Svět Hospodářství, 1972 (XIII/1-78)

1972-06-23 / No. 75

All Af zpravodajství C p ’?* PRO PRŮMYSL, ZEMĚDĚLSTVÍ, FINANCE A OBCHOD Er hospodářství Spolupráce zemí RVHP v plánování V rozvíjeni socialistické ekonomické integrace patří spolupráci zemi RVHP v plánovači Činnosti mimořádné místo, nebof plánovitost je jed­nou ze základních předností mezinárodní socialistické dělby práce, zdůraz- Auje týdenfk Ekonomičeskaja gazeta v úvodu k interview s náměstkem před­sedy Státního plánovacího výboru SSSR M. I. Misnikem. Před necelým rokem se XXV. za­sedání Rady vzájemné hospodářské pomoci rozhodlo ustavit výbor pro spolupráci v plánování. Jak vyzdvi­huje Komplexní program rozvoje so­cialistické ekonomické integrace, je hlavní metodou organizace spoluprá­ce a prohlubování mezinárodní so­cialistické dělby práce souCinnost při plánování, zvláště koordinace ná­rodohospodářských plánů zemí RVHP. Podle M. Mlsnika získaly již ústřední plánovací orgány bratrských států rozsáhlé a velmi užitečné zku­šenosti na tomto úseku. Koordinaci pětiletých národohospodářských plá­nů provádějí socialistické země od poloviny padesátých let. Nyní, vzhle­dem k úkolům vyplývajícím z Kom­plexního programu, stoupl význam mnohostranné spolupráce ústředních plánovacích orgánů. Mnohostranné formy koordinace národohospodář­ských plánů mají ještě více přispívat ke spojování sil bratrských států k efektivnímu řešení velkých ekono­mických problémů každé země a ce­lé ekonomiky našeho společenství. Založení výboru RVHP pro spolu­práci v plánování sleduje zajištění soustavné a aktivní spolupráce ná­rodních ústředních plánovacích or­gánů. Základní funkcí výboru je roz­šiřování spolupráce, tj. realizování nejdůležitějších úkolů' Komplexního programu jak při společném pláno­vání, tak i v rozvíjení materiální výroby. Činnost výboru se především soustřeďuje na řešení významných úkolů pro spolupráci v základních národohospodářských odvětvích, kte­ré vyžadují komplexní zpracování na mnohostranném základě. Výbor RVHP pro spolupráci v plá­nování má provádět vzájemné kon­zultace v základních otázkách hos­podářské politiky, organizovat spo­lečnou přípravu prognóz v nejdůle­žitějších hospodářských odvětvích a výměnu výsledků těchto prognóz me­zi státy, provádět koordinaci dlou­hodobých plánů nejdůležitějšlch hos­podářských odvětví a výrobních obo­rů, dále zdokonalovat koordinaci pě­tiletých národohospodářských plánů a organizovat společné plánování jed­notlivých průmyslových odvětví a vý­robních oborů zainteresovaných ze­mí. Pětileté národohospodářské plány nadále zůstávají základní formou plánování v socialistických zemích Proto je koordinace těchto plánů mi­mořádně důležitou metodou hospo­dářské spolupráce mezi členskými zeměmi RVHP. Prostřednictvím této metody si partneři určují a v dlou­hodobých obchodních dohodách za­kotvují okruh národohospodářských otázek a způsoby jejich řešení. V současné době získává koordinace národohospodářských plánů kvalita­tivně nový význam: musí se stát v plném smyslu komplexní, aby ob­sáhla veškerou problematiku vědy, techniky, výroby i obchodu. K hlavním funkcím výboru patří také příprava návrhů na spolupráci při realizaci velkých společných pro­jektů, které podnikají zainteresované státy, a které