Rudé Právo, leden 1947 (XXVII/3)

1947-01-04 / No. 3

RUDI PRÁVO ÚSTŘEDNÍ ORGÁN KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA Vydává Üstfedni výbor Komunistické atranv Československa Redakce a administrace v Praze II. Na Florenci 13. Telefon redakce 348-52 administrace 348-52 Šéfredaktor Vilém Nový odnovědný redaktor Voitěch Doleišl — Tiskne »Svoboda«, tiskové, nakladatel­ské a knihkuDecké oodnikv Praha II Na Florenc! č 13. frčet ooštovnl roofitelnv č 48.339 — Předplatné 30 Kčs měsíčně, včetně nedělního vvdáni S donáškou do domu 36 Kčs — Nevvžádané ruknntav » fotosrrafle «e nevraceli Používáni novin zn oov IA 7-2372-OP Stovky telegramů předsedovi vlády Klementu Gottwaldovi 8 vyššími výkony jsme vstoupili do dvouletky Nadšenou prací pro svobodnou budoucnost — Slavnostní nástup v celé republice Lid odpovídá skuhravým pisálkům Denní výrobní úkol byl 2. ledna, v den zahájení dvou­letky, překročen v kladenských dolech i železárnách a v mnoha jiných závodech v celé republice. Ve zlínské pneumatikámé ušetřili tři pracovní hodiny v celém zá­vodě. Stále docházejí nové a nové zprávy, s jakým nadše­ním vstoupil všechen pracující lid do dvouletky. Spon­tánně, bez nařizování, se zpěvem a s tancem zahájil ra­dostnou práci — práci pro sebe, pro národ, pro republiku. Zatím co na duši zmrzačení sýčkové skuhrají v reakč­­nich článcích o »ohrožené svobodě«, lid už v první den dvouletky dokázal, v čem vidí opravdovou svobodu a čím si jl hodlá, udržet a prohloubit. Nadšená práce činí kaž­dého svobodným, nadšená práce každému umožní být opravdu svobodným, osvobodí nás od nebezpečí návratu kapitalistických mocipánů, od jejich vykořisťování, od nezaměstnanosti. Stovky telegramů zaslaných pracujícími předsedovi, vlády Klementu Gottwaldovi svědčí o tom, že lid si je velmi dobře vědom, že klíč k blahobytu třímá ve svých rukou, a o jeho odhodlání, nikdy si jej z nich ne­dat nikým vyrvat, Pracující lid vyrobí všechny hodnoty, určené dvouletým plánem. Ale musí také být zajištěno, že všechny budou mezi něj spravedlivě rozděleny. A proto netrpělivě očekává, že budou v nejkratší době vymýceni všichni velkošmelináři a že se vláda postará o řádnou organisaci distribuce. Kladenské doly překonávají plán První den dvouletky splnil kladenský uhelný revír svůj denní plán na 101,2 procenta. Na dole President Beneš, kde byla v prosinci průměrná denní těžba 8830 tun, bylo ve čtvrtek vytěženo 9901 t, což znamená zvýšení o 12.15 procenta. Kladenská huť Maršál Koněv, splnila svůj první denní plán ve výrobě surové­ho železa ve výrobě na 101 proč. Pol­­dina huť dosáhla ve výrobě oceli 92.5 proč. předpokládaného denního výko­nu. I to je však poměrný úspěch, pro­tože ve čtvrtek se teprve rozjížděla nová martinská pec, která toho dne vy­dala svou první tavbu. Kromě toho byly tři pece ve staré martince přes vánoční svátky opravovány, takže je bylo nutno znovu rozpalovat. Budovatelský plán splníme, výrobky zdokonalíme a zlevníme Na začátku prvního roku dvouletého plánu dostal předseda vlády Kl. Gott­wald desítky telegramů a přípisů z čes­kých a slovenských závodů a úřadů, . v nichž pracující lid s nadšením slibuje ,'plnit úkoly, uložené mu dvouletým ylánem. Zaměstnanci družstevních strojí­­. en v Havlíčkově Brodě telegrafují: Startujeme do dvouletky, zvítězí­­ne.« Zaměstnanci fy Společnost pro stavbu strojů ve Vysočanech: »Málo mluvíme, ale dvouletku na sto pro­­ent splníme.« Odborová organisace chemických závodů v Černicích: »Ne­nahradím*! svým nadšením.« vo stolařské továrny v Brně­ních: »Budovatelský plán lime, své výrobky zdokonalíme a mime.« Osazenstvo národního Iniku »Slovena« v Žilině: »Bude­­.e viac pracovat, lepšie pracovat, adostne pracovat a uskutečníme náš program.« Ze Zlína přišel tento telegram: »Spolupracovníci gumáren národní­ho podniku Baťa oznamují, že v rám­ci dvouletého plánu byly všechny předběžné práce v pneumatikárnách urychleny natolik, že první pneuma­tiky vyšly v lisu již v 7.45 hod. rá­no, čímž jsme ušetřili 3 pracovní ho­diny pro celé pneumatikárny.« V mnohých telegramech slibuje dělnictvo, že úkoly, vytčené dvoule­tým plánem, nejen splní, nýbrž i pře­kročí. Zaměstnanci národ podniku Baťa v Baťovanech prohlašují: »Plán splníme, alebo překročíme. Trete,j možnosti nepoznáme.« »Ujišťujeme Ta,« slibují zaměstnanci papírny u Trenčína předsedovi vlády, »že stanovený program dvojročnice pře­kročíme.« Zaměstnanci fy Cihák v Jindřichově Hradci: »Slibujeme, že úkol nám předepsaný nejenom splníme, nýbrž i překročíme.« Za­městnanci slov. rafinerie v Dubovej: »Slibujeme na svoju čest, že sa vy­nasnažíme, abysme pracovny pro­gram překročili.« -Telegramy se slibem splniti dvou­letý plán zaslaly dále: osazenstvo do­lu Fierlinger, ředitelství a odborová organisace tkalcoven ve Frývaldově, osazenstvo závodu L. Schifauer, Kla­tovy, závod fy Svatopluk Pohořelý v Přibyslavi, osazenstvo fy Wein v Kežmarku, oblastní zemská nemoc­nice v Opavě, továrna na kovové ha­dice v Petržalce, fy Červinka a spol. v Čelákovicích a mnoho dalších zá­vodů a podniků. ?taíi jsme se namátkou několika pracujících Co říkali novoročnímu prorvu předsedy vlády Klementa Gottwalda a řekli nám jednou větou: R. Fiedler, předseda záv. rady Čes­­rmoravských strojíren, n. p., Praha. Byla to jasná a srozumitelná řeč, aá zdravého optimismu, která nás šeeísny uchvátila. — Dvouletý plán plníme. F. Gürtler, Praha. ředitel Waldes, n. p. Tenhle projev byl nejlepším zaháje­ním dvouletky. J. Makour, místopředseda záv. rady »Sana«, tov. na margarin a poživati­­ny._n- p., Praha. Jak jsme na to my reagovali? Do nového roku všem hodně tuku! Blecha, předseda závodní rady tov. Zátka. Po tak skvělém zahájeni dvouletky, jakým byl projev KL Gottwalda, jsem ještě více přesvědčen, že dvouletku splníme. y~ MUDr. Vavřinová-Kraiczová, lékař­ka: Gottwaldův novoroční projev dává skutečný pocit bezpečnosti a jistoty, že se ve dvouletce povede dobře jen těm, kteří s chuti a radostí pracují a myslí to s lidově-demokratickou republikou poctivě. V. Zindulka, strážmistr SNB: Duchovní vůdce dvouletky vydal po­slední rozkazy k vítěznému boji oráče. Václav Vydra, národrií umělec: Nemohli jsme si přát slyšet z povo­lanějších úst významnější projev, než jaký nám řekl Klement Gottwald; je­ho věcný projev nás zavazuje do pří­štích dvou let. V. Lautner, posluchač vysoké školy: Tenhle skvělý projev byl určen ce­lému národu, ale zvláště každý vyso­koškolák by si jej měl zapamatovat do posledního písmene. J. Jakš, živnostník: Pro naši dobu velmi význačný pro­jev pro všechny vrstvy národa; irám jen jedno přáni, aby si to všichni lidé vzali k srdci. V. Vlčková, v domácnosti; V řeči Klementa Gottwalda jsem již viděla ty krásné dny budoucnosti, kdy nebude zapotřebí potravinových lístků a poukazů; myslím, že mluvím z duše všech pracujících žen, když řeknu, že právě my se budeme co nejvíce sna­žit pomoci proměnit jeho skvělá slova v ještě Skvělejší činy. Vláda stanovila pracovní dolin pro veřejnou správo na 48 hodin týdně Vláda se usnesla ve své 50. schůzi na jednotné úpravé pracovní doby ve veřejné správě a určila