Rudé Právo, červenec 1964 (XLIV/181-211)

1964-07-01 / No. 181

Proletáři všech zemí, spojte se! RUDE PR WO orgán ústředního výboru komunistické strany československá ve středu i. Července 1964 ČÍSLO 181 — ROČNÍK 44 (Právo lidu roč. 67) CENA 30 HAL. ,'J K PRŮBĚHU PRACÍ NA POLÍCH A LUKÁCH Mechanizace a novů technologie -isplšiá senoseč Zatím pomalá sklizen na lukách ★ Na Bruntálsku již 50 tisíc tun siláže ★ V Trouhkách na Pře* rovsku dohře hospodaří s krmivý V minulých dnech se většina zemědělských závodů soustřeďovala na rychlou sklizeň pícnin z orné půdy i z luk. Senoseč stále vyžaduje největší pozornost. Vždyť na jižním Slovensku a dokonce už také na jižní Moravě se vyjelo do prvních hektarů obilí. Tedy plný nástup do žní je přede dveřmi, a přitom stále ještě zbývá mnoho desítek tisíc hektarů pícnin a luk nesklizených. Počátkem tohoto týdne byla sklizeň sena na orné půdě provedena na 84 procentech ploch. Podstatně horší si­tuace je na loukách. Tam zbývá sekat ještě něco přes 45 procent ploch. Nej­lépe si ze všech krajů vede Středočes­ký, který má asi 70 procent luk již sklizeno. Pomalé tempo je ve Středo­­slovenském a v Severomoravském kra­ji, kde ještě ani polovina luk není sklizena. Ovšem pochválit nelze ani zemědělce v Západoslovenském a Ji­homoravském kraji, kde zbývá ještě dost hektarů luk sklízet, a přitom se už mnohde začalo se sekáním ozimé­ho ječmene a řepky. Znovu se potvrzuje, že »díky« průta­hům někde již mojí potíže se sklizní píc­nin vlivem deštivého počasí: Méně se zde také pamatuje na uplatněni nové tech­nologie. Například současný stav v umě­lém dosoušenl ukazuje, že ho velmi málo využívají zemědělci ve Východosloven­ském, Východočeském a Jihomoravském kraji. Podobně Je tomu i se stlačováním bílkovinné a polobllkovinné píce. Nejmé­ně dosud zesilážovall ve Východosloven­ském a Středoslovenském kraji — a to necelou Jednu pětinu svého úkolu. B I když například Severomorav­ský kraj nepatří mezi nejlepší kraje v senoseči, pozornost si zaslouží vý­sledky okresu Bruntál. Právě poslední dobou zde deštivé počasí znemožňo­valo sklízet picl. Zemědělci však í za deště sklízeli. Převážnou část pícnin se snaží zestlážovat. Nyní zde už mají z první seče v silážních jamách téměř 50 000 tun krmívá. Je to více než čtvr­tina z celkového množství siláže v kra­ji. V Severomoravském kraji však chtějí dohnat zpoždění v senoseči. Na­příklad v minulých dnech pomáhalo v jesenické oblasti přes 2000 brigád­níků. Svým dílem přispějí i mladí lidé. Tak na okresech Bruntál a Šumperk se v senoseči vystřídá něco přes 1000 studením fl Příkladně letos hospodaří s píc­ninami v JZD Troubky na Přerovsku. Nejenže uplatnili pastvu, ala snaží se co nejlépe využít všech pícnin. V sou­časné době mají Jíž 14 vagónů siláže. Dále převážnou část nejlepšího sena šrotují na sennou moučku, kterou v zimních měsících přidávají hospo­dářským zvířatům k doplnění bílko­vin v krmné dávce. A počítají zde 1 na příští léta. Tak v následujícím roce ještě zintenzívní dávkovou pastvu tím, že v povodí řeky Bečvy zavedou na 128 hektarech přífaremní osevní po­stup, kde budou převážně pěstovat vojtěšku a srněsky. ■ To, že lze pícniny sklízet rychle, do­kazuje příklad družstevníka v RSbínö na Prachatlr.ku. Z 240 ha Ink je již více než polovina ploch sklizena. A v čem je úspěch? V Rábíně především klape orga­nizace práce a v plné míře se uplatňuje nová technologie. Pokosená tráva je Ihned druhý nebo třetí den svážena do skladovacích prostorů a dosoušena na ven­tilátorech. Zatím zde mohou být s výnosy spokojeni. V průměru sklízejí 30 metráků kvalitního sena z každého hektaru. A na většině plech luk se počí­tá letos s dvojí sklizni. To Je předpoklad, že skutečný výnos u některých luk bude až 50 centů sena z 1 ha. První nákup z letošní sklizně řepky hlásí okresy Levice, Nové Zámky, Nit­ra a Trnava. Prozatím se ukazuje, že na některých plochách jsou poměrně dobré výnosy. Například JZD Horní Krskany na okrese Levice dosáhlo vý­nos asi 20 centů z 1 ha. JZD Drázovce na okrese1 Nitra splnilo už jako první v okrese a v kraji nákup řepky. Místo plánovaných 140 centů řepky dalt na nákup 105 q. Blahopřejné telegramy presidenta republiky PRAHA 30. června (ČTK) — Presi­dent republiky A. Novotný blahopřál presidentu Ghanské republiky dr. Kwame Nkrumahovi ke 4. výročí vy­hlášení Ghany republikou. □ K státnímu svátku Somálské repub­liky zaslal president republiky A. No­votný blahopřejný telegram somál­skému presidenti] Adenu Abdalláhu Usmánoví. □ President republiky A. Novotný bla­hopřál králi Mwambutsovi IV. k stát­nímu svátku Království Burundi. Západočeský krajský výbor KSĎ © SOUČASNÝCH otázkách KULTURY A UMÍNÍ PLZEŇ 30. června (van) — Plénum západočeského KV KSČ projednalo na úterním zasedání současný stav a dal­ší úkoly kulturní a umělecké fronty. V posledních letech nastal v Západo­českém kraji slibný rozmach v této oblasti. Dokladem je rozvoj činnosti tvůrcích skupin literárních tvůrců a výtvarníků. Některá tělesa i jednotliv­ci reprezentovali socialistické umění i v zahraničí. Avšak hledání nových cest se neobešlo bez tápání a kolísání. Jak konstatovalo plénum, bude třeba věnovat zvýšenou pozornost Divadlu J. K. Tyla, které letos v činohře pro­jevuje velkou nevyváženost, a připra­vit příští sezónu jako slavnostní ke 100. výročí založení českého divadla v Plzni. KV KSC očekává od komunistů ve ve­dení tvůrčích uměleckých svazů a od stranických organizací v kulturních a uměleckých institucích, že přijmou opa­tření k podstatnému zesílení ideově vý­chovné práce. Zasedání zdůraznila, že v současné době je nutno rozhodně vy­stupovat proti nebezpečí liberalismu. Stojně však Je krajský výbor rozhodnut čelit nebezpečí oživeni vulgárních a schematických představ a úloze socia­listického uměni. Ve svém usneseni plé­num mj. uložila orgánům KNV vyjasnit koncepční otázky dalšího rozvoje přede­vším symfonických a orchestrálních tě­les a galerií umění v Západočeském kraji. Recept doktora Barabdše IkPlSKY 1 MÄ8ARS&A Abych řekl pravdu, trochu ho tou nabídkou překvapili, a proto žá­dal několik dni na rozmyšlenou. Ani manželce se hned nesvěřil, jaké plány s ním mají soudruzi z okresu. Vždyť řídit družstvo s výměrou přes 5 tisíc holdů (asi 2600 ha) — to není žádná maličkost. Zejména když jde o jedno z nejhorších družstev v župě. »Endre, uvědom si, že jako zvěrolé­kař máš slušný plat. Umíš zjišťovat diagnózy nemocných zvířat, ale ne­učil ses, co se má dělat, když je v družstvu třeba vyjednotit sto holdů cukrovky a nejsou k tomu lidi...