Tribuna, červenec-prosinec 1972 (IV/27-52)
1972-07-05 / No. 27
Čtěte na straně 15! ZLEPŠI SE SLUŽBY OBYVATELSTVU? Ukončení školního roku neznamená Jen začátek dětských radovánek o prázdninách. Patnáctileté chlapce a děvčata norové plénum ÜV KSC k otázkám naši ekonomiky bylo orientováno snahou propracovat závěry XIV. sjezdu strany v této oblasti. Velmi jasně, důrazně a zřetelně podtrhlo sjezdový závěr, že strategickou linií dalšího rozvoje našeho hospodářství, hlavním obsahem hospodářské politiky strany, se musí stát důsledné a všestranné zvyšování efektivnosti rozvoje národního hospodářství, založené na plném uplatnění intenzivních faktorů růstu. Rea lizovat tento strategický záměr nelze bez lidí, bez iniciativní aktivity zejména vedoucích řídících pracovníků. Jejich práci chápe strana jako činnost s politickým obsahem, jejich rozhodování má podstatný vliv na realizaci politiky strany na daném úseku. tlenární zasedání OV KSČ znovu zdůrazpostulát schválený XIV. sjezdem formulovaný ve zprávě přednesené soudrua hem Štrougalem: „Úspěch hospodářské politiky strany je nerozlučně spjat s kvalitou vedoucích kádrů, jejich politickou vyspělostí, rozhodovací schopností a odpovědností.“ Odpovědné poslání Správně v této souvislosti plénum také připomnělo, že svoa náročnou úlohu mohou a také jejich rodiče postavil konec po vinné školní docházky před vážnou otázku — co dál? Ti, kteří se dosud ne LADISLAV ADAMEC místopředseda vlády ČSR vedoucí pracovníci splnit jen tehdy, jsou-lí spjati se stranou, s jejími cíli, s její prací. Činnosti řídícjch pracovníků přikládá strana velký význam. Vždyť jejich poslání je prosazovat a zajišťovat realizaci hospodářské politiky strany. Strana provádí jejich výběr a pověřuje je odpovědným posláním. Jejich činnost tedy musí zajišťovat a prohlubovat vedoucí úlohu strany a -musí se realizovat v jejím rámci.' Musí také ovládnout nejnovější metody a techniky řízení. Jejich společenská funkce je zavazuje k osobní iniciativě a k jejímu rozvíjení v pracovních kolektivech. Rozvoj iniciativní aktivity řídících pracovníků, tolik potřebný pro naplnění cílů strany, má tedy nesporně zásadní význam nejen ve vztahu k rozvoji iniciativy všech pracujících, ale i z hlediska seberealizace řídícího pracovníka v řídícím procesu. Úloha řídících pracovníků stále roste a právem proto patří v současné době mezi nejvíce studované sociální vrstvy ve světové teorii 1 praxi. Problematika spojená s iniciativou a aktivitou řídících pracovníků je spojdtoa s řadou různých vědních oborů — s teorií řízení, ekonomiky, sociologie, psychologie apod. Proto snaha po jejím komplexním posuzování vyžaduje různé po hledy, přístupy a hlediska. na Iniciativa řídicího pracovníka je ovlivněcelou škálou sociálně ekonomických podmínek. Na její rozvoj -působí jak samotný proces řízení, tak vliv a činnost dalších řídících subjektů, ekonomické a Jiné vztahy 1 zájmy apod. Každý pracující, a tím více řídící pracovník, je v hospodářském a politickém organismu na jedné straně jeho produktem a na straně druhé i jeho tvůrcem. Složitost rozhodli pro •Gtýduuůftlhavolání anebo nebyli přijati na střefMškoly, mají mož nosí ucházet se mj.fp přijetí do učební ho poměru v některém podniku místní ho hospodářství. Se čtenáři TRIBUNY, mladými i staršími, bych se chtěl při té příležitosti zamyslet nad jedním velkým problémem našich služeb, opravárenství a doplňkové výroby — nad stavem v náboru a ve výchově učňovského dorostu v resortu místního hospodářství vztahů a příčin ovlivňujících jeho jednání je dána složitostí vztahů a zájmů