Tribuna, leden-červen 1973 (V/1-26)
1973-01-03 / No. 1
Proletáři všech zemí, spojte se! PROČ SE VRÁTIL IUAN PERÚN? Bývalý argentinský president Juan Perón je od 17. listopadu v Argentině. Již Jeho první politické kroky nenechávají nikoho na pochybách, s jakým skutečným posláním přišel. Když ponecháme stranou některé nevýznamné „třenice" s nynějším presidentem generálem Lanussem, je zřejmé, Že Perón přijel do Argentiny především proto, aby svou osobní přítomností podpořil snahy argentinských pravicových sil po sjednocení, které má být základním předpokladem tzv. „velké národní dohody Tato „dohoda“ má zajistit, aby t po volbách připravených na březen 1971, pokračoval v podstatě nynější režim zahalený pouze do nového civilně vojenVského hávu. ůdčím trojúhelníkem této „národní dohody“ je president generál Lanusse, Juan Perón a šéf strany Radikální občanský sivaz (UCR) Ricardo Balbín. S účastí členských mas se samozřejmě v této politice absolutně nepočítá. Velm> důležitou rolí při vytváření jednoty pravicových sil sehrál především sedmasedmdesátiletý bývalý president Perón, který sl stále udržuje postavení bezkonkurenčního šéfa justlciallstického (perónlstického) hnutí. Tolik se zasloužil o „národní dohodu“, že řada pra vicových politiků překonala svůj dřívější Pokračování na str. 16/ týdeník pro ideologii ci politiku i rttavuu «mwm* Ursíny odstúpil ři<** tytu»■■««•> '»*»• • «m m*** * ***.*,*< ! *dU ěéAmtou »»mb li+vbfxk « *U Odborári žiadajú demisiu Sboru povereníkov jdi mmiI fdmtf ratfcrfa* m Wn»4i twtícU * «»ofctí <**» (r>W»— vMtamtB* w|mit»w»t »wái pr*4 r+mmi •AXU* r***. lá Sámw*4 Mé» pmmitm yfaé «ec ** ywiwrtu ijnátrftit tmmatá PkvH vétí trucujúcich tumoixto v ľudovej demokracii vUdnuf Další část seriálu čtěte na str. 20 V předvečer února 1948 3. ledna 1973 cena Kčs 1,50 ročník 5 Když se před měsícem sešel ústřední výbor naší strany, aby ve světle usneseni XIV. sjezdu zkontroloval, jak strana od shora až dolů plní odpovědné úkoly v hospodářské výstavbě, mohl podat uspokojivou bilanci. Pamatujeme se, jakým obdnhlm vážných nedostatků a potíží procházela cená naše země v důsledku působení nepřátelských a pravicových sil v ještě ne tak vzdálené době. A přitom největší problémy nepůsobily ani tak ty obtíže a nedostatky samy o sobě. jako spíše onen tíživý stav nejistoty ve společnosti; nejistoty a obavy z dalšího vývoje naší ekonomiky i z nedobré vnitropolitické a mezinárodni situace naší vlasti. Zásadní obrat v tom všem přinesl teprve nástup nové ho vedení strany v čele se soudruhem G. Husákem v dubnu 1969, výrazná očista strany od pravicových oportunistu a také od pasivních členů, kteří nedávali záruky plné práce ve straně. Obrat, který tehdy započal, byl potom dovršen XIV. sjezdem, který vytyčil zcela konkrétní úkoly pro další pětileté období a celé straně dal jasný, nedvojsmyslný program dalšího pozitivního postupu socialistické vý stavby. Dnes, dva a půl roku od sjezdu, po úspěšném splnění úkolů prvních dvou let nové pětiletky, charakterizují naši dnešní situaci nejen nepopiratelné úspěchy, jichž jsme za poměrně krátkou dobu dosáhli, ale především obnovení jistoty na všech úsecích, obnova stability našeho života — stability ekonomické, politické i sociální, stejně tak, jako stability mezinárodně politického postavení naší socialistické vlasti. Dobrá bilance, se kterou vstupujeme do nového roku, je nejenom příslibem úspěchů nových, ale je rovněž velkým závazkem. Vždyť jdeme do roku významného jubilea naší vlasti. Stojíme na prahu roku 25. výročí vítězného Dnora. A tento rok je také třetím rokem naší páté pětiletky, který v mnohém ohledu bude jejím rokem rozhodujícím. • (Pokračování na str. 2j ODBORY o socialistickú SOOTĚŽ Rozhovor s tajemníkem ÜRO soudruhem ing. Ladislavem Jašikem Soudruhu tajemníku, v poslední dubě se odbury mnohukrát při různých příležito stech zabývaly socialistickou soutěží. Proč? Protože nám jde o rozvoj socialistické ekonomiky a další růst životní úrovně. A socialistické soutěžení je hybnou silou roz voje nové společnosti, nebof je výrazem uvědomělé iniciativy a nové dobrovolné pracovní disciplíny. Není však v soutěžení příliš mnoho formálnosti, které je znehodnocