Rudé Právo, prosinec 1946 (XXVII/278-300)

1946-12-03 / No. 278

RUDÉ PRÁVO Ústřední orgán Komunistické strany Československa Národní správci i přednostní uchazeči budou uspokojeni Pondělní usnesení živnostensko-obchodního q osidlovacího výboru sněmovny 0 přidělování drobných a středních pohraničních konfiskátů ie dqlším krokem ke konsolidaci života v našem pohraničí. Dohodnou-li se na stejném řešení výbor právní a sociálně politický a po nich plenum sněmovny, dostqne se poctivým národním správcům obchodů a živností q uživatelům rodinných domků právní jistoty, že jim majetek, který úspěšně spravují, bude přidělen do vlastnictví. Zmizj tím jejich dosavadní nejistota a naše pohraničí nabude dalších předpo­kladů, aby se spolu s celou republikou úspěšně zapojilo do budovatelské práce na dvouletém plánu. Stejně významná ie skutečnost, že budou uspokojeny také nároky přednostních uchazečů — zahraničních vojáků, partyzánů a politických vězňů, jejichž zásluhy o republiku, jqk pravil post soudr. dr Steiner, osidlovací výbor plně uznává. — Komunisté šli v květnu minulého roku do voleb s požq­­davkem, aby konfiskáty v pohraničí byly co nejrychleji přiděleny do vlastnictví zkráceným přídělovým řízením. Tehdy jejich návrh řešení narazil na odpor ostatních stran. S tím větším uspokojením mohou nyní hledět na výsledek své iniciativy. Strany Národní fronty se dohodly na řešení, které znamená vyplnění jednoho z bodů budovatelského programu vlády Klementa Gottwalda. Divadelní zákon za zavřenými dveřmi Divadelní zákon se dělal od revoluce a dělql se poctivě. Nejprve při divadelní komisi ZNV, pak s ministrem soudruhem profesorem Nejedlým. Pracovalo se na něm za účasti zástupců zájmové i odborové organisace a za neúčasti těch jedno­tlivců, kteří v těchto oblastech nebyli po revoluci zvoleni, kteří však považují za věc svého osobního prestiže do záležitostí divadla dále mluvit. Dělal se, ale ne­uspěl, Říkalo se tehdy, že soudruh profesor Nejedlý jedná za zavřenými dveřmi, ačkoliv v červnu t. r. bylo mezi divadelními odborníky vše připraveno k připomín­kovému řízení. Změnil se ministr, změnil se i postup. Zákon měl být do konce září hotov, nyní do konce prosince. Svobodné noviny oznámily informované, že ie zákon hotov, ale Divadelní svaz, (organisace sdružující všechny divadelníky profesionální 1 ochotnické v Cechách, na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku) nic dosud nedo­stal, jak jsme zjistili. Stejně i Svaz českého herectva a XXII. svaz zaměstnaců umělecké a kulturní služby ROH. Tyto tři organisace jsou především povolány k tomu, říci připomínky k divadelnímu zákonu, poněvadž jich se bude zákon týkat a pro ně ie vydáván. (Divadelní svaz sdělil již dříve MŠO svůj návrh textu zá­kona). Co vidíme? Divadelní zákon se dělá dnes opravdu za zavřenými dveřmi a jeho dnešní textátoři si snad myslí, že touto cestou dojdou cíle. Nebo snad jde nyní panu ministru o to, qby se divadelníci nevyslovili, nebo aby neměli čas se vyslovit? Zvláštní host britské vlády Dávno již není tajemstvím, že britská vláda podporuje mimořádnou měrou ně­meckou sociálně demokratickou stranu, v jejímž čele stojí dr Kurt Schumacher. Již ve volbách sociální demokraté dostali výhody ve věcech předvolební propa­gandy, tisku i rozhlasu jako žádná druhá strqna v britském pásmu. Na schůze a sjezdy sociálních demokratů přijížděly oficiální osobnosti britské labouristické strany. Při známé úslužnosti německého národa mělo to nemalý význam při hla­sování. Zřejmě ve vědomí této podpory si dr Schumacher zvykl na zvláště bojovný tón ve svých projevech. Útočí jako žádný jiný politický vůdce proti okupační vlá­dě, proti Sovětskému svazu a proti obvinění, že německý národ nese vinu na Hitlerových nesčetných zločinech. Krátce po tom, kdy německý spisovatel dostal Nobelovu cenu, čímž se nyní nevhodným způsobem chlubí německá propaganda, dr Schumacheir — přes všechna předcházející dementi — byl pozván oficiálně do Londýna. Je to první oficiální pozvání, kterého se dostalo Němci po skončení války. Schumacher — jak bylo lze očekávat — využívá této příležitosti, aby pro­pagoval myšlenky, které se nebezpečně podobají těm, které troubil do světa dávno německý imperialismus, když byl v úzkých. Pochybuje o definitivnosti zá­padních hranic, naříká na bídu v Německu a žádá finanční pomoc při vybudo­vání „mírového“ průmyslu. Schumacherova cesta není cestou, která byla rozhodnuta v Postupimi.. Všichni, kteří zkusili německé iho, znají dobře význam slov, která pronáší host britské vlá­dy v Londýně. Francouzská veřejnost rozhořčeně protestuje proti tomu, že Schu­macher byl pozván bez předchozího uvědomění (Francouzské vlády. Schumache­rova návštěva nemůže přispět k tomu, aby byla utvrzena důvěra v politiku Anglie vůči Německu, která bv směřovala ke skutečnému likvidování velkoněmeckých idejí a k opravdové demokratisaci života v Německu. Již 3.500 Gottwaldových knihoven V soutěži okresů splnil 155% plánu Frývaldov a je na prvém místě! Uzávěrka prvé etapy postavila v če­lo kladenský kraj, který splnil plán ze 71.65% a je těsně sledován Mor. Ostravou s 71-30%! jako 3. se umisťuje kraj pražský se 62.95%, čtvrtý je Liberec (52.55%) a páté Lstí n. Labem (44.20%). V čestném rámečku GK uvádíme okresy, které splnily nebo dokonce překonaly plán: I Frývaldov 155% Bráník 150%, Kladno 128%, Orlová 125, Plzeň­­město 115, Strážnice (Praha) 109.50, Mor. Ostrava 109, Karlín (Praha) 1105. Břevnov (Praha), Jáchymov (Karl. Vary) a Šluknov (Liberec) 100% splněného plánu. Uznání zasluhují dále okresy: Pra­ha I—V a Rumburk (90%), Frýdlant (87%), Český Krumlov (86%). Rakov­ník 85, Ducheov 80, Roudnice 75, xUh. Hradiště 73, Vyškov 68% splněného plánu. Příliv zakládaných GK neustává. V krajích i okresech podrobně hod­notí v prvé etapě dosažené výsledky. V základních organisacích se otázka založení GK stala záležitostí presti­že. Druhá etapa akce QK se rozbíhá am ■DTTTv.TQTClT''!^ pro -r proti SE HLÁSÍ DO ZAMĚSTNANÍ My, pensisté a důchodci, bychom se rádi íastnili při provádění dvouletého plánu. Ie kamkoli se obrátíme o práci, odmíta­nás, že pro nás lehčí zaměstnání ne­­aji, Jsem ěetnlcký pensista, )e mi 54 let. omáhal jsem v kanceláři MNV, ale mu- 1 jsem odejít, protože pro můj plat ne­­rlo úhrady Hledal jsem práci v cukro­­iru a v několika továrnách. Nepořídil em- Nikde pro mne práce nebyla. Sedím ď doma. a takových ie tu na Králodvor- EU několik desítek. Stydíme se vyjít na liči, aby na nás lidé neukazovali, .že se ^hýbáme práci. Jsme však přesvědřeni, s při dobré vůli a řádné organisaci by se ro nás práce našla Nejen bychom si BCO přivydělali, ale také bychom doká­­ili, že ještě nejsme na světě zbyteční, omohli bychom kdekoli ve výrobě, třeba ři tělesné práci. Chceme být užlteřnl při i dován i nového života. Chceme mít ra­­vstné vědomí, že jsme také potřební a ěitečni lidé. Netrpělivé řekáme, že nám Ste možnost, abychom pracovali po boku iladých. F. V.. Dvůr Králové, Historie jedné známky. Jako první z poválečných německých známek bez přetisku byla vydána v Drážďanech červená hodnota 12 fen., vy­kazující uprostřed v kroužku, orámova­ném jemným síťkováním, barevnou čís­lici 12, při horním okraji nápis »Post« a při dolním okraji ruský nápis »Počta«­­Tato známka, navržená pošťmistrern Chemnitzern v saském městě Lom­­matzseh, byla dána do prodeje u poštov­ních úřadů 16 a 20 v Drážďanech dne 23. června 1945, hýla však hned příštího dne vzata opět z oběhu, a prohlášena za neplatnou. Stalo se tak na zákrok vi­cepresidenta Saského spolkovéhto státu Fischera s odůvodněním, že velitelství Budě armády odmítá ruský nápis na známce. Celkem bylo vytištěno 1,150.000 kusů, z nichž za jediný den platnosti známky bylo prodáno 14.500 kusů a zby­tek v množství 1,015.000 kusů byl za ú­­ředního dohledu zničen. Patři tedy u­­vedená známka nesporně k největším vzácnostem poválečného Německa. Bojkot nových známek v Belgii? Belgická poštovní správa vydala v po­slední době opět značné množství nových známek. Jde jednak o známky příležitost­né. zaměřené jen na kapsy sběratelů, jed­nak o přemíru přetisků _»—10%«, jimiž v různých typech byly opatřeny četné běž­né hodnoty při snížení poštovních sazeb. n*=*isků »—10%« je tolik, že o nich mohl v Bruselu vydán celý zvláštní katalog. 15- října vydala belgická poštovní Belgické Kongo 22 nových c do 100 fr., z toho prvních tem francouzským, jednak ým. Rovněž pro kolonii^ lo vydáno nových n vynikající belg^ domácí ťilatelia VYHOVÍME PRACUJÍCÍM ZENÄM? Opět se v našich obchodech objevily •válenky«, mají pěkné, kožené spodky a jsou i s koženou podrážkou. Ale k ne­spokojenosti žert, nejsou volné. Když ?e před časem zařaly vyrábět, byly mno­hým z nás nedostupné, protože každá no­vinka bývá drahá. A letos, když si na ně vyděláme, tak jsou zase na poukaz. Ty celé plstěné a bez poukazu, v těch se nedá dlouho chodit ve sněhu a při tom . . ...... Při nejsou o mnoho lacinější. Nedalo by se to zařídit tak, abychom si je mohly koupit na některý ústřižek ze šatenky, pří­padně i s potvrzením, že žadatelka je zaměstnána? Nebo by se to dalo nějak zařídit s vydáváním poukazů? Vždyť pře­vážná většina žen je již má a ty by si je jistě nekupovaly, protože málokterá z nás může vydávat tisícikoruny za to, co nutně nepotřebuje. V zájmu zdrávi nás pracujících žen by se snad v této věci dalo něca dělat, ještě teď než začnou mrazy a vánice M. A. a A. S,. Praha. Úterý 3. prosince PRAHA I: 10.00 Skol. rozhlas: (O). — 10.50 Dopolední koncert. — 11.15 Půlhodin­ka pro ženy. — 13.45 