Svět Hospodářství, 1971 (XII/79-156)

1971-11-25 / No. 141

J iž zítra přistoupl občané naší ze­mě k volebním urnám. Mezi voli­či i kandidáty do zastupitelských sbo­rů budou také tisíce hospodářských pracovníků, kteří se na všech stupních řízení významně podílejí na úspěšném rozvoji našeho národního hospodář­ství. Svou účastí ve volbách vyjádří příslušníci ekonomické fronty souhlas se socialistickou budoucnosti naší vlasti. Jejich hlas bude projevem důvěry v jistoty dané politikou Komunistické strany Československa a závěry její­ho XIV. sjezdu. Aktivní účast ekono­mů na politickém dění má neobyčejný význam, protože nelze hovořit o dal­ším zvyšování životní úrovně a při­tom zapomínat, že splnění všech ná­ročných úkolů je závislé na efektiv­ním rozvoji našeho národního hospo­dářství. Národní fronta přistupuje'k volbám • programem rozvoje životní úrovně, který byl přijat na XIV. sjezdu KSC a stal se součástí páté pětiletky. Ten­to program dále rozvíjí všechny po­zitivní rysy dosavadního vývoje a cí­levědomě se zaměřuje zejména na ty otázky, které nemohly být v minu­losti uspoko|ivě řešeny. Jde zejména o posilování takových rysů životní úrovně, které v souladu se socialistic­kým způsobem života povedou při ros­toucím uspokojování hmotných potřeb k výraznějšímu zlepšení podmínek života a práce, posílení životních jis­tot, k rozvoji fyzických i duševních schopností a k rozvoji angažované tvůrčí aktivity pracujících. Jednou z důležitých stránek půso­bících na rozvoj životní úrovně jsou příjmy obyvatelstva. Počítá se s je­ Volby podnětem k tvořivé práci Jich růstem zhruba o 5 #/o ročně, při­čemž průměrná mzda v závislosti na růstu produktivity práce může růst o 2,5 až 3,2 °/o ročně. Toto tempo před­pokládá, že v posledním roce pětilet­ky by průměrná mzda činila asi 2300 Kčs. Mnoho bude záviset na dobré práci řídících pracovníků v podnicích, aby úroveň odměňování v souladu se zachováním a prohlubováním socia­listických zásad přispívala k mobi­lizaci rezerv pro zajišťování nároč­ných úkolů páté pětiletky v růstu pro­duktivity práce. Důležitou úlohu v rozvoji životni úrovně má také osobni spotřeba. Hlavním cílem této oblasti není zajiš­ťování jen kvantitativního přírůstku hmotné spotřeby, ale především posi­lování leiích kvalitativních stránek. Předpokládané tempo růstu osobni spotřeby směrem k investicím obyva­telstva do výstavby a modernizace by­tů, motorismu a rekreace. I nadále bu­de zvýšená pozornost patřit vybavo­vání domácností předměty dlouhodobé str-třeby. 7měnv ve struktuře prodeje ukazují plánovaná tempa růstu: pro­­dei prňmvslového zboží krátkodobého užívání se má zvýšit o 5 °/o ročně, .za­tímco prodej zboží dlouhodobé spo­třeby za pětiletku o více než dvě tře­tiny. Splnění těchto úkolů bude ovšem zá­viset na tom, jak úspěšní budeme v rozvoji naší ekonomiky, jaké před­poklady si vytvoříme pro to, abychom měli opravdu co rozdělovat. Velkou příležitost dosáhnout nevídaného roz­machu v hospodářské efektivnosti nám dává široké zapojení našeho národní­ho hospodářství do mezinárodní socia­listické • ekonomické integrace. Pro­gram integrace je zcela v souladu s nejvlastnějšími zájmy našich náro­dů. Je jedinnu cestou k vyřešení kva­litativně nových úkolů vědeckotech­nického rozvoje, strukturálních změn výroby a efektivnosti naší ekonomiky. Z porovnání úkolů obsažených v Komplexním programu RVHP