Rudé Právo, únor 1966 (XLVI/31-58)

1966-02-01 / No. 31

orgán ústředního výboru komunistické strany československá V ÚTERÝ 1. ÚNORA 1966 ČÍSLO 31 ROCNlK 46 (Právo lidu roč. 69) CENA 30 HAL. Pirátské bombaráováni VDR obnoveno Všeobecné odsouzení Washingtonu za tento věrolomný krok (RP—CTK) — V pondělí po sedmatřicetidenní přestávce, opět startovaly bom­bardéry z letadlových lodí 7. americká flotily, kotvících v jihovietnamských pobřežních vodách. Válečná mašinérie USA obnovila svou ničivou pirátskou činnost v nevyhlášené válce proti Vietnamské demokratické republice. Tím byla plně potvrzena oprávněnost všech pochybností světové veřejnosti o upřím­nosti jolinsonovy »mírové ofenzívy«, s humbukem servírované jako důkaz americké »ochoty« к mírovému urovnání konfliktu. Podle zpráv tiskových agentur v prv­ní den obnovených pirátských akcí šlo o tři vlny náletů několika stovek bom­bardérů. První směřovala do oblasti města Dong-hoi, asi 61 km severně od demilitarizovaného pásma dělícího Vietnam na dvě části; druhá vlna šla proti městu Thanh-hoa v samé blíz­kosti dvacáté rovnoběžky a třetí měla namířeno do okolí města Vính mezi 18. a 19. rovnoběžkou. Podle přiznání saigonského mluvčího Američané na­razili (zejména druhá vlna) na sil­nou protivzdušnou obranu a připouš­tějí, že nejméně jedno letadlo se ne­vrátilo, zatímco se podle hanojského rozhlasu sestřelila protivzdušná obra­na pět amerických letadel, deset dalších bylo poškozeno. Tím se, ří­ká zpráva, počet letadel sestřelených nad VDR zvýšil na 857. Rozložení cílů v první den obnovených náletů nasvědčuje tomu, že se bombardová­ní zřejmě bude postupně šířit od demilitarizovaného pásma na sever, čímž má být stupňován vojenský tlak na vládu VDR, aby přijala americké podmínky jednání. Ze však opět jde 0 předem pochybný plán, to Jasně vy­plývá z dopisů presidenta Ho Cl Mina, zaslaného v těchto dnech státníkům 60 zemí. Jak známo, právě skončené přeruše­ní náletů na VDR bylo v pořadí druhé. Poprvé byly nálety zastaveny na pět dní loni v květnu. Byly obnoveny jako nástroj politiky z pozice síly, když vláda VDR odmítla ulttmativní nabíd­ku presidenta Johnsona na tzv. »mí­rové jednání bez jakýchkoli podmí­nek«, z něhož však Johnson předem vyloučil Národní frontu osvobození jižního Vietnamu. Jak se ukázalo, 1 tentokrát šlo o pouhý manévr. Ame­ričané opět vraždí ve Vietnamu, dále napadají Laos a Kambodžu. Podle ofi­ciálního amerického sdělení podnikly loni americké a saigonské letouny té­měř 2000 akcí proti VDR. jPokračování na str. 5.) Odlet M. Glezose PRAHA 31. ledna (CTK) >- Hrdina řeckého lidu Manolis Glezos, který byl hostem Svazu protifašistických bojov­níků, zakončil v pondělí svůj pobyt v CSSR. Na ruzyňském letišti se s ním roz­loučili představitelé SPB v čele s před­sedou J. Huškem. -----Co vás bude zajímat VÝROBA, PŘÍJMY A SPOTŘEBA Víjsledky rozvoje národního hos­podářství v uplynulém roce se v komentáři zabývá F. Kouřil strana 2 ZEMĚDĚLSTVÍ A NÁRODNÍ DŮCHOD a další diskusní příspěvky před XIII. sjezdem KSC přinášíme na straně 3 VĚDA A PŘÍRODA Stálá rubrika přináší řadu zajíma­vých vědeckých poznatků strana 4 0 ZÁVĚRU SJEZDU IKS otiskujeme zprávu na straně 5 Sovětská vyznamenání našim občanům PRAHA 31. ledna (jis) — Na vel­vyslanectví SSSR v Praze došlo v pon­dělí к významné slavnostní události. Velvyslanec S. V. Červoněnko předal vysoká sovětská vyznamenání skupině našich pracovníků za aktivní účast při výrobě, dodávkách a montáži za­řízení pro chemický a hutní průmysl Sovětského svazu. Z rozhodnutí presidia Nejvyššího so­větu SSSR byli Řádem rudého prapo­ru práce vyznamenáni A. Kapek, ge­nerální ředitel oborového podniku CKD Praha, J. Kočka, vedoucí tech­nické služby Závodů chemického a potravinářského strojírenství, ]. Ku­­jal, kotlář ZVO Hradec Králové, a B. Rous, zámečník Královopolských strojíren Brno. Rády a medaile byly předány dalším 32 pracovníkům. Slavnostnímu aktu byl přítomen místopředseda vlády CSSR I. Kreičí a vedoucí Kanceláře presidenta republi­ky L. Novák, jménem vyznamenaných poděkoval za vysokou poctu vládě a presidiu Nejvyššího sovětu SSSR M. Mudra, generální ředitel Závodů che­mického a potravinářského strojíren­ství. TELEGRAMY IE SVÍTÁ TOKIO — Delegace moskevského městského sovětu přiletěla na návště­vu do Tokia. Oplácí návštěvu delegace tokijské městské správy, která v Moskvě před 4 lety podepsala do­hodu o spolupráci obou hlavních měst. STOCKHOLM - Náměstek čs. mi­nistra zahraničních věcí O. Klička při­jel na několikadenní návštěvu do Stockholmu. Během pobytu tu bude jednat mj. se švédským ministrem za­hraničních věcí T. Nilssonem. CANBERRA — Britský ministr obra­ny D. Heale’’ přiletěl v pondělí do Canberry na jednání s australskou a novozélandskou vládou. MINERALNYJE VODY — Na sever­ním Kavkazu v lázeňském městě Mi­­neralnyje Vody byl v pondělí zahá­jen proces se skupinou přisluhovačů hitlerovských zločinců, kteří v době okupace zavraždili 60 000 obyvatel Stavropolského kraje. ALŽfR — Předseda alžírské vlády H. Bumedien přijal skupinu 52 ame­rických novinářů, kteří byli v Aižírsku na třídenní návštěvě. V rozhovoru Bumedien zejména zdůraznil, že alžír­ská vláda se zaměřuje přednostně na obnovu země. PAŘÍŽ — Otázkami spolupráce mezi Francií a Izraelem se zabýval izrael­ský ministr zahraničních věcí A. Eban na schůzce s francouzským minist­rem zahraničí Couve de Murvillem v Paříži Eban vyslovil myšlenku ob­doby »taškentské« schůzky к vyře­šení problému Izrael—arabské země. (Zprávy CTK) Stanice »Luna 9« letí к Měsíci MOSKVA 31. ledna (CTK) — V pon­dělí v Sovětském svazu vypustili smě­rem к Měsíci automatickou stanici »Luna 9«. Stanice se pohybuje к Měsíci po dráze, která se blíží vypočtené dráze Aparatura na palubě stanice funguje normálně. V pondělí v 16.00 hodin se »Luna 9« vzdálila od Země na 34 130 km. Let trvá asi tři a půl dne, stanice by měla dosáhnout cíle v noci ze čtvrtka na pátek. I když zpráva TASS výslovně neJ uvádí, že jde o nový pokus o měkké přistání, lze to předpokládat. Sovětští odborníci pro kosmonautiku při po­sledním pokusu s Lunou 8 uvedli, že další pokusy na sebe nedají dlouho čekat. V SSSR celkem vypustili v roce 1965 4 sondy. Tři z nich dopadly v ur­čeném místě na měsíční povrch, avšak »tvrdě«, jedna se odchýlila při ko­rekci dráhy. Předchozí stanice měly tuto váhu: Luna 5 — 1476 kg, Luna 6 — 1442 kg, Luna 7 — 1506 kg, Luna 8 — 1552 kg. I. Lenina Muzeum V к 50. výročí Října Reinstalace sbírek zdůrazní význam leninismu Příští rok uplyne Již půl století od Velké říjnové socialistické revoluce. К této příležitosti chystá pražské Mu­zeum V. I. Lenina značnou reínstala­­cl a vybudování nových expozic. Celé muzeum v památném Lidovém domě chce daleko více než dosud dokumen­tovat spjatost nejnovějších světových dějin s vývojem leninismu, názorně ukázat historii celého mezinárodního dělnického hnutí, úlohu Sovětského svazu ve světě. Na tomto podkladě vynikne daleko více světový význam Lenina a jeho díla než na převážně ži­votopisných údajích — jak je tomu u nynější expozice. Nová expozice umožňuje návštěvní­kovi orientovat se ve vývoji celé lid­ské společnosti a jejích zákonitostech, seznámí ho se základní problematikou mezinárodního dělnického hnutí od vzniku marxismu do současnosti a s nejdůležitějšíml otázkami dějin le­ninismu a zvláště pak se zkušenostmi komunistických a dělnických stran při aplikaci leninismu na politiku v jejich podmínkách. Prvá část zobrazí období do smrti V. I. Lenina, ukáže ho jako vůdce strany v revoluci. Ke každé jeho publicistické práci budou napří ­klad připojeny 1 práce autorů, s ni­miž polemizoval nebo z jejichž myš­lenek při svých teoretických závěrech vycházel. Druhá část zobrazí světový vývoj od roku 1924 do dneška, mimo jiné přiblíží I úlohu SSSR za druhé světové války, národně osvobozenecké hnutí apod. Československá problema­tika bude v muzeu vyjádřena Jen v zá­kladních rysech, činnost naší strany bude zahrnuta jen v mezinárodních kontextech jako jednoho z oddílů svě­tového komunistického hnutí. Podle Informace ředitele muzea sou­druha M. Jandy bude muzejní expozi­ce řešena nejmodernějšíml výstavním! prostředky. V současné době byly již zahájeny projekční práce, vznikají - prvé architektonické studie a technic­ký scénář. -vr- Do rukou spotřebiteli jen zboží dobré kvality Povinné zkoušení a hodnocení některých výrobků PRAHA 31. ledna (Ih) — Pracovníci spotřebního průmyslu budou nadál zvyšovat péči o jakost výrobků. Snahou je co nejvíce předcházet všem nedt statkům a závadám. Lépe než dosud se mají závody starat o všechno, co ovin ňuje výrobu, zvýšit požadavky na výzkum a vývoj, více dbát na připomínk spotřebitelů atd. Péče o kvalitu výrobků je trvalou povinností všech výrobci Způsoby komplexního řízení jakosti ověřovalo pět podniků, Svit v Gott­waldově, Seba v Tanvaldě, Jitex v Pís­ku, Jitona v Soběslavi a Obalové a li­sované sklo v Dubí u Teplic. Metody, které se osvědčily, zavádějí další zá­vody a podniky, v konfekci například Pragoděv a v brzké době i Kras a Průmysl prádla, rozšíří se v nábyt­kářském průmyslu a jinde. Za tři čtvrtletí roku 1965 poklesly zmetky — proti stejnému období ro­ku 1964 — téměř o 16 procent. I tak je však ještě mnoho závad a potíží. Některé způsobují 1 nedostatečná kva­lita a výběr Určitých surovin a mate­riálů, které dostává spotřební průmysl na zpracování. Například i úroveň zámků a kování snižuje prodejnost nábytku do zahraničí. Letos prodělají některé druhy zbo­ží všestranné prověrky jakosti. Do tohoto povinného zkoušení a hodno­cení — řídí je Ořad pro normalizaci a měření — se dostanou výrobky, kde záleží na bezpečnosti a spolehlivosti provozu, jako jsou požární hadice, bez­pečnostní sklo a Jiné. Hodnotit — 1 po­rovnávat se zahraničními výrobky — se budou letní pestře tkané košllovl­­ny ze syntetických vláken a směsí, tkaniny z česané příze ve směsi vlna — polyester, vlněné vesty a pulovry, vybrané druhy kabelek, obuvi, kera­mických výrobků i některé výrobky dřevařského průmyslu. Výsledky rozsáhlých a přísných zkoušek napovědí výrobě, kde a jakým způsobem zvyšovat technickou i vý­tvarnou úroveň výrobků, i poslouží pro zavádění nových, dokonalejších druhů. Trettner žádá »pětiletku« pro bundeswehr HAMBURK 31. ledna (CTK) — Schválení pětiletého plánu к urychlení západoněmeckého vyzbrojování, jenž by byl zcela nezávislý na státním roz­počtu, žádal v Interview s hamburským listem Die Welt generální inspektor bundeswehru Trettner. Oznámil, že »počínaje rozpočtem 1967 se finanční potřeby pro bundeswehr podstatně zvýší«, což je podmíněno »moderniza­cí a další přestavbou«. Patří к to­mu přezbrojení dělostřelectva na atomové rakety typu »Pershing« a stavba třinácti raketových válečných lodí. Podle Trettnera stanoví tento už do podrobností vypracovaný plán na léta 1967—1971 i »vojenské priority a к tomu nezbytné finanční prostředky«. S poukazem na připravované záko­ny o výjimečném stavu oznámil Trett­ner těsnou spolupráci bundeswehru s organizacemi podřízenými minister­stvu vnitra. Jízdenka na Měsíc - 40 miliard dalarů »jízdenka na Měsíc« — možno-li tak nazvat cenu amerického projektova­ného letu, přistání a průzkumu Měsí­ce, к němuž má dojít do rojcu 1970, má stát celkem 40 miliard dolarů. Na »měsíčním« projektu se podílí celkem 3000 amerických podniků a společnos­tí, mezí nimi i největší, jako je Boeing, General Motors aj. Projekt a rozpočet zahrnuje spoustu zakázek nejrůzněj­ších přístrojů, motorů, zařízení, mj. t na nepatrné tryskové motorky na zá­da, jež mají umožnit »skoky« astro­nautů, »měsíční« džípy, ale i stroje a přístroje pro geology. Podle prohlá­šení představitelů společností, bude mít práce na tomto projektu veliký význam 1 pro rozvoj vědy a techniky pro pozemské užití. (eš) Nejsevernější sovětský plynovod Mezi sovětskými městy Igrinem a Sěrovem byl dokončen 500 km dlouhý plyno­vod. Spojuje berezovskou oblast zemního plynu v západní Sibiři s velkým ural­­ským průmyslovým střediskem Sěrovem. Později bude ještě prodloužen do Sver­­dlovska a jiných měst. již letos dostane uralský průmysl tímto plynovodem asi dvě miliardy mi plynu. Na plynovodu se pracovalo celkem 750 dní a práce se ne­zastavila ani při dešti nebo sněhové vánici. Celá trasa leží v tajze, z toho 90 km v močálech a 90 km ve skalnatých kopcích. Na snímcích: jedinou ženou, která se zúčastnila kladení potrubí v tak obtížných podmínkách, byla svářečka Galina Samodurovová. Byla pověřena čestným úkolem provést poslední svar na plyno­vodu. — Velká byla radost, když v severní Punze, odkud nyní plynovod vychází, se poprvé rozzářil jasný plamen zemního plynu. Znamenal, že nové zařízení je připraveno к provozu. Foto CTK »-i TASS Dohody mezi CSSR a Iránem TEHERAN 31. ledna (CTK) V ne­děli zakončil ministr zahraničního ob­chodu Fr. Hamouz návštěvu v Iránu a odletěl z Teheránu do Ankary. Během návštěvy podepsal v Teherá­nu obchodní a platební dohody na lé­ta. 1966 až 1969 a dohodu mezi vládou Iránu a CSSR o ekonomické a tech­nické spolupráci. Obchodní a platební dohody stanoví, že ČSSR bude vyvážet do Iránu pře­vážně stroje a průmyslové zařízení a nakupovat hlavně bavlnu, pokrutiny, sušené plody, různé minerálie, dřevo o Jiné suroviny. Podle dohody o hos­podářské a technické spolupráci do­dá CSSR do Íránu slévárnu, závod na výrobu obráběcích strojů, elektromo­torů, čerpadel, kompresorů a jiných zařízeni. □ ANKARA — Ministr Hamouz navští­vil v pondělí ministra průmyslu M. Türgüta, ministra obchodu M. Zerena a ministra energetiky a přírodního bohatství I. Derinera. USA připraveny porušil moskevskou smlouvu Nové A«zkoušky v Tichomoří? WASHINGTON 31. ledna (CTK) — USA dokončily přípravy pro zahájeni atmosférických nukleárních zkoušek v Tichém oceánu pro případ, »že to­ho bude zapotřebí«. Komise pro ato­movou energii USA ve výroční zprávě Kongresu uvádí, že výstavba základ­ny pro nukleární zkoušky v ovzduší na johnsonově atolu byla dokončena к 1. lednu, takže zkoušky je možno zahájit »v minimálně krátké době«. V celé havajské oblasti bylo vybudo­váno vědecké a pomocné zařízení a jsou připravena letadla к provádění zkoušek. Zpráva rovněž uvádí, že během mi­nulého roku byla zlepšena spolehli­vost, bezpečnost a účinnost americ­kých nukleárních zbraní, nezmiňuje se však o žádných podrobnostech. Z jednání Státní komise pro řízení a organizaci Novo orientace zemědělského nákupu PRAHA 31. ledna (mšt) — Na své druhé letošní schůzi projednávala v pon­dělí Státní komise pro řízení a organizaci zejména návrh Ostřední správy ná­kupu zemědělských výrobků na aplikaci nové soustavy řízení v oblasti nákupu zemědělských výrobků a zemědělského zásobování. Po obšírné diskusi došla komise к závěru, že předložený návrh představuje novou, pokrokovou orien­taci Ústřední správy na orgán služeb s podnikovými prvky. Jde např. o posklizňovou úpravu zrna, o smluvní prodej hnojiv místo dosavadního přidělování, o zásobování hospodářskými potřebami, o rozvoj krmivářského a sušárenského průmys­lu a další služby, které patří к mo­dernímu zemědělství. Komise proto doporučila vládě schválit toto základ­ní zaměření činnosti. Přes tento pro­gresivní prvek však komise ještě ne­považuje návrh za důslednou aplikaci nové soustavy a doporučuje dále pro­pracovat zejména otázky rozpisu ná­kupních úkolů, spojování státních a podnikových funkcí, systému hmotné zainteresovaností v závislosti na sku-tečných výsledcích a také plně sladit s uplatňovanými nebo přijatými zása­dami nové soustavy v zemědělství a potravinářském průmyslu. V dalším programu pak Státní ko­mise souhlasně posoudila návrh na vymezení rozsahu působnosti převádě­né z bývalé Ostřední správy pro roz­voj místního hospodářství na národní výbory a ministerstvo vnitra. V závěru svého jednání se komise shodla na znění návrhu zásad pro organizaci a činnost správního výboru jako kolek­tivního poradního orgánu generálního ředitele. Návrh předkládá vládě ke schválení. BELGICKÁ POLICIE STŘÍLÍ DO HAVÍŘŮ Při demonstraci za chleba jeden horník zabit, 25 zraněno • Vítězství japonských námořníků V neděli použila policie proti demonstraci horníků v belgickém Zwartbergu slzotvorných granátů, kterými zranila i dvě děti. V nastalé bitce mezi de­monstrant; a policií bylo několik policistů zraněno a byly zapáleny dva poli­cejní vozy. 61 zatčených demonstrantů bylo později opět propuštěno, protože úřady se obávaly dalšího rozšíření nepokojů. Jeden horník byl zastřelen a dal­ších 25 zraněno, z toho 9 těžce. Demonstrace se zúčastnilo asi sedm set horníků. Demonstrace byla uspořádána na protest proti uzavřeni těžby v tam­ním dole. Ředitelství uhelné oblastí zástupcům hornických odborů přislí­bilo, že se v dolu bude pokračovat v těžbě prozatím až do 1. března. □ Uzavřením dohody o zvýšení pla tů námořníků v průměru o 16 pro­cent skončila v pondělí 65denní stáv­ka japonských námořníků. Dohoda mezi 134 OOOčlenným odborovým sva­zem námořníků á majiteli lodí vstoupí v platnost od 1. února. К úspěchu stávky, jež vyřadila z pro­vozu 1800 lodí, přispěli 1 odboráři z ji­ných odvětví. Zejména šoféři z do­pravních společností, kteří odmíta­li převážet po souši náklady určené pro pobřežní dopravu. (ČTK) □ Loni bylo v USA zameškáno stáv­kami 23 miliónů pracovních dní. Nej­větším »přínosem« к počtu stávkou promeškaných pracovních dní byla stávka přístavních dělníků Atlantské­ho pobřeží a Mexického zálivu, která se na celkovém počtu promeškaných směn podílí celou čtvrtinou. (eš) KDO JE MOJE MÁMA...! Na otázku: »Kde máš, Bertíku, má­mu?« odpovídá černovlasý a čer­nooký špunt nechápavým pohledem. Před cizím se stydlivě tulí v náruč! E. Jeřábkové, vedoucí Dětského domo­va ve Svitavách. К jejím dotazům tak odměřený není. Jsou mu sotva tři ro­ky, teprve se učí mluvit, ale roztomi­lé žvatlání se dá snadno přeložit. »Když budeš hodný, kam půjdeš v neděli?« — »Pryč!« — »Kam ..., do­mů?« — »Domů ...« — »A kdo je do­ma?« »-> »Všichni!« *— »Kdo všichni, řekni... tatínek, maminka ...« »...Tatínek, maminka a teta...!« Bertík tedy na neděli opustí dětský domov a podívá se domů. К mámě, tá­tovi, tetě. Opravdu domů? Podle Ber­­tíkových představ ano, skutečnost však je jiná. Tvrdá, až nelidsky tvrdá. Ale současně také krásná, lidsky krásná. Bertík má ze všech nejraději tetu. Neví, že jeho teta, Svatka Marková, je vlastně žákyní střední zdravotnické školy. Že ani tí, kterým říká mámo a táto, nejsou jeho, ale Svatčini rodiče. Ze si к sobě malého cikánka berou proto, aby mu nahradili skutečný do­mov. Nebof opravdová máma i táta na svého Bertíka zapomněli. Ani se nepřijdou zeptat, jak se mu daří... Nejde o rodiče, kteří jsou oba třeba v nemocničním ošetřování, a v jejichž případě muselo být dítě dáno do do­mova, aby se o ně vůbec někdo sta­ral, ale o rodiče zdravé, kteří o dítě nemají zájem. Bertík se svým osudem není sám. Má ve svitavském dětském domo­vě na třicet kamarádů a kamarádek od jednoho do tří let. К nim se také rodiče nehlásí. A přeče mají kromě společného domova ještě jeden. Zaří­dily to společně s vedením zdravotnic­ké školy její žákyně ze třetího roční­ku. Budoucí dětské sestry. Už před rokem, kdy jako posluchač ky druhého ročníku navštěvovaly v rámci výuky I dobrovolně dětský do­mov, jim neuniklo několik věcí. Ano, opuštěné děti se zde mají dobře. Do­stanou najíst, jsou pěkně oblečené, sestry se o ně pečlivě starají. Drobo­tiny je však hodně, na každou sestru jich připadá deset až patnáct. Tu je nejvíc vidět, jak malým capartům chy­bí to hlavní *— máma. Studentky dlou­ho přemýšleny, radily se s učiteli, tl zase v dětském domově s pediatrem, psychologem Fr. Záleským, s vedou­cím lékařem K. Šetrnou. Lásku matky nelze docela nahradit, to děvčata věděla. Ale dát opuštěným dětem přece jen o něco víc, než dává dětský domov, trochu víc citu pro kaž­dého zvlášť, to přece (nožné je. Navíc je zde možnost pomoci dětskému do­movu i příslušným lékařům, a hlavně to může prospět samotnému rozvoji dětí i studentkám pro jejich budou­cí povolání. Citový vztah к dětem bu­dou přece nejvíc potřebovat. , Od všech úvah se přešlo к činům. Téměř každá z posluchaček druhého ročníku si vzala na starost jedno dítě. Zpočátku to bylo tak: děvčata přichá­zela po vyučování do dětského do­mova, vzala si »své« dítě a do večera se mu věnovala. Chodili spolu na vy­cházky, hráli si na zahradě, byli spo­lu takřka každý den. Brzy se péče o malé chovance roz­růstala. Jedna studentka si vzala děc­ko na neděli domů. Ostatní jí násle­dovaly. Capartům se »doma« líbilo, po­stupně si zamilovali nejen »tety«, ale také »táty« a »mámy« — rodiče stu­dentek. Nejednou právě od nich přišel návrh: »Vezmi sl to dítě к nám na prázdniny, pomůžeme tl starat se o ně ...« Po letních to byly vánoční prázdni­ny, nyní pololetní. Dovolil jsem sl do jedné rodiny na­hlédnout. Milada Burešová z Po­ličky má u sebe tříletou Rozárku už od předminulé neděle. Měla ji vrátil do dětského domova, ale v rodině na stalo pozdvižení. Všichni trvali na tom, aby Rozárka zůstala aspoň do konce ledna a přes pololetky. Sotva se Mi­lada objevila ve dveřích, Rozárka ne­chala všeho a s výkřikem »tetááá« se hrnula к děvčeti. Čistě oblečená, ba­culatá, tvářičky a očka jako panen­ka za výlohou. Kde spí? »Některé ka­marádky sl sehnaly pro své malé svě­řence dětské postýlky, ale my s Ro­­zárkou spíme nejraději spolu, vid, ty můj drobku .. .1« O podrobnostech života Rozárky u Burešů nemusí Milada vyprávět. Jsou jasné z toho, co vidím. Staří Bu­rešovi (na dědovi vůbec není znát, že mu je osmdesát letí) mají dva sy­ny a pět vnoučat. S rodinou jedno­ho svého syna bydlí tady, ve svém domku v Poličce. Celkem šest lidí. A přece udělali místo pro malou Ro­zárku — v bytě 1 ve svých srdcích. Malý tvoreček, který vlastní mámu do­sud neviděl, jako by odjakživa patřil jim, dědovi a babičce, synovi a snaše, vnukovi a vnučce Miladě. »Být o pár let mladší, hned bychom Rozárku adoptovali...« Babička po­tvrzuje dědova slova pohybem hlavy. Musí prý holčičce často zpívat, nej­raději má' Tluče bubeníček... — »A zpívám jí hodně a ráda. Vždyť chu­dinka malá ani neví, co to Je mámi­no pohlazení...« ň editel školy K. Vaněk a učitelka 1л I. Hladíková, hlavní iniciátoři spolupráce žákyň s dětským domovem, i soudružka Jeřábková mohou hodně vyprávět. Třeba o tom, že čipera Ber­tík má v dětském domově mladšího bratra Petříka, ale ani jeden z nich neví, že jsou sourozenci. Přímo dras­tický je jiný příběh. Za mimořádných okolností se jedno děcko přece jen dostalo na vánoce domů, к vlastní matce. Když však po dvou týdnech matka vracela dítě zpět do domova, ptala se, kolik dostane za to, že se o ně tak dlouho starala!! Vy, matky těchto dětí, slyšíte? Cizí lidé dávají vaším dětem to, co vy jim upíráte. Cizím lidem se zželelo ma­lých drobečků, kterým jste vy přichys­taly tak krutý osud. Starají se o ně jako o své. Cizím lidem říkají vaše dě­ti ono hřejivé »mámo«, aniž by pro­hlédly svůj omyl. Neříká to nic vašim srdcím? L. PACOVSKÍ Dills: stažení vojsk bez incidentu DILLl 31. ledna (ČTK) — jak Jsme již oznámili, v neděli ráno skončily indické a pákistánské ozbrojené síly podle plánu první fázi stažení jedno­tek. Tato první fáze odvolání vojen­ského personálu proběhla bez inci­dentů. Okamžitě se začala uskutečňo­vat druhá fáze, jež zahrnuje vyklizení vojenského zařízení a minových polí na obsazeném území a stažení všech vojenských oddílů 1 polovojenských jednotek na pozice, jaké zaujímaly před 5. srpnem loňského roku. Tato fáze skončí do 25. února, jak požaduje Taškentská deklarace. Delegace Alžíru v Praze PRAHA 31. ledna (ČTK)' — Na »Týden přátelství Praha—Alžír 1966« ve dnech 1.—7. února přicestovala v pondělí večer do Prahy šestičlen­ná delegace města Alžíru, již vede sta­rosta (hlavní administrátor) P.aghda dí Balamane. Hosty přivítal ná ruzyňském letišti primátor hlavního města Prahy L. černý, zástupci ministerstva zahranič­ních věcí a další veřejní činitelé. Pří­tomen byl rovněž alžírský velvysla­nec v Československu Mohamed Kellou. Spolu s oficiální delegací přicesto­valí do Prahy též členové nářodního folkloristického souboru. Starosti s „ausländn/ Slovo »ausländer« nám nezní neznámě a také ne příjemně. V nacistickém žargónu to nezna­menalo prostě cizinec, ale jaký­si pcdčlověk, který byl po lišících odvlékán z okupovaných zemí na nucenou práci do reichu, zbaven domova a práv. Dnes se tento ná­zev užívá např. v NSR a ve Švý­carsku v přiměřeném smyslu pro ty, kdo tam přijelt na práci ne sice pod tlakem Sauckelových biřiců, ale jen pod tlakem neza­­městnanostt, dejme tomu z Itá­lie nebo ze Španělska. »Ausländ­­řhr vhodně vyrovnávají bilanci pracovních sil, zvláště v nejhor­ších a nejméně oblíbených za­městnáních. Za podmínek daleko horších než domácí lidé. Nezdá se, že by se těšili příliš velkým právům. 1 těch se však zdá někdy příliš mnoho, jak vy­svítá například ze švýcarského tisku, který se v poslední době zlobí, že »auslandřl« mohou bez zvláštních formalit opustit zemi, a někdy přitom ještě navíc — zů­stanou dlužni daně. Takže by je měli platit předem. Nu, účetnic­tví platí ve Švýcarech už od pra­dávna za oblíbeného koníčka, té­měř lidovou zábavu. Neue Zürcher Zeitung se zase na celé stránce rozepsaly o tom, že tl prožlukll i>ausldndři« mají děti, a ty dětí, považte, chtějí chodit do školy. Co s nimi? je jich každoročně víc, tříd je málo a je třeba »za všech okolností se starat především o vlastní dětU, učitelů je málo a zajistit cizí uči­tele z příslušných zemí zase ne­lze, protože by se děti »aus­­lándrů« dostaly z působení »švý­carských myšlenkóvých hodnot«. A obejít se bez jejich otců — to také dobře nejde. Kdo by vykoná­val černou a nejméně honorova­nou práci, aby země, sytá, doko­nale krásná, čistá a bezvadně fungující, prosperovala ještě více a lépe? Ostatně by se jim ani nechtělo zpátky do nezaměstna­nosti. A protože ty děti tu už jednou jsou, tak. snad už jen zbývá, pá­nové — je utratit. Možná že v ně­kterém příštím čísle Neue Zür­cher Zeitung najdeme inzerát: »Hledá se Herodes.« s

Next