Rudé Právo, duben 1946 (XXVI/79-99)
1946-04-02 / No. 79
III. vydán) RUDE PRAVD ÚSTŘEDNÍ ORGÁN KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA V úterý 2. dubna 19ft6 • Číslo 79 • Cena KÍS 1*50 i Dnes v listě: Dává UNRRA skutečně zadarmo? Agrární redaktor odpovídá za svou Hradu ^ Výstava Boj jugoslávského lidu zahájena Generální stávka horníků v Americe Usvědčený Frank Hned na začátku přelíčení bylo Frankovi dokázáno, že přes to. že neměl, jak tvrdí, po 25. dubnu 1945 žádnou pravomoc, dával ještě 4. května 1945 rozkazy к postřílení českých lidí v Terezíně. Dále, že dávno před 15. březnem 1939 měl od Hitlera zvláštní rozkazy к provedení útoku na Československo, při čemž byl usvědčen i Beran, že vyjednával s německými fašistickými spiklenci a jejich »pátou kolonou«. 20. května 1944 podepsal Frank a vzal na vědomí tajný rozkaz Himmlerův z 15. května 1944, podle něhož lékařské pokusy, které mají být podnikány v koncentračních táborech, vyžadují nadále Himmlerova souhlasu. A byl usvědčen, že byl v Mauthausenu. Hromadné vražděni Čechů v Mauthausenu Po 20. květnu 1944 byli z protektorátu posíláni vězňové do koncentračních táborů v Mauthausenu — říká žalobce a ptá se Franka, co o tom ví. Frank neví samozřejmě nic o této věci, poněvadž prý to nebyla jeho záležitost, stejně jako neví, do kterých koncentráků byli Češi posíláni. Na otázku, podnikl-li nějaké kroky proti tomu, říká, že ne. A žalobce pokračuje:. »Dal jste do Mauthausenu příkazy, aby čeští vězňové byli hromadně popravováni ?« »Ne, nikdy,« zní Frankova odpověď, a žalobce ho usvědčuje slovy: »Ten Ziereis, jemuž jste tak srdečně děkoval' za skvělé pohoštění, byl při obsazení mauthausenského koncentračního tábora 23. května 1945 na útěku smrtelně postřelen. Na úmrtním loži vydal jakousi zpověď, která byla zachycena do protokolu úředníky anglické zpravodajské služby. Tam stojí: Všichni českoslovenští vězňové v Mauthausenu byli popraveni na základě rozkazu K. H. Franka. A tento mauthausenský běs dodává, že prý byl proti takovému vraždění en masse. Frank chtěl střílet na Londýn VI a V2 Při projednáváni otázky zastřelení 9 studentů byl Frank dotazován, nedošlo-U při zastřeleni docenta J. Matouška к omylu s Ot. Matouškem, který měl s nim stejné datum narozeni. Ani na to nemůže Frank odpovědět. »Vy jste vyslýchal zajatého generála Viesta?« ptá se žalobce. »Ne, byl jsem jen náhodně (tyto Frankovy náhody!) při výslechu v Bratislavě a položil jsem mu několik otázek.« Na otázku, byl-li také vyslýchán Viest ohledně sídla československé vlády a československého vyslanectví v Londýně, odpovídá “ ink, že možná a na další otázku, nechtěli-li použiti výpovědi Viestovi o tom к akci proti členům londýnské vlády a presidentu, říká Frank, že to chtěli vědět jen z Berlína, kam to mělo být hlášeno a že pak toto místo chtěli ostřelovat VI a V2. Vytáčeje se z odpovědi na otázku, od koho к tomu vzešel podnět, je tísněn veřejným žalobcem a říká: »Patrně asi ode mne«. Žalobce podotýká, že to nebylo tak nevinné, jak svědčí dopis šéfa Frankovy kanceláře esesáka Giese ze 7. prosince T944 osobnímu pobočníku Hitlerovu, že Frank vyslýchal generála Viesta a že zjistil přesné sídlo československé emigrantské vlády. Frank dal z Berlína rozkaz к akcí proti Lidicím Nato předkládá žalobce soudu tajný protokol z Frankovy návštěvy v Hitlerově hlavním stanu, kde tento v době heydrichiády činil Hitlerovi návrhy na popravu všech zatčených. A žalobce pokračuje: »Dal jste 9. června 1942 telefonicky rozkaz z Berlína ke zničení a vyvražděni Lidic?