s úko­ly, jež vytyčil pro další rozvoj čs. průmyslu XIV. sjezd KSČ, vyplývá, že program integrace vytváří velmi vhod­ný prostor pro jejich řešení. Jeho cí­lem je mnohem šířeji a hlouběji roz­vinout mezinárodní specializaci a ko­operaci ve zpracovatelském průmyslu, zvláště ve strojírenství a chemii. Chce také společným úsilím zajišťovat krytí potřeb nejdůležitějších surovin a při­spět k vytvoření moderní technologic­ké základny ve všech odvětvích ná­rodního hospodářství. Příslušníci ekonomické fronty se do­vedou pozorně dívat kolem sebe a správně hodnotit perspektivy našeho hospodářství. Jejich účast v nadchá zejících volbách proto bude znamenat prohloubení aktivity obyvatelstva v po­litickém a ekonomickém dění, přispěie k dotváření a realizaci politické li­nie KSČ vviádřené v usneseních XIV. sjezdu. V předvolební kampani před­stupovali komunisté nřed veřejnost nejen se zásadami své politiky, ale i s jejich konkrétním a reálným roz­pracováním do volebních nrneramů jed­notlivých ohcí a měst. okresů a králů. Uskutečnění těchto nrnyramň ie věcí víech skunin a vrstev obyvatelstva, vů­li aás všech. Alf ZPRAVODAJSTVÍ ť M j§a PRO PRŮMYSL, ZEMĚDĚLSTVÍ, FINANCE A OBCHOD K otázkám prohlubování integrace Komplexní program přijatý XXV. zasedáním RVHP ukládá prohlubovat a roz­šiřovat spolupráci členských zemí o nové prvky a formy. Nadmíru důležité je splnit tento požadavek v oblasti plánování, prognózování, koordinace dlouho­dobých plánů, plánování ve výrobních oborech a ve výměně zkušeností. Zástupce vedoucího odboru . svod­ných ekonomických prací při sekre­tariátu RVHP K. Gríchiš v článku v týdeníku Ekonomičeskaja gazeta po­ukazuje na to, že se dosavadní'spolu­práce zemí' RVHP v oblasti plánování uskutečňovala převážně při koordina­ci pětiletých národohospodářských plánů, kdy šlo hlavně o vzájemné do­dávky nejdůležitějších surovin, paliv, strojů a zařízeni. Komplexní program však požaduje, aby se spolupráce v plánování rozvíjela a zdokonalovala ve směru prognózování rozvoje hlav­ních hospodářských odvětví, vědy a techniky, koordinování dlouhodobých plánů hlavních hospodářských odvětví a výrobních oborů, dalšího zdokonalo­vání koordinace pětiletých průmyslo­vých odvětvi a výrobních oborů v za­interesovaných zemích, jakož 1 ve vý­měně zkušeností se zdokonalováním soustavy plánování a řízení národní­ho hospodářství v členských zemích. Protože je prognózování počáteční etapou celkového procesu socialistic­kého plánování, spolupráce zemí RVHP v této oblasti se bude soustře­ďovat na problémy mimořádně důle­žité pro hospodářský a vědeckotech­nický rozvoj, jejichž řešení je možné s využitím předností mezinárodní so­cialistické dělby práce. Při takové spo­lupráci se předpokládá společná pří­prava prognóz vývoje palivoenergetíc­­kých surovinových a jiných průmys­lových odvětví určujících vědecko­technický- pokrok. Prognózy mají zjis­tit vývojové tendence do roku 1985, v jednotlivých případech i do roku 2000, 'a vést k závěrům a doporuče­ním, -jéž pomohou nalézt racionální způsoby řešení daných problémů. Orgány RVHP připravily program prognostických prací, který zahrnuje přes 50 'témat. .Mezí .nimi . jsou; pro­gnózy rozvoje sloučené energetické soustavy zemí RVHP, surovinové zá­kladny hutnictví železa a barevných kovů, chemického průmyslu, někte­rých strojírenských oborů, zvláště vý­roby kompletního zařízení