Tribuna, leden-červen 1970 (II/1-25)

1970-01-07 / No. 1

TÝDENÍK PRO IDEOLOGII A POLITIKU ■ ČASOPIS BYRA ÜV KSC PRO CESK E ZEMÉ ROČNÍK 2 ■ 7. LEDNA 1970 ■ CENA 1,50 Kčs I -----------­ PROČ byl nutný LEDEN 1968 ■ Soudruhu Husáku, jsou tomu dva ra­ky od lednového pléna DV KSC roku 1968. Nebude nezajímavé si s odstupem času tuto událost znovu připomenout i ujasnit. Nej­dříve však trochu osobně: v jaké funkci a s jakými nadějemi jste lednové plénum DV KSČ 1968 sledoval? V jaké funkci? Byl jsem prostým čle­nem strany. Při rehabilitaci v roce 1963 mi bylo vráceno členství, ale návrat do po­litického života mi byl znemožněn. Působil jsem v letech 1963—1967 jako vědecký pra­covník ve Slovenské akademii věd. Vývoj, kfc-v u nás na podzim 1967 dostával ak­­ici, jsem sledoval s velkými sym­patiemi. Přirozeně všechno pozitivní, co se v předcházejících letech odehrálo, mne tě­šilo, bez ohledu na osobni osud. Ale viděl jsem i velké nedostatky. Proto jsem také odmítl v roce 1964 nabízenou funkcí ná­městka ministra, neboť jsem v tom neviděl žádné východisko. Byl u nás nějak personálně, kádrově za­fixován daný stav. Lidé, kteří patnáct let odpovídali za vývoj v zemi, ať už za vývoj dobrý či negativní, neuměli sami sebe pře­konat. Stali se překážkou. Mluvím přede­vším o Antonínu Novotném. A pohyb, který jsem pozoroval v roce 1967, i když jsem 0 mnohých detailech a schopnostech nebo neschopnostech těch či oněch osob nebyl dostatečně informován, ve mně vzbuzoval dojem, že může vzniknout nová konstelace v ÚV a ve straně. A že se nedostatky bu­dou moci rychleji odstraňovat a bude mož­né nazrálé problémy řešit. Proto jsem podporoval i změnu, ke kte­ré v lednu 1968 došlo ve vedení strany, a byl jsem ochoten pomáhat novému vedení při pozitivním řešení problémů. Byly to vel-1 ' ’aděje, očekávání, že dostaneme stranu i ,‘jvého rozmachu. Nejen stranu, ale i spo­lečnost. ■ jsou ovšem lidé, kteří tvrdí, že leden znamenal „puč“ ve straně a že bez ledna by nedošlo k té tragédii, kterou jsme pro­žili. Bylo opravdu možné vyhnout se led­nu? Mohli jsme se vyhnout tomu, že se to, co se řešilo, řešilo právě v lednu. Možná že to nemusel být leden, mohl to být jiný mě­síc, třeba za jistých okolností jiný rok. Pro­blémy, které tu stály, byly nazrálé již mno­ho let. Dříve nebo později se nahromaděné problémy musely konečně řešit. Vím, že existuje část lidí, kteří říkají, že bez ledna mohla naše společnost nějak klidněji žít. Já myslím, že v tom pohybu, který před lednem 1968 a v lednu 1968 nastal, nikdo nepředpokládal, že bude do jeho čela postaveno tak slabé, nesourodé nebo i tak neschopné vedení, které připustí tak destruktivní vývoj. Se vší rozhodností můžeme říci, že takový vývoj po lednu ne­byl u nás nutný ani potřebný. Jen velká dávka politické naivity — nemám-li použít jiného výrazu — mohla způsobit, že jsme se do takovéto situace potom dostali. O žádný puč nešlo. Ústřední výbor strany má právo své vedoucí funkcionáře měnit; nikdo není ani doživotním prvním tajemní­kem, ani presidentem, ani ministrem, ani ničím jiným. Lidé, kteří říkají, že šlo o puč nebo že se lednem otevřela cesta ke kontra­­revoluci, nechtějí vidět krizový stav u nás před lednem a možná obhajují své osob­ní pozice, které měli před lednem 1968. Je to nepochopení vývoje ve straně a . ve společnosti. Společnost ani strana nemohou stagnovat, nemohou přešlapovat na jednom místě, musí naopak řešit problémy vždy včas podle objektivních potřeb i nároků lidí i eko­nomiky. To také byly šance ledna. Budeme dále rozvíjet myšlenky ledna ■ Na druhé straně však nelze nevidět, V těchto dnech vzpomínáme druhého výročí lednového pléna ústředního výboru strany z roku 1968, jehož výsledky celá naše strana přivítala jako nástup k ne­zbytnému obratu v metodách veške­ré své činnosti. K této příležitosti přetiskujeme část rozhovoru Rudé­ho práva s prvním tajemníkem 0V KSC soudruhem Gustavem Husá­kem, v níž se právě hovoří o veli­kém významu ledna i o důležitých poučeních z polednového vývoje v naší zemi. že se lednem dovedla zaštítit pravice ve straně a dokonce i reakce ve společnosti. Smysl ledna se různě vykládal. V čem vy ho vidíte? Mluvil jsem o tom ještě před loňským dub­nem na zasedání ústředního výboru. Záleží na tom, z jaké pozice kdo k lednu přistu­puje. Když k ní přistupuje jako komunista z marxistických pozic, tak smyslem ledna je odstranit překážky v zájmu lepšího vývoje ve straně a v naší společnosti. Odstranit chyby, deformace a řešit aktuální problémy výstavby socialistické společnosti. To je smysl ledna a to je jeho marxistický výklad. Leden je Kritické přehodnocování předcházející etapy, zbavování se nedostatků ve vlastní činnosti a hledání správnějších cest. A v tom smyslu byl u nás leden nevy­hnutelný. Museli jsme se dostat do další fáze vývoje a zbavit se byrokratických nebo dogmatických představ a praktik, které u nás panovaly. Nezapomeňme však, že leden uvítaly také jiné síly, antisocialistické, které si vývoj představovaly po svém. ■ Chtěly udělat z ledna „antiúnor“... Průběh dvom uplynulých let opravdu po­tvrdil, že tu byly celé skupiny politických sil, které chtěly návrat k poměrům před únorem 1948 a které chtěly revanš za vítěz­ství dělnické třídy. Tyto síly se také tvá­řily, že vítají leden, i když s ním spojovaly své naděje. Leden vítaly i pravicové síly ve straně, které však chtěly na socialistic­ký systém naroubovat některé maloburžoazní představy. Své představy měli i různí intelektuálové, kteří viděli ve skupinkách inteligence jaké­si „elitní“ vedení, které bude určovat vývoj státu apod. Kolik různých sociálních a politických skupin, tolik různých tendencí, tolik růz­ných pohledů na leden. ■ V tom je zřejmě jeden důvod, proč se teď o lednu méně mluví. Znamená to snad, že leden patří v naší politice minu­losti? V politice naší strany budeme navazovat na všechno pozitivní, co bylo v kterékoliv etapě. A budeme se zároveň zbavovat všeho negativního. To znamená, že se budeme zba­vovat chyb a nedostatků, které jsme měli před lednem 1968, že je budeme kritizovat, odhalovat a zbavovat se jich. Budeme se zbavovat všech nedostatků i z doby po led­nu 1968, všech pravicových, antisocialistic­­kých tendencí, vystupovat proti nim. Ale budeme rozvíjet všechno pozitivní, co leden v nadějích lidí a objektivních potřebách na­ší společnosti přinášel. Budeme navazovat — při kritickém přístupu k celému vývoji — na všechno, co ve straně a v její mar­xistické politice bylo zdravé. Dnes jsme bohužel v mnohem horší eko­nomické i politické situaci, protože vývoj, jak šel po lednu, zanechal těžké stopy ve vědomí i v angažovanosti lidí. ■ A navíc se přijímají i různá nepopu­lární opatření. Právě v tom vidí lidé jistý rozpor... — Samozřejmě děláme i mnoho nepopu­lárních opatření. Reknu-li to obrazně, tak nám nepřítel podpálil dům. My ted musíme plamen uhasit, abychom mohli začít s re­konstrukcí. Hasíme plameny, aby nám to všechno neshořelo, nevybuchlo, aby nás kri­zové jevy nevedly od jedné tragické situace ke druhé. To není lidová veselice, to je tvrdá práce. Současně musíme připravovat reformu v ekonomice, v politickém životě a postup­ně rozvíjet vše, čemu u nás v marxistickém smyslu slova říkáme myšlenky ledna. Vedoucí úloha neznamená poručníkovat ■ Na lednovém plénu v roce 1968 si ve­dení strany předsevzalo rozpracovat a upra­vit vztahy mezi stranickými a mimostranic­­kými orgány, aby byl poskytnut — jak se také zapsalo do rezoluce — potřebný pro­stor pro iniciativní činnost komunistů pra­cujících v mimostranických orgánech a zá­roveň se zvýšila jejich stranická odpověd­nost. Trvá toto předsevzetí? Není v rozporu s tím, k čemu se v praxi vracíme — s prin­cipy vedoucí úlohy strany ve společnosti? V rozporu to nebylo a není, protože vzta­hy mezi stranou a jinými společenskými organizacemi byly dříve hierarchicky řešeny tak, že tyto organizace byly v přímé pod­řízenosti a že vykonávaly jenom příkazy. To nebylo správné. Rozhodnutí hledat nové vztahy nejenom trvá; my také tyto vztahy už jinak řešíme v praxi. Vezměme nejmaso­vější organizaci, jakou je ROH. Přes komu­nisty, kteří pracují v odborech, prosazujeme hlavní politické principy, které v této době považujeme za potřebné. Ale jinak se odbo­rové hnutí aktivně rozvíjí samostatně. Nikdo mu nedělá poručníka, nikdo je malicherně nekomanduje, jako to kdysi bývalo. Nebo v ekonomickém sektoru. Ekonomické orgány působí samostatně s vlastní odpo­vědnosti. Žádný stranický orgán nechce na­hrazovat ani vládu, ani masové organizace, ani hospodářské instituce. Pokračování na str. 3. BOHUMIL KUBISTA: STAROPRAŽSKÉ MOTIVY —

Next