Rudé Právo, červenec 1968 (XLVIII/180-210)

1968-07-01 / No. 180

) , . . President republiky L. Svoboda čestným občanem látce Manifestace věrnosti republice I OBČANÉ OKRESU LOUNY VZPOMNĚLI 25. VÝROČÍ VYHLAZENÍ ČESKÉHO MALÍNJ LOUNY—ZATEC 30. června (1c) — Pro celý lounský okres byla neděle mi­mořádně slavným dnem. Na pozvání OV Svazn protifašistických bojovníků navštívil Lounsko a Zatecko president republiky Ludvík' Svoboda. Doprová­zeli jej hrdina ČSSR generál armády Karel Klapálek, předseda OV SPB Josef Hušek a hrdina Sovětského svazu generálporučík S. S. Marterosjan, který byl za druhé světové války* velitelem divize, do níž patřil I. čs. armádní sbor v SSSR. Už za hranice okresu — do Pa­­'renského Týnce — přišly prvního Sjř občana naší vlasti přivítat stovky r , občanu. Ä špalíry obyvatelstva jej ’ srdečně zdravily ve všech vesnicích, jimiž vedla jeho cesta. Po deváté hodině přijel president republiky do ’i’ Loun. Po pozdravení se s občany I města navštívil radnici, kde z rukou x předsedy MěstNV S. Hejzla- převzal % cenu města a pamětní medaili hrdi­­ý ny SSSR kapitána O. Jaroše, loun- . ského rodáka. Z Loun odejel president republiky do Žatce. Naše chmelařská metro­­* pole připravila Ludvíku Svobodovi uvítáni, jaké toto město nepamatuje. Velké náměstí Říjnové revoluce se zaplnilo 20 000 občany města a ši­ti rokého okolí. Velmi srdečně se pre­­|] sident republiky pozdravil především I s příslušníky druhého zahraničního |; odboje. Na území dnešního okresu Ü Louny žije na 2000 vojáků 1. čs. ar­­í mádního sboru v SSSR, jehož byl ]j soudruh Svoboda velitelem. Y Po přehlídce čestné roty žatecké posádky se president republiky ode­bral na balkón žatecké radnice, odkud "promluvil к shromážděným zástupcům obyvatelstva. Ve svém projevu soudruh Svoboda vzpomněl jedné z nejhrůznějších událostí druhé světové války. Před 25 lety — řekl —• dopadla na pokoj­né obyvatele Českého Malina krutá rána. Hitlerovci obklíčili tuto českou vesnici na sovětské Ukrajině a za­vraždili a zaživa upálili 569 jejích obyvatel. Tragéde Českého Malina se připojila к tragédii Lldic a Ležáků a stovek jiných stejně postižených obcí v Polsku, Sovětském svazu, Ju­goslávii, Francii, Řecku 1 jinde. Všu­de, kam vkročili hitlerovští fašisté, zanechávali za sebou zločiny a hrů­zu, utrpení, smrt. Avšak ani tyto hrůzné činy nacistů, páchané zejmé­na v Sovětském svazu — je neza­chránily od porážky. Naopak vyvo­laly ještě mohutnější odpor sovětské­ho .lidu a všech demokraticky smýš­lejících lidí a uspíšily konec hitle­rovského Německa. Český Malin, stejně jako Lidice a Ležáky, vstoupil do pověáomí našich národů jako vý­raz největší surovosti a nejhlubšího mravního úpadku. Občané města Žatce a celého okoU oochopill smysl Českého Mali­na a 'ybudovali obětem malínské tragédie památník, který zůstane 1 budoucím -eneracím živým svě­dectvím a výsL.jhou. Nebýt Sovět­ského svazu, jeht nezměrných oběti ve druhé světoví válce, jeho vítěz­ství nad hitleiovským Německem, nebyli bychom zBkali svobodu a na­še národy by byly doslova vyhlaze­ny — zdůraznil ve svém projevu pre­sident republiky. Už nikdy nesmíme dopustit — řekl, aby se opakoval nový Mnichov a lby