mají zabezpečit vze-> stup výroby podle záměrů těchto ze­mí. V rámci výboru si budou pláno­vací orgány členských zemí RVHP vyměňovat zkušenosti ze zdokonalo­vání plánování a řízeni národního hospodářství. M. I. Misnik dále charakterizoval dosavadní práci výboru od jeho prv­ního zasedání začátkem letošního ro­ku a o jeho dalších úkolech v le­tošním roce prohlásil mj.: výbor se v podstatě soustředí na spolupráci v rozvoji materiální výroby, přede­vším nedostatkové produkce, a na organizačně metodologické otázky zdokonalování mechanismu spoluprá­ce v různých oblastech plánování, koordinace pětiletých a dlouhodobých plánů,, společného plánování a eko­nomického prognózování. Růst průmyslové výroby v květnu Tempo růstu průmyslově výroby se v květnu, při vyšším počtu pracovních dnů o 1 den, zrychlilo podle předběž­ných výsledků na IQ,6 °/o, což je za­tím nejvyšší dosažený přírůstek v le­tošním roce. Od-počátku roku vzrostla průmyslová výroba o 7,6 % a převyšu­je tak celoroční plánovaný růst na letošní rok o 2,3 bodu. V SSR vzrost­la průmyslová výroba od počátku ro­ku o 9,7 %, v ČSR o 6,9 °/o. Růst zaměstnanosti pokračoval v květnu i od počátku roku podle před­běžných výsledků tempem 0,6 °/o a po­hybuje se v současné době mírně pod plánovaným celoročním růstem (0,7 procenta). V ČSR se za celé období Od počátku roku zvýšila úroveň za­městnanosti proti loňskému roku o 0.1% (celoroční plán 0,3%), v SSR převyšuje dosažený růst 2,6 % celo­roční plánované tempo (2,4%). Vyšší počet pracovních dnů v květ­nu se projevil i ve zrychlení tempa růstu produktivity práce, a to v květ­nu podle předběžných výsledků na 10 % a od počátku roku na 6,9 %. Růst produktivity práce je v letošním roce v obou republikách zatím vyrov­naný — v ČSR i SSR od počátku ro­ku 6,9 %. Relace ve vývoji produkti­vity práce a průměrných mezd pra­covníků se vyvíjejí v letošním roce v průmyslu nadále příznivě. Za le­den až duben činil růst produktivity práce 6,1 % a růst průměrných mezd 2,5 % — podíl přírůstku průměrných mezd k přírůstku produktivity práce dosáhl jen 41 % ve srovnání s plá­novanými celoročními 56 % (ovlivně­no příznivě, rovněž rozdílným počtem pracovních a placených dnů o 1 den). Na snížení tempa růstu průměr­ných mezd měly vliv výsledky dosa­žené za duben, kdy pří nižším počtu pracovních i placených dnů o 2 dny úroveň poměrných mezd proti loň­skému roku poklesla o 0,1 % při růs­tu produktivity práce o 1,4 %; napro­ti tomu .lze za květen očekávat výraz­né zrychlení růstu průměrných mezd v důsledku vyššího počtu placených dnů o 3 dny ve srovnání s květnem předchozího roku (rozdílné rozložení placených dnů pracovního klidu). -Kx-. Pokud jde o úlohu Státního pláno­vacího výboru SSSR v rozvíjení hos­podářské spolupráce Sovětského sva­zu s členskými zeměmi RVHP, je určena hlavně tím, že se spolupráce zakládá na rozvojových plánech so­větské ekonomiky, zdůraznil M. Mis­nik. Možnosti a potřeby národního hospodářství SSSR, spojené se sfé­rou hospodářských styků se zahra­ničím, jsou stanoveny národohospo­dářskými plány a právě při jejich přípravě se prakticky provádí plá­nování těchto styků. Státní plánovací výbor SSSR se již připravuje na koordinaci plánů pro období 1976—1980. Tato práce se bu­de uskutečňovat v