který se časem obehrá a zapadne. Nám však jde o půlho­dinky, které nezapadnou a z nichž vytvoře­ný systém odhalováni rezerv sn stane pří­kladem přístupu k realizaci usneseni únoro­vého pléna OV KSC. Když toto plénum sta­novilo jednoznačný kurs na efektivnost našeho hospodářství využitím Intenzifikač­ních faktorů, mobilizaci rezerv, které máme a které mohou přinášet značný efekt bez podstatnějšího vynaloženi dalších prostřed­ků, pak pochopitelně počítalo s tlm, že nepůjde o jednorázovou akci. Začali jsme půlhodinkou pouhou a vraYme se alespoů na chvil! k těm 30 minutám, 1800 vteřinám. Co znamenají z těch přibliž­ně 2200 hodin, které by mohl člověk v roce odpracovat? Každou půlhodinu pracuje nebo by 1 mohl zahálet přes 700 000 pracujících našeho kraje. Za půl hodiny prodnknjame za 10 miliónů korun průmyslových výrobků, do rozvoje ekonomiky Investujeme kolem 2 miliónů korun .postavíme 3 bytové jednotky. Každou vteřinu nebo půlhodinu můžeme pracovat nebo zahálet jen v průmyslu za 45 miliard základních prostředků, tatáž doba v průmyslu nás stoji kolem 9 miliónů korun v nákladech. Každou půlhodina nastává pohyb v tech­nice, dobře či špatné řfdime společenské 1 ekonomické procesy, zalnteresovávámB lidi na dobrých výsledcích, chováme se jako vý­robci a spotřebitelé. Pochopitelně, že žád­nou z našich půlhodin nežijeme ve vzducho­prázdna, ale v třídně rozděleném svétě, kde starost o néš společenský, knlturnl 1 ekono­mický vzestup musí být doprovázen denní starosti o klidný mírový život. A najednou z těchto několika čísel vidíme, že půlhodinka skutečně mnoho znamená, jde o milióny, miliůny každého z nás a pro nás. Hospodaříme s nimi vždy dobře, abychom měli nebo mohli mil pocit hospodáře na svém místě? Kolik půlhodin každý z nás za rok promarni — jistě ne jednu. Půlhodiny stavbařů představuji desítky rodin, které musejí déle čeket na byt, minuty v úřadech znamenají neřešeni řady problémů ve stát­ní nebo hospodářské sféře, půlhodiny řídi­v cích pracovníků — to jsou známé problémy rovnoměrnosti, šturmovánl, nezajištěni toho čl onoho. A tak Je to n každého a s každým z nás, protože my všichni, nás 700 000 lidi pracujících v různých oborech lidské člnonstl vytváří společnský a ekono­mický organismus kraje. Organismus, který denně musí vyrábět, aby také denně mohl spotřebovávat a musí plnit své úkoly kvalit­něji a stéle ve větším rozsahu, protože tako­vé nároky máme zase všichni jako spotřebi­telé. Nemysleme však nyní jen na prozahále­­ných 30 minut, přemýšlejme I o dalších minutách, kdy sice pracujeme, ale někdy (a z různých příčin) bez větší Iniciativy a zájmu. Přemýšlejme prostě o každé minutě práce, protože z minut se skládají hodinv. dny, kdy tvoříme miliardové hodnoty, hod­noty často i nespočitatelné, prosté všechny, které tvoři obsah a smysl našeho života. Ing. JOSEF TOMAN Madrigalisté na festival BRNO (čtk) — Do Maďarska na Mezinárodni festival Bély Bartôka v Debrecínu odjeli vče­ra Brně-štl madrigalisté s diri­gentem Josefem Pančíkem, členkou Janáčkovy opery Stát­ního divadla Magdou Krejčí a skladatelem Petrem Řezníčkem. Festival se orientuje na sou­časnou hudbu a Brněnští mad­­rigallsté na • jeho koncertech uvedou Řezníčkovy skladby. Boskovický závěr Filmového festivalu pracujících CENY N El LEPŠÍM DlLŮM BOSKOVICE (od dopisovatele) — Filmový festival pracujících se stal již tradiční kulturně politickou události, přehlídkou vý­znamných děl filmového uměni. Dějištěm závěru letošního roční­ku, v pořad! již XXIII., staly se Boskovice. Významnou dálost zvýraznila slavnostní výzdoba města, která nenechala Zádnáho z návštěvníků a na pochybách o pečlivé přípravě péči věnované slavnostnímu závěru. Občané, shromážděni v hledišti letního kina uvítali ve večerních hodinách mezi se­bou četné hosty, především pak dr. Františka Kouta, který se slavnostního závěru FFP zúčastnil za úřad předsednictva federální vlády, dále vedoucího dele­gace KV KSC a KNV, člena před­sednictva KV KSC a předsedu KNV Zdeěka Vávru, vedoucího tajemníka OV KSC Blansko Ludvi­ka Opletala, člena OV KSC a předsedu ONV Blansko Josefa Přibyla. Rovněž zde byli zástupci zahra- I Pokračování na str. 2.J Vietnamští vlastenci dril t nadále své pozice. Sal gonským vojskům se ne podařilo proniknout k obletenému městu An-loe, vzdále­nému asi 100 km na sever od Sai­­gonu. Snímek ukazuje zraněné Jl­­hovletnamské vojáky, vracející se z bojů s vlastenci u silnice č. 13. Telefoto: CTK — UP1

Next