« — »Pokud se pamatuji, ne,« odpovídá Frank. »Ve vašich dokladech,« usvědčuje ho žalobce, je vámi signována zpráva Bohmeho, kde píše šéf SiPo, že »9. června 1942 v 19 hod. 45 min. večer sdělil mi SS Gruppenführer Frank z Berlina telefonem, že na základe rozmluvy s Fiihrerem má э obcí Lidice býti naloženo takto: 1. Všichni dospělí muži mají být zastřeleni. 2. Všechny ženy z Lidic mají být dodány do koncentračních táborů. 3. Děti mají být shromážděny, a pokud jsou schopny poněmčení, dodány do SS rodin v Německu. Zbytek má být odevzdán jiné výchově. 4. Obec je spáliti a srovnati se zemí. »To je ve vašem archivu,« slyší žalobcova slova, »je to strašné.« Frank se zase všelijak vymlouvá na Hitlerův rozkaz a nepamatuje se na telefonický rozhovor. »Byl to rozkaz Böhmemu jako veliteli bezpečnostní policie?« je tísněn Frank dotazem. »Pane presidente,« odpovídá sklíčeně, »nepamatuji se, zda jsem to zprostředkoval.« Žalobce odevzdává pak soudu záznam, signovaný Frankem 12. VI. 1942, kde se mluví o telefonické rozmluvě Franka s Prahou 9. VI. Musí si to tedy pamatovat, a Frank nevylučuje, že měl 9. června telefonický rozhovor s Prahou. Předseda se ptá: »Byl byste to signoval, kdyby neodpovídaly pravdě první dvě řádky?« Nato Frank připouští, že onoDen po slavném Ш. sjezdu KSČ uspořádala Praha VHI.-Ubeň tábor lidu pod širým nebem. Na náměstí »Na tržišti« se shromáždila mnohatisícová masa ze ýšecli vrstev pracujícího lidu a mládeže, ke které, srdečně uvítán, promluvil ministr informací soudr. V. Kopecký, jenž m. j. řekl: Komunisté byli a jsou první v boji proti okupantům a zrádcům, komunisté jsou a budou první v práci na výstávbě republiky, první v její obraně a v zabezpečení vymožeností národní revoluce. Komunisté jsou pro pevný svazek se všemi slovanskými národy a zvláště s mohutným Sovětským svazem a jeho nepřemožitelnou Budou armádou. Silná KSč je zárukou toho, že i pro všechnu budoucnost bude v naší reho večera vedl telefonický rozhovor s Böhmern a že kdyby to nebyla pravda, že by to byl neparafoval Tím je jasně dokázáno, že rozkaz ke zničení a vyvraždění Lidic vzešel od kata Franka, a soud pokračuje v důkazech proti Frankovi dále. — »Ve vyhlášce o zničení Lidic, která byla už čtena u soudu, stojí, že poprava byla vykonána, poněvadž byly důkazy o jednání obyvatelstva říši nepřátelském,« říká žalobce a ptá se: »Byly takové důkazy v době vyhlášky?« Frank ovšem zase neví a vymlouvá se na zprávy Böhmeho. Je mu předložena zpráva Böhmeho Daluegemu z 11. června 1942, v níž se praví, že dosud nebyla po pachatelích zjištěna žádná bezpečná stopa Frank se zase vymlouvá na dva pachatele a kruh pomocníků. Předseda připomíná, jak chtěl určit kruh, když nevěděl, kdo je pachatelem. К otázce podezření gestapa slyší z úst předsedy soudu: »V právním státě podezření nestačí, to jen v Německu stačilo к popravě podezření.« Frank je překvapen dokumenty ze svého archi- Pokrařováni na str. Z publice jediným a neobmezeným vládcem pracující lid. Proto všichni pracující, uvědomělí á poctiví češi a čéšky odevzdají v květnu své hlasy pro KSč a připraví takový výsledek voleb, který bude poslední ranou reakci, ale zato slavným, rozhodujícím vítězstvím všeho pracujícího lidu a národa. Nadšenými projevy souhlasu provázel lid celou řeč svého ministra a stejně srdečně přivítal i naše milé hosty, zástupce KS Belgie, KS Bulharska a zejména KS Španělska, hrdinného obránce Madridu, soudr. generála Lis t e r a. Všichni řečníci byli po svých projevech obdarováni krásnými rudými kyticemi od libeňské mládeže. Při odchodu byli nadšeně zdraveni, od starých i mladých s láskou objímáni a srdečně zváni к novému shledání, -ltn Frankovo zapírání zlomeno důkazy z jeho archivu. Křížový výslech К. H. Franka Beran usvědčen ze zrádné spolupráce s henleinovskou pátou kolonou. — Frank dal rozkaz к hromadnému vraždění Cechů v Mauthausenu. — Frank byl při akcích proti studentům a dal rozkaz к popravám. — Vyžádal si právo zvláštního řízení. Praha. Pflrv. zpráva. Pondělní přelíčen! proti К. H. Frankovi bylo ve znamení výslechu obžalovaného hlavními žalobci, kteří své dotazy podložili usvědčujícím materiálem z Frankova archivu. Byly to zdrcující chvíle pro tohoto gestapácky zapírajícího vraha, který tváři v tvář dokladům psaným a podpisovaným vlastní zloěinnou rukou byl usvědčen ze svých strašných zločinů. Od chvíle, co začal kouti pikle o republiku až po svůj nejhnusnéjší zločin — zničení a vyvraždění Lklic, к němuž dal rozkaz z Berlína 9. června 1942 večer. Vlastní doklady usvědčují tohoto zločince, páchajícího hrozná zvěrstva na českém národě, který měl drzost tvrdit, že neměl nenávisti proti českému národu. Zatím z každého jeho zločinu, tak nezvratně dokázaného, je cítit nacistickou touhu vyhladit všechno české a slovanské. A důkazy ještě neskončily. Ministr X. Kopecký na táboru v Libni Předseda vlády a min. národní obrany pro sjednocení tělovýchovy V neděli 31. března se zabýval předseda vlády Zdeněk Fierlinger ve svém projevu v Náchodě otázkou sjednocení naší tělesné výchovy. Pravil: »Nechceme se vrátit к dřívější roztříštěnosti a nemohoucnosti. Chápu, že mnozí staří pracovníci, kteří řadu let se uplatňovali v různých tělovýchovných složkách, by mohli sjednocení pocítit bolestně. Ale nadešel okamžik, kdy všechny naše ideály, ideály socialismu a demokracie, můžeme již uplatňovat v samém rámci státu a proto též v jednotné tělovýchovné organisaci. S tim každý vlastenecký občan našeho státu může souhlasit, je to program nejen vlády, nýbrž je to především přáním lidu, Národního shromáždění i presidenta republiky.« V tomtéž dni promluvil ministr národní obrany armádní generál Ludvík Svoboda к osazenstvu dolu »Vaněk«, který byl přejmenován na »Důl generála Svobody« a prohlásil jasně: / »Znovu vyslovuji požadavek, aby byla neodkladně a bez průtahů sjednocena naše tělovýchova, protože dokonalá branná výchova může být prováděna toliko v nejužší spolupráci mezi sjednocenou tělovýchovou, Svazem brannosti a armádou. Žádám vás, abyste všichni na strém místě a ve svých tělovýchovných a sportovních organisacích energicky působili к tomu, aby celá naše tělovýchova byla co nejdříve sjednocena v duchu nadstranickém, demokratickém, národnim a státním.« Sjezd francouzských socialistů pro sblížení s komunisty Paříž. Mimořádný sjezd socialistické strany skončil. Zasedání schválilo velkou většinou zprávu generálního tajemníka Daniela Meyera o volební taktice strany, jež bude kandidovat všude samostatně. Sjezd se vyslovil pro systém naprostého poměrného zastoupení, odmítl těsnou většinou právo voličů určití přednostně toho kterého kandidáta v listině strany a vyslovil se pro sblížení s komunisty. Žádá dále prodloužení okupace Německa až do vymýcení nacismu, zmezinárodnění Poruří a těžbu veškerého uhlí v Sársku jako reparace pro Francii. Českoslovenští novináři u maršála Tita Bělehrad. Maršál Tito přijal 1. dubna o 15. hodině československé novináře, kteří se vracejí z Terstu, a bělehradského dopisovatele československé tiskové kanceláře, jež к maršálovi uvedli československý vyslanec Korbel a tiskový přidělenec Marek. Tito ve svém projevu к novinářům znovu zdůraznil, jak srdečného přijeti se mu dostalo v Československé republice, a dále zdůraznil rozhodnutí obou republik podepeat v nejbližších dnech ěeskoslovensko-jugoslávskou smlouvu. Spojenecká komise odjíždí z Jalské krajiny Vyšetřovací komise v Julské krajině. dokončila svou práci a vrací se nyní domů, není však náznaku, zda dosáhla jednomyslnosti. Vyznamenaní padlí členové ústředního výboru KSČ President republiky dr Edvard Beneš vyznamenal Československým válečným křižem 1939 in memoriam tyto za okupace padlé členy ústředního výboru KSč: Bohumír Šmeral, Jožka Jabůrková, František Nedvěd, Vojtěch Hampl, Otto Synek, Jan Zika, Rudolf Filip, Rudolf Procházka, Stanislav Masar, Anna Křenová, Viktor Synek, František Taussig, Jan Černý, Cyril Šumbera, Josef Molák, Karel Aksamit, Václav Marik, Josefa Fajmanová, Vladimír Pohnert, Jan Peštuka, Emil Ševčík, Miloš Krásný, Bohumil Kpbík. Josef Matějka, Bohumil Pokorný, Jaroslav Klivar, Oldřich Homof, Václav Meixner, Jiří Vejrosta, Vladimír Helfer, Josef Rerych, Karel Badura. Padlí členové ústředního výboru KSČ, redaktoři Rudého práva, kteří již byli Čs. válečným křížem 1989 in memoriam vyznamenáni, byli nyní vyznamenáni medailí »Za chrabrost«. Jsou to: Jan Šverma, Eduard Urx, Stanislav Brunclík, Julius Fučík. Vyznamenáni byla oficiálně předána pozůstalým v pondělí 1. dubna. Vítkovice ke sjezdu strany V březnu vyrobeno 50.000 tun oceli Z Vítkovických železáren došel sjezdu strany tento telegram: Sjezd KSČ. Náměstku předsedy vlády soudruhu Gottwaldovi, Praha. Dělníci Vítkovických železáren dávají jako dar sjezdu strany hlášení o dnešním dosažení výroby 50.000 tun surové oceli v měsíci březnu, čímž překročili předválečný měsíční průměr z roku 1938. Závodní rada Vítkovických železáren. ★ 18 žen v ústředním výboru KSČ Do nového ústředního výboru KSČ bylo zvoleno 18 žen. Jsou mezi nimi dělnice, úřednice, profesorky, lékařky, ženy, které prošly mnohaletým žalařováním a koncentračními tábory. Počet žen v novém ústředním výboru je vyšší, než ve vrcholných orgánech kterékoli jiné politické strany. Ústředním organisačním sekretářem KSČ je žena — soudr. Marie Švermová, která byla též zvolena do předsednictva