době, kdy se v SSSR bude rozpracovávat dlouhodobá perspektiva hospodářského rozvoje země až do roku 1990. Takto bude možno provést koordinací plánů ne­jen na následující pětileté období, ale i na vzdálenější časový úsek. Jak plánovací výbor,' tak i zahra­ničně obchodní sdružení a odvětvo­vá ministerstva SSSR mají tedy za 4úkol dále zdokonalovat formy a me­tody hospodářské spolupráce se so­cialistickými zeměmi. Rozvoj hospodářských styků s PLR Ing. Vítězslav Vin klá rek, náměstek předsedy SPK V poslední době se uskutečnila významná jednání hospodářských přr stavi­telů ČSSR a PLR. Setkali se předsedové plánovacích orgánů obou zemí a před­sedové mezivládního výboru pro hospodářskou a vědeckotechnickou spoluprá­ci. Tato jednání nepochybně ovlivní vzájemné hospodářské styky v souladu se záměry Komplexního programu socialistické integrace. V souvislosti s úspěšným plněním pětiletých plánů a pozitivním vývojem hospodářství v obou zemích se obje­vily některé dodatečné potřeby i cesty jejich řešení. Tyto možnosti posou­dilo již XIII. zasedání mezivládního Čs.-polského výboru pro hospodářskou a vědeckotechnickou spolupráci, kte­ré navrhlo a rozpracovalo dodatkový program k dlouhodobé obchodní do­hodě mezi ČSSR a PLR na léta 1971 až 1975. Praktická činnost v závěru minulé­ho a v průběhu prvního pololetí le­tošního roku potvrdila reálnost těch­to předpokladů. Rada jednání mezi československými a polskými výrob­ními i zahraničně obchodními orga­nizacemi vede k pozitivním závěrům. Například proti předpokladům dlou­hodobé obchodní dohody dodává ČSSR v roce 1972 do PLR navíc vagónová dvojkolí a autobusové podvozky; zpra­covávají se podmínky pro zvýšení do­dávek některých druhů investičního zařízení, zejména pro spotřební a po­travinářský průmysl a pro průmysl stavebních hmot v:PLR. Naproti tomu ČSSR zvyšuje dovoz stavebních prací z PLR; koupila již velkou námořní loď a patrně koupí další. V dohodě s PLR budou upraveny 1-podmínky pro za­městnávání pracovníků PLR v česko­slovenských závodech. Po XIII. zasedání Čs.-polského mezi­vládního výboru bylo uzavřeno pět nových specializačních dohod. Z těch­to dohod vyplývá v letech 1972—1975 •brat zboží v rozsahu větším než 50 mil. Rb. Jde o dohody v oblasti kovo­­obráběcích strojů, elektronických mě­řicích přístrojů, vodovodních litino­vých rour, zdravotnické techniky, lé­čiv, a na řadě dalších dohod se pra­cuje. To vše nepochybně přispívá k řeše­ní některých problémů, s nimiž se hospodářství obou zemí při plnění svých pětiletých plánů setkávají. Zá­roveň se zvyšuje vzájemná výměna zboží. Již v roce 1971 byla značně rychlejší než tempo výroby v obou zemích a dosavadní průběh roku 1972 — ať již skutečná realizace či stav kontraktů — naznačuje, že tento vý­voj se bude opakovat patrně ještě s lepším výsledkem. Vytvářejí se tlm předpoklady pro významné překro­čení pětileté obchodní dohody. Pozitivní vývoj ve vzájemných čsi-polských hospodářských vztazích v tomto pětiletí vytváří příznivý zá­klad pro rozvinutí prací na koordi­naci plánů rozvoje hospodářství ČSSR i PLR na období 1976—1980 i na ob­dobí dlouhodobé perspektivy. Právě tyto otázky byly předmětem jednání předsedů plánovacích orgánů ČSSR a PLR. Koord.uace hospodářského rozvoje obou zemí se týká velmi širokého okruhu otázek (jednání budou probí­hat v druhé polovině roku 1972 a v letech 1973 a 1974). V současné době nelze dohlédnout všechny sou­vislosti, problémy i možnosti. Nepo­chybně velký význam pro čs.