Rudé Právo, srpen 1976 (LVI/182-207)

1976-08-02 / No. 182

PROLETÁŘI VŠECH ZEMÍ, SPOJTE SE! ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA více než čtvrtina оьш - téměř m m^штштшттшшшшшшшшшштшштшяттт^ж__ 548 300 tun, COŽ je 26,2 procenta — r v se dostala do státních sýpek v CSR ČÍSLO 182 — ROČNÍK 56 (Právo lidů ročník 79) CENA 50 HALÉŘŮ do konce července, přibyly další . okresy — Brno-venkov, Znojmo a P racující v zemědělství usilují o to, aby se sklidilo kvalitně a s co nej menšími ztrátami všechno, co na polích i v mimořádně složitých pod­mínkách vyrostlo. Každodenní poctivnu a obětavou prací na nejrůzněj­ších úsecích »žňové fronty« tak zemědělci za vydatné pomocí pracujících dalších odvětví národního hospodářství, členů společenských organizací Ná­rodní fronty, příslušníků ozbrojených složek a ostatních občanů odpovídají na provolání ÜV KSČ a vlády ČSSR ke žním. Konkrétními činy vyjadřují po­chopení naléhavosti tohoto úkolu, tak významného v zájmu zajištění výživy lidu. Jak už provolání také patřičně zdůraznilo, netýká se však příkaz dne — sklidit s co nejmenšími ztrátami veškerou úrodu — pouze obilí, třebaže je pochopitelně nejvýznamnějším produktem rostlinné výroby, к němuž je sou­středěna také největší pozornost. I v těchto žňových dnech je totiž nezbytné věnovat nemenší péěi také dalším úkolům, zejména naplňování fondů krmiv pro živočišnou výrobu. Řečeno slovy provolání, jde především o zabezpečení co nejvyšši sklizně, řádného zpracování a uskladnění objemných krmiv. Důležitou úlohu objemných krmiv v celém komplexu zabezpečování dalšího úspěšného rozvoje naší zemědělské výroby vyzvedl- už XV. sjezd strany. Prá­vem vyslovil nespokojenost s výsledky, které na tomto úseku rostlinné výro­by v uplynulých letech zemědělské podniky dosahovaly, a zdůraznil nezbyt­nost zlepšování situace, zejména pokud jde o zvyšování intenzity pěstováni jak víceletých pícnin na orné půdě, tak travních porostů na loukách a past­vinách. Podstatné zlepšení situace ve výrobě objemných krmiv, v jejich množ­ství a kvalitě sjezd označil doslova za východisko к zefektivňování a zhospo­­dárňování živočišné výroby. Především však za jeden z nejvýznamnějších fak­torů potřebné racionalizace spotřeby zrna a lepšího hospodaření s jádrem při výkrmu hospodářských zvířat. Proto byl také požadavek výrazně zvýšit intenzitu pěstování objemných krmiv a zabezpečit jejich kvalitní sklizeň, konzervaci a skladování Směrnicí pro hospodářský a sociální rozvoj ČSSR v letech 1976—1980 označen za je­den z hlavních úkolů zeměděl­ství v šesté pětiletce. A prak­ticky postaven na roven zabez­pečování dalšího růstu a zkva­litňování produkce obilovin. Lze říci, že jak zemědělské podniky v celé republice, tak i řídící orgány zemědělství se do vytváření podmínek pro úspěšné splnění oprávněného a naléhavého požadavku pustily s plnou odpovědností. Je tře­ba ocenit, že zvýšenou péčí věnovanou ošetřování luk a pastvin i porostů víceletých pícnin už na jaře většina družstev a statků vytvářela dobré před­poklady pro úrodu. I zde však nepřízeň počasí v průběhu vegetace — ze­jména dlouhé období nízkých teplot v jejím počátku — vykonala své. Právem byl pro první seč pícnin vytyčen cíl: dobře sklidit a co nejkvaiitněji zabezpečit konzervaci i uskladnění všeho, co na polích a loukách narostlo. Oprávněně se obrátila pozornost na to, aby pro zabezpečení dostatku kvalit­ních krmiv byly všude