strany. Strana též povolala ženusoudr. Anežku Hodinovou na tak významné státni místo jako je místopředsednictví prozatímního Národního shromáždění. * Náhradníci ústředního výboru "Sď BERAN JOSEF, dělník, okresní sekretář, činný v domácím odboji, politický vězeň 514 roku. Čáslav. — BILAN JOSEF, dělník, Vítkovické železárny, činný v domácím odboji. Šenov ve Slezsku. — BLÁHA LADISLAV, rolník, člen ONV, činný v domácím odboji, Ohrozím. — CIBULKA JAN. obchodní,zástupce, sekretář, činný v domácím odboji, Karlovy Vary. — ČI HÁK JOSEF, zemědělec, předseda ONV, činný v domácím odboji. Milevsko. — ČMUCHAŘ JOSEF, rolník, předseda ONV v Roudnici, činný v domácím odboji, Roudnice. — FADRHONC JAROSLAV, železniční zaměstnanec, činný v domácím odboji, politický vězeň 1% roku. Česká Lípa. — GERLICHOVÄ JARMILA, profesorka, činná v domácím odboji, politický vězeň 3*A roku, Valašské Meziříčí. — HOŠEK JINDŘICH, člen závodní rady Stalinových závodů, člen ONV v Mostě, činný v domácím odboji, Hamr u Mostu. — HRANOŠ JOSEF, kovodělník, předseda závodní rady Vítkovických železáren, činný v domácím odboji, polit, vězeň tři roky, Zábřeh nad Odrou. — HUŠEK JOSEF, úředník, krajský organisační sekretář, španělský dobrovolník, politický vězeň 6 let, Havl. Brod. — JÄGERMAN JOSEF, úředník, krajský org. sekretář, činný v dom. odboji, politický vězeň 5% roku, Pardubice. — JERMAN JAROSLAV. zahradník, krajský tajemník kult. propagační v Kladně, činný v dom. odboji, Kladno. — KLIMENT KAREL, skladník, okresní sekretář Třebíč, člen MNV, činný v dom. odboji, pol. vězeň 2 roky. Třebíč. — KOTRCH JIŘÍ, okresní sekretář Mělník, činný v dom. odboji, pol. vězeň 4 roky, Mělník. '■*- KYRAL JOSEF, úředník, činný v dom. odboji, polit, vězeň 4 roky, Třeboň. — LÉDL JAROSLAV, rolník, činný v dom. odboji. Podivín. — LUTOVSKÝ JIŘÍ, řezník, člen ÚNV. činný v dom. odboji, polit, vězeň, Praha. — MANCLOVÁ HANNA, účetní, činná v dom. odboji, Falknov nad Ohří. — MUCHA ВОН., učitel, předseda ONV. Hradec Králové, činný v dom. odboji. Hradec Králové. — NYPL VÁCLAV, tesař, předseda ONV, Brandýs nad Labem, činný v dom. odboji, polit, vězeň 4 roky, Brandýs nad Labem. — ONDROUŠEK JAROSLAV, dělník, místopředseda moravského ZNV. činný v dom. odboji, polit, vězeň 5% roku. Brno. — OTÁSEK PETR, rolník, předseda okresního výboru JSČZ, Plzeň. — PÁNEK KAREL, úředník a předseda závodní organisace Zbrojovka, činný v dom. odboji, polit, vězeň 4^6 roku, Brno. — PĚNIČKA ALOIS, hutník, krajský organisační sekretář, činný v dom. odboji. Kladno. — PÍŠEK FRANTIŠEK, redaktor Rovnosti, člen MNV v Brně, činný v dom. odboji, Brno. — SLÁDEK VÁCLAV, dělník, předseda záv. org. Škoda, Plzeň. — SOSNAR JURA, kovodělník, činný v dom. odboji, partyzán, polit, vězeň 2 roky. Olomouc. — ŠEDIVÝ JAROSLAV, odborný učitel, člen ONV, činný v dom. odboji, polit, vězeň 2 roky. Písek. — ŠKRLANT FRANTIŠEK, kovodělník, činný v dom. odboji, polit, vězeň 4% roku. Kladno. — Dr ŠTICH ZDENĚK, lékař, činný v dom. odboji, polit, vězeň 3 roky, Praha. — TROUSILOVÁ GUSTA, textilní dělnice, vedoucí krajské komise žen, předseda závodní rady. činná v dom. odboji, Havlíčkův Brod. — VODCLOŇ FRANTIŠEK, dělník, činný v dom. odboji, polit, vězeň 5 let, Praha. \