-polské ekonomické styky budou mít hospo­dářské vztahy obou zemí k SSSR, členským zemím RVHP á ostatním so­cialistickým zemím; budě nutné při­hlédnout i k možnému rozvoji styků s osfátními zeměmi. Proto předsedové plánovacích orgánů projednali a schválili pouze výchozí — vstupní program těchto prací. V tomto prvním období půjde ze­jména o souhrnné ocenění možnosti rozvoje hospodářské spolupráce a in­tegračních procesů a sílu jejich vlivu na intenzifikaci hospodářského rozvo­je v obou zemích. Přitom je třeba po­čítat s maximálním využíváním pří­rodních podmínek obou zemí a stupně rozvoje výrobních sil. Dále je nutné správně určit míst» a úlohu takových odvětví průmyslu, jako metalurgie, strojírenství, chemie a spotřebního průmyslu, v rozvoji vzájemných vztahů; pak je možné po­stupně propracovávat zejména vni­­trooborovou dělbu práce s cílem, aby vzájemná výměna zboží rostla rych­leji, než poroste výroba, a aby v obou zemích rostla efektivnost výroby. V této souvislosti budou prozkoumá­ny i možnosti řešení některých dal­ších hospodářských problémů společ­ným úsilím obou zemí. Program prací počítá s tím, že roz­pracování příslušných problémů se postupně zúčastní nejen pracovníci plánovacích orgánů a resortů, ale též zástupci příslušných VHJ a růz­ných institucí. Koordinace národohos­podářských plánů na příští pětiletí přirozeně využije i výsledků práce pracovních skupin Čs.-polského výbo­ru pro hospodářskou a vědeckotech­nickou spolupráci. Protokol s BLR Protokol mezi ministerstvem země­dělství • výživy ČSSR a minister­stvem zemědělství a potravinářského průmyslu Bulharské lidové republiky o dalším rozšíření spolupráce v od­větví Zemědělství a zpracovatelského průmyslu byl podepsán tento týden v Praze. Na jeho základě dojde k roz­sáhlé výměně odborníků a dokumen­tačního materiálu. Důležitou součás­tí protokolu je zejména rozšíření přímé spolupráce mezi výrobními podniky a výzkumnými pracovišti obou zemí, zaměřené na řešení spo­lečných aktuálních problémů. Na naše otázky odpovídá ministr hutnictví a strojírenství ing. Josef Šimon Jak se ve vašem resortu uskuteč­ňuje požadavek pléna 0 V KSC o nut­nosti zkvalitnit aparát? Jednou ze základních podmínek pro zkvalitnění řídící práce je schopnost vedoucího předvídat. K tomu však mu­sí mít dostatek včasných a reálných informací jak o funkci řízeného vý­robně tečhnologičkého systému, ťak i o vývoji techniky a politickoekono-' mické i hospodářskoobchodní situaci. Proto také chceme využít výpočetní techniky, vytvářet takzvané banky dat, které by umožnily včasnou i vý­stižnou informaci všech vedoucích pracovníků v reálném čase. Jednou ze závažných hospodářských otázek je využívání rezerv; k nim pa­tří i vícestrojová obsluha. Jaké zku­šenosti s ní mají hutní a strojírenské podniky? Již dlouhá léta je vícestrojová ob­sluha běžnou záležitostí ve výrobě tam, kde pro ni jsou podmínky. Mohl bych uvést celou řadu příkladů. U- platňuje se třeba u automatických soustruhů, u odvalovacích fréz na o­­zubenl atd. Samozřejmě je možné u­­kázat í