fašismus mohl znovu ohrozit naši svobodu a mírové budování. V další částí svého projevu hovořil president republiky o nové etapě so­cialistického vývoje v naší republice. Zdůraznil, že nejde o plané sliby a že úsilí naší strany 1 všech složek Ná­rodní fronty je upřímné a poctivé. Vy­chází z vůle našeho lidu, z jeho tužeb a přání a jeho jediným smyslem je prospěch této země. Soudruh Svoboda řekl, že požadavek jednoty základních cílů a zájmů platí v plném rozsahu 1 pro naši Národní fronta, která je širokou politickou základnou pro všechny občany, kteří to s republikou myslí dobře a která jim umožňuje, aby se plně uplatnili. Zdůraznil, že socialismu Je cizí vrchnostenský poměr к lidem, zvůle, nevraživost a ovzduší strachu a nedů­věry. Všude tam, kde ještě tyto de­formované vztahy přežívají, je nutné nahrazovat je vzájemnou důvěrou a pochopením pro potřeby druhého, vy­tvářet podmínky, aby lidé měli uspo­kojení z práce i smysl pro společné zájmy. Naše cesta socialistické demo­kracie nebude samozřejmě ani v bu­doucnu bez překážek a potíží. Bude vyžadovat přemýšlení a usilovnou práci. Projev presidenta republiky byl čas­to přerušován srdečným a bouřlivým potleskem a na závěr mu jeho bývali spolubojovníci a ostatní občané uspo­řádali nadšené ovace. Poté soudruh Svoboda převzal v zasedací síni starobylé žatecké rad­nice z rukou předsedy MěstNV V. Red­­la čestné občanství města a symbo­lický klíč od městských bran. Presi­dent republiky poděkoval za projeve­nou mu velkou důvěru a s úsměvem řekl, že nyní, když je občanem města Žatce, budou mít Žatečtí právo, až budou chmelnice volat brigádníky, po­zvat 1 jej na brigádu. Ze žatecké radnice odjel president republiky se svým doprovodem к pa­mátníku obětí malínské tragédie a po­ložil к němu věnec. V odpoledních hodinách se pak soudruh Svoboda a další milí hosté vrátili ze Žatce do Prahy. Včerejší krásné nedělní odpoledne rámovalo manifestaci na iateckém náměstí Říjnové revoluce, jejíž účastníky pozdra­vil z balkónu radnice též president republiky Ludvík Svoboda. Foto ČTK TELEGRAMY ZE SVETA □ SOVĚTSKÉ VYZNAMENANÍ w. ULBR1CHTOVI. — U příležitosti 75. narozenin vyznamenala presidium ■ Npjvyššího sovětu SSSR prvního ta­jemníka ÜV SED a předsedu státní rady NDR Waltera Uibrichta Řádem Říjnové revoluce. Walter Ulbricht jím byl vyznamenán za mnohaletou I aktivní účast v mezinárodním komu­nistickém hnutí, za vynikající záslu­hy v upevňování míru a socialismu, bratrského přátelství a spolupráce mezi národy SSSR a NDR. Téhož dne vyznamenal ministerský předse­da NDR W. Stoph W. Uibrichta Řá­dem Karla Marxe. Je to nejvyšší vy­znamenání, jež může občan Německé demokratické republiky získat. □ MAĎARSKA DELEGACE VE VOL­GOGRADĚ. — Členové stranické a vlád­ní delegace Maďarské lidové republi­ky v čele s prvním tajemníkem ÜV Maďarské socialistické dělnické stra­ny J. Kádárem vzdali v neděli posled­ní poctu hrdinným obráncům pev­nosti na Volze za druhé světové války. □ LE-DUC-THO U A. KOSYGINA. — Předseda rady ministrů SSSR Alexej Kosygin přijal v neděli člena politic­kého byra a tajemníka ÜV Vietnam­­*ln strany pracujících Le-duc-Thoa, tát'1 .se у.