ji na 48 hodin týdně. Vyslechla dále podrobnou zprávu státního tajemníka dr. VI. Clemen­­tise o průběhu a výsledcích valného shromáždění Organisace Spojených národů a o zahraničně politické si­tuaci; provedla o této zprávě něko­likahodinovou rozpravu a stanovila podle ní směrnice pro další postup v jednotlivých aktuálních zahraničně politických otázkách. V další části schůze se zabývala několika. věcmi z oboru ministerstva průmyslu a učinila zejména opatře­ní, umožňující další přechodnou výpo­moc některých speciálních vojen­ských jednotek československým do­lům. Výběr kandidátů do Nejvyšších sovětů svazových republik Moskva (TASS). — V Moskvě, v Leningradě a v jiných městech RSFSR byli navrhováni kandidáti poslanectví do Nejvyššího sovětu RSFSR a současně se tak dělo na Ukrajině, na Bílé Rusi, v Gruzín­­sku, v Azerbejdžánu, v Arménii a v jiných svazových republikách, pro jejich Nejvyšší sověty. Při této pří­ležitosti píše list »Pravda« v úvod­níku, že takovým způsobem se pro­jevuje sovětská demokracie, právo sovětských lidí, zabezpečené ústavou a volebním zákonem. V celé zemi se konaly první schů­ze, kde byla označována jména jed­notlivých kandidátů. Stalin je prv­ním celonárodním kandidátem Jako prvního jej kandiduje ruský lid a za ním všechny národy SSSR. Právě tak spolupracovníci -Stali­novi jako je Molotov, Vorošilov, Be­­ria, Zdanov, Andrejev, Kaganovič získali si velké úcty a důvěry so­větských lidí a proto jsou jedni z prvních lidových kandidátů posla­nectví. Kromě nich bylo jmenováno mnoho nejlepších sovětských vla­stenců, kteří svou prací a dílem do­kázali, že zájmy sovětského státu a zájmy lidu jsou jim nade vše. Jsou mezi nimi četní zástupci dělnické třídy SSSR a sovětské inteligence. Tito všichni vyrostli z národa á jsou těsně přimknuti k politické straně holševiků. Národy SSSR jdou do vo­leb s politickým i výrobním nadše­ním, končí »Pravda« svůj úvodník. Jugoslávské děti v Rakousku nesmějí domů na zákrok Vatikánu Bělehrad (Tanjug). List »Bor­ba« uveřejňuje článek, v němž uvádí: V táborech Ramzau a Lubno je 92 jugoslávských dětí a v ostatním Ra­kousku aspoň ještě 500 dětí, které britské okupační úřady označily jako »bezdomovce«. Všechny tyto děti by­ly dopraveny do Rakouska v roce 1944, když byly před tím vychová­vány z podnětu arcibiskupa Stepince ve zcela fašistickém duchu. Nyní jsou vychovávány v nenávisti proti nové Jugoslávii. Ačkoliv si přejí vrátit se do Jugoslávie, odkládají britské oku­pační úřady jejich odjezd na přímý zákrok vatikánského legáta, Stepin­­cova přítele. Vatikán hledá pro ně příbuzné mimo Jugoslávii, aby u nich děti mohly zůstat. Zilliacus: Britannie se kloní k politice protisovětského spojenectví Londýn (AFP>. — Labouristický poslanec Zilliacus prohlásil na výroční schůzi Sdružení socialistických stu. dentů v Londýně, že členové britské vlády nejsou zajedno v názorech na zahraniční politiku. Řekl, že podpora, kterou poskytují vládě konservative!, je »znepokojující«. Navazuje ha zprávu listu »News Chronicle« o návrhu na společnou an­­glo-americkou armádu, Zilliacus řekl: že příprava takové koalice svědčí o tom, že za nepřítele se má v příští válce považovat Sovětský svaz. Brit­ský poslanec dodal, že Velká Britannie se kloní k politice protisovětského spo. jenectví, naznačené Churchillem ve Fultonu, Ottawa (AFP). — Na úředních místech kanadských není známo nic určitého o plánu sjednoceni britské a americké armády, o němž se vy­skytly pověsti ve světovém tisku. Ka­nadská vojenská a politická místa však sledují