« Manželčiny argumenty byly dost přesvědčivé, tak tak že nekapituloval. Nakonec však přece řekl rozhodné »ano«. Tehdy na členské schůzi nebyl ni­kdo proti němu, ale později byly přece jen řeči. Zejména bývalý střed­ní rolník László Űri prorokoval; »A já vám říkám, že pan doktor je pan dok­tor. Ten nás věru z kaše nevytáh­ne...« »Uvidíme, Lácí báči, bič práská až na konci. Konečně, doktor zde nebude sám, jeden člověk zázraky nedělá. Bude to záležet na nás všech,« vy­světloval tajemník stranické organi­zace Imre Rácz těm, kteří pochybo­­va I!. Od té doby, co je dr. Endre Barabás předsedou, se ledacos směnilo. 1 sýsled­­ky ve společném hospodařeni. Hned prs­ní krok -t vypracování vlastního domá­cího pořádku — byl správný. Když někdo přišel o 30 minut pozdě do práce, zapla­tili mu Jen půl dne. Těm, kteři se od za­čátku roku pravidelně nezapojovali do práce, v každém měsíci, nedali na jaře záhuraenek. (Roční norma: odpracovat 180-310 dni.) Potom předseda navrhl, aby si ote­vřeli »zlatý důl«. Mnozí nechápali; jaký zjatý důl oni mohou vlastnit, když donedávna patřili mezi nejherší družstva v župě? »Rozvineme chov drůbeže a uvidí­te, že nám za ni budou zlatém platit. Každoročně musíme odchovat aspoň 40 tisíc kachen na pekáč. Podívejte se, termální voda z lázní nám nedává fakticky žádný užitek,« navrhoval předseda. Letos prodají družstevníci v Hajdú­­nánášl rovných 40 tisíc kachen a stej­ný počet kuřat. Osmitýdenní mají v průměru 2,20 kg a putují převážně do západních států, odkud za ně platí vskutku zlatém. Letos za ně do­stanou asi 3 milióny forintů. Příští rok stavy kachen sice sníží, ale chtě­jí chovat alespoň 7 tisíc hus a z nich polovinu na výkrm. Při chovu vodní drůbeže mají výhodu, že vodní jezírko s termální vodou, kousek za hospo­dářským dvorem, nezamrzá ani v zimě. Předsedovi dalo mnoho práce, než přesvědčil lidi o tom, že s vědo­mostmi někdejšího lOholdového rol­níka není možno řídit tak rozsáhlé Stálá strojírenská komise RVHP zasedala BRNO 30. června (CTK) — V úterý skončilo v Brně osmidenní zasedání stálé strojírenské komise Rady vzá­jemné hospodářské pomoci. Jednání se zúčastnily delegace Bulharska, Ma­ďarska, NDR, Polska, Rumunska, So­větského svazu a ŰSSR. Komise vypracovala a uskutečnila rozbor orientačních výpočtových bi­lancí u nejdůležttějších druhů strojí­renských výrobků do roku 1970. Cílem zasedání bylo vytyčit hlavní otázky hospodářské spolupráce mezi členský­mi zeměmi RVHP ve strojírenství a určit způsob jejich řešení. Rozbor je důležitým článkem koordinace plánů rozvoje strojírenství v letech 1966 až 1970. Komise jednala také o jednotné no­menklatuře strojírenských výrobků. □ PRAHA — V Praze v úterý skončilo 5. zasedání železniční sekce stálé do­pravní komise RVHP,, Delegace želez­ničních správ Bulharska, Maďarska, NDR, Polska, Rumunska, SSSR a CSSR projednaly v sedmldenním zasedání další možností hospodářské a vědec­kotechnické spolupráce členských států RVHP. Dalším předmětem jednání byla standardizace nákladních vagónů, ty­pizace elektrických a motorových lo­komotiv a opatření k urychlení oběhu nákladních vozů v mezinárodní pře­pravě. Účastníci schválí” 1 návrhy na zlepšení osobní dopravy mezí hlavní­mi městy členských států RVHP, Zasedání byli přítomní též zástupci provozní kanceláře společného vozo­vého parku (OPW) á strojírenské ko­mise RVHP. (CTK) Nový velvyslanec v Mali PRAHA 30. června (CTK) — Presi­dent republiky A. Novotný Jmenoval dr. Václava Hradce mimořádným a zplnomocněným velvyslancem CSSR v Republice Mali. Současně zprostil dosavadního vel­vyslance CSSR Martina Macúcha této funkce v souvislosti s jeho pověřením Jinými úkoly. Do diskuse se Jako první přihlásil poslanec Ján Koscelanský, který ho­vořil zejména o problémech přepravy ropy, o otázkách rozvoje tepláren v Bratislavě, o významu vědy a vý­zkumu a jejích plném využití v praxi. Poslanec prof. dr. K. Boďa se zmínil o hlavních úkolech na úseku země­dělství na Slovensku. Hovořil o opa­tření na zvyšování Intenzity výroby agrotechnickými opatřeními 1 o tom, že v současném období je aktuálním problémem správné rozmísťování vý­roby do nejvhodnějších výrobních Ob* lastí a zvyšování zemědělské výroby v horských a podhorských oblastech, Otázkami výstavby Východosloven­ských železáren se zabýval doc. V. Ka­­pišovský. Ocenil bratrskou pomoc čes­kých závodů, a to jak dodávkami, tak 1 zaškolováním odborných kádrů. Dále se zmínil o problémech zaměstnanosti žen ve Výéhodoslovenském kraji, kde nedostatečná síť sociálních zařízení brání ženám nastoupit do zaměstnání. Soudruh Kaplšovský věnoval značnou pozornost otázkám dalšího náboru mládeže do zemědělství. Také J. Lich­­ner hovořil v diskusi o zemědělské výrobě. Především je potřeba starat se o zlepšení půdního fondu. O dalších úkolech na úseku školství a kultury hovořil poslanec M. Lfičan. Vyzvedl nutnost zvýšit kvalitu práce na školách všech stupňů. Do r. 1970 přibudou nové kapacity na některých slovenských vysokých školách. Poslanec F. Déneš zaměřil svůj dis­kusní příspěvek na problémy jižní části Slovenska obývané občany ma­ďarské národnosti. Výstavba vodního díla na Dunaji změní tento kraj. Po­roste tu nejen objem zemědělské vý­roby, ale v příštích letech se dosáhne pěkných výsledků i na úseku prů­myslu. Dále zdůraznil, že výstavbou sítě škol s vyučovacím jazykem. ma­ďarským, zabezpečením rozvoje kultu­ry vznikly v naší vlasti předpoklady, aby se pracující maďarské národnosti mohli těšit rovnoprávnosti zakotvené v naší ústavě. O tom, Jak pracující Východoslovenského kraje, především Východoslovenských železáren, přijali závazky na počest 20. výročí Sloven« ského národního povstání, hovořil Inž. J. Knížka. K problémům zdravotnictví promlu« vH dr. V. Zvara, který uváděl fakta o snižování celkové úmrtnosti obyva­telstva. Zvlášť radostné je, že jsme od roku 1960 nezaznamenali žádný případ onemocnění na dětskou obrnu, O údržbě bytového fondu, péči o čis­totu a vzhled měst a vesnic hovořil O. Sulety. Jako poslední vystoupil v diskusi na včerejším zasedání V. Daubner. Na závěr zasedání Slovenské ná« rodní rady přijali poslanci Jednomysl« ně toto usnesení: »Slovenská národ« ní rada schvaluje programové prohlá­šení předsedy SNR jako směrnici pro další činnost Slovenské národní-rady a jejích orgánů. Ukládá předsednictvu SNR toto prohlášeni i náměty z dis­kuse k němu rozpracovat do plánu práce předsednictva a komisí SNR.« V odpoledních hodinách ukončil zasedání SNR její místopředseda sou­druh J. Kříž. i SKONČILO ZASEDÁNÍ SLOVENSKÉ NÁRODNÍ RADY Poslanci SNR jednomyslně přijali programové prohlášení BRATISLAVA 30. června (dej — Včera pokračovala ustavující schůze Slo­venské národní rady diskusí k programovému prohlášení SNR, které přednesl v prvý den zasedání její předseda soudruh M. Chudík. V diskusi vystoupilo deset poslanců, kteří hovořili o tom, jak nadále upevňovat a rozvíjet naši ekonomiku a zvyšovat životní úroveň při dalšfm upevňování naší socialistické společnosti. Nová hutní základna — západosibiř­­ský hutní kombinát — se z plánů pro­jektantů stává skutečností. — Na snímku Je , pohled na první vysokou pec kombinátu. Foto CTK—TASS P®foré iméitio drisžstevnicfv* ve světě Mezinárodní družstevní den ® Semináře pro pracovníky z rozvojových zemí Téměř -polovinu našeho obyvatelstva, převážně na vesnících, zásobují spo­třební druístva. Nejrůznější doplňkovou výrobu a sluttby zajlšiuje na 128000 pracovníků výrobních druístev. Všichni společně — často t se členy JZD — oslaví první červencovou nedělí tradiční Mezinárodní družstevní den. Letos se koná Již po dvaačtyřleáté. Vyjádří i mezinárodní družbu těchto organizací. Ústřední oslava bude 5. července v pražském Parku kultury a oddechu. Návštěvníci se seznámí i s různými výrobky družstevních provozoven. Slavnostní večery a setkání , se usku­teční také v krajských městech a dal­ších místech. Na vesnicích budou oslavy nástupem do žňového období. V dalších obcích je uskuteční až na zakončení žatvy. O naše družstevnictví je ve světě značný zájem. Ústřední rada družstev udržuje pravidelné styky; s organiza­cemi ze 121 zemí. Rozsáhlá výměna zkušeností a materiálů je mezi druž­stevníky socialistických zemí. Stále vlče se rozšiřuje spolupráce s rozvojovými zeměmi Afriky, Asie a La­tinské Ameriky. V těchto dnech skončil u nás mezinárodní seminář o postavení družstevnic; byly na něm delegátky z Indie, Indonésie, Súdánu, Guineje a Tanganiky. ORD připravila další mezi­národni seminář o úloze drnžstevnictvl v různých etapách společenského vývoje. Od května probíhá také zvláštní šesti­měsíční kurs pro zahraniční zájemce. Z řady zemi k nám letos přijedou ofi­ciální delegace. Hodně čtenářů má časopis Cs. druž­stevník, který vychází v angličtině, francouzštině a španělštině, a tiskový bulletin v sedmi jazykových muta­cích. Pro velký zájem vydá ÚRD další publikace v cizích jazycích. Cs. družstevnictví je již téměř sedmdesát let členem Mezinárodního družstevního svazu, který sdružuje organizace z 53 zemí se 173 milióny hospodářství. »Bez odborně vzděla­ných lidí se nepohneme z místa,« zdů­razňoval a zejména mladé lidi tlačil do studia. Trval na tom, aby měli 1 speciálního závlaháře s maturitou, který kromě manipulace s čerpadly se dobře vyzná 1 v agrotechntce a ve ýýživě rostlin. Takového odborníka už mají, závlaha na ploše přes 1000 hol­dů je v dobrých rukou. Pět funkcionářů družstva má vysoko­školské vzděláni a mezi pracovníky v ži­vočišné i rostlinné výrobě Jo 10 lidí s ma­turitou. I čtyři traktorlsté už získali od­bornou maturitu. »To je ještě stále má­lo; chtěli bychom, aby aspoň ti, kteři Jezdí na vašich zetorech, měli všichni maturitu. Takové citlivé a výborné stroje musi přece řídil odborně vzděláni lidé. A my mámo 10 zetorů. Potřebujeme tedy ještě vice traktoristů s maturitou. Lidi však školíme i ve vlastni závodní škole práco. Myslím si, že největší rezervy ve zvyšováni zemědělské výroby jsou prá­vě především v odborně i politicky vy­spělých lidech,« vysvětloval svůj názor dr. Endre Barabáš. V čele Leninova družstva v Hajdú­nánási je nový předseda od podzimu minulého roku, ale od té doby již na­staly velké, téměř neuvěřitelné změ­ny. Jestliže v roce 1962 měli v hospo­daření schodek 1 700 000 forintů, loň­ský rok skončil s příjmem 1,5 miliónu forintů. Letos mají už téměř jistotu, že příjem nebude nižší než 22 milió­nů forintů. Proto mohli v letošním roce zavést i pevné odměny pro členy podle no­rem. A to ještě nikdy v historii rolní­ka na maďarské vesnici nebylo, aby pracoval za nemalý, fixní plat. Prů­měrný výdělek člena je asi 1300 fo­rintů měsíčně, ale v živočišné výrobě je to více. Člen s podlomeným zdra­vím — Gergely Pósa — při chovu ka­chen vydělá měsíčně 1800 forintů. Nestraníkovi veterináři dr. Endre Barabášovi je 38 let a má ne­malou radost z toho, že z »jeho« nej­horšího družstva v župě je už dobré družstvo. Za pouhý rok. Při řízení družstva však nezapomíná ani na své původní zaměstnání. Nejednou se sta­ne, že musí rychle zastoupit družstev­ního veterináře. A tady mu opět ří­kají »pan doktor«. Na rozloučenou mně sympatický předseda-doktor řekl; »Ze začátku jsem měl obavy, jestli to všechno zvládnu. Nejednu noc jsem probděl a přemýšlel, jak dále; Ale Už jsem našel spolehlivý ,,recept“ — je třeba být ve všem důsledný.« A pak mně přiká­zal; »Pozdravujte družstevníky v Čes­koslovensku...* A. Hajdúnánáš JÄN BARTÖK Kachní říše skutečně zlatý důl Foto V. VESELÝ Z pobytu sovětského státníka v Norsku Jednání N. S. Chruščova s E. Gerhardsenem OSLO 30. června (CTK) —■ Předseda rady ministrů SSSR N. S. Chruščov a norský ministerský předseda E. Gerhardten pokračovali v úterý v sídle norské vlády v jednáni o aktuálních otázkách mezinárodní situace. V otevřeném a přátelském Jednání sl vyměnili rovněž názory, na otázky týkající se vztahů mezi Sovětským svazem a Norskem. N. Chruščov a E. Gerhardsen vyjádřili uspokojení nad tím, že mezi Sovětským svazem a Nor­skem panují dobré sousedské vztahy, v nichž se uskutečňuje zásada míro­vého soužití států s různým společen­ským zřízením. N. S. Chruščov a E. Gerhardsen dá­le zdůraznili, že Jsou ochotni i nadále všemi silami upevňovat tyto vztahy, rozvíjet hospodářské, obchodní a kul« turnl styky v zájmu sovětského a nor« ského lidu, v zájmu míru. Rozhovoru mezí N. S. Chruščovem a E. Gerhardsenem byli přítomni ze sovětské strany ministr zahraničních věcí SSSR A. A. Gromyko, předseda státního výboru rady ministrů SSSR pro kulturní styky se zahraničím S. K. Romanovsklj a další členové de­legace. (Pokračování na str. 4.) Nové národní výbory zahajují V tyto dny se scházejí nové ná­rodní výbory na ustavujících schůzích, volí své orgány a projedná­vají pracovní plány. Vycházejí při tom z vládního prohlášení, které vymezilo hlavní směry jejich činnosti, a pro­mýšlejí, jak realizovat připomínky z předvolebních schůzí. I když začátky bývají těžší, mají nové národní výbory situaci usnadně­nou v tom, že dostaly to, co nejnut­něji potřebují k výkonu své pravo­moci a odpovědnosti — plnou důvěru a podporu pracujících. Byly zvoleny naprostou většinou hlasů; na celém území republiky neprošlo ve volbách jen pět kandidátů na poslance. Důvě­ra, kterou národní výbory získaly, se však nedědí ani jednou provždy ne­přiděluje. Budou muset o ni dál usi­lovat v každodenní práci, obnovovat 11 a upevňovat při plnění práv a povin­ností, jež jsou jim svěřeny. A to není snadné... Úkoly, které národní výbory mají, jsou známy; bylo již nesčetněkrát ře­čeno, že je budou voliči hodnotit po­dle toho, jak tyto úkoly zvládnou; ví se též, že je mají v duchu našeho socialistického demokratismu plnit za nejširší účasti občanů. V zásadním je tedy jasno. Obtíže však mohou vzniknout, až národní výbory budou stát před otázkou, od­kud začít a jak dosáhnout, aby se na výkonu jejich pravomoci a odpo­vědnosti podílel co největší počet ob­čanů. Je to otázka opravdu závažná, protože podmiňuje všechny ostatní. Bez těsného spojení s občany by ná­rodní výbory nemohly řešit široký okruh problémů denního života pra­cujících, vyjadřovat jejich vůli, zájmy a potřeby a současně být jedním z hlavních článků nepřetržitého spo­jení vlády a ústředních orgánů s nej­širšími masami. Nové národní výbory navážou 1 v tomto směru na zkušenosti z mi­nulých funkčních období. A těch zku­šeností je opravdu mnoho a jsou tak rozmanité, jak rozmanitý je sám ži­vot.' V každém okrese je více obcí, jejíchž národní výbory pracovaly v uplynulém období na vysoké úrovni. Ale nelze současně neříci, že byly i takové národní výbory, kterým se nedařilo podnítit zájem občanů o spo­lečenské zále itosti. Ne že by to národní výbory, o nichž je řeč, neviděly a neměly v úmyslu napravit. Jejich funkcionáři se mohli zpravidla vykázat přehledy, kolik be­sed poslanci uspořádali, kolik roze­slali pozvánek na plenární zasedán! národního výboru, kolik ... atd. Jenže součet přítomných nja těchto »akcích« byl obyčejně hubený. Jako důvod se potom uvedl »nezájem o práci ná­rodního výboru« — a funkcionáři mysleli, že tím mají alibi. Byl to názor nesprávný a nespra­vedlivý, protože nedocenil politickou vyspělost našich pracujících. Chyba byla v tom, že si někteří funkcionáři dřívějších národních vý­borů vyložili účast pracujících na správě a řízení společných záležitostí velmi zjednodušeně, jen jako povin­nost Informovat je o tom, co národní výbor dělá nebo se chystá udělat. Sa­mozřejmě i toto je nutné, je to ovšem jen část problému, a ještě ne ta hlav­ní. Podobná praxe odsuzovala občany k tomu, aby byli pasivními diváky a brali více méně pouze na vědomí, o čem národní výbor rozhodl. Může se potom někdo divit, že občané dali přednost jiným zájmům? Ještě větší škody vznikají, když národní výbory nerespektují připo­mínky, přehlížejí je a neusilují o ná­pravu nedostatků, které jsou často kritizovány. I nové národní výbory budou po­řádat besedy, zvát na plenární schůze, ale nejtěsnější pouto mezi nimi a ob­čany může vzniknout až při plnění těch úkolů, které jim byly svěřeny. Možností k tomu je mnoho. Výborně se osvědčilo vytváření různých po­radních a pracovních aktivů, organi­zování diskusí o závažnějších otáz­kách, širší projednání záležitostí, kte­ré hodlají národní výbory řešit. Nové národní výbory st nemusí vy­mýšlet náměty, jsou zahrnuty v plé­nech a volebních programech. Anebo stačí zalistovat v zápisech z předvo­lebních schůzí. Kolik podnětů je v nich! Když občané kritizovali různé věci a dávali připomínky, současně nabízeli zastupitelským sborům ochot­ně svou pomoc. Tyto připomínky jsou národní výbory povinny vážně pro­zkoumat a spolu s občany co nejdříve realizovat. Některé problémy, o nichž byla řeč na předvolebních schůzích, mají ovšem hlubší kořeny a síly jed­notlivých národních výborů na ně nestačí; všechny požadavky také ne­bude možné uspokojit hned, to občané uznají. Avšak ve většině případů mají národní výbory dost prostředků k to­mu, aby se postaraly, o nápravu,* Pří­klad — jeden z mnoha — daly Vše« starý v okrese Hradec Králové. Všestarský národní výbor spolu s občany udělá na počest výročí osvo­bození řadu opatření pro zpříjemnění životního prostředí. Splnění dalších potřeb ve Všestarech správně vidí v přednostním zabezpečení prvotního společenského zájmu v rozvoji země­dělské výroby, který berou za svůj spolu s družstevníky obyvatelé celé vesnice. Je známo, že strana a vláda při­pravují v souvislosti s návrhy na další prohloubení řídící činnosti nová opa­tření k zdokonalení práce národních výborů. Ta jsou se zájmem očekávána, pochopitelně ovšem život se do doby, než budou přijata, nezastaví. Národní výbory musí v práci pokračovat a hledat pro ni hlavni oporu v řadách občanů. Určitě není — například — potřebí nějaké zvláštní usnesení k tomu, aby národní výbory rychle a spolehlivě vyřizovaly běžné záležitosti. Občané si však na veřejných schůzích nejed« nou stěžovali na neochotu i byrokra« tismus jednotlivých funkcionářů a pracovníků národních výborů, na to, že kolikrát musí běhat z jedné kan­celáře do druhé a těžko najdou toho, který by rozhodl. To je velmi zlobí, a plným právem. Nové národní vý­bory jistě zpřesní odpovědnost jed­notlivých pracovníků a funkcionářů a nedovolí, aby se někdo schovával za kolektivní orgány (které mají rozho« dovát jen o zásadních věcech), a skoncují se všemi projevy byrokra« tismu a zbytečného administrování. Stranické organizace a orgány bu­dou věnovat národním výborům na počátku jejich funkčního období ml« mořádnou pozornost. Nebudou nahra­zovat jejich orgány ani snímat odpo« vědnost z jejich funkcionářů — 1 to se dělo — ale povedou národní výbory k tomu, aby důsledně prosazovaly politiku strany a vlády v obvodu svě« řené jim pravomoci a odpovědnosti, aby dávaly přednost společenským zájmům a přitom iniciativně uspoko« jovaly místní potřeby. Před novými národními výbory Jsou tedy čtyři roky práce, jejich poslanci vědí, že vždycky nebude snadná, že budou i starosti. Ale mohou si být jisti plnou podporou strany, celé Ná­rodní fronty — i pracujících, kteří jl zvlášť výrazně dali najevo v den voleb. F. ZDOBINA

Next