лМЛ*-,уё _jfastavil pestou z Pan..e, kde vede ülTV 1 jednání s USA, dn Hanoje. □ JOHNSON NAVŠTÍVÍ STŘEDNÍ AMERJKö. Ve Washingtonu se proslýchá, že president Johnson na­vštíví příští měsíc Střední Ameriku. Tyto zprávy nebyly zatím demento­vány ani potvrzeny. Johnson prý chce navštívit Mexiko a Kostariku. □ MARSAL GREČKO DO ALŽÍRU. — Ministr obrany SSSR maršál Grečko přijede 9. července na po­zvání předsedy revoluční rady, před­sedy rady ministrů a ministra obra­ny Alžírská Huarí Bumediena na ofi­ciální návštěvu do Alžíru. Bylo to oznámeno v neděli v Moskvě. Proletáři všech zemí, spojte se / IÁVÍR MIMOŘÁDNÝCH OKRESNÍCH KONFERENCÍ STRANY Sjednocovat síly strany к další aktivitě Hlas delegátů: Ve straně bez deformací minulosti a bez jejích viníků ■ Demokratizační proces je tou cestou, na níž se obnovuje důvěra ke straně ■ Pozornost soustředěna na ty, kteří půjdou na krajské konference Mimořádné okresní konference KSC skončily v sobotu v pozd­ních večerních hodinách a v neděli svá jednání. Není možné dostatečně objektivně hodnotit už nyní jejich průběh. Zdá se však, že největší pozornost soustředili delegáti na ty, kteří při­cházeli v úvahu, že budou delegáty krajských konferencí nebo dokonce mimořádného sjezdu KSČ. Jako snad nikdy v minulosti se delegáti okresních konferencí také zamýšleli nad vlastní prací strany a jejího působení na společenský pohyb. Žádají od stranic­kých orgánů vytváření politických, kádrových i programových předpokladů, které dají záruku, že strana bude úspěšně plnit své poslání v celém demokratizačním procesu. Okresní konference při­nesly mnoho dobrých myšlenek a námětů pro nadcházející krajské konference KSČ. Ostrava: Velká péče výběru delegátů Na městské konferenci v Ostravě vystoupil v diskusí i soudruh Černík, který kromě jiného hovořil o nutnosti vytvářet skutečnou, nikoliv mecha­nickou jednotu strany. Uvedl, že jed­nota ve straně se utváří a obnovuje vzájemným působením zdravých sil zdola 1 shora. V souvislosti s komen­továním článku Dva tisíce slov a ná­sledujícího vzruchu uváděl, že není třeba věci zbytečně dramatizovat. V našem systému, který skoncoval s osobní mocí, je nutno působit si­lou argumentů, a ne mocenských pro­středků. Tajným hlasováním zvolila konfe­rence delegáty na krajskou konferen­ci včetně soudruhů doporučovaných na mimořádný sjezd. Předběžný orientační návrh na typy soudruhů pro funkci v novém ústředním výboru (z řad členů městské organizace) rozhodli delegáti vzhledem к mno­hým připomínkám neschvalovat a ná­vrh 1 s připomínkami postupují к dalšímu jednání krajské konferen­ci. Před vlastní tajnou volbou delegá­tů na krajskou konferenci se v plé­nu opět diskutovalo na základě při­pomínek к některým navrhovaným soudruhům. Svědčí to o tom, že měst­ská konference v Ostravě věnovala výběru delegátů a volbě delegátů vskutku velkou péči. Městskou konferenci v Ostravě po­zdravila v jejím průběhu delegace města Volgogradu, která je v těchto dnech v Ostravě na návštěvě. -db- Banská Bystrica: V budoucnu bez deformací a scestnými lidmi Komunisté banskobystrického okre­su pokračovali v neděli diskusí, která byla rušná, ale hodně věcná a kon­krétní. Z vystoupení jednotlivých delegátů bylo znát, že současná vnitropolitická situace ve straně 1 v naší společnosti jim není lho­stejná. Na žádné konferenci v mi­nulosti se nemluvilo tolik o tom,, ja­ký by měl být správný stranický funkcionář. Delegáti zdůraznili zejména pova­hové a lidské vlastnosti komunistů, které jsou především zárukou pro Získávání důvěry lidí. Tato kritéria důsledně sledovali i při volbě členů do nového okresního výboru. »Trpké zkušenosti z minulých let nás pouči­ly, jakého soudruha máme zvolit ne­bo doporučit do vyšších stranických funkcí. Má to být soudruh, který chce politiku dělat ne proto, aby z ní žil a těžil. Musí to být člověk čestný a také musí mít rád lidi, důvěřovat Jim a dokázat lidem také i odpouš­tět,« řekl soudruh Tomka. Další diskutéři poukázali na vážné deformace v minulosti i na ekono­mickém úseku a také správně zdů­raznili, že velkorysá demokratizace ve straně 1 ve společnosti může být marná, když se nezlepší v závodech pracovní disciplína, jinak ani ÜV KSČ a vláda nedokáží sjednat zlepšení. Ted je řada na komunistech a na čestných lidech dole, v závodech, v obcích a jinde, zdůraznili někteří delegáti. Na bystrické konferenci se přihlá­silo do diskuse celkem 49 soudruhů. Kromě nového okresního výboru zvo­lili také delegáty na mimořádnou krajskou konferenci i na sjezd KSČ. Jednoho mandátu pro delegáta na sjezd se zřekli ve prospěch svého krajana, náčelníka Hlavní politické správy MNO generála E. Peplcha. Konference v Banské Bystrici ukáza­la, že strana má dosti zdravých sil i velikou oporu v masách bezpartij­ních, kteří jsou rozhodnuti dovést de­mokratizační proces důsledně až do konce. -bk- Praha 6: Jsme součástí Národní fronty Mimořádná konference komunistů z Prahy 6 měla ryze pracovní ráz. Jak zpráva vedoucího tajemníka OV KSČ J. Slaniny, tak i diskuse byly věno­vány především otázkám činnosti stranické organizace tohoto obvodu, zejména pak zkušenostem, které ko­munisté získali v období od březnové konference, a posouzení návrhů na delegáty městské konference a mimo­­řádného sjezdu. Г Pokračování na str. 2.) Blahopřáni ke státním svátkům PRAHA 30. června (ČTK) — Pre­sident republiky Ludvík Svoboda za­slal generálnímu guvernérovi Kanady Rolandu Michenerovi blahopřejný te­legram při příležitosti kanadského státního svátku. — Ke státnímu svát­ku Somálské republiky zaslal blaho­přejný telegram somálskému presi­dentu Ali Abdirascid Shermarkovi, Ministr zahraničních věcí prof. dr. Jiří Hájek, DrSc., zaslal blahopřejný telegram ke státnímu svátku Burundi ministru zahraničních věcí Ntawarushi­­ru Lazaremu. Ministr Hájek v Moskvě PODEPlŠE SMLOUVU O NEROZŠIŘOVANÍ JADERNÝCH ZBRANÍ MOSKVA 30. června (Zpravodaj ČTK) — Ministr zahraničních věcí ČSSR prof. dr. J. Hájek přiletěl v ne­děli do Moskvy, kde ho uvítal prv­ní náměstek ministra zahraničních věcí SSSR V. Kuzněcov. Uvítání byl přítomen rovněž velvyslanec ČSSR v Sovětském svazu V, Koucký. Ministr Hájek podepíše v pondělí jménem vlády ČSSR smlouvu o neroz­šiřování jaderných zbraní. Smlouva bude v pondělí 1. července vystavena к podpisu také ve Washingtonu a v Londýně. Československo tak bude mezi prvními zeměmi, jež smlouvu podepiš!. Smlouva o nerozšiřování nukleárních zbraní, schválená v červ­nu Valným shromážděním OSN, je výsledkem mnohaletého jednání, kte­ré bylo zahájeno 'z Iniciativy sovět­ské vlády. V úterý odletí ministr Hájek do Bukurešti, kde bude mít jednání s ru­munským ministrem zahraničních vě­cí Corneliu Maneskem. Slavnosti družby a míra na Obvině Předseda vlády 0. Černík mezi hosty II. festivalu čs. a sovětské mládeže I BRATISLAVA 30. června (záb) — V Bratislavě v neděli zahájily slavnosti družby a míru. Zvláštnosti jejich průběhu bylo to, že byly současně vy­vrcholením II. festivalu družby čs. a sovětské mládeže, jehož dějištěm byly v posledních desejti červnových dnech Nitra a Bratislava. Krátce před 11. hipdinou přišla do^ obrovského děvínslfého amfite>i£-u stranická a vládní (delegace,» ■* Jedená předsedou vlé/foy a Cienem předsed­nictva^,- KbČ ing. Oldřichem čer­­njVej^TL Kromě jiných byli jejími čle­ny tajemník OV KSČ doc. Zdeněk Mlynář a první tajemník OV KSS' Va­sil Bilak. Ze sovětské strany byl pří­tomný dvojnásobný hrdina SSSR ge­nerál armády D. Leljušenko, kosmo­naut A. Nikolajev, první tajemník OV Komsomolu J. íaželnikov, velvy­slanec SSSR v Praze Červoněnko, generální konzul SSSR v Bratislavě Kuzněcov a další hosté. Soudruh 0. Černík v úvodu svého projevu pozdravil shromážděné ob­čany jménem 0V KSČ, Národní fron­ty a vlády republiky a kromě jiné­ho pak vzpomněl historii slavného Děvína jako bašty symbolizující slo­vanskou vzájemnost a v této souvis­losti vyzdvihl historickou a životní nevyhnutelnost našeho spojenectví se Sovětským svazem. Dále řekl, že bez svazku s SSSR, ani u nás nemohlo dojít ke všem změnám, které nyní prožíváme. Československo nemůže žít v izolaci, stranou světového prou­tění. Musíme mít však na mysli, že ipzpečnost naší země, která chce ži v míru se všemi národy světa a pispět к sjednocení Evropy, není de­finitivně vyřešena. Po všech zkuše­­notech v minulosti a zejména po trajické lekci z Mnichova jsme se dob.e poučili, na koho se můžeme spolhat — na Sovětský svaz a své pevn místo mezi zeměmi Varšavské smloiyy- Tato jeho slova přijali shro­máždě,! potleskem. Soudťh Černík 1 připomněl pak některé problémy související s ny­nější sitací v hnutí naší mládeže, která — ďky demokratizačním přemě­nám _ získává nové možnosti pro své plné vyžtí. Prohlásil, že věří, že současná rozfíštěnost a Izolovanost zájmů různých skupin mladých, kte­ré zacházejí v některých případech až к atomizováií svých problémů, je základem příští jldnoty mládeže. Pak se ujal slova vecúúcí 800členné de-legace sovětských komsomolců, kte­rá se zúčastnila druhého festivalu družby čs. a sovětské mládeže, první tajemník OV VLKSM J. íaželnikov. Poděkoval představitelům našeho stá­tu za jejich porozumění a podporu, bez níž by se festival nemohl usku­tečnit. Řekl, že toto setkání mládeže by­lo užitečné tím, že přispělo к další­mu prohloubení vzájemného poznání mladých lidí Československa a SSSR. Na závěr prohlásil, že přátelství mládeže obou zemí je věčné a ne­­rozborné a že sovětští mladí lidé nebudou šetřit svých sil pro jeho další upevňování. V tomto duchu vyznělo 1 společné závěrečné prohlášení našich a sovět­ských účastníků festivalu družby, které přednesl kosmonaut A. Niko­lajev. Potom v amfiteátru nad soutokem Dunaje a Moravy začala druhá část programu letošních děvínských slav­ností družby, které byly hlavní událostí včerejší bratislavské neděle a na němž se podílela oblíbená Lúč­­nica, sovětské soubory a Armádní umělecký soubor Víta Nejedlého. Alexander Dubček na mírové slavností v Líšni u Brna Přátelství se sovětským lidem je nerozbomé BUDEME NAVAZOVAT NA VELKÉ POVALEČNÉ DÍLO OBNOVY CS. STATU ■ POZDRAV LETCE-KOSMONAUTA P. R. POPOVlCE ■ REZOLUCE PŘÁTELŮM DO VORONÉŽE BRNO-LlŠEří 30. června (svo) s—. V Gottwaldově údolí v Líšni, zalitém letním sluncem a vroubeném lesnatými stráněmi, se shromáždilo v neděli na 60 tisíc občanů z Brna i dalekého okolí na tradiční slavnosti míru a družby, po­řádané Svazem čs.-sovětského přátelství. Od rána sledovali občané na třech pódiích vystoupeni tanečních, národopisných souborů я známých umělců. Shromáždění kvitovala s povděkem zejména účinkování hostí i— ukrajin­ského souboru Verjovka a lužicko-srbského souboru. Odpoledne přišel na hlavní tribunu první tajemník OV KSČ A. Dubček, člen. předsednictva OV KSČ a vedoucí tajemník jihomoravského KV KSČ J. Špaček, velvyslanec, SSSR v Praze S. V. Červoněnko, leteC-kosmonaut P. R. Popovlč, tajemník ústředního výboru SČSP V. Benda, představitelé stranic­kých orgánů, národních výborů 1 or­ganizací Národní fronty z Brna a Ji­homoravského kraje. Rozhlehlé údolí utichlo, když zazněla československá a sovětská hymna. Poté se ujal slova první tajemník OV KSČ soudruh Ale­xander Dubček, který pozdravil pří­tomné jménem ústředního výboru stra­ny. Po jeho projevu, který byl přerušo­ván souhlasným potleskem, promluvil к účastníkům manifestace jménem so­větských hostí hrdina SSSR letec-ko­­smonaut P. R. Popovič. Popřál naše­mu lidu úspěchy a vyslovil přání, aby družba našich národů pokračovala. Soudruhu Dubffekovi se pak ohlásili příslušníci Svazu mladých obránců míru. Se souhlasem zástupů byla přijata rezoluce, v níž přítomní posílají sou­­družské pozdravy do družební Voro­něžské oblasti v SSSR. V rezoluci se mimo jiné praví: »Víme, že to byl So­větský svaz, který zůstal v těžkých' dnech pro republiku s námi, a za jeho pomoci jsme dosáhli po dlouhých le­tech války nového svobodného Česko­slovenska. Proto i dnes, právě tak jako před třiceti lety, manifestujeme své přátelství к SSSR a jeho lidu. V této době, kdy v čele s KSČ usilu­jeme všichni o rozvoj demokratického, socialismu, kdy mobilizujeme všechny síly к další výstavbě, jsou dány ještě pevnější předpoklady pro rozvoj a upevňování čs.-sovětského přátelství.« Mírová slavnost pokračovala kultur­ním programem až do večerních ho­din. Z projevu soudruha ALEXANDRA DUBČEKA Bude tomu zakrátko 30 roků, co stála naše republika před velkou a těžkou historickou zkouškou. Stála tváří v tvář smrtelnému nebezpečí — fašismu. Tehdy, před 30 lety, v celé republice — v Trnovci nad Váhem, v Košicích, v Praze i zde v Líšni na velkých lidových shromážděních bur­covali antifašisté a mezi nimi na předním místě komunisté lid Česko­slovenské republiky к aktivní obraně proti nebezpečí, které jemu a republi­ce hrozilo. Odhalovali rasistickou ideologii