využity všechny zdroje, které u nás máme. Nevyjí­maje horské louky, které v minulosti pro nepřístupnost mechanizačním pro­středkům bývaly zpravidla opomíjeny. Nevyjímaje další plochy travin včetně silničních a železničních příkopů a náspů, zahrad a ostatních zdrojů. Zásluhou opravdu odpovědného přístupn všech pracujících zemědělských podniků, ale také vydatné pomoci tisíců brigádníků z nezemědělských odvět­ví byl pro zabezpečení tohoto úkolu udělán velký kus práce. Provolání do­slova vyzvalo к zintenzívnění pomoci při sklizni pícnin, aby bylo využito každého stébla trávy. Stalo se inspirujícím zdrojem širokého hnutt brigád. A konkrétními odpověďmi na jeho naléhavá slova json tisíce tnn sena i kva­litní píce v dalších formách konzervace, získané do krmivových fondů větši­nou i z mnoha ploch, které nebyly léta využívané. To všechno je mimo jiné dalším výrazným svědectvím, že nikomu u nás není lhostejné, jak se podaří zemědělcům i v náročných a složitých klimatic­kých podmínkách letošního roku splnit úkoly. Společným úsilím zemědělců i pracujících dalších odvětví bylo pro zabez­pečení dostatku objemných krmiv uděláno nemálo, ale nezískalo se dosud vše. I nadále je proto potřebné usilovat o další naplňování fondů krmiv kva­litní objemnou pící. I když zejména víceleté pícniny a mnohde i louky postihlo sucho velmi ci­­íelně. což se projevuje v podstatně zmenšených možnostech pro druhou seč, jsou ještě stále rezervy, které je nezbytné využít. Je ještě dost a dost příleži­tosti pro další iniciativu, pro další ochotné ruce brigádníků. Kromě zabezpečování sklizně z ploch víceletých pícnin či luk a pastvin poskytují tyto dny ještě jednu příležitost к rozhojňování fondů krmivové základny. Mají jí v rukou zemědělské podniky. Je to pohotové využití ploch polí po sklizené úrodě obilí к zasetí strništních směsek. V minulých ietech si sice v mnoha družstvech a statcích dříve vcelku běžné pěstování směsek odvykli, protože nedostatek zeleného krmení je к tomu nenutil, letos by však lato nemalá rezerva rozhodně neměla zůstat nevyužita. Oba prvořadé úkoly těchto dnů kladou nesporně značné nároky jak na samotné zemědělce, tak i na řídící orgány. Je třeba udělat vše pro to, aby nepřišlo zbytečně nazmar jediné zrno z úrody obilí, aby také bylo využito maximum z toho, co vyrostlo či ještě vyroste na loukách a dalších plochách pícnin. Má-li dnes na světovém trhu obilí vpravdě nenn zlata, má kvalitní píce pro naše zemědělství nesporně cenu zrna. 0 každé stéblo trévy RACIONALIZACE TRVALOU METODOU V ZÄVODECH Hledají další úspory surovin PRAHA 1. srpna (Od našich zpravodajů) — Opatřování dostatku surovin pro náš zpracovatelský průmysl bude stále složitější a samozřejmě i ná­kladnější. U základních a rozhodujících je máme perspektivně zajištěny do­dávkami ze zemí přátel, především ze Sovětského svazu. V tomto smyslu máme zajištěnu jistotu i do budoucna. V žádném případě však se surovinami nemůžeme nakládat nehospodárně. Požadavek vyššího zhodnocování surovin se dotýká všech odvětví, každého oboru a závodu. Na všech pracovištích je bezpodmínečně nutné se zamýšlet, v jakém směru se dá dosavadní postup zlepšit, jak z materiálů a surovin vyrobit kvalitnější výrobek s vyšší užitnou hodnotou a tím i prodejnější na našem či zahraničním trhu. Přestože dosud na tomto úseku čin­nosti nelze vyslovit plnou spokoje­nost, v průběhu páté pětiletky se po­dařilo dosáhnout značných