Ing Jan Boiler: Kaž­dý musí šetřit palivem. — 14.30 Dr Jana Boehmová: Práce doma a do domu. — 15.00 Rozhlas pro mateřské školy. — 20.00 Jak oni to dělají (beseda pro mládež). — 21.00 Hudební výchova (sonátová forma). — 23.00 Noční koncert (Foerster, Dvořák). PRAHA II: 10.30 Hudba při práci. — 13.45 Ing. Lad. Novotný: Umění byt vedoucím. — 16.30 Švédské lidové písně. — 16.45 Dr Ja­roslav Caha: Pracovní sily ve dvouletce. — 17.30 Co nového v jugoslávské literatuře. — 20.00 Karel Zajíček: Proč rytíři smutné postavy? — 20.25 Vladimír Raičkovič: Čes­koslovensko naše druhá vlast — 21.15 Po­pulární koncert ruské hudby. — 21.45 Ná­vrat (hra Frant. Dvořáka). — 23 00 Hudba na dobrou noc (BO). Středa 4. prosince PRAHA I: 10 00 Školský rozhlas: Pozná­váme hudební nástroje. — 10.35 Rozhlas pro zimní rolnické školy, — 10.55 Písňový koncert, — 11.15 Půlhodinka pro ženy (BO). — 13.45 Alfred Technik: Svátek hor­níků a tunelářů. — 16.15 Dětská besídka. — 17.00 Dušan Novák: Řízené hospodářství ve starověku (BO). — 20.05 Abonentní kon­cert symřon. orchestru praž rozhlasu (Zich. Krejčí, Ostrčil, Stravinskij). — 21.10 Prof. L. Šulc: 10 let nové ústavy SSSR. — 21.15 Pokračováni abonent koncertu. — 21.50 Frank Tetauer: Případ VsevOloda Majerholda. — 23.00 Noční koncert, PRAHA II: 10.30 Hudba při práci. — 15.000 Lužickosrbská půlhodinka. — 16.45 Dr Josef Pollak: Hygiena práce v sovět­ských závodech. — 17.50 Anička v lidové poesii (Sládek-Malát). — 19.30 Zábavný pořad. — 20.30 Jar. Kozlík - Frant Výbor­ný: Co vykonáme pro zdrav! našich dětí. — 20.40 Václav Trojan: Pljácké písně. — 21.8)0 Trojčata (hra J. Hamzové). — 22.00 Severská hudba. Divadla dne® hrají: "amzíka. dovánky náme, — v 19.3«. Národní: Candida. — Stavovské: cnu­­•1-' — velká opera: ^áska, vzdor a Jjowski a plu­­üprnú Domy pké: Bouře Nové: ml. pio- Pražské K zákonu o národní bezpečnosti JINDŘICH VESELÝ Užší komise ministrů zpracovává z příkazu vlády osnovu zákona o ná­rodní bezpečnosti a je naděje, že vbrzku se s nl setkáme ve sněmovně. Jejím uzákoněním dosáhneme koneč­ně žádoucí právní základny pro nejdů­­ležitějšl obor veřejné správy, bezpeč­nost a její výkonné orgány. V souvislosti s těmito skutečnostmi objevily se v tisku zprávy, skreslujicí jak dnešní stav bezpečnosti, tak 1 ob­sah zmíněné osnovy. Jeví se proto po­třeba Informovat! naši veřejnost o těchto věcech poněkud podrobněji. Pro nedostatek místa ponechme pro tentokrát stranou otázky správních or­gánů národní bezpečnosti, t. j. bezpeč­nostních referátů ZNV a ONV a jejich agendy a omezme se na problémy výkonných orgánů. Jak to vyhlíželo v tomto ohledu v předválečných Cechách? Měli jsme zde 110 okresních četnlc­­kých velitelství, zemské čet. velitel­ství, 18 četnlckých pátracích stanic a ústřední četnieké pátrací oddělení. To po linii četnictva. Po linii policie bylo v Cechách 8 policejních ředitelství, 48 policejních úřadů, 36 policejních expositor, ústředna kriminální a stát­ně bezpečnostní. Všechna policejní ře­ditelství a některé pol. úřady měly svá odd. kriminální a státně bezpečnostní. Policejní expository měly převážně agendu státně bezpečnostní. K těmto bezpečnostním úřadům dru­žila se řada mést s tak zv. výkonnou obecní policií. Policie neměla ráda četnictvo a čet. nictvo policii. Našlo se dost chytráků, kteří to dovedli využít jak náleží, aby uniklí ramenu spravedlnosti. Celý tento nemožný stav odstraňu­je navrhovaný zákon vytvořením jed­notného, vojensky organlsovaněho, vo­jenským zákonům podléhajícího a pod jednotným velením stojícího Sboru národní bezpečností. Jeho rozdělení na tři složky nesmí býtl falešně vyklá­dáno, neboť se u složky kriminální a složky státně bezpečnostní jedná pou­ze o nepočetné skupiny specialistů. Podle všech organizačních proposic, jakož 1 ve smyslu zákona bude poměr těchto složek asi 18:1:1; to zname­ná, že měl-li by budoucí SNB, dejme tomu, 20.000 příslušníků, připadlo by z toho na uniformovanou složku po­řádkovou a bezpečnostní 18.000 osob, kdežto na zbývající dvě složky pouze po 1000 osobách. Po linii dislokace a organisace to znamená, že v Cechách bude zemské velitelství SNB s nepočetnými, jemu po stránce osobní podřízenými zem­skými úřadovnami státní bezpečnosti a služby kriminální: dále bude zde 18 oblastních velitelství SNB (oblast rov­ná se přibližně území, které spadá pod pravomoc krajského soudu), jimž budou přidruženy oblastní úřadovny státní bezpečností a služby kriminální. V politickém okrese již této speciali­­sace nebude a veškerý bezpečnostní výkon bude prováděti okresní velitel­ství SNB s jemu podřízenými stáni, ceml SNB. Pouze v některých význam, ných místech, zejména důležitých po. hraničních přechodech budou zřízeny pobočky státní bezpečnosti, ve větších a zvlášť důležitých městech pak