pro petro­chemický průmysl a jaderné elektrár­ny, výroby dopravních prostředků a technologických linek pro průmyslo­vá zpracovatelská odvětví, jakož 1 prognóza dlouhodobého rozvoje svě­tového socialistického trhu. Dalším novým směrem je koordina­ce dlouhodobých plánů rozvoje nejdů­ležitějších hospodářských odvětví a výrobních oborů. Její potřeba je ob­jektivně dána tím, že řadu otázek hospodářské a vědeckotechnické spo­lupráce členských zemí RVHP je nut­no řešit mimo rámec pětiletého ob­dobí. Koordinace plánů na delší ob­dobí přihlíží k základním tendencím vývoje nejdůležitějších hospodářských odvětví a výrobních oborů v nejbllž­­ších 10—20 letech. Nezahrnuje veške­rý komplex národohospodářských plá­nů, nýbrž jenom vybrané problémy, na jejichž řešení mají zájem buď všechny země RVHP, anebo některé z nich. K výběru těchto problémů dochází při vzájemných konzultacích o hospodář­ské a vědeckotechnické politice a na základě společných prognóz. Celá ta­to činnost bude navazovat na koordi­naci pětiletých plánů. Protože se členské země RVHP v současné době zaměřují na dlouho­dobou koordinaci rozvoje palivoener­­getické a surovinové základny, hut­nictví, petrochemického průmyslu a produkce komplexních systémů strojů a aparatury, výbor RVHP pro spolu­práci v plánování začal připravovat opatření k tomu, aby se v Sovětském svazu vybudovaly dodatečné kapacity ve výrobě celulózy, hutnických výrob­ků. žlutého fosforu a osinku. Orgány RVHP ve spolupráci se zástupci zain­teresovaných zemí připravují také ná­vrhy na organizaci kooperované a roz­sáhle specializované produkce velko­­tonážních automobilů (10—14 tunj, železničních nákladních vozů a moto­rových lokomotiv. K rozšíření a prohloubení takové Jarmy spolupráce, jakou je společné plánování jednotlivých průmyslových odvětví a výrobních oborů zaintere­fPokračování na str. 3/ Dvaapůl tisíc chladicích zařízení pro potravinářský průmysl v SSSR vyrobí do konce pětiletky pracující závodu ČKD Choceň, Jsou to výrobky, které svou kvalitou představují evropskou špíčku. Mimořádně rozsáhlá zakázka v čs. chla­dicí technice si vyžádala v choceňském závodě, který vyrábí chladicí zařízení už 40 let, důkladnou přestavbu technologie. Pro pracující závodu tato zakázka zngmená jistotu výrobního programu pro příští léta. Foto ČTK — J. Saroch Z ČINNOSTI RVHP V Budapešti skončilo 23. llstopathi 27. zasedání mezinárodní organizace pro spolupráci v hutnictví železe „Intermetall“. Zasedání se zúčastnily delegace členských zemí „Intermetall“ — Bul­harska, Československa, Maďarska, NDR, Polska a SSSR — a také před­stavitelé rumunského podniku zahra­ničního obchodu „Metalimport“ a Sdružení Jugoslávských hutních závo­dů. Na zasedání shrnuly jednajíc! stra­ny výsledky vzájemných dodávek za prvá tři čtvrtletí 1971. Delegace se dohodly o objemech přímých výměn produkce a druhotné produkce hut­nictví železa na rok 1972. Dohoda po­čítá s výměnou produkce hutnictví železa ve výši 1755 000 tun a také se směnou druhotné produkce hutnic­tví železa, která přesáhne 8 mil. rublů. Ministr hutí a strojírenského prů­myslu MLR dr. Gyula Horgos zahájil 23. listopadu v Budapešti 19. zasedá­ní stálého výboru RVHP pro radid­­techniku a elektronický průmysl. Jed­nání se zúčastní zástupci Kubánské republiky jako pozorovatelé. Stálý výbor, který se schází poprvé od XXV. zasedání RVHP, věnuje znač­nou