úspor. Zejifténa . tehdy a tam, kde problémy a úzká místa podrobili soustavně po­zornosti. Velký význam v zhospodár­­nění využívání surovin měly komplex­ní racionalizační brigády stejně ja­ko angažovanost techniků i socialis­tická soutěž cílevědomě zaměřená na dosažení co nejvyšších úspor. DOBRÝ ČIN VALCÍŘD Ve Válcovnách trub a železárnách v Chomutově patří mezi nejúspěšněj­ší kolektivy soutěžící o úspory suro­vin brigáda socialistické práce v ťa­­žírně IV. Cíl si valcíři stanovili ná­ročný: snížit při výrobě trubek z le­govaných ocelí spotřebu materiálu 0 10 kilogramů na každou tunu finál­ních výrobků. Kolik к tomu bylo třeba vynaložit úsilí i práce navíc, nikdo nespočítal. Jisté je jedno: záměr valcířů našel plnou podporu u stranické organiza­ce, dílenského výboru ROH a organi­zace SSM. Byla utvořena komplexní racionalizační brigáda, která všech- Olympijské hry skončily Slavnostním defilé sportovců a spor­tovkyň z nejrůznějších koutů světa byly dnes, v pondělí, hodinu po půl­noci našeho času zakončeny na hlav­ním olympijském stadiónu v Mont­realu XXI. letní olympijské hry 1976. Patnáctidenní sportovní boje přinesly ve většině soutěží vynikající výkony, což potvrzují nově vytvořené světové rekordy v plavání, atletice, vzpírání 1 jiných sportech. Měření sil nejlep­­ších sportovců světa skončilo velkým úspěchem reprezentantů Sovětského svazu a Německé demokratické repu­bliky, kteří získali nejvíce olympij­ských medailí a v neoficiálním hod­nocení zemí obsadili prvá dvě místa. Poslední den atletických soutěží při­nesl další medaili i našim barvám. Zasloužila se o ni Helena Fibingerová třetím místem ve vrhu koulí. Bližší podrobnosti o závěrečných dvou dnech olympijských her přiná­šíme na str. 7 a 8. (u) no dobře promyslela, a pak se zača­la realizovat řada navržených tech­­mckoorganizačních opatření. Hlavní úlohu při tom sehrála výborná spolu­práce techniků s valcíři. Upravili na­příklad dělicí zařízení pro řezání krátkých konců a zaměřili se na zpra­cování všech použitelných zbytků. Zavedli také nové kalibrace, důklad­ně prověřili celou technologii výroby, nechali udělat nové návrhy a úpra­vy stroje. Zvolili méně pohodlnou cestu, přís­nější měřítka jeden vůči druhému a krok za krokem měnili pracovní zvyk­losti a rutinu. Iniciativa valciřů a a techniků v tažírně IV. přináší po­zoruhodné výsledky. Na jednu tunu antikorozních trubek ušetří v průmě­ru ne deset, ale skoro třináct kilo­gramů ocelí, což představuje roční úspory v částce přes 800 tisíc korun. Není to však jejich konečný cíl ve snižování spotřeby legovaných ocelí. Podle uzavřeného závazku chtějí i no­vými racionalizačními opatřeními uše­třit další tři kilogramy materiálu na každou tunu antikorozních trubek a současně usilují 1 o zvýšení časového využití výkonného technologického zařízení nejméně o pět procent. ÚSPORY ZE SPOLUPRÁCE (lc) Pro výrobce ledniček a zejména sví­tidel v novozámeckém Elektrosvitu znamenají kartónové obaly značné, mnohamilionové náklady. Když při­jali na počest XV. sjezdu KSČ celo­podnikový socialistický závazek, v jednom z jeho bodů si vytyčili do­sáhnout úsporu na hutním a obalo­vém materiálu v hodnotě 940 tisíc korun. (Pokfaěovůnt na str. 2.) Geologické úkoly Saljutu 5 Kosmonauti se věnují výzkumu pro mnoho odvětví národního hospodářství • Realizace výsledků pozorování vesmíru MOSKVA 31. července (ČTK) — Posádka sovětské orbitální stanice Saljut 5 — Boris Volynov a Vitalij Žolobov — absolvovala během přípravy к letu kurs geologie, nauky o materiálech a geofyziky, aby inohia v kosmu plnit radu složitých výzkumů Země: lí úkolům letu patří: — snímkování území SSSR na jih od 52 stupně severní šířky a vizuál­ní pozorování přírodních útvarů; — sestavení map v měřítku 1:1000 000 a 1:500 000; — analýza tektonické struktury území s cílem objevit oblasti per­spektivní pro těžbu ropy, zemního plynu a rud; — výzkum oblasti přilehlých к pro­jektovaným hydrotechnickým stav­bám; — pořízení snímků pro komplexní průzkum území sousedících s vý­chodním úsekem budované bajkal­­sko-amurské železniční magistrály; — studium seizmické aktivity a stanovení stupně nebezpečí sesunů, a lavin v horských oblastech; — pozorování vzniku bouří a ura­gánů; — operativní předávání informací o požárech lesních porostů. Při výpravách na dřívějších salju­­tech přivezli kosmonauti na Zemi ně­kolik set spektrogramů í obyčejných fotografií. Mnohá odvětví národního hospodářství mají před sebou reálné perspektivy vytvořit na oběžné dráze trvalou operativní kontrolu stavu pří­rody na. celé planetě. Na palubě stanice Saljut 5 se pro­vádí snímkování různých oblastí So­větského svazu a současně se propra­covává metodika výzkumů. Podle ma­teriálů shromážděných kosmickým snímkováním byla vytvořena série přírodních map řady oblastí SSSR: strukturální a geologická, geomorfo­logická, mapa půd, pozemního relié­fu a podzemních vod. Zvláště podrob­ně propracovaly posádky Saljutu 3 a Saljutu 4 kosmický »portrét« polo­ostrova Mangyšlak v Kaspickém moři a přilehlých oblasti. Za jasného po­časí tam lze z paluby Saljutu 5 již zpozorovat zařízení pro těžbu ropy, vybudované na základě geologických předpovědí z kosmu. Vytvořit atlas ochrany přírody tak obrovské oblasti, jako je Krymský poloostrov, za dva roky bylo možné pouze z mimozemské oběžné dráhy. Na snímcích je zřetelně vidět, které půdy a jakými prostředky je možno zachránit před zasolováním, erozí, dále jak hluboko je spodní voda a jak ji lze využít pro zavodňování. 1976 ČINY - NEJLEPŠ1 ODPOVĚĎ NA PROVOLÁNÍ KE ŽNÍM Záležitost nás všech V sobotu a v neděli tempo nepolevilo • Bez ohledu na nepřízeň počasí • V cíli okresy Brno*venkov, Znojmo, Uherské Hradiště a Vyškov • Ani zrno nazmar PRAHA 1. srpna (Od našich zpravodajů a ČTK) — Roz­lehlé družstevní lány v nížinách stejně jako pole vinoucí se po úpatích kopců a pahorkatin poskytovaly v sobotu a v neděli stejný obraz, jenom v sobotu vyjelo do polí 10 046 kombajnů, v neděli se jejich počet vzhledem ke Spatnému počasí značně snížil. Na všech místech šlo o naplnění dvou nejzákladnějších úkolů těchto dnů — o zabezpečení sklizně obilí a o sklizeň píce. V místech, kde se ještě před několika dny táhly zlatisté lány obilí, se již černá zem připravovaná к zasetí ozi­mých směsek. Ať navštívili naši zpravodajové kterýkoliv kout naší republiky, místa, kde se již čestně vyrovnali s úkoly, které jim stanovil plán, stejně jako družstva, kde se žně teprve rozběhly, všude nacházeli desítky a stovky družstevníků i brigádníků, kteří se obětavou prací, ini­ciativními nápady snaží o to, aby letošní sklizeň byla opravdu bezztrátová a co nejrychlejší. Mnohde práce ne­zastavily ani deště či bouřky, místo kombajnů vyjely do polí traktory, jejichž osádky svážely slámu, podmítaly a připravovaly půdu к dalšímu osevu. 