okres­ní kriminální úřadovny. Tam, kde v důsledku poválečných po. měrů byla tato základní linie překro­čena, odbourávají se již nyní nepo­třebné okresní úřadovny státně bea­­pečnostní a kriminální, tak abychom se již napřed přiblížili poměrům a stavům, jak je předpokládá osnova zákona. Jen zarytý škarohlíd mohl by v tom­to uspořádání vtděti kopírování ně­meckých vzorů: jde spíše o důkladné a nové době odpovídající zjednodušení agendy z prvé republiky. Vedle zásad­ního rozdělení podle vzoru bývalého četnictva, sdružují se zde v oblastních kriminálních úřadovnách úkoly, které měly dřívější pátrací stanice a kri­minální oddělení policejních ředitel­ství, v oblastních úřadovnách státní bezpečnosti pak agenda dřívějších po­licejních úřadů a expositor. Tato nová, jednolitá organisace ne­zná již žádných policejních ředitelství a úřadů: její jednoduchost vylučuje nebezpečí dvojkolejností nebo, což je horší, spoléhání se na zákrok jiné slož­ky nebo orgánu. Není pochyby o tom, že takováto organisace SNB může splnítí úkoly, na ni kladené: zajlstltí plnou bezpeč­nost našeho národního života a budo­vatelského úsilí. Otázky, kdo bude navrhovat!, resp. jmenovat! jednotlivé velitele SNB ne­jsou již zásadního charakteru: nepo­chybujeme, že budou vyřešeny ke spo­kojeností všech zainteresovaných. I ostatní problémy jsou toho druhu, že při troše dobré vůle bylo by možno bez zvláštních obtíží dosáhnout! rych­le jednotného stanoviska: v zájmu vě­­cl je, aby se tak stalo co nejdříve a tím bylo umožněno přejití od Improvi. sace k definitivním formám a koneč­nému uspořádání této významné slož­ky při budování našeho nového státu. Tlso — vždy ponížený služebníček . ' KULTURA Dvě knihy nových lidí L. Arputinskaja: Zmučená země (Svobodo. Praha. str. Uř, přeložila Josefa Bo­ková, brož. 40 Kčs). Jevfjenij Rys: V městských bran (Svoboda, Praha, str 196, přeložil Josef Staněk, brož. 50 Kčs). Seznamujíce se s díly mladých sovět­ských autorů, Jsme krok za krokem pře­kvapováni jejich velkým zájmem o dneš­ního člověka, dnešní společnost, o dnešní problémy politické, hospodářské, kulturní i mravní. Na rozdíl od starších mistrů, nevšímá si sovětský spisovatel zvlášt­nosti jedinců (jako to kdysi činil třeba Dogtojevský), ale vyhledává především silné, schopné; pilné a charakterní jedin­ce v rámci kolektivu, a kontroluje se slabšími destruktivními prvky jen v zá­jmu pravdy. Nová díla z SSSR ať je to film, divadlo nebo kniha, nás však vždy znovu přesvědčují, že se tak nijak ne­změnila míra umění a umělců, ale že od dob Dostojevského a Tojstého se změnila od základu celá země a společnost a je­jích život a tudíž, že se i musela změnit námětová ohlast. nových uměleckých děl i jejich forma. Toto je také společný jmenovatel, zá­kladní rovina románů. Zmučená země a U městských bran. Obě knihy modelují prostými prostředky poměry na sovětsko­­německé frontě roku 1941. Dějově jsou téměř shodné: Ve Zmučené zemi se podaří-sovětské ošetřovatelce uniknout! v chaosu fronty z německého zajetí. V knize Je sledována její cesta rozbitou a zmučenou zemí ke svým, k »sovětům«. S?tká se se zrádci z vlastních řad i s partyzány, zakusí mno­ho hladu, ale ke »svým« se dostane. Tři významné hlasy o filmu »Přísaha« Filmové zpravodajství uveřejnilo tři z odpovědí význačných osobností, které požádalo o sdělení dojmu z filmu »Pří­saha«: Václav Kopeckýc ministr informaci: Krásný sovětský film »Přísaha* ukazuje jasně zdroje tvůrčích sil, z nichž rostla nynější hospodářská mohutnost i meziná­­rodní postavení Sovětského svazu. Současně ukazuje, jak je autorita. Stalinova opřena o lásku Širokých lidových mas, které Sta­lin postupně vedl z revolučního kvasu k so­cialistickému řádu budování a blahobytu. Státní myšlenka a kultura socialistického státu je tímto filmem skvěle vyjádřena. české obecenstvo bude jistě vděčně přijí­mat sovětské pojetí i zpodobení předmni­chovských scén, mistrně vyjadřujících ovzduší, z něhož rostla zrada Bonnetovy Francie, zrada, jež náš národ dala na pos­pas HitleroviTento film bude také neoby­čejně užitečným pro morální průpravu na­šeho lidu při uskutečňování dvouletého plánu. Po zhlédnutí sovětského filmu »Přísaha} každý český člověk musí ještě vřeleji milo­vat sovětský lid, který tak hrdinně si vedl za války a svými nezměrnými obětmí umož­nil také osvobození naší drahé republiky. Dr Václav Vacek, primátor hlavního města Prahy: Je to nejkrásnější film, jaký jsem vůbec viděl v poslední době. Stalin je ústřední postava celého děje. Je to velkolepé pásmo světových dějin od smrti Leninovy až do vítězství. Josef Kopta, spisovatel a přednosta kulturního odboru kanceláře presidenta republiky: Je to veliký film. Veliký jak ve svých dvou hrdinech, z nichž jeden se jmenuje Stalin a druhý sovětský lid, tak ve ztěle.s­­nitelích těchto hrdinů. A je veliký, mohut­ný v dojmu, který zanechává ve vzrušené duši i ve vděčném srdci. Desítka dětských knih ZNV Kulturní komise Zemského národního vý­boru vydala seznam deseti nejlepšfch dět­ských knih. Jsou to: Sládek dětem, F. Hru­bím Vítek hádá dobře, Jar. Frey: Ruské a řeské pohádky, M. Majerová: Nespoko­jený krállíek, J. š. Kubín: Na veselé ho­dince, J. Mařánek: Neviditelný rytíř, E­­Vrchlická: Z oříšku královny Mab. M. Hůl­ková: Dévée z tichého městečka, D. Levin: Fed’ka a V. Katajev: Syn pluku. • IRVING MAAS V PRAZE. Irving Maas, místopředseda americké exportní filmové assočlace, přijel v sobotu večer z Vídně do Prahy, kde s řed. L. Kantůr­kem, zástupcem USA pro střední a jiho­východní Evropu, projednával záležitosti distribuce amerických filmů v Rakousku. V Praze se zdrži několik dnů. • TYLÜV »CHUDÝ KEJKLfR« je dnes opět na pořadu Studia Národního divadla v budově Stavovského. U městských bran se rozhoduje o osudu sovětské vlasti. Dělnici, ženy z domác­nosti, mládež, všichni, celé město se chá­pe zbraní proti nacistům a láska a nádše, ní pomohou pře, těžké oběti uhájit město až do chvíle, kdy Rudá armáda sama na­stoupl k obrannému hojí 1 na tomto úseku fronty. Přes veškeru střídmost projevu nepo­strádají obě knihy věcných i formálních zajímavostí Je třeba upozornit na bohatý a pečlivý výběr charakteristických detai­lů, které nás přesvědčují o živém osob­ním poměru; spisovatelů k zachycovaným dějům. Přesné rozlišeni charakterů je ji­ným přednostním znakem obou knih stej­ně Jako skutečně klidné epické vyprávěni bez vnějšího vzruchu, bez úzkého sub­jektivního zaujetí. Musíme se u sovětských autorů znovu a znovu zamyslet nad úžasnou šíři a hod­notou sovětské literatury, kterou mohou konsumovat nejširší pracujíc! vrstvy. A na otázku proč tomu tak, nám v mnohém odpoví z posledních knih především Zmučená země a U městských bran. Je třeba jen pozorně čist, abychom byli za­chváceni oním úžasným optimismem, onou velkou vírou v radostný život, kte­rá zachraňovala sovětského člověka v těž­kém zápase. A zachránila je! J. Kl. Práce Vesnického divadla Vesnické divadlo hostuje v divadle Mladých pionýrů. E. Bozděch: Dobro­druzi. Režie F. Smažík, scéna Z. J. Vy­skočil. Vesnické divadlo má jeden z nejdůleži­tějších úkolů v problémech naší kultury. Nyní hostuje v Praze, aby se městské obecenstvo mohlo seznámit s jeho tvorbou. Bozděchovou hrou z doby Rudolfa II. do­kumentuje toto divadlo, jak po svém a celkem nezávisle na pražském divadelnic­tví přibližuje lidem divadlo hrou, která leží mezi tvorbou klasickou a moderní. Dobrý dramaturgický cílt V tomto drama­tu zachovává režisér všechnu prostotu á naivitu hry i jejího scénování, ale tak, aby v moderním diváku vzbudil zájem o dřívější dramatickou tvorbu. Tu tedy vyrůstá představení lidové a ne diletant­ské, schopné poučit náš lid, Hlavní zřetel upíná režisér ke komické dropnokresbě, zatím co ostatní dva podřadnější prvky hry, osamělost mocnářova a hrdinnost ka­­líšnického odboje, tvoří jen dějovou kon­strukci hry. Proto těžištěm, jak v režii, tak herecky, byla trojice lžiuroělce a lžhjčen­­cú na dvoře císaře, vytvořených J. Hei­delbergem, A. Stockingerem a Z. Vron­­ským. — H Wuršer jako Rudolf n. do­vedl se měnit v ustrašeného i v majestát­ního císaře. Jako další hru předvede Ves. nické divadlo Zeyerovu »Starou historii«» Pražskému obecenstvu doporučujeme ná­vštěvu. er Rozprávky o přírodě pro děti (Félix Salten: Bambi, Matice slovenská, cena 75 Kčs.) Anglický romanopisec napsal k anglic­kému vydáni této knihy švýcarského spi­sovatele, která nyní vychází i slovenský, nadšené úvodní slovo, v němž praví, že je to šťastná kniha, která uchvátí nejen děti jimž je určena, ale i dospělé. Félix galten, před několika roky zemřelý švýcarský autor těchto rozprávek o podivuhodném růstu kolouška Bambino, je u nás dosud málo znám, avšak Jeho šťastné uvedení do slovenské literatury vyvolá zajisté zájem o Jeho práce i u nás. Očima mladého ko­­louše objevuje tato kniha taje přírody, lesa a života. Salten je veliký básník přírody, kterou dovede citlivým slovem oživit a jakoby kouzelným prutem, probudit ze sna; propůjčuje dar řeči zvířatům 1 listí — avšak jeho bohatá znalost přírody a láska k ní niu umožnily překlenout nebezpečí ploché personifikace. Rušné příhody knihy jsou zachyeeny bohatými ilustracemi V. Hložníka. I když nemůžeme souhlasit se Sal­­tenovou skeptickou moudrostí, kterou vy­jadřuje už starý Bambi, Ie totiž pro dobrý život je třeba být sám, přece je tato kniha přínosem naší dětské literatury. vl. * • »ANTIGONA« VE FILMU. Známý hollywoodský výrobce W. Wanger zakou­pil provozovaci filmová práva známé fran­couzské divadelní hry »Antlgona. od Jeana Anouilha. Výsledek soutěže na píseň dvouletky liudebm oddělení ministerstvy informací vypsalo před časem soutěž na píseň budo­vatelské dvouletky. Došlo do ní celkem 2(is.. pr-aj.j aby ceay nebyly uděleny, poněvadž žádná ze zadaných skladeb neodpovídá plně úče­lu soutěže. Třem vybraným skladbám by­ly uděleny odměny za hudební dílo: heslu »Prací k míru« 2500 Kčs a heslům »Meló­dia« a »Podzim 26« po 2000 Kčs. Autoři J. Burghauser, L. Batik, J. O. Karel. Zbytku peněz, určených pro ceny, bude použito k získání nových vhodných písňových textů. Rumunský dirigent M. Socor Generálni ředitel rozhlasu v Bukurež­­ti řídil ve Smetanově síni koncert, na Jehož pořadu byla mimo jíně dfla dvou rumunských skladatelů. Rumunské Ca­priccio op. 40 M. Mihaloviee, nesouc! stopy francouzského impressionismu, úsekovitě, ale zvukově a rytmicky účin­ně zpracovává rumunské lidové prvky, které jsou však skladateli pouhým pro­středkem pro exotismus. Slabší byla komposičně dnes již zastaralá Tarantel­la A. Castaldiho. Temperamentní Matei Socor Je dirigent energického gesta, se smyslem pro dynamiku a architektoníku fráze a velmi citlivý pro hudební význa­my, což zejména uplatni! v Prokofěvově Suitě Romeo a Julie. Beethovenova Eroi­­ea byla místy rytmicky rozkolísaná, in­tensita výrazová i dynamická často ne­dotažená, volba některých temp proble­matická. Jistý pódii na tétp rytmické a Výrazové vlažnosti nesl jinak pohotový orchestr FOK. četné . obecenstvo odmě­nilo rumunského hosta nadšeným no­­tleskem. jf První vystoupení Mirky Pokorné stalo se v jistém směru sensací. Mla­dičká pianistka je totiž technickým fe­noménem, jaký stěží má dnes sobě rov­na. Přednesem Chopinových etud v ne­uvěřitelném tempu, aJe s dokonalou přes­ností, uvedla i znalce v úžas. Také ostat­nímu pořadu dominovalo uměni tech­nické i akordické (v Hurníkově Etudě), pasážové a skokové (ve Smetanově Fan­tasii). Rytmus je přesný, výrazové cí­tění (vzhledem k mládi) trochu nauče­né. Po počátečním rozechvění rozehrála se Pokorná k výkonu, jenž dává naje­vo, že se zde objevila hvězda na českém uměleckém nebi. Umělkyni to ukládá odpovědnost, jíž si musí být vědoma. Věříme, že při svém zřejmém tempera­mentu splní naše předpoklady. P. S. Koncert CF řady C přines! novinku brněnského Fr. Suchého Serenádu pro dechové nástroje, dílo vkus­né, technicky dobře zpracované zejména po stránce instrumentačni, nezanechávající však hlubšího dojmu vzhledem k plochosti a nevýraznost! melodické i rytmické in­vence. — Dvořákův Cellový koncert zvládl s dokonalým zdarem až na nepatrná into­nační zakolísáni Fr. Smetana, Večer, na jehož pořadu byly ještě Kaprálovy »Idyl­ky« a Janáčkův »Taras Bulba«, řídil přes­ně a velmi vypracovaně trochu tvrdým gestem brněnský dirigent Bř. Bakala. P. S. Tatiana Menottí v Tra via té Koloratumí pěvkyně T. Menottí zpívala ve Velké opeře titulní roli Verdlho Tra­­viaty. Menottí znamenitou dechovou tech­nikou ovládá svůj velký hlas Lesk, Jímž dříve udivovala, Její hlas dnes už nemá, ale prostá herecké akce vyvažuje tento ne­dostatek. Obecensto, naplnivší divadlo do posledního místa, přijalo umělkyni nadše­nými ovacemi. Paběrky z posledních týdnů Rozhlas vzpomněl 150 narozenin zakla­datele švédské hudby F. Berwalda prove­dením jeho septetu. Berwald náleží rané­mu romantismu, na díle je znatelný vliv Schubertův a Beethovenův, jejichž oktet a septet mu snad byly přímo vzorem. Po­slech skladby zanechal v nás dojem nepro­blematický, ale milý a příjemný. — Na středečním večeru Přítomnosti byly vedle známých skladeb provedeny i dvě novin­ky, z nichž Kubíčkovo Divertimento se nám líbilo poměrně lépe. — Pondělní kon. cert M. Podvalové a J. Stefanoviče měl nevalnou úroveň hlavně vlnou zpěvačky. Indisposice nebo nepřipravenost? — Téhož dne pořádaný večer slovanské komomi hudby zaujal skladbou polského moder­nisty Szalowského invenčně bohatou. MN + P. S, * f SLAVNÝ FRANCOUZSKÝ CELLIS­­V PRASE, violoncellista Pierre Four­nier vystoupí na mimořádném koncertě České filharmonie v Domě umělců 8. t. m. v 19.30 hod. Na pořadu m. j. cel­lové koncerty B. Martinů a A. Dvořáka. Pierre Fournier uspořádá v Domě uměl­ců 11. t. m, samostatný koncert. „Izvěsttja“ o odpůrcích naši dvouletky Moskevské »Izvěstija« přinesly velmi obsáhlý článek o naší dvouletce. V závěru, který otiskujeme, hovoří autor článku o překážkách, které se staví v cesto hospodářskému rozvoji Československa. Třebaže prospěšnost plánovitého rozvoje národního hospodářství je očividná a všeobecně uznávána čes­koslovenským lidem, jsou uvnitř ze­mě takové síly, které — jak o tom hovoří fakta — se pokoušejí klást, překážky vládě v uskutečňování plá­nů hospodářské výstavby. Je známo, že v minulosti, kdy byly připravová­ny dekrety o znárodnění průmyslu, bank, zákony o zemědělské