pozorně vývoj této otáz­ky, De Gasperiho cesta do USA Rim (AFP). Italský ministerský předseda, vůdce italské křesťansko­demokratické strany Alaide de Gas­­peri odletěl v pátek ráno v 8.39 hod. místního času na návštěvu do Spoje­ných států. De Gasperi bude zde jed­nat především o italském vyživova­cím problému, o vzájemném poměru liry k dolaru a o věcech koloniálních a bude se snažit o zmírnění mírové smlouvy. Vyplnil jsi členský list, abys dostal, v lednu svoji členskou legitimaci? V. vydání Číslo B • Cena Kčs 1-50 V sobotu 4. ledna 1947 DNES V LISTĚ: Očistu armády provést důsledně Družstva zahá jila dvouletku snížením cen Sláva velikému Stalingradu Sovětský tisk uznale hodnotí budovatelské úspěchy ČSR Sovětské listy se v novoročních článcích velmi pochvalně vyslovují o ČSR, kde pod praporem demokracie vzkvétá nový svobodný život. Ve svém novoročním vysíláni pro ČSR zhodno­til moskevský rozhlas ústy předsedy Slovanského výboru v Moskvě generá­­la-poruěíka Gundorova a četných dal­ších představitelů sovětského vědec­kého, literárního a uměleckého života výsledky československé mírové vý­stavby. Všechen tisk Sovětského svazu na prahu nového roku hodnotí přínos Československa, zvláštní pozornost vě­nuje novoročnímu projevu předsedy vlády Klementa Gottwalda. Židovsko-anglická válka v Palestině? Jerusalem (Reuter). Židovská organisace Irgun Zvai Leumi zahájila otevřený boj proti britským vojákům na stomflové frontě. V židovské osadě Kirajat Chaim blízko Haify napadli židovští střelci v osobním autu vojenský tábor střel­bou z automatických zbraní a ručními granáty. Britský obrněný vůz najel v okolí na minu; při tom důstojník vo­zu byl zabit, další tři vojáci zraněni. Blízko Haify vybuchly výbušniny v těsné blízkosti britské vojenské strá­že. Korupčn' americký senátor se vymlouvá na zvyk Demokratický senátor Theodore Bilbó podle sdělení vyšetřovacího vý­boru amerického senátu zneužil své­ho postavení při jednání s válečnými dodavateli k osobnímu prospěchu. Pří­pad byl předán generálnímu prokurá­torovi. Senátor Bilbó byl osm let guverné­rem státu Mississippi a je znám svým rasismem namířeným zejména proti černochům a proti židům. Korupční senátor se vymlouvá velmi zajímavým způsobem. Jak uvádí Reuterova zprá­va, prohlásil, že přijaté peníze byly vesměs dary nebo půjčky a on sám je prý zcela chůd. Dary válečných do­davatelů politikům, kteří jim pomohli v jejich obchodech, jsou prý »dáv­ným jižním zvykem.« Finanční jednání čs.-asneikká v Praze? Washington (UP). Americké ministerstvo zahraničí projevilo přá­ní zahájit v nejbližší době jednání s Československem o úhradě půjčky a pronájmu. • K jednání dojde možná v Praze, poněvadž československé úřady ve Washingtonu nemají po ruce po­třebné dokumenty. — Většina ame-* rických dodávek podle dohody o půjčce a pronájmu byla přijata za války britským prostřednictvím a bylo jich použito k výzbroji česko­slovenských jednotek; nepředstavují velkou částku. Trifunovič Se přiznává ke špionáži V pátek pokračóvalo přílíčení s 8 jugoslávskými zrádci. Při výslechu se bývalý ministerský předseda Tri­funovič přiznal, že odevzdal americ­kému vyzvějlači Pridanovovi pro­střednictvím šVého švakra podrobnou zprávu o politických poměrech v Ju­goslávii. Doznal také, že se jednou setkal s Pridanovem osobně. K schůz­ce došlo v bytě obžalovaného Stano­více. Američtí vědci proti záplavě německých vědců do USA 4 New York (TASS). Nedávné prohlášení zahraničního ministerstva Spojených států, že podle plánu bude na amerických universitách a v ame­rickém průmyslu pracovat dalších ti. sic německých a australských vědců, narazilo na velký odpor amerických intelektuálů. Mnoho význačných vědců, mezi nimi Einstein, proti tomuto plá­nu ostře protestuje. 'š ’aJc už jsme zabrali. Dvou- \ -*■ letka začah. zvesela, a jak 'prohlásili n závodech, zvesela také skončí. Nad vchody do továren vlály pra­pory, vyhrávala hudba. Při­šli dělníkům zahrát i vojáci. A to dřív nebývalo. Nebývalo ani dvouletek. A nebude ani těch bývalých křísí a žebra­­čenek a hladu. Proč? Proto­že dnes si už vládne lid sám. »Rozvratníkům už více pše­nice nepokvete,« tak řekl soudruh Gottwald! Tak se také stane. Všichni mu v tom rádi pomůžeme. Krátce před 9. hodinou vstupuje do slabě zaplněné soudní síně v doprovo­du člena vězeňské stráže J. Stříbrný, dobře a blahobytně vypadající. Je stře­dem filmových a fotografických zpra­vodajů a usmivá se do objektivů foto­grafických přístrojů. Přesně o 9. hod. vstupuje soud a zahajuje hlavní pře­líčení proti Jiřímu Stříbrnému. Po za­mítnutí návrhů obhajoby, když žalobce dokázal, že Stříbrný je stíhán a souzen pro činnost, připravující dávno půdu okupantům, bylo přistoupeno k čtení žaloby v plném znění. Žaloba viní Jiřího Stříbrného, že v době zvýšeného ohrožení republiky zvýšU nebezpečí ozbrojeného přepadení ČSR, podporoval a propagoval fašis­tické a nacistické hnutí a obhajoval nepřátelskou vládu na území republi­ky a to za okolností zvláště přitěžu­­jících. Dále ho obviňuje, že rozkazem a schválením nastrojil zločin udavač­­ství, jehož se dopustil Vojtěch Rozner, tím, že udal Václava Johanise, což mělo za následek Johanisovu smrt. Žalobce potom pottesbně konstatuje politickou dráhu obviněného. Jako mladý příslušník nár. soc. stra­ny se stal Jiří Stříbrný v r. 1898 red­aktorem různých nár. soc. listů, r. 1907 'redaktorem Českého slova. Roku 1911 byl za tfuto stranu zvolen poslancem Říšské rady ve Vídni. V r. 1918 se stal náměstkem předsedy ústředního vý­konného výboru strany, členem Ná­rodního výboru a stál v popředí stát­ního převratu. Byl zvolen poslancem, stal se ministrem ve vládě Kramářově, Tusarově a Švehlově a jako stálý člen »Pětky«, která řídila po řadu let osu­dy mladého státu, stal se jedním z nej­vlivnějších mužů ve státě. Po boji s předsedou strany Václavem Klofá­­čem byl Stříbrný ze strany vyloučen. Byl tehdy důvodně obviněn z diktá­torských záměrů a z pokusu vyvolat fašistický převrat ve státě. Hess měl podporovat Stříbrného V archivu K. H. Franka byla nale­zena fotokopie dopisu z Lipska, v němž se doporučuje nacistovi Hessovi, aby se Stříbrným spolupracoval a poskyto­val mu finanční podporu. Bylo to v době, kdy Stříbrný byl předsedou »Ligy proti vázaným kandidátním lis­tinám«, která vznikla v r. 1929 slou­čením jeho strany »radikálních slo­vanských socialistů« s Gajdovou ná­rodní obcí fašistickou. Prostřednictvím svých redaktorů, které vysílal do svě­ta pro informace o mocně nastupují cím fašismu, měl v Stříbrný* neomezené možnosti styku s fašistickými nepřá­teli. Nadšený obdivovatel Berana V r. 1930 vznikla při »Lize« fašis­tická organisace »Šedých košil«, v r. 1935 se Liga slučuje s národní demo­kracií ve stranu národního sjednoceni. Stříbrný podporuje zločinnou politiku Beranovu, snažící se zřídit totalitní a Německu zaprodaný stát. Koncem března 1938 na schůzce s některými členy předsednictva strany referoval Stříbrný nadšeně o Beranově plánu, podle něhož měly být splněny všechny požadavky Henleinovy a vytvořena to­talitní vládní strana. Stříbrný — magnát bulvárního tisku Mocnou zbraní Stříbrného při jeho politických akcích byl tiskový koncern »Tempo«, jehož všechny akcie vlastnil buď on sám nebo členové .jeho rodiny. Byly to bulvární Polední - Večerní - a Nedělní list, Expres, Šejdrem a Veče­ry pod lampou. Šéfredaktor dr Kahá­­nek měl blízké styky s tajem. SdP Sebekowskim a přivážel z ciziny pro­pagační nacistický materiál. Redaktor Kut udává, že za souhlasu Stříbrného se ucházel na italském vyslanectví o peněžitou podporu pro koncern. Milionová odměna za vstup do Národní jednoty Stříbrný sledoval Beranův plán také v době- Rv’.n«tmaittřva--t)0byíU -v ČSft a když vznikla strana Národní jednoty obdržel od Berana za vstup Národní ligy do této strany několik milionů ko­run. Je důvodně podezřelý také z toho, že 15. listopadu 1938 jel ve službách Berana do Berlína, i. Za, okupace se Stříbrný vzdálil ve­řejné politické činnosti, věnoval se však intensivně svému tisku a určo­val jeho -politickou linii v zájmu oku­pantů. Jak pravf,obžaloba, dospěl Stří­brný, jenž až do r. 1939 ve svých člán-publikacích (obhajoval a propa­goval nacismus, k názoru, i cích a že Německo ■válku prohraje, přestal proto psát a nastrčil za sebe redaktory, kterým při­kázal nekompromisní aktivismus. Ob­žaloba jmenuje ty hlavní zrádné red­aktory, kteří vyšli z jeho tisku. Jsou to Kahánek, Werner, Nejedlý, Lain, Kut, Paulus, Režný, Ježek, Novák, Vochoč a Kožíšek. Nejsou to zdaleka všichni, patřilo by jich sem ještě víc. Činnost publicistická Také publicistická činnost Stříbrné­ho byla nesena stejným rozvratnickým duchem. Žaloba zde uvádí knihy »TGM a 28. říjen« a »Kramářův soud nad Benešem«. Podrobně si žaloba všímá článků Stříbrného z doby od května 1938 v Poledním listě, jejichž jedinou tendenci bylo rozvrátit státní, národ­ní a mravní uvědomění lidu a propa­gace nacismu a rasismu. Po přečteni žaloby prohlašuje obža­lovaný, že se necítí vůbec vinen, na­čež předseda si ověřuje jednotlivá ži­votopisná da,ta Stříbrného, který vy­růstal ž národně 'socialistické strany v horlivého propagátora fašismu u nás. Jako lavina se valí naň usvědčující články, v nichž doporučoval přimknutí se k hitlerovskému Německu a fašis­tické Itálii a byl proti našim spojenec, kým smlouvám. Pronáší pod přívalem důkazů jenom nelogické poznámky a jeho obhajoba, jak říká předseda, je za vlasy přitažená. Přelíčení bylo ukončeno po 13. hodině a bude v něm pokračováno v sobotu o 9. hodině. Proces s Jiřím zahájen Bývalý národně socialistický ministr souzen pro zločiny proti státu — Už od r. 1925 sloužil fašismu a připravoval novinářskou činností půdu okupantům Praha (pův. zpráva). — V pátek o 9. hod. byl za­hájen před Národním soudem v Praze proces s býva­lým národně socialistickým ministrem v předmnichov­ské republice Jiřím Stříbrným, který svou novinářskou a politickou činností připravoval půdu fašismu u ná a sloužil okupantům dávno před obsazením republť Proces za předsednictví dr. Kaplana s veřejným žalob cem dr. Richtrem se koná v soudní budově ve Spále­né ulici, kde právě před 15 lety, v lednu 1932, byl rov­něž souzen — ale jen pro křivé svědectví — a osvo­bozen Stříbrný. Proces potrvá asi 14 dní a je předvolá­na řada svědků. Závažné doklady tak osvětlí zrádnou činnost ubytovatelů fašismu a nacismu u nás ještě v do­bách první republiky. Stříbrný za okupace Vlna drahoty, daně, inflace ve Francii Takové jsou novoroční dárky francouzským občanům (Od našeho pařížského dopisovatele -vjh-) Provisorní vláda Leona. Bluma, byla nucena prikročiti k radikálním opatře­ním daňovým a poplatkovým, aby ale­spoň částečně byly uvedeny do pořád­ku francouzské finance. Tato opatření velmi těžce dolehnou na francouzské občany a zdá se, že jejich hlavní tíhu ponese opět pracující třída Francie. Před Štědrým dnem, právě tedy pod stromeček, byla uveřejněna první serie značného zvýšení všech druhů daní. Veliký deficit rozpočtový si vyžádal ve Francii další silné přitažení daňového šroubu. A jako novoroční dárek obdr­želi francouzští občané další zvýšení životních nákladů; jízdné v pařížské podzemní dráze bylo zvýšeno od 1. led­na z 2. franků na 5 franků, jízdné drahou z pařížských předměstí bylo zvýšeno v témž poměru, poštovní a te­lefonní poplatky byly rovněž téměř zdvojnásobeny, přepravní poplatky pro zboží zvýšeny o 13%. Zrušení státních subvenci z rozpočtových důvodův na celou řadu produktů a výrobků (uhlí, ocel) — kromě na chleba a mléko — nutně povede k dalšímu značnému zvý­šeni cenové úrovně, na němž Blumem navrhované sníženi een o 5% celkem nic nezmění. Francie stojí tedy před novou vlnou drahoty a zvýšení' život­ních nákladů, které dolehnou plnou tí­hou na pracující lid. Je to předzvěst zahájení boje dělnické třídy ve Francii o zvýšení mezd, které by alespoň čás­tečně vyrovnalo prudce stoupající ce­novou hladinu. Ve velké řeči, při-projednávání fran­couzského rozpočtu, soudruh Jacques Duclos, který patří k nejlepším znal­cům finančních otázek Francie, formu­loval stanovisko a výhrady francouzské komunistické strany, k hospodářské, finanční a měnové situaci Francie. Francouzská métí’a; může být ohro­žena zvenčí a zevnitř. Přísná kontrola devisní politiky brání Francii proti vnějšímu ohrožení ítanku; největší ne­bezpečí pro frank'» představuje však neustálé stoupání I een uvnitř země. Přitom jest zajímané, že cenový in­dex maloobchodní stoupl mnohem více nežli cenový Index velkoobchodní. Za­tím co mzdy stouply jen o 25%, vel­koobchodní zisky stouply o 300 až 600 irrocent! .Ozdravění finanční situace Francie předpokládá tedy především ráznou akci za účelem snížení cen. Další nebe-péčí pro francouzskou měnu vyplývá z politiky hromadění zásob zboží u obchodníků a průmysl­níků, kteří spekulují na zvýšeni cen a uskutečnění značných zisků. Tato spekulační politika jest podporována velkými soukromými bankami, které poskytují těmto kruhům značné úvěry. Jako hlavní předpoklady ozdravěni finační situace Francie soudruh Jac­ques Duclog stanovil; 1. politiku zvýšení výroby, 2. boj proti politice zvyšování cen, 3. zvýšení rychlosti oběhu zboží. Tyto tři základ­ní momenty určují vyrovnání fran­couzského rozpočtu. Soudruh Duclos rovněž upozornil na skutečnost, že zrušení subvencí zdraží uhlí o 300 franků za tunu a feo% sní­ženi subvence na ocel bude inít nutně důsledky na celkovou cenovou hladinu. Vánoční a novoroční výhledy fran­couzských občanů nebyly tedy nijak růžové. Těžká politická krire, která nutně vypukla v první polovině ledna při volbě presidenta republiky, velké hospodářské nesnáze země a rostoucí nespokojenost širokých mas pracují­cího lidu, charakterisují tak první údobí čtvrté francouzské republiky. Úkol obchodníků ve dvouletce: vzorný obsluha pracujících ' Na S0.G00 drobných a středních obchodníků v Qechách a na Moravě se manifestačně připojilo k ostatním složkám národa v práci na díle ná­rodní obnovy. Hospodářská skupina maloobchodu adresovala členstvu výzvu, aby projevilo všestrannou so­lidaritu, kázeň a obchodní solidnost ve styku s nejširšími vrstvami ná­roda, Je třeba, aby obchodníci pro­vedli vnitřní racionalisaci svých podniků, vhodné investice, využili blokovacích pokladen, počítacích strojů a účelnějšího skladištníífo ea­­řízení. Plánovaným rayonováním v dopravě mezi výrobci, velkorozdělo­­vači a obchodníky. se rovněž přispě­je k uvolnění sil. Vážným úkolem je připravována restrikce obchodních Zahraniční státníci přispěli do ankety brněnské »Rovnosti« Předseda polské vlády Osóbka-Mo­­rawski, bulharský ministr zahraničí Kimon Georgiev, rumunský minister­ský předseda Petr Groza a předseda národního shromáždění Federativní lidové republiky Jugoslávie dr Ri­­bar přispěli do novoroční ankety brněnské »Rovnosti«, která byla na­zvána »Evropané o sobě a o nás«. Uložení tělesných ostatků 1 skladatele Ježka Podle usnesení vlády bude popel ze­mřelého sRlcvateie J. Ježka uložen slav­nostním způsobem k' trvalému odpočinku na Olšanské hřbitovy dne 5. ledna 1847. Pietní akt se koná v Rudolfinu o 1G. hodině dopoledne, kde význam zemřelé­ho zhodnotí ředitel státní konservatoře dr V. Holzknecht. Pohřební průvod pů­jde z Rudolfina Kaprovou ulicí, Staro­městským náměstím a Celetnou ulici k Prašné bráně. Urna bude uložena na Olšanských hřbitovech ve 12 hodin, kde se rozloučí s J. Ježkem Jiří Voskovec. O provedení slavnosti pečují ministr škol­ství a osvěty a ministr informací. Mapřůhijř! Nálezem očistné komise pro veřejné zaměstnance v Praze I, Hradební 5, byli potrestáni příslušníci SNB, že ja­ko veřejní zaméstnanei v době nesvo­body porušili věrnost vůči Českoslo­venské republice a prohřešili se proti národní cti a povinnosti národní sou­držnosti, těmito tresty: 1. Nadporučík Josef Novák z čes­kých Budějovic přeložením do dočas­né výslužby na dobu jednoho roku se současným snížením odpočivných pla­tů o 40%, protože propagoval, obhajo­val, vychvaloval a podporoval nacis­mus a odborně spolupracoval s Němci 2. Poručík Václav Kožíšek z Berou­na přeložením do trvalé výslužby, po­něvadž se od počátku okupace vyja­dřoval hrubým a urážlivým způsobem o presidentech republiky Českosloven­ské, že ve své kanceláři vyvěsil o své vůli vlajku s hákovým křížem, že ně­které ze svých podřízených označil je­jich novým velitelům jako nespolehlivé a že vyhrožoval udáním gestapu. 3. Štábní strážmistr Václav Kubec z Plzně důtkou, protože se roku 1944 dobrovolné přihlásil do protipartyzán­­ského oddilu, že ve styku s německý­mi důstojník}' tyto přemrštěným, způ­sobem zdravil zdviháním pravice a na­cistickým' pozdravem Heil Hitler. Otiskujeme tyto »tresty« očistné ko­mise bez poznámky! Humoť »nezdeúřední« Svobodné slovo, Svobodné noviny a jiné »svobodné« tiskoviny, blízké pa­nu ministrovi dr Stránskému, pilně naříkají nad úpadkem humoru, kte­rý se prý u nás projevuje. Současný humor nazývají »zdeúředním« a tváří sej jako by nějaký úřad u nás sklá­dal některým lidem dělat vtipy po způsobu školních úloh. Tyto tisko­viny však přímo neříkají, jaký hu­mor by vyhovoval jejich představám. Lze na to tedy usuzovat jen podle vtipů a humorných zkazek, uveřej­­ňovaných na ukázku na jejich vlast­ních stránkách. Jisté poučení v tom smyslu poskytla poslední dobou pra­videlná úterní rubrika Svobodných novin a zcela naposledy silvestrov­ské číslo Svobodného slova. Stydíme se věru takové »žerty« citovat. Nu­že, je to »humor«, který uráží před­stavitele naší lidové demokracie, sni­žuje naše úzké spojenectví se Sovět­ským svazem, je to humor protiko­munistický, slovem nebožtík »humor« stříbrňácký, tolik blízký nynější »vtipnosti« takové Bikini revue. A ten český lid pěstovat nebude, at se o to snaží národně socialistický tisk sebehorlivěji. —ě—

Next