4 Uherské Hradiště — kde zemědělské podniky nákupní úkoly splnily. Do prvního srpnového dne vstupo­vala nákupní střediska v jednotli­vých krajích s následujícím stavem: na jižní Moravě měla nakoupeno již 60 procent obilí, v severních Čechách téměř čtvrtinu, na severní Moravě a ve středních Čechách téměř pětinu. Ve Východočeském kraji překročili první desetinu z plánovaného úkolu, v Západočeském to bylo 8 procent a v Jihočeském zatím 4,5 procenta. Ospěšně pokračoval nákup řepky. Od čtvrtka do soboty večer jí v ČSR přibylo téměř 30 procent a do kon­ce července činila bilance přes 66 330 tun, což je zhruba 73 procenta. V neděli večer splnit letošní nákup obilí již šestý jihomoravský okres —­­Vyškov. V období pouhého týdne za­plnili zemědělci sýpky 37 780 tunami zrna. Zásluhu na rychlém splnění má nejen dobrá organizace práce kom­bajnových osádek, ale i 24hodinový denní provoz příjmových skladových linek. Pšenice sklizená na Vyškovsku má velmi vysokou pekařskou hodnotu. Vítaná pomoc Letošní žně nejsou jen záležitostí družstevníků. Podílejí se na nich i děl­níci, studenti, svazarmovci, obyvatelé měst i vesnic, kteří tak svými činy konkrétně dokumentuji svůj vztah к provolání ÜV KSČ a vlády ČSSR ke žním, ukazují, že letošní žně jsou skutečně záležitostí nás všech. V so­botu přišlo pomoci družstevníkům 11 370 brigádníků. Brigádníky na pomoc zemědělcům při žních a na sklizeň sena z hor­ských luk vysílají jednotlivé doly se­veročeského hnědouhelného revíru. Vice než pět stovek svazáků ze čty­řiceti základních organizací SSM na Znojemsku se v sobotu zapojily do úklidu slámy z polí, svezli ji z více než 60 hektarů. Členové brigády so­cialistické práce opravny autobate­rii z karlovarského výrobního druž­stva Vřídlo přednostně vybavili ze­mědělské stroje 320 akumulátory. Svazáci z Okresní správy silnic v Prostějově sklidili seno z příkopů z více než stokilometrového úseku. Výtěžek ze sběru pícnin, v němž i na­dále pokračují, věnuji. Fondu solida­rity. Sto padesát metráků sena při­nesla iniciativa komunistů, členů or­ganizací Národní fronty a dalších obyvatel Brodku u Konice, jejichž činy jsou tak stejně jako činy celé řady dalších organizací i jednotlivců nejlepší odpovědí na provolání ke žním. Do cílové pásky »Iniciativu a pracovní obětavost všech osádek kombajnů, zapojených do žňové soutěže, vyhodnocujeme každou sobotu, a tak i tuto nedělí jsme odevzdali odměny dalším čty­řem osádkám přímo na poli,« sdělil nám vedoucí tajemník OV KSC vb Znojmě Vratislav Svoboda na jednom z lánů JZD Moravský Krumlov. Po­slední hodnocení bylo zvlášť radost­né, neboť v neděli ohlásil znojemský okres, největší výrobce obilí v Čes­ké socialistické republice, že dodáv­kou 79148 tun zrna do státních sý­pek splnil letošní výkupní úkol na 100 procent. Podařilo se to za jede­náct dnů i přes zpožďování práci vlivem nepřízně počasí. Orodu mají na Znojemsku sklizenou zatím ze 70 procent ploch. (se) Svoz obilí se nezastavil V olomouckém' okrese bylo do so­boty sklizeno obilí téměř z deseti tisíc. hektarů. Kolem dvou a půl [Pokračování na str. 2f Soudruh G. Husák se vrátil do vlasti PRAHA 1. srpna (ČTK)’ — Generál­ní tajemník ÚV KSČ a prezident ČSSR Gustáv Husák, který trávil na pozvá­ní ÜV KSSS dovolenou v Sovětském svazu, se v neděli vrátil do vlasti. PRACOVNICI fZD ŠENKV1CE v bratislavském okrese postřikovali vinohrady pomocí vrtulníku Slovairu. Vrtulník ošetří za hodinu 25 hektarů. . 