fašismu, jeho antisemitis­mus, jeho program vyhlazování lid­stva. Proti antthumánní ideologii a praxi fašismu stavěli komunisté svůj antifašismus, svůj obraz budoucnosti Československé republiky na koncep­ci Marxova socialistického humanis­mu, na principu rovnosti národů, na principu rovnoprávnosti občanů. I dnes stavíme na těchto pevných hodnotách. Jako tehdy, i dnes odmí­táme názory, které by mohly připo­mínat recidivy fašistické ideologie. Byla to pro naše národy, pro vše­chen náš lid skutečně osudová zkouš­ka. Rok 1938, Mnichov a všechno, co následovalo po něm. Na tuto zkouš­ku dějin jsme nezapomněli a ani ne­můžeme zapomenout. Z trpkých zku­šeností těchto let vyvodily naše ná­rody závěry, které jsou trvale platné. Z nich vyrostlo odhodlání nenávratně a definitivně uzavřít tuto kapitolu dě­jin a dát se na novou, ale jedině na­dějnou cestu budování socialistické společnosti. Z historické zkoušky vyvodil náš lid své trvalé, dlouhodobé závěry pro zahraničně politickou orientaci obno­vené Československé republiky. Už v prvních dokumentech po válce by­lo nedvojmyslně vyjádřeno, že nejtěs­nější spojenectví se Sovětským sva­zem je vedoucí, základní linií naší za­hraniční politiky. Ze spojenectví se Sovětským svazem plyne pocit naší státní a národní bezpečnosti. Je to či­nitel, na kterém jsme dosud stavěli a budeme stavět i nadále. Politika spojenectví a přátelství se Sovětským, svazem a socialistickými zeměmi je životním zájmem všeho našeho lidu. Máme až příliš tragické zkušenosti z roku 1938. Proto rovněž považuje­me za věc našeho životního zájmu ne­jen naše členství ve Varšavské smlou­vě, ale i to, aby toto obranné spole­čenství bylo schopné a připravené vy­stoupit v případě skutečné hrozby zvenku. Proto se též účastníme všech akcí, které к takové připravenosti přispívají. Právě v těchto dnech končí na na­šem území jedno z důležitých a těž úspěšných cvičení států Varšavské smlouvy a odcházejí jednotky, které se jej zúčastnily. Srdečně je pozdra­vujeme. V prvních' poválečných dokumen­tech Národní fronty byla vyjádřena i myšlenka, kterou dnes chceme sku­tečně naplnit. Jsme toho názoru, že ČSSR má právo říci své slovo к zá­kladním otázkám evropské bezpečnos­ti, hospodářské 1 vědeckotechnické spolupráci Evropy, že jsme ještě zda­leka nevyčerpali možnosti aktivní di­plomacie, které otevřel nový vývoj i v naší zemi. [Pokračování na str. 2.) na nedělním výlete ШФШ tam feste щ Krajina posetá zrcátky rybníků a protkaná alejemi staletých dubů — to jsou jižní Cechy. Není ďivu, že v tom­to nádherném koutu české přírody, s množstvím lesů a vod, zvěře a ptac­tva, postavili Schwarzenbergové pih vábný barokní lovecký zámek Ohra­da. Rozložil se и paty svého honos-, nějšího bratra — hlubockého zámku. Ale vůbec to není jeho konkurent, pouze vhodný doplněk. Ten kruhový koberec v hlavním sá­le je z kožešin lišek křížových. Mezi tisíci kusy se stěží vybraly takto zbarvené kožky. Památka 48 kmotři­­ček již přetrvala jedno století. Nad kolekcí parohového nábytku s řez­bami loveckých výjevů plesá srdce každého sběratele starožitností. Pan Kašpar, průvodce, jemuž by nikdo nehádal 7 křížků, zná historii zámeč­ku dopodrobna. »Židle a stůl zhotovil lesák Klenovic. Postřelili ho pytláci, a tak se ten dobrý muž z dlouhé chvíle pustil do díla. O Klenovicovi se traduje, že byl potulný myslivec. Ale jak se mohl, prosím vás, toulat, když nemohl ani pořádně chodit a na nábytku pracoval plných 36 letí« Ná­mětem obrazu na stropě je báje o Ar­­temidě ' -*• Dianě — antické bohyni lovu. Malba je stará 253 roků a ještě se nemusela opravovat. Cím to ti čerchmanti kumštýři malovali, to vl sám pámbut Pušky jednušky s francouzským křesadlovým zámkem se matně lesk­nou ve vitrínách. Za skly skříní mlčen­livé civí na četné návštěvníky po­slední mohykáni místní nespoutané přírodyr- divoká kočka zde byla na­posled zastřelena v roce 1836, je tu l poslední ulovený vlk l poslední hnědý medvěd, jehož kulka potrefila v polovině minulého století. Avšak v jižních Cechách medvědí ještě žijí. Stačí sejít ze zámeckých schodů a otevřít vrata s ceduličkou ZOO. Zde kromě zubra, prasete divokého, kun a jiné zvěře spatříte l dva pořádné macky. Medvědi jsou za důkladnou mříží a stále při chutí. Sluneční koule visí z věže na azu­ru oblohy, na nádvoří zámku je pus­to a prázdno, jen v koutě v chladi­vém stínu st hoví díté v Pecičkách ... Na začátku XVIII. století se právě tady pořádaly štvanice zvěře. Vzne­šené panstvo sí hovělo na balkóně při číších vína a hledělo na statečně lovce potýkající se s rysy. Hned vedle knížecí jasnosti stál mladý Ha­milton a pilně st črtal ve skicářt. Slavný anglický malíř vytvořil na zámku Ohrada deset velkých lovec­kých obrazů, děl nedozírné ceny. Lidi přicházejí a odcházejí a prů­vodce pan Kašpar musí vyslechnout různé poznámky. Kdysi to tady bylo hezčí, říkají mnozí návštěvníci. V zám­ku Ohrada totiž místo honosných lo­veckých trofejí a dalších zajímavých exponátů, přitažlivých zejména pro cizince, spatříte i rybářskou loďku, staré provazy a různé kádě, nashro­mážděné halabala v přízemí. A také postřikovači aparaturu a různé náči­ní pro lesní práce. Své zklamání vy­jádřila tuto neděli výprava z papíren ve Stětí: O krásách myslivosti je toho tady čím dál tím méně. Proč z lovec­kého zámku Ohrada neudělají oprav­dový svatostánek pro myslivce? -pro­ Skončilo cvičení vojenských štábů PRAHA 30. června (ČTK) — Podle sdělení odborného mluvčího velitel­­skoštábního cvičení generálmajora PhDr. J. Čepického skončilo v ne­děli v odpoledních hodinách v sou­ladu s plánem pro cvičící velitele, štáby a značkovaná vojska velitel­­skoštábní cvičení, vedené hlavním ve­litelem spojených ozbrojených sil stá­tů Varšavské smlouvy maršálem J. I, Jakubovským. Vedoucí funkcionáři ředitelství cvičení se rozjíždějí к cvičícím štá­bům, aby ocenili vykonanou práci a pobesedovali o zkušenostech. Soustřeďují se rozhodující podkla­dy pro rozbor cvičení. Termín roz­boru bude stanoven' po konzultací s představiteli vlády a ústředního výboru KSČ, s jejichž účastí se na rozboru počítá. Útvary, které na cvičení plnily úlo­hu značkovaných vojsk, spojovací a zabezpečovací jednotky, se připravují к přesunům do míst své trvalé dislo­kace. O výsledcích cvičení bude veřej­nost v možném rozsahu Informována po tiskové konferenci, s níž se po< čítá na 2, nebo 3S července,

Next