reformě, reakční elementy uvnitř země, jakož i vnější nepřátelé demokratického Československa se pokoušeli zabránit demokratickým silám v uskutečnění těchto dekretů. Reakcionáři vedou nyní tento boj proti dvouletému plánu. Nepřátelé dvouletky spa­třuji v ní hráz proti svým sna­hám a pokusům zabrzdit hospodář­ský rozkvět země a dobýt zpět ztra­cených posic. Je na přiklad známo, že předsta­vitelé některých politických stran, vyjadřující názory protinárodníeb reakčnich elementů, nejednou se v průběhu jednání o dvouletý plán pokoušeli oslabit a zmenšit jeho vý­znam. Reakcionáři se pokoušej! vy­volávat obtíže v oblasti hospodářství a financí. Také řada zahraničních časopisů se specialisuje na všelijaké smyšlen­ky a lži o československém hospodář­ství. Tak na př. počátkem listopadu t. r. anglické noviny »Daily Herald« uveřejnily článek svého dopisovatele Gedye o Československu, v němž — všemu zdravému smyslu a faktům navzdory — se tvrdilo, že uskuteč­něn! dvouletého plánu se kladou v cestu velké potíže jakoby proto, že v důsledku znárodnění Českosloven­sko ... »Utrpělo vážnou škodu« (?!% Tento horlivý korespondent dokonce vypočítal ztráty s přesností div pe libry šterlingů. Komu není jasno, že tyto a jim podobné noviny se sna. ží chránit kořistné zájmy dřivějších vládců československého průmyslu? Hospodářství Československa se rozvijí a sílí. Není pochyby o tom, že pracovitý československý lid v so­bě najde dostatek sil a vytrvalosti k úspěšnému vyplněn! svého první­ho hospodářského plánu, k dalšímu rozvoji československého státu na nových, skutečně demokratických základech. Austrálie a Kuba útočí na veto v politickém výboru OSN Lake Success (Reuter). Politický výbor Spojených národů projed­nával návrhy Austrálie a Kuby na rests! nebo pozměněni práva veta vel­ moci. Australský delegát předložil oprave­ný předchozí návrh, kde doporučoval omezeni práva veta a rozšíření pra­vomoci rady bezpečnosti. Kubánský delegát doporučoval schůzi valného shromáždění k revisi veta a úpravu Charty zvláštním výborem. Britský delegát Schawreross pro­hlásil, že nebude hlasovat pro žádný návrh k revisi Charty, nebo odsuzu­jící kteroukoli velmoc. Velmoci si mu­sí právo veta zachovat. Stalin věří, že všichni můžeme spolupracovat přes různé hospodářské a politické ideolo. gie a je na radě bezpečnosti dokázat, že je to pravda. Britský zástupce vě­ří v totéž. V závěru předložil původní Bevlnův návrh, projednávaný na kon. ferend zahraničních ministrů. Sovětský zástupce A. Vyšinskij od­mítl australský návrh a upozornil de­legáta Kuby, že jeho delegace zůsta­la sama při návrhu konference o revisi Charty. Potom přečetl návrh resolu. ce, jež se vůbec nezmiňuje o vetu & doporučuje, aby valné shromáždění vy­slovilo přesvědčeni, že napříště rada bezpečnosti bude bedlivě dbát! zkuše­nosti z uplynulého obdob! a tím za­bezpeč! co nejpříznivější podmínky pro přijetí dohodnutých úmluv. Po projevu dánského a filipínského delegáta promluvil americký zástup­ce Connally. Vyslovil se pro austral­skou resoluci, ale odmítl Její kritiku rady bezpečnosti. Prohlásil dále, že USA si přejí žiti v míru se všemi státy a tedy i s Velkou Britannii a s SSSR. Jeho nabízenou ruku pak Vyšinskij přijal za potlesku celého shromáždění. Úspěch komunistické protiofensivy v Číně Nankin (Reuter), Komunistický rozhlas v Yenanu oznámil v neděli, že osmá komunistická armáda za­hájila protiofensivu přes Žlutou řeku na východ od Yenanu a dobyla tří venkovských měst, Tímto úspěchem bylo odstraněno nebezpečí naciona­listického útoku, který hrozil po soustředění 180.000 nacionalistických vojáků na mandžuských hranicích v yenanské oblasti. Jak Francův rozhlas oslavoval ChurchiHovy narozeniny... a proti všemu očekávání nepromluvil. Aby to nikomu nebylo líto promluvil za něj madridský rozhlas. Vychválil Churehllla jako rytíře — ochránce antlkomunismu a zdůraznil, že Chur­chill byl jedním z nejvýznačnějšleh bo­jovníků proti komunismu i sovětské, mu režimu a velmi náruživě proti ně. mu bojoval zvláště mezi r. 1917 až 1933. Teprve když britská říše se do­stala do smrtelného nebezpečí — omlouvá Churchilla Francův hlasatel, uzavřel s bolševiky spolek proti Ně. mecku. Soustavné porušování bulharské svrchovanosti Od 10. X. do 22. XI. bylo zjištěno 10 přeletů bulharského území jak oznamuje bulharské komuniké o protíbulharské kampani, zahájené řeckou vládou, Naproti tomu se de­mentují zprávy, že je, u řeckých hra­nic na bulharském území soustředě­no 500 členů ozbrojených tlup. Mauthausenská »Kniha smrti« nalezena Norimberk (AFP). Do rukou spojeneckých úřadů se dostalo osm svazků mauthausenská knihy smrtí, která byla zločinnýml strážci tábora pečlivě vedena od 7. ledna 1939 do 29. dubna 1945. U každého jména z 39.696 oběti nacistického