4 , Foto ČTK — 5. PETRÁŠ Ш111|11Ш1111ШШШШ!111Ш111111!11111Ш!Ш1|1Ш111||1 Ш1ШШ111111Ш1Ш111Ш111Ш11ШШ Z REPORTÉROVA ZÁPISNÍKU Motor zařve a vzápětí se rozezpívá do monotón­ních obrátek. »Utrhne ,mi to jednou volant a protočí pa­nenky,« zahromuje řidič v prudké zatáčce nad sou­tokem Labe a Vltavy. Máte dojem, že kola autobusu tančí pod chrámem Ludmily v rytmu mělnické polky všem brigádníkům, kteří se do kraje vinné révy sjeli budovat stavbu mládeže. Při­jíždíme ke staveništi měl­nické trojky, budoucí vý­konné 500megawattové te­pelné elektrárny. Nad otevřenou jizvou v 'ě­­le země, z níž vyrůstají zá­klady výrobního bloku, ostře čni stoosmdesátimetrová si­lueta komína. Ještě roste. Do kopečné, téměř tříset­­metrové výše jí pomohou vyrůst další hektolitry potu z tvrdé chlapské dřiny. □ □ »Dokaž, hochu, že nejsi měkota a že umíš vzít za pořádnou práci,« řekl otec Tomáši Mackovi, asistentu produkce Krátkého filmu Praha. »Jeho slova mě doslova „vyT hecovala“,« přizná Tomáš. »Otec pracoval jako stavitel ve Vřesové a Tisové, nyní staví Počerady II. A tak, aby to zůstalo v rodině, rozhodl jsem se už na vojně pro Mělník III. Chci tady sám sobě dokázat, co ve mně je. Betonarina je „makačka“, ale docela ji dělám rád.« V zákonitém střídání ge­nerací je vždycky něco krásného a obdivuhodného, protkáno vláknem vzpomí­nek. Pokračuje v něm prů­kopnické nadšeni a sebevě­domí budovatelů prvních staveb socialismu. □ □ My stavíme stavbu, stavba staví nás — tak to říkali koncem padesátých let na stavbě kralupské Kaučukár­­ny i. soudruzi Miroslav Klej­­zar a Josef Nič. Patřili к těm, kteří dokázali překo­návat překážky a postavit chemický kombinát mimo­řádného významu pro naši republiku. A přitom sami dorostli, zmoudřeli. Jejich zkušenosti mají cenu zlata a nacházejí ted uplatnění. Přibyla sice léta a do vlasů proniklo stříbro, ale svazác­­ká jiskra v nich hoří pořád. Vždyť v tom pracovním sho­nu mezi mladými ani stár­nout nejde. Vítanou posilou jsou na stavbě vysokoškolští studen­ti z Prahy, Olomouce a Ostravy, kteří přikládají ru­ce к dílu v rámci letní akti­vity. Vedoucí brigádníků, Adolf Boháček, student filo­zofické fakulty Univerzity Karlovy, říká: »Zajišťujeme převážně povrchové úpravy a pomocné práce, provádí­me úklid ubytoven. Na na­máhavou práci' si chlapci a děvčata zvykli. Ostatně vět­šina z nich již brigádničila v dolech a na stavbách Kla­denská a Ostravska.« □ □ Dno kráteru vře čilým pracovním ruchem. Skalpel buldozeru vniká do kypré zeminy a upravuje terén s pečlivostí zahradníka. Pla­meny ohňů nahřívají dehet a černé rolety izolačního materiálu se hadovitě na­táhly po betonové ploše. Kdo má trochu fantazie, ten za tím mravenčím hemžením může spatřit mocnou turbí­nu, která začne v roce 1980 dávat do energetické sítě naši republiky 50 tisíc kilo­watthodin. Zcela reálně ji vidí mládežnická četa beto­­nářů předáka Františka Sťa­­víka, kandidáta strany. Je to ostřílená a zkušená parta, která už má něco za sebou: Pepík Beránek, Mi­lan Vrátný, Zdeněk Sýkora, Jirka Gulyáš a další. Vyzrá­vala a stmelovala se na stav­bě tušimické elektrárny. Už poznala, jak těžknou gumá­­ky v bahně, nepříjemně ští­pe mráz a bičují provazce deště. Zvykla si na proměny i rozmary přírody, otužila se fyzicky i morálně. Pocí­tila břemeno odpovědnosti i hřejivé okamžiky uznání. Na mělnické trojce vytvo­řila s kolektivem tesařů ra­cionalizační brigádu. Jde jim to, ale i starosti jim ob­čas dají zabrat. Ale vzdávat se potížím tady, na klíčové stavbě? Ne, to neumějí! »Za směnu pokládáme kolem stovky kubíků beto­nu. Dokážeme i více, záleži však na plynulém přísunu betonové' směsi,« vysvětluje předák Šťavík. »Nic nám ji­nak nechybí, ale ... bez děvčat, jo, bez těch nám je tu smutno,« posteskne si za celou partu. »To v Tuširni­­cích... jak tam, panečku, uměla děvčata pracovat a vytvářet dobrou náladu.