politických, ekonomických a složitostí lidského jednání. Základním problémem při vývoji vztahu soustavy řízení a chování jednotlivců je v tom, jaký prostor vytváří celá soustava sociálně ekonomických vztahů pro jejich aktivní a iniciativní působení. Aby pracovník, pověřený řídící činností, mohl vystupovat skutečně jako řídící subjekt, musí splňovat určité základní podmínky. Především musí znát, co má dělat. Dále musí ovládnout danou problematiku natolik, aby to vyvolávalo 1 vůli — chtění — do daného procesu pozitivně zasáhnout. Jinak řečeno, jde o aktivní znalost problémů a. snahu změnit pozitivně danou skutečnost. Nezbytnou součástí pro splnění těchto základních podmínek je ovšem také možnost uplatnit uvedené osobní předpoklady. Samotná skutečnost existence řídícího subjektu pro úspěšnou praxi nestačí. Žádoucí je aktivní řídící činitel, který jedná cílevědomě a se znalostí věci. Aby takto mohl jednat, musí mít především schopnost poznávat zákonitosti a soudobé i perspektivní problémy praxe a umět nalézat jejich správná řešení. To na něho klade mimo řádné nároky. Ne každý však má tyto schopnosti, a proto také ne každý se může seberealizovat Jako řídící pracovník. Vedle poznávací schopnosti řídícího pra covníka působí na jeho aktivitu také motivace. Na ní do značné míry závisí, zda konkrétní pracovník bude aktivní v mezích svých možností. Aby tomu tak bylo, je, třeba prostřednictvím soustavy ekonomických a morálních podnětů využít i jeho zá-j-mu, který ho osobně motivuje. To znamená vytvořit pro jeho činnost stimulační předpo klady, a to takové, aby ho vedly k optimální aktivitě a tím i ke společensky po třebné činnosti. Život a potřeby socialistické společnosti jsou mnohotvárné a nelze je ponechat jen nahodilému a živelnému vývoji; nelze je však ani v detailních vztazích postihnout a ovlivňovat z centra. Proto musí existovat účelná dělba v řídící činnosti mezi jednotlivými stupni řídícího organismu společnosti. Každý stupeň má však mít tu míru pravomoci, kterou může uplatnit ve svých konkrétních podmínkách. Tuhý centralismu-; týdeník pro ideologii a politiku • ročník 4 července 1972 • Kčs i,50 v r r 9 ŘIDIČI PRACOVNICI A R0ZV0I INICIATIVY J e naším cílem, aby se naše společnost rozvíjela harmonicky. To znamená, aby nebyly jedny oblasti chudé a jiné bohaté, aby venkov se postupně vyrovnával městu, abychom všude vyráběli co nejlevněji a přitom kvalitně, a aby naše výrobky byly na špičkové technické úrovni; aby závody byly tam, kde jsou pro ně nejlepší podmínky — ať jíž pokud se týká zdrojů surovin, energie, kooperačních vztahů nebo zdrojů pracovních sil atp. K tomu, abychom všude lépe pracovali a žili, kromě jiného potřebujeme, aby naše celospolečenské záměry, které zítra přinesou prospěch nám všem, nebyly tu i onde torpédovány netrpělivostí, sobectvím a nedočkavostí v místech, úsecích či oblastech. Prostě, aby krátkozraká politika typu »košile je bližší než kabát« nevytvářela v naší společnosti nové možné zdroje napětí a disproporcí. Je pochopitelné, že bychom všude nejraději měli novou školu s nejmodernějším zařízením, dokonale vybavené zdravotnictví, moderně vybudované služby, přesně fungující a kulturní dopravu, dobře zásobenou a na úrovni vybudovanou obchodní síť, moderní kulturní a sportovní zařízení; že v každém závodě a zemědělském družstvu bychom chtěli mít nejmodernější stroje, výborné pracovní prostředí; že každé vědecké pracoviště, každá instituce usilují o co nejdokonalejší prostředky pro svojí práci. HAŠ dl- PROSPECH MÍS VŠECH FRANTIŠEK KUDRNA /Pokračování na str. 2./ /Pokračování na str. 3./