pozornost realizací usnesení ju­bilejního zasedání a úkolům, které vyplývají z Komplexního programu socialistické Integrace. V Ostravě bylo 23. listopadu zaháje­no za účasti ministrů oborů černé metalurgie zemí RVHP 38. plenární zasedání stálé komise hutnictví že­leza RVHP. Hlavní projev na zahájeni pronesl ministr hutnictví a strojíren­ství ČSSR ing. Josef Šimon, který se zabýval mj. perspektivou rozvoje čes­koslovenského průmyslu v rámci in­tegrace zemí RVHP. Zasedání řídl náměstek ministra černé metalurgie SSSR Fedoslj Dionisovič Voronov. Generální ředitel hutnictví železa Praha Karel Kodeš v rozhovoru se zpravodajem ČTK k zasedání komise řekl: „I když je naše republika poč­tem obyvatel malá země, význam československé černé metalurgie v rámci RVHP je velký. Vždyť z hle­diska výroby oceli na jednoho obyva­tele jsme na jednom z předních míst. Rozvoj našeho hutnictví navazuje na velmi rozvinutou strojírenskou výro­bu v ČSSR. Ani podílem exportu ne­jsme zdaleka na posledním místě československého průmyslu.“ „Uvedené skutečnosti,“ řekl dále, „jsou důkazem, že československé hutnictví má velký význam 1 v rámci RVHP. Komise černé metalurgie pro­jedná některé základní a velmi důle­žité problémy. Můžeme očekávat, že její zasedání přinese další prohlou­bení spolupráce mezi jednotlivými zeměmi socialistického tábora v tom­to odvětví.“ Výhľady slovenskej energetiky Celoslovenská konferencia priemy­selných energetikov, ktorá bola v Fezlnku minulý týždeň, prerokovala úlohy na úseku energetického hos­podárstva, ktoré vyplývajú zo záve­rov XIV. zjazdu KSČ. „Dosiahnuť na Slovensku výraznú úspornosť v spotrebe všetkých dru­hov palív, energie, surovín a mate­riálu a Ičh lepšie využitie Je možné len cestou racionalizačných opatre­ní a zavedením poriadku v normo­vaní spotreby palív a energie“ — zdôraznil v úvodnom prejave riadi­te! Štátne] energetickej Inšpekcia SSR Ing. Anton Prekop. Doteraz používané normy vo väč* Zemědělství a potravinářský průmysl v ČSR V současné době obhospodařuje so­cialistický sektor zhruba 90 % země­dělské a 93 % orné půdy. V průběhu výstavby a upevňování JZD vzrostla hrubá zemědělská produkce o více než polovinu, a to přes značné úbyt­ky půdy. Úbytek zemědělské půdy za období 1949—1^0 činí 455 000 hekta­rů, tj. 6%. Přes péči státu o ochra­nu zemědělského půdního fondu se nám ztrácí za pětiletku plocha zhruba jednoho okresu. Hektarové výnosy obilí v ČSR vzrostly od roku 1949 z 19,6 q na 27,7 q v roce 1970. V roce 1971 vzrost­ly předběžně na 32,8 q. To je výsle­dek, který v/historii našeho zeměděl­ství nebyl dosud zaznamenán:1 u cuk­rovky z 227,2 q na 365,8 q v roce 1970; roční dojtvost stoupla z 1584 litrů na 2477 litrů. Pro národní hospodářství má mimo­řádný význam zejména zvýšení výro­by obilí a masa. V posledních třech letech vzrostla v ČSR průměrná roč­ní výroba obilí ve srovnání s po­čátkem kolektivizace (rok 19501 více než o 1,7 mil. tun. Výroba masa se v roce 1970 zvýšila o 340 000 tun. Rozvoj socialistické zemědělské vel­kovýroby vedl k rychlému růstu pro­duktivity práce a k uvolnění zhruba jednoho miliónu pracovních sil pro rozvoj ostatních odvětví národního hospodářství, zejména pro výrazný vzestup průmyslové výroby. V Inten­zitě zemědělské výroby, v produkci na hektar, která je rozhodujícím mě­řítkem, patří Československo mezi ze­mě s nejvyspělejším zemědělstvím. V