« »Kluci,, ještě to dožehlíme, než nám beton zatvrdne a pak si dáme sluka,« za­slechnu pobídku к zaslouže­né kuřácké přestávce. V této betonářské partě nikdo legraci nezkazí. Ale když jde do tuhého, bojují ať už s počasím či se zápla­vou betonu jako jeden muž. Vbrzku je čeká náročná ma­turita: betonáž celé kotelny a zřejmě i práce na chladi­cí věži. Kolektiv se prověr­ky nebojí. »Nás vlastně už nic nepřekvapí, protože ta­­,dy musí člověk ovládat po­malu devatero řemesel. Ale za pár let budeme moci s čistým svědomím ukázat svým dětem, podívejte, co jsme dokázali,« říkají s optimismem. . A jednou přijde ta radostná chvíle, kdy zvládnou stejně úspěš­ně i polku na rozloučenou při závěrečném tanečním večírku. U Mělníka se stýká a sílí tok dravé bystřiny mladé generace, která buduje je­dno z největších děl šesté pětiletky. Dozrává a jiskří jako dobře vypěstěné víno na úrodných svazích. Stavějí elektrárnu a elektrárna sta­ví je. Plní odkaz budovatelů prvních staveb socialistické­ho Československa. JAN JELINEK V rylinu raělíiiáé polky I/ N. P. NOVOBORSKÉ STROJÍRNY se vyrábějí digigrafy — automatická kres­licí zařízení určená zejména pro grafický výstup samočinných počítačů. Po­­uťwé se jich ke zpracování různých grafických úkolů ve vědě a v průmyslu. Na snímku kontroluje technik fosef Hubička správnost kresby digigrafu. Foto ČTK — S. BARTOŠ CLR PO JEDNOM Z NEJVĚTŠÍCH ZEMĚTŘESENÍ: Epicentrum se blíží к Pekingu Obyvatelé hlavního města žijí ve stanech PEKING 1. srpna (ČTK) — Čínské úřady v neděli sdělily, že podle údajú čínské seismické služby se epicentrum zemětřesení, jež zničilo 28. července město Tchang-šan, postupně stěhuje к čínskému hlavnímu městu. Proto v ne­děli činské ministerstvo zahraničních věcí doporučilo zastupitelským úřadům, aby uvážily evakuaci rodinných příslušníků, buď do oblastí ležících mimo Čínu, nebo do Kantonu. Je pravděpodobné, že toto varování je výsledkem vyhodnocení příčin ze­mětřesení, jež je patrně jedno z nej­větších, jaké kdy Čína zažila. Podle očitých svědků, kteří země­třesení přežili, je situace tato: město Tchang-šan je zcela zničeno. Čínská strana potvrdila, že mělo asi milión obyvatel. Podle sdělení odpovědného čínského pracovníka je zatím némož né zjistit přesný počet obětí. Nedale­ké město Tchien-tin je částečně pobo­řeno. Rada závodů je údajně poškoze­na natolik, že výroba bude obnovena nejdříve za měsíc. V Tchien-tinu jsou značné ztráty na lidských životech a velké hmotné škody. Provoz na želez­niční trati mezi Pekingem a Tchien­­tinem byl již obnoven, avšak trať spo­jující Tchien-tin a Peking se severo­východní Čínou je pro normální do­pravu uzavřena. Mezinárodni rychlík z Moskvy do Pekingu byl v Charbinu zastaven a vrácen zpět do Sovětského svazu. Zemětřesení způsobilo i v Pekingu ztráty na lidských životech. Hovoří se o 50 nebo 60 lidech, kteří zahynuli v troskách svých domů, ale není vy­loučeno, že obětí bude více. Všichni českoslovenští občané žijí­cí a pracující v Pekingu jsou zdrávi a v pořádku.

Next