na případy, kdy se této mož­nosti ještě plně nevyužívá. Úsilí re­sortu zaměřujeme proto na zlepšení etapě, tj. vypracovaným programům s ohledem na technologické režimy strojů. Obdobně u automatických li­nek dochází k nové dělbě práce mezi pracovníky. Linku většinou obsluhuje menší skupina pracovníků, která však musí zvládnout celý komplex otázek Sovětský svaz je na druhém místě ve světě v oblému zpracované ropy. Denně se zde vytěží milión tun této suroviny. V posledních letech bylo v zemí vy­budováno téměř 300 velkých závodil na zpracování ropy. Vyrábí se z ní přes 2 tisíce různých produktů — od paliva pro nadzvuková letadla a rakety přes mazací oleje, plastické hmoty al po syntetické bílkoviny. Na obr.; část No­­vobakinského závodu na zpracování ropy v Ázerbájdžánské SSR. Foto ČTK - TASS Úkoly hutní a strojírenské výroby podmínek a organizace práce v pod­nicích. Při víčestrojově obsluze je především třeba klást důraz na dů­kladné zabezpečování strojů materiá­lem, zajištění nástrojů, přípravků a pomůcek pro výrobu. Myslím si však, že v současné době jsou pro náš re­sort rozhodující tyto momenty: zavá­díme automatické výrobní stroje, tak­zvané numericky řízené stroje a zaří­zení. Musíme je často nasazovat jed­notlivě. Tyto stroje vyžadují nižší roz­sah obsluhy, neuvolní však celého pracovníka. Vzniká tedy možnost na­sadit obsluhující pracovníky na tak­zvaných střídavých pracovištích. To však vyžaduje vyšší víceprofesní kva­lifikaci. Naproti tomu je třeba věno­vat velkou pozornost předvýrobní spojených s provozem linky. V oblas­ti péče o výchovu kádrů jsme již při­pravili celou řadu opatření, abychom zvýšili kvalifikaci pracovníků, potřeb­nou pro moderně vybavenou strojíren­skou, a hutnickou výrobu. ' 1 ’ 'Můžete uvést příklady výrobků va­šeho resortu, které jsou na světové úrovni? V řadě případů jsme úspěšně vy­řešili. a zavedli do výroby výrobky, které jsou srovnatelné se zahraniční­mi; je to např. bagrovací čerpadlo na dopravu strusky 250 NBA-460, vysoko­otáčkový textilní kadeřící stroj TK 500 a RELAX, bezvřeteňový dopřáda­­cí stroj BB 200 m a). Naše VHJ a pod­niky v rámci resortu zabezpečují ná­ročně úkoly týkající <• tvyšovinl Ja­kosti a celkového standardu výrobků. Třeba v oblasti textilního strojíren­ství, výroby stavebních hmot, v elek­trotechnice a u automatizačnlcih pro­středků, v oblasti výroby nových hut­ních materiálů a technologií apod. Na aktivu představitelů podniků jsme přijali usnesení, v němž jsou ú­­koly jak pro resort, tak pro VHJ, s cílem splnit hospodářský plán nejen v objemu, ale i v náležité kvalitě. Bu­de' to mít příznivý vliv zejména na snížení množství zmetků a u rekla­mací a předpokládáme, že snížíme 1 poruchovost strojních zařízení a zá­roveň zabezpečíme větší spokojenost uživatelů doma i v zahraničí. Při Vývozu hutního materiálu doci­lujeme téměř okamžité finanční ú­­hrady v devizách. Přesto zabezpečí­me vyšší dodávky hutního materiálu pro vlast»í strojírenské výrobky; vý­vozem strojů dosáhneme daleko vyš­šího zhodnocení produkce. Naše hlav­ní výrobky jsou totiž na světových trzích stále velmi vyhledávaným zbo­žím, i když nejvyšší konjunktura by­la v letech 1969—1970, kdy jsme do­cilovali nejvýhodnějších cen za ob­dobí posledních 25 let Kz

Next