produkci masa na 1 ha zemědělské půdy, která u nás činila v roce 1968 137 kg, Jsme již předstihli z kapita­listických států švédsko (107 kg), Ra­kousko (126 kg), Itálii (89 kg) atd. V roce 1970 činila již 175 kg. O stoupající Intenzitě našeho obll­­nářství svědčí například dosažené hektarové výnosy u pšenice, kde se řadíme ze zemí RVHP na druhé místo za NDR. Z kapitalistických států zůs­távají za námi Itálie a Rakousko a vyrovnáme se úrovní Francii a NSR. Do našeho zemědělství byly Inves­továny miliardy korun. Za. posledních 10 let se zvýšily základní výrobní fondy v zemědělství více než dvojná­sobně. V příštích pěti letech se počí­tá v ČSR s Investicemi ve výši 34,5 miliardy korun. Jedna ze základních podmínek k do­sažení náročných výsledků v země­dělství a v potravinářském průmyslu je materiálně technické zabezpečení této výroby a jejího růstu. Dodavatel­ská odvětví musí proto splnit své po­vinnosti a vyrobit a dodat potřebné množství strojů, zařízení, hnojív, o­­chranných prostředků atd. Nejde však jen o kvantitativní krytí zatím neza­bezpečených fondů. Pracuje se na koncepčních materiálech, aby I z hle­diska struktury byly dodávky pro ze­mědělství a potravinářský průmysl op­timální. Byl kupříkladu zpracován komplexní návrh soustavy zeměděl­ských strojů do let 1980—85, který má zabezpečit 1 jasnou orientaci stro­­jírensk’' výroby. Bylv zde uplatněny v široké míře výsledky práce naší vědeckovýzkumné základny. Propracovává se rovněž program komplexního rozvoje zemědělství a vesnice, jímž se zabývají nejvyšší stra­nické a vládní orgány. Současně se pracuje na prognóze rozvoje zeměděl­ství a potravinářského průmyslu do (Pokračováni na straně 2) šine závodov nemôžu slúžiť ako spo­ľahlivé meradlo. Na základe previer­ky Štátnej energetickej Inšpekcia vláda SSR uložila ešte v tomto roku vypracovať a uplatniť metodiky pra stanovenie technických zdôvodnených noriem v spotrebe palív a energie. Koncepcia ďalšieho vývinu palivo­­energetického hospodárstva predpo­kladá rýchlejšie zavádzať ušlechtilé formy energie v národnom hospodár­stve, pričom podiel kvapalných pa­lív a zemného plynu sa zvýši v ČSSR ra 30 %. Do roku 1975 sa má postupne zni­žovať merná spotreba paliva na vý­robu elektriny a výrobu tepla. Zlep­šiť sa má aj plynulosť dodávky pa­lív a energie odberateľom. Vývoj spotreby elektriny sa búda usměrňovat tak, aby maximálne za­­taženie československej elektrizačnej sústavy sa zvyšovalo v ročnom prie­mere o 6%. Plán ťažby uhlia v ČSSR za tri štvrťroky roku sa splnil na 106,6 %. V porovnaní s rovnakým obdobím minulého roku sú zásoby uhlia vyš­šie o viac ako 2 milióny 700 tisíc ton. Ťažkosti sú v zásobovaní zemným plynom. Len za prvý polrok sa ne­odobralo 90 miliónov m3 zemného plynu zo Sovietskeho zväzu, najmä pre poruchovosť kompresorovej sta­nice v- Lučenci. V zásobovaní elek­trickou energiou je tohtoročná si­tuácia priaznivejšia ako v predchá­dzajúcej zime. V tomto roku sa po­darilo uviesť v predstihu približne 800 mW nových elektrárenských ka­pacít. Vážnym nedostatkom zostáva vysoká poruchovosť nových tepelných elekrární. Napríklad za tretí štvrť­rok boli výpadky až 664 mW. Výroba elektriny - v roku 1975 do­siahne 62 až 63 miliardy kWh, pri­čom za necelých 10 rokov (1971— 1980) sa zdvojnásobia elektrárenské kapacity, prírastok bude 9500 mW, z toho podiel Jadrových elektrárni J 700 mW.

Next