barbarství je vězeňské číslo, označení národnosti, zaměstnání, den a místo narození Demonstrace proti Bevinovi při kopané v New Yorku New York (Reuter). Pr< ~it­ byly uspořádány v neděli při / . pase kopané v New Yorku projevy pro­testu. Když o přestávce ohlásil me­gafon, že je Bevin mezi diváky, po­čali četní diváci křičet »hú«. K po­dobným projevům došlo při jeho od­chodu z hříště. Jednou větou Podle lipského rozhlasu nacisté zabili cel­kem 275.006 osob v ústavech nro choro­mysloé. Moskevský městský sovět schválil néti­­letý plán obnovy a rezvoje města Moskvy, který předvídá náklad 9 miliard rublů. Předseda Komunistické strany Indonézia dr Sunrapto byl odsouzen vládním soudem na 3 a půl roku žaláře. V Curyr.hu koná se fad» přednášek o Ces kosl8ven5ku, při nichž jsou též promftánJ filmy »New-York Times« zjišťuji v komentáři o sovětském návrhu na odzbrojení, že »při hlubším zkoumání so’. sé politiky shle­dáváme, že SSSR Si bezpoohybv opravdu přeje mezinárodni odzbrojeni a návrh po­dává zcela upřímně«. Zástupce TTNRRA prohlásil, že přítom­nost japonských agentů v čankajškově armádě (e největší překážkou ukončení občanské války. \7e Svobodném slově se zle rozkatíli, * že se bere lidu smích, jako by prý »bodrý smích českého člověka mohl ohrozit zdar dvouletky.« Jenže jde o to, co se k smíchu předkládá. Svob. slovo totiž dále brání t. zv. Bi­kini revul, proti níž Rudé právo vy­stoupilo, upozorňujíc na urážky vlá­dy, ŰRO, KSČ, Rudého práva a bu­dovatelského úsilí našeho lidu, jichž se tam dopouštějí pp. F. Hurych a F. Paul. Je to jistě zajímavé, vzpomene­­me-li, že totéž Svobodné slovo velmi vehementně nařklo časopis Dikobraz, že uráží památku pres. W. Wilsona, ačkoliv se dotyčný vtip v Dikobraze týkal něčeho jiného, nic se nestara­jíc o právo lidu na smích. Svobod­nému slovu dokonce nevadí, že v Bi­kini revul je urážena celá vláda, tedy také její národně socialističtí členo­vé. Ne, nikdo nechce brát lidu smích. Ale nelze trpět zlomyslné tupení poctivého díla. A proč ten žal, že u nás vychází Jen jeden oficiální hu­moristický časopis, když značka kf píše sama pro rozveselení co chvíli? T’isk lidové strany se svého času zle obořil na časopis Dikobraz pro vtip, který prý urážel presidenta Wilsona. Nebyl v právu, protože vtip se týkal něčeho zcela jiného. Jen uteklo pár dní, objevila se v lidovec­kém týdeníku kresba s textem: Po­litik. Hříčka času. Vedle ní byla kres­ba s textem: Býk. Moudrost přírody. Tím politikem jak patrno je B. Ba­ruch, odborný poradce presidenta Roosevelta a jiných amerických stát­níků, nynější zástupce USA v ato­mové komisi Spojených národů atd. Tisk lidové strany nepravdivě na­značoval, že USA zastavily jednání o půjčku pro onen vtip v Dikobrazu. A hle, sám se dopouští nad veškeru pochybnost skutečné urážky americ­kého státníka. Co tedy říci o tak li­coměrném jednáni lidoveckého Uštu, jenž stojí v řadě těch, kteří se tváří, jako by jim věc čistoty tisku ležela bůhví jak na srdci a poskytuje při tom na svých stránkách dost důkazů o vlastní hrubosti? Za okupace nechvalně proslula t. zv. EMNA, čili Edice mladých národ­ních autorů. Nyní se překřtila na pouhou Edici národních autorů (ale zase EMNA!) a pokračuje ve své »probuzenecké« tradici. Jací byli ti její »národní« autoři, vysvítá z toho, že jeden z nich je na př. V. E. Cou­fal, jenž byl v minulých dnech od­souzen pro své zrádné chování za okupace. Jeho žena byla vyvedena při tom ze soudní síně. A tato EMNA má nyní tu drzost, že rozesílá kri­minální román výtečníka V. E. Cou­fala, nazvaný Návrat dobrodruhův, jejž vydala v roce 1941(1!) a připo­juje k němu knížku Jarmily Coufa­lové »Dobrý den, Done Juane«, již vytiskla firma bří Krausové v nár. správě, prý v I. a II. vydání roku 1946!! Nakladatel není uveden, lze se tedy domnívat, že kniha vj šla »na černo«. Na záložce je dokonce text, v němž se praví, že autorka »vstou­pila do literárního života po boku nej odvážnější skupiny českých spi­sovatelů, kteří se nebáli postojem ani činem zpívat! a promlouvat! k náro­du, když jinf zbaběle mlčeli, skrývali se a neměli odvahu vystoupiti na ve­řejnost. V té zlé době se autorka nadšeně zapojila do útočné radikální skupiny, semknuté kolem autorčina manžela ...« Neinformovaný člověk by se mohl domnívat, že šlo o něja­kou statečnou literám! skupinu. A zatím je pravda pravý opak: vlas­tenečtí autoři byli násilím umlčování, když tato literární smečka se hřála na výslunní přízně »protektorů«. Dobře, že je na záložce připomenuta souvislost s V. E. Coufalem. Jeho prá­ce totiž opravdu nezůstala bez vlivu na »tvorbu« jeho ženy. Je to víc než drzost posílat dnes lidu knihy tako­vých autorů. Je to urážka naší sku­tečné národní kultury a provokace všech, kteří bojovali proti fašismu. K. Vaněk

Next