Rudé Právo, srpen 1966 (XLVI/210-240)

1966-08-01 / No. 210

i Proletáři všech zemí, spojte se! mm PRÁVO ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMU NISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA PONDĚLÍ 1. SRPNA 1966 ČÍSLO 210 — ROČNÍK 46 (Právo lidu roč. 69) CENA 30 HAL. ZE ZAPLAVENÝCH OBCÍ SEVEROMORAVSKÉHO KRAJE Aby se život rychle vrátil do svých kolejí V povodí Odry i na jiných místech Severomoravského kraje se ještě lesknou hladiny vod, které zaplavily obilí i brambory, louky i pastviny Ale horské toky, které v posledních dnech několikrát přivalily z kopců obrovské spousty vody, už nehrozí. Teprve teď je možno dělat bilanci škod a činit opatření, aby se život v nejvíce postižených obcích, zvláště novojičínského a frýdecko-místeckého okresu, dostal do normálních kolejí. Jednou z nejvíce postižených jsou Pálkovice. Při naší sobotní návštěvě obce nás v zátoCině zastavil voják, abychom dali přednost traktoru táh­noucímu po silnici dlouhé, před chví­lí poražené smrky. Vleče je к místu, kde si říčka Olešná počínala nej­­dravěji. Říčka? Lépe řečeno potok, vždyť jeho hladina za normálních okolností nepřesáhla 3—4 metry šíře a kolena by sis v její hloubce nena­­močil. Během jednoho týdne se však z potoka třikrát stal dravý veletok, který zabral i celou silnici, vysoko ji zaplavil i s okolními domy. Lijáky v Beskydech byly tak prud­ké, že potok Olešná v Pálkovicích sebral tři mosty a deset lávek pro pěší, které spojovaly obě části dlouhé . dědiny, rozložené po obou stranách toku. Pod dědinou byla voda zvlášť bez­ohledná. Z úzkého regulovaného poto­ka zůstalo hluboké, do velkých šířek rozervané řečiště. Voda odnesla i ces­tu a téměř podemlela dům, z něhož po půlnoci stěhovali požárníci tři ro­diny. Sem dnes vozí místní občané pokácené stromy, aby vytvořili hráz, aby dům, který už začíná praskat, se nezbořil docela. A jeho obyvatelé si , nakládají poslední kusy nábytku a převážejí je к příbuzným ... □ Voda v Pálkovicích přervala i vo­dovodní potrubí, a tak musí být část obce zásobena pitnou vodou z cister­ny. Podobně je tomu i v další beskyd­ské dědině =— v Tiché, kde občanům připravil horké chvíle potok Tichav­­ka, když přibližně o 4 metry zdvihl svou hladinu. Bilance této vélké vody je asi taková: 83 zaplavené domy, 7 mostů a 15 lávek odneseno nebo po­škozeno. Funkcionáře MNV jsem zastihl prá­vě ve chvíli, kdy přinesli z ONV v No­vém Jičíně zprávu o pomocí, kterou jim poskytne. Budou toho potřebovat hodně. Hlavně stavební materiál. Jen cihel 100 tisíc, hodně cementu, řeziva a přes 3,5 tisíce metrů pletiva na ploty zahrad. Voda tu vyvrátila nejen téměř všechny ploty, ale i betonové sloupky, zničila zeleninu a vše, co jí přišlo do cesty. A přivalila se tak náhle, že ani nebyl čas zachraňovat. Nebylo ani možno včas odvést staré lidi do bezpečí. 801etou stařenku Drozdovou zachránili požárníci při velké vodě převozem ve vaně ... Dnes svítí slunce, a to je dobře. Ještě nikdy snad nebylo zdejším ob­čanům tak vzácné a tak potřebné, ja­ko nyní. Vynášejí ven pod jeho hřející paprsky nabobtnalý nábytek, mokré prádlo, šatstvo, matrace, aby se za chránilo, co se dá. □ V Bartošovicích, obci, která patří к nejvíce postiženým na novojičín­­ském okresu, už se pomalu začíná život dostávat do normálního tempa. Na cestě kolem národního výboru hřmí těžká nákladní auta se staveb­ním materiálem. Vozí se kámen, váp­no, JZD svými prostředky dopravuje škváru na podlahy. V této obci rozdě­lili za více než 16 tisíc Kčs oděvů a obuvi občanům, kteří po povodni zů­stali téměř nazí. Rodiny ze zbořených a jinak Do­stižených domů, které se ihned po záplavě nastěhovaly do zemědělského učiliště, našly prozatímní příbytek v domech svých známých nebo v těch, které jim našel MNV. Postiženým je podávána pomocná ruka ze všech stran. Národní podniky VŽKG a Tatra poskytly postele, n. p. Fulnek vyslal do obce montéra, aby spravil poškozené pračky, svazáci z Vagónky Tatra se zavázali, že pře­vinou motory praček, ledniček aj. A víte, o kom se v postižených ob­cích v současné době nejvíce mluví? O požárnících. Ti v uplynulých dnech téměř ani nespali. V době velké vody zachraňovali majetek i životy lidí, ny­ní čerpají bez oddechu vodu ze skle­pů a ze studní. Z mnohých už potřetí. I. ŘEŘICHA Most bude mít moderní autoservis Jeden z nejmodernějších autoservi­sů v republice buduje v novém Mostě podnik Báňské stavby. Poskytne mo­toristům služby a v zimních měsících se v něm budou dělat i střední opra­vy automobilů. Autoservis bude vy­baven i speciálním zařízením na vy­­plachování vodního systému automo­bilů, na odstraňování vodního kame­ne atd. Bude v něm i tzv. značková opravna pro automobily Volha, Mo­skvič a pro všechny typy poválečných škodovek. Dílo, budované na ploše 25 000 m2, má být uvedeno do provo­zu již v příštím roce. (lc) TELEGRAMY 1E SVĚTA MOSKVA — Ministr obrany SSSR maršál Malinovskij vydal ke Dni vo­jenského námořnictva rozkaz, ve kte­rém zdůraznil, že americký imperialis­mus svou agresivní činností vážně ohrožuje světový mír. HAVANA — Z Havany odcestovala a do Moskvy se vrátila delegace so­větských veřejných činitelů, kterou vedl kandidát politického byra ÜV KSSS a prvni tajemník GV KS Bělo­ruska P. Mašerov. Sovětská delegace se zúčastnila oslav 26. července. BERLIN — Předseda strany Indický národní kongres Kumarasvami Kama­­radž přiletěl v neděli z Moskvy na několikadenní návštěvu do NDR. BRAZZAVILLE — V Kinshase skončila mezinárodní konference zemí těžících měď, jíž se zúčastnili Zambie, Chile, Peru, Kongo (Kinshasa) a rovněž ja­ponští pozorovatelé. V rezoluci se zdů­razňuje, že státy, jež jsou producen­tem mědi, budou vzájemně úzce spolu­pracovat a vyměňovat si informace o podmínkách obchodu mědí. ŘÍM — Proti 33 starostům toskán­ských obcí, kteří v pátek demonstro­vali ve Florencii za mír ve Vietnamu, byly podniknuty trestné sankce: vlád­ní prefekt je na 5 dní zbavil funkce a policie proti nim padala žalobu. KÄHIRA i—i V Rijádu se bude v do­hledné době konat schůzka předsta­vitelů SAR a Saúdské Arábie, která posoudí možnosti vyplývající z kuvajt­­ského návrhu na urovnání jemenské otázky. Tuto zprávu přináší nedělní káhirský list Al-Gumhúrija a odvolává se na prohlášení knvajtského minis­tra zahraničních věcí po jeho návratu z Káhiry do Kuvajtu. DJAKARTA — Od nezdařeného po­kusu o převrat 30. září 1965 bylo v Indonésii zatčeno 120 000 členů KS Indonésie. Oznámil to djakartský roz­hlas podle zprávy generálního proku­rátora. Západní agentury však uvádě­jí počet 180 000. TOKIO — |aponský ministerský předseda E. Sáté oznámil složení své nové vlády. Přešla do ní většina mi­nistrů bývalého kabinetu. Svůj úřad si podržel i ministr zahraničních věcí E. Šiina. (Zprávy CTK) Liberecké výstavní trhy do posledního týdne V neděli prošlo branami výstaviště přes 50 000 lidí LIBEREC 31. července (Ic) — Letošní XI. ročník Libereckých výstavních trhů možno přirovnat návštěvností к právě skončenému mistrovství světa v kopané v Anglii. Proti očekávání má návštěvnost ve druhé polovině výstavních trhů stoupající tendenci a je pravděpodobné, že bude překonán loňský rekord, kdy branami výstaviště prošlo 600 000 lidí. V neděli si přišlo prohlédnout ex­ponáty přes 50 tisíc občanů a v úterý se již očekává v Liberci na výstavišti půlmilióntý návštěvník. Také obchod­ní organizace jsou zatím spokojeny prodejem spotřebního zboží. Utržily již 65 miliónů korun a v první polo­vině výstavních trhů připadlo v prů­měru na každého návštěvníka 170 ko­rán tržby za textilie a jiné spotřební zboží. V prodejnách na výstavišti je zboží stále doplňováno, takže ani v posled­ním týdnu nebudou návštěvníci při­praveni o možnost dobře si nakoupit. Kromě našich výrobků došly v sobotu a v neděli do Liberce další zásilky elastického prádla a jiného módního zboží z NDR, Švýcarska, NSR, Rakou­ska a Jugoslávie. Při prohlídce výstavních pavilónů se soustřeďuje největší zájem na ty exponáty, které byly vyznamenány medailemi LVT 66. Porota těchto me­dailí udělila letos 70, z toho 53 vý­robkům podniků ministerstva spotřeb­ního průmyslu. Mezi vyznamenanými druhy novinek je nový typ oblekové tkaniny Sandy z n. p. SEBA v Tan­­valdě. Je to směs polyesteru a viskó­­zové stříže a tkanina je velmi vhod­ná pro letní oblečení. A co je velmi důležité, na výstavišti se již nyní pro­dávají hotové obleky i metráž. Novinkou pro sportovce je horole­zecká obuv Hindúkuš z Botany Skuteč. Tento výrobek svou kvalitou i vzhle­dem uspokojí i ty nejnáročnější. V prodeji bude v příštím roce. Ostav bytové a oděvní kpltury vystavuje mj. záclonový závěs z tesilu s vlastnostmi závěsu 1 záclonoviny. Jinou novinkou jsou dva typy saun; vyrobily je Vý­chodočeské dřevařské závody v Trut­nově a Západočeské dřevařské závody v Plzni. V Agrigentu bez přístřeší 7500 obyvatel Nebezpečí epidemie v městě ■ Parlament není jednotný v řešení ŘÍM 31. července (Zpravodaj ČTK) — V Agrigentu na Sicílii, které bylo 19. července těžce poškozeno obrovským sesuvem půdy, je situace nadále velmi dramatická. Podle odhadu technických expertů bude nutno pravděpodobně evakuovat celou třetinu města, neboť další budovy hrozí zhroucením. Byla poškozena také starobylá kate­drála z 11. století a vzácné sbírky, mezi nimi sarkofág z 2. století, musely být přestěhovány. Ve velmi svízelném postavení je i 7500 obyvatel, kteří při­šli o veškerý majetek a už 10 dní byd­lí pod stany bez potřebné pomoci. Vět­šinou jsou to rodiny vystěhovalců, kteří odešli za prací do Ameriky, západ­ního Německa a Francie. Pomoc státu postiženým rodinám je nedostatečná. Na osobu se přiděluje podpora 100 lir denně (asi 2 Kčs). Prudké jižní slunce závěje prachu a hejna hmyzu vytvářejí i nebezpečí epi­demií, zejména proto, že chybí potřeb­né hygienické zařízení a pravidelný přísun vody. Rodiny ve stanovém měs­tě dostávají potravu jen jednou den­ně. Zostřuje se každým dnem i pro-blém nezaměstnanosti. Stavební dělní­ci ze staveb, jež musely být přerušeny, ztratili práci, podobně jako četní drob­ní obchodníci a řemeslníci, kteří mu­seli evakuovat ohroženou část města. Ti všichni ztratili výdělky a podporu v nezaměstnanosti ještě nedostávají. Situací se zabývala také italská vlá­da a uvolnila 20 miliard lir na obnovu města. Křesťanská demokracie a vlád­ní strany však chtějí zabránit parla­mentní debatě o situaci v Agrigentu, aby tak nevyšla najevo spoluvina je­jich agrigentských činitelů a tamní městské správy, která věděla o nebez­pečí sesuvu na základě oficiálního průzkumu Geologického ústavu v roce 1963, ale nebyla schopna a ani ochot­na zasáhnout proti stavebním speku­lacím. Pražské léto z jiné strany O včerejSí neděli jsme se nevydali za turisty na Pražský hrad ani jsme si s nimi neprohlédli jedinečné sbírky Státního židovského muzea a také ne loretánský poklad a chrámy na Malé Straně. Za Čechoslováky, Holanďany, Švýcary a Němci, za Francouzy, Angli­čany, Reky a dalšími turisty jsme si zajeli na místa poněkud odlehlejší — do pražských autokempinků a motol­ského motelu. Název »Sportu nebyl vybrán pro stra­hovský autokempink náhodně. Hosté si mohou zahrát odbíjenou, tenis a ko­panou přímo na ploše stadiónu. V tri­buně mají klubovny, kuchyně, dobře vybavenou čítárnu, umývárny. Zemský ráj to na pohled — avšak recepční K. Výšin se kaboní. »Návštěvníci si stěžují, že pošta je nedaleko, ale listo­noš se na stadiónu ukáže s novinami a dopisy až po poledni! ]á nemohu za nic na světě dostat do recepce letoš­ní telefonní seznam! Používáme staré­ho několik roků, a tak o zlobení má­me postaráno! A najděte mi v neděli v Praze otevřenou autoopravnu! Se stejnou bolestí jsme se setkali v motolském motelu »Stop». Kam za­volat v neděli cizinci, kterému se po­rouchalo vozidlo? Jinak se zde dove­dou o své návštěvníky postarat. Všu­de čisto jako ze škatulky, a tak když mí provozní náměstek soudruh Kulich podal pamětní knihu, ani jsem se ne­divil, že oplývá chválou. S obsluhou i ubytováním bylí spo­kojeni jak účastnici letošního ročníku Rallye Vltava, tak skupina západově­­meckých obchodníků, kteří by ubyto­vání v tiché budově obklopené svěží zeleni nechtěli měnit za rušné cent­rum města. »Ještě kdyby měli к dispo­zici dálnopis a telex a míra jejich spo­kojenosti bude dovršena,» říká v ku­kani recepčního soudruh Rokycanský. Potom vedla cesta do branického autokempinku. Nd vltavském břehu pod skalním masívem Barrandova »rozbilo» své stany mnoho zahranič­ních turistů. »Jestli se jim и nás líbí?» Uklízečka paní Pružinová nechá na okamžik práce. »Tuhle odjel jeden ho­landský učitel. Jezdí к nám už třetí sezónu! A jiný Holanďan mi ukázal notýsek, kde měl česky napsáno: ČSSR je velice krásná a Češi velice hodní a příjemní lidé! Paní Pružinová se opět zabere do úklidu. »Napište, že bychom ještě potřebovali teplou vodu!» Tak to za paní Pružinovou vyřizu­jeme. (pro) f NEUSTAL? PROUD HLASU NAŠICH PRACUJÍCÍCH Ruce pryč od Vietnamu! PRAHA 31. července (pro) — Vandalské činy amerických imperialistů proti pokojnému lidu Vietnamu vyvolávají stále větší hněv našich pracujících. Re­dakce dostává stovky dopisů, protestních rezolucí a telegramů, v nichž svůj nesouhlas s ukrutnostmi a zvůlí Američanů a jejich přisluhovačů vyjadřují všechny vrstvy našeho národa. »Jsme členy velké světové humanis­tické organizace, jsme složkou, která chrání lidské životy, zdraví lidí na ce­lém světě,« napsali členové místní skupiny Čs. červeného kříže v obci Hnúšťa-Likier. »Proto se připojujeme к miliónům mírumilovných lidí, kteří odsuzují agresi ve Vietnamu!« Prof. dr. Zd. Stich píše: »V nedáv­né době jsem s dalšími kolegy pomá­hal zlepšovat zdravotní péčí v Hai­­phongu. Na vlastní oči jsme viděli zraněné, nevinně trpící obyvatele VDR, a proto tím více odsuzuji agresi USA vůči nevinnému lidu.« Protestní hlasy vyšly z veřejné schů­ze občanů Brna-Králova Pole. Také oni se stavějí za boj hrdinného vietnam­ského lidu. Své rozhořčení nad pirát­skými činy USA vyjádřili rovněž pra­cující- provozu stavební údržby Čhe­mických závodů v Záluží v Krušných horách, pracující Zemědělských sta­veb ve Lhotce nad Labem na Litomě­­řicku, účastníci veřejné schůze v Krnově, občané Boršova na okrese Svitavy, obyvatelé Mostkova v šum­­perském okrese, zaměstnanci podniku Oděvy v Hradci Králové, osazenstvo ČSAD, technického a zásobovacího závodu v Brně, družstevníci z Čele­­chovic na Hané, občané Brodku u Prostějova, Hrabětic na okrese Znojmo, Bělé u Jevíčka, obce Ludmí­­rov-Milkov na Prostějovsku, obyvatelé Slatin a Ojezda na okrese Znojmo a další. Všemi rezolucemi a dopisy se vine jako červená nit požadavek, aby ame­ričtí imperialisté přistoupili к plnění ženevských dohod, opustili zemi, kde pro ně není místa! Pracovníci Elektrifikace železnic z Prahy pokračují v elektrifikaci tra­tě Bratislava—Břeclav. Skupina mistra A. Sekerky staví stožáry pro trolejové vedení na železniční trati o úseku Kú­­ty—Sekule—Zohor. Denně postaví asi 25 Smetrových až 12metrových stožá­rů-. Foto CTK — L. DUBOVSKÝ Hladiny řek stále zvýšeny BRNO 31. července (CTK) — I když v neděli pokračoval pokles hladiny na všech jihomoravských tocích, na řece Dyji od soutoku se Svratkou až po ústí do Moravy byl ještě stále stav ohrožení. V Dolních Věstonicích pro­tékalo Dyjí 212 m3 vody za vteřinu a řeka se i nadále rozlévá. Dunaj v Bratislavě kulminoval v so­botu při výšce 752 cm, což je nižší stav, než se předpokládalo; na jeho toku je klesající tendence. V Komárně měl Dunaj v neděli ráno 637 cm. Počítá se s tím, že ještě mírně stoupne, asi na 640—645 cm; bude to nejvyšší stav, po kterém nastane pokles. Na hráze v povodí Moravy v okre­sech Brattslava-venkov a Senica na­stoupili technici a pohotovostní čety, které mají za úkol zlepšovat přístu­pové cesty к hrázím a provádět udržo­vací práce na těchto zařízeních. Požadavek svobodných voleb v Nigérn LAGOS 31. července (CTK) ^O mí­rovém řešení jednala v neděli nige­­rijská vláda a povstalečtí předáci. Zprávu přinesla z Lagosu americká agentura UPI. Povstalci žádají uspo­řádání svobodných voleb, návrat к civilní vládě a proporcionální zastou­pení severních oblastí, které jsou nej­rozsáhlejší a nejhustěji obydlené. Znamenalo by to vlastně vládu seve­řanů. Uvažuje se i o možnosti vytvo­řit vládu národní fronty, do níž by vstoupili vedoucí nepolitické osobnos­ti, civilní osoby i důstojníci. Zatímco náčelník generálního štá­bu Ogundipe a předáci povstalců jed­nali, byl v celé zemi poměrně klid. Povstalci drží některé důležité oblasti země, včetně letiště Ikeja poblíž hlav­ního města, kde byli po sobotní pře­střelce mezi vzbouřenci a loajálními jednotkami evakuováni někteří civi­listé. Částečně kontrolují i města Ibadan a Abeokutu. O místu pobytu a osudu hlavy nigerijské vojenské vlá­dy generála Ironsiho nejsou žádné oficiální zprávy. Generál Ogundipe vyzývá stále ni­­gerijským rozhlasem ke klidu. Prohlá­sil, že vojenská vláda nadále zajistí bezpečnost obyvatelstva. Další bomby na demilitarizované pásmo ve Vietnamu Letadla В 52 znovu v akci ■ Letecké ztráty USA nad územím VDR SAIGON 31. července (ČTK) — Severoamerické osmimotorové bombardéry В 52 bombardovaly v neděli ráno znovu demilitarizované pásmo podél demar­­kační čáry oddělující severní a jižní Vietnam. První útok na tuto oblast, širo­kou asi 10 kilometrů, provedla tato obří letadla ze základen na ostrově Guam v sobotu. Cílem nedělního náletu byla podle prohlášení amerického vojenského mluvčího »vojenská soustředění a vo­jenské sklady«. Jak známo, Američa­né zdůvodňují bombardování této ob­lasti pro svou a světovou veřejnost tvrzením, že tudy přicházejí ze seve­ru zásoby a posily jihovietnamským vlasteneckým silám. Podle sobotního projevu hlavy jiho­­vietnamského státu Nguyen-van- Thieua »musí být jižní Vietnam při­praven vést dlouhou válku«. Toto prohlášení přichází po výzvě generá­la Kyho, aby se zaútočilo na VDR po zemi. V těsné blízkosti demilitarizované­ho pásma u 17. rovnoběžky pokračují početné vojenské jednotky USA již druhý týden v teroristických akcích zvaných »Operace Hastings«. Americké letectvo zaútočilo v nedě­li ráno také na oblast západně od Saigonu, kde se podle názoru americ­kého velení soustřeďovali partyzáni. □ Vojenský mluvčí USA v neděli oznámil, že severoamerické letectvo ztratilo nad územím VDR další 2 1b­­tadla. Letadlo typu Skyradier bylo sestřeleno v neděli ráno v blízkosti severního okraje demilitarizovaného pásma a letadlo typu C 47 s osmičlen­nou posádkou, které mělo »tajné po­slání«, se pohřešuje od pátku. Mluvčí odmítl uvést další podrobnosti. Jak uvádí agentura AP, ztratilo letectvo USA dosud nad územím VDR 314 le­tadel. Severovietnamská agentura VNA však uvedla, že bylo sestřeleno již 1265 amerických letadel. □ Jedna z ústředních postav jihoviet­­namského politického kolbiště, gene­­rálporučík Nguyen-chanh-Thl odletěl neočekávaně a bez uvedení důvodů v neděli ráno ze Saigonu do Spoje­ných států. Oznámili to úředníci na saigonském letišti. Informované kru­hy v Saigonu soudí, že odešel do exilu. Generál Thi byl velitelem 1. taktic­ké oblasti v severní části jižního Viet­namu a byl považován za nejvážněj­šího rivala Kyho, zejména pro svůj (Pokračování na sir. 3.J Z reportérova nedělního zápisníka Po překrásné slunečné sobotě přišlo uplakané rá­no. Nedaleký kopec Žiar se náhle zahalil do závoje hustých mraků a za chví­li se spustil déšť. Chlupa­tý bílý Dunčo, strážce sa­laše v Tajově — kousek od Banské Bystrice — se stáhl do své boudy a ospa­le zíval. Štíhlým komínem se už časně zrána valil hustý dým, neklamný důkaz to­ho, že tu — v této perní­kové chaloupce — založili oheň. I dnes se budou va­řit tradiční slovenské ha­lušky s brynzou. Salaš se budí do nedělního rána. Dříve, než vám předlo­žíme pohlednici tohoto kouta na středním Sloven­sku,, musíme se vás zeptat: víte vlastně, co je novo­dobá salaš? Nemyslete, prosím, že jsou tady ovce s valachy (ty jsou v ko­­šiari na zelených grú­­ňoch); chutná žinčice, pa­­renice, sýr a oštěpky, kte­ré bačové tam nahoře vy­rábějí, nechybějí však ani tady. Salaš — aspoň tady v Tajové — je útulná své­rázná restaurace, která patří místnímu JZD a kde podávají speciálně připra­vená domácí jídla. Kromě uvedených halušek тар zde i chutnou klobásu zbojnickou pečeni i dob rou dolňanskou slivovici Proto není divu, že turis­té ze všech krajů republi­ky, ale i zahraniční hosté sem rádi chodí, aby se osvěžili. □ »Ranní déšť jako žen­ský pláč,« říká známé pří­sloví a zdá se, že je to pravda, protože za chvíli se mraky roztrhaly a už přijíždějí autobusy a osob­ní auta s prvními návštěv­níky. Probudili se také obyvatelé blízkého kem­pinkového tábora Svaz­­armu, který patří mezi nejútulnější na středním Slovensku. Do oběda je ještě daleko, ale nevelká jídelna salaše se stále ví­ce zaplňuje. Vedoucí salaše Matěj Ci­­merman, zkušený chatař a horal, s manželkou sotva stačí obsloužit hosty a kuchařky Hanáková a Spi­­šiáková se pořádně zapoti­ly nad vařením halušek, které tu podávají originál­ně se škvarkami a s bryn­zou. Navařit tak kolem 300 porcí tohoto tradiční­ho slovenského jídla, to není žádný špás, hlavně zde, kde se všechno dělá jenom ručně, bez jakéko­liv mechanizace. Ručně se musejí škrabat brambory, mísit těsto, které se pak dřevěnou lopatkou »hází« po malých kouscích do vřící vody. □ Salaš v Tajově je mís­tem dobré pohody. Utužu­jí se zde velmi často přá­telství mezi Čechy a Slo­váky i zahraničními hosty. Bystričané sem rádi při­vádějí své přátele z čes­kých krajů i hosty ze za­hraničí. Sblížili se tady pionýři ze Zálabí u Hrad­ce Králové se svými ka­marády z Banské Bystri­ce, utužovali zde družbu železničáři z Českých Bu­dějovic se svými kolegy ze Zvolena. Hosté z Fin­ska nestačili chválit zdej­ší sýr. Najdete zde však i turisty ze Sovětského svazu, NDR, Maďarska a dalších zemí a v pamětní knize salaše naleznete i podpisy známých pivařů z Plzně, kteří však zde pěli ceié ódy na pezinské vínečko, které jím prý no klobásce velmi chutna­lo... Je tu vskutku čistě, útul­ně, vzorná obsluha i dob­rá kuchyně, a přece něco ještě chybí: bohatší vý­běr domácích jídel. Ne­mohli by podávat i fazolo­vou polévku s uzeným masem, kapustovici s klo­básou a hlavně speciality z domácí zabijačky? Pracovníkům ONV v Ban­ské Bystrici nevadí, že v jídelně chybí oznámení 0 cenové skupině salaše, že nejsou jídelní lístky s vyznačenými cenami a že v pondělí bývá salaš zavřena? Návštěvníci už dávno postřehli tyto ne­dostatky a právem na ně poukazují. Neměla by sta­čit všeobecná atrakce, ale kvalitní služby, větší vý­běr domácích jídel. Ne­jen halušky, halušky ... (I když jsou výborné.) □ Slunce už dávno zapad­lo za kopce Kremnického pohoří, ale na tajovské sa­laši bylo ještě stále ruš­no. Výletníci z hor a tu­risté se scházejí ještě na kus řeči — hovoří o mist­rovstvích světa ve fotba­le, o ustavičných deštích a o všeličem. Při stolech se ozývá slovenština, češ­tina, maďarština, polština a jiné jazyky. »Nebyl to zlý den,« ří­kal si možná v duchu 1 vedoucí soudruh Cimer­man, když v pozdní večer odvazoval huňatého Dun­­ča, který přes noc chrání tuto zvláštní perníkovou chaloupku v Tajovské do­lině. JAN BARTÖK Na tajovské salaši Zemřel národní umělec A. Bagar Naši kulturu a umění postihla těž­ká ztráta: v neděli zemřel v Brati­slavě po dlouhotrvající chorobě ve věku 66 let národní umělec Andrej Bagar, člen ÜV KSS a poslanec SNR. Člověk, který svou prací obsáhl mnoho oblastí a v každé zaujímal vý­znamné místo. Do styku s divadlem se dostává již ve studentských letech. A návštěvní­kům nikdy nevymizí z paměti jeho Lenin v Pogodinově Kremelském orlo­ji, mistrovské kreace v hrách Gorké­ho, Jiráska, Ostrovského, Hviezdosla­­vově a dalších. Ještě před necelým půl rokem vytvořil postavu v Hochhu­­thově aktuálním dramatu Náměstek. Andrej Bagar se věnoval i práci ve filmu, rozhlase a televizi. Je znám také Bagarův hrdinný boj proti okupantům a domácím zrádcům za Slovenského národního povstání,. jehož se aktivně zúčastnil se zbraní v ruce i v čele frontového divadla. Andrej Bagar zasvětil vše socialis­mu. »Pro můj život' a práci znamená strana podstatu života a cíl tvorby,« prohlásil při jedné příležitosti. Jaká spoluzakladatel slovenského profesio­nálního divadla má i velký podíl a zá­sluhy o rozvoj celého čs. divadelnic­tví. Zemřel umělec-komunista, ale je­ho dílo je trvalé. (p) Využívají každý den ke sklizni obilí OSTRAVA 31. července (ČTKJ — So­botního zlepšeného počasí využili ze­mědělci v Severomoravském kraji ke sklizni obilí. V nejprodukčnějších okresech Olomouc, Přerov, Opava a Šumperk vyjelo do polí 619 kombajnů. Celkem tam zemědělci za sobotu skli­dili obilí z 1810 ha. Na Přerovsku sklidili za sobotu kaž­dým strojem průměrně 4 ha, v ostat­ních okresech se sklízelo vesměs ko­lem 2,5 ha. Přes 300 občanů se v okre­se Přerov přihlásilo kosit ručně obilí ležící na zemi. Noční přeháňky a nedělní dopoled­ní déšf dovolily jen málokde na se­verní Moravě pokračovat poslední čer­vencovou neděli ve žních. NA ZÁPADNÍCH HRANICÍCH každou hodinu 90 aut PLZEŇ 31. července (van) — V ne­děli v poledne jsme si zavolali cel­nice na západočeských silničních pře­chodech v Pomezí a Rozvadově do NSR a ve Vojtanově do NDR. Všude se měli příslušníci pasové kontroly i celníci co ohánět. Ze součtu, který nám pohraniční orgány poskytly, vysvítá, že v sobo­tu a v neděli průměrně přejíždělo čs. státní hraníce oběma směry na jme­novaných přechodech na 90 osobních aut a autokarů za hodinu. Jen v sobo­tu přijelo na návštěvu ČSSR к celnici v Pomezí 320 aut, v Rozvadově 393 á ve Vojtanově 525 aut. Tato vozidla přivezla přes 6000 cizinců, ponejvíce z NSR, Holandska, Francie atd. Nový preparát do krmných směsí Výrobci známého! Aureovitu ví Kou­řimi na okrese Kolín začali vyrábět nový preparát pro krmné směsi pra­satům nižších váhových’ kategorií. Na­zvali je Novoselanem. Podle zkoušek Výzkumného ústavu pro chov prasat i Výzkumného ústavu veterinárního lékařství bylo doporučeno jej uvést do praxe. Ve srovnání s běžnými smě­­semi se s přípravkem dosahuje o 15 procent vyšších přírůstků. Jeden cent směsi s Novoselanem je o 18 Kčs dražší, ale výsledný efekt ve výkrmu představuje úsporu zhruba 90 Kčs. Další nové preparáty pro obohacení krmných směsí se v Kouřimi zkoušejí. (-jb) Další podzemní otřesy v Taškentu TAŠKENT 31. července (ČTK) — Po třech dnech klidu se v neděli znovu ohlásily v hlavním městě Uzbekistánu Taškentu podzemní otřesy země. Seiz­­mologická stanice »Taškent« zaregis­trovala dalších pět záchvěvů země s epicentrem na hranicích města. Ve čtyři hodiny 25 minut ráno místního času byl zaznamenán otřes o síle 5—6 stupňů a během šesti minut další tři otřesy o síle necelých dvou stupňů. Dopisovatel agentury TASS N. Moj­­sejev oznámil, že život v Taškentu přesto probíhá normálně, jen Taškent tané, jejichž domy jsou blízko epicen­tra, spali na ulici. Od 26. dubna letoší ního roku bylo v Taškentu zazname» náno už 618 otřesů země. Pod týnskou střechou... Britská armáda na Rýně v západním Německu byla v posledních letech už mnohokrát kamínkem, který strhl la­vinu jednání mezi zástupci obou vlád. Největší lavina se sesula na ne­dávném zasedání ministerské rady NATO v Paříži. Briský představitel tu prohlásil, že jeho vláda zcela vážně uvažuje o odvolání svých jednotek z NSR, nepomohou-ll spojenci, a pře­devším západní Německo samo, s je­jich vydržováním. Bonn zatím s odpovědí nepřišel: at sl lámou hlavu Britově. A věru mají čím. Ukázalo se totiž, že by rýnskou armádu mohli na domácí půdě uby­tovat — pod stany. Při nejlepším pak ve starých dřevěných barácích nebo barácích z cihel a kamene. Čtrnáct takových táborů už je prohlédnuto a prý se dělají přípravy... Nu což, tvrdí vojáci se vyspí i pod celtou. Ale co jejích rodiny? Teď je mají ubytová­ny v západním Německu ve slušných bytech — co s nimi v prvních dnech a týdnech po návratu? Pařížský kamínek strhl další lavi­nu. Bonn s výpomocí nespěchá, ostat­ní členové NATO se zatím nevyjádřili. Devizové úbytě britské pokladny, způ­sobené vydržováním desetitisíců mu­žů ve světě, pokračují. A někdejší konzervativní ministr obrany Sandys radí labouristům, aby od stěhování upustili. Snad aby alespoň jeden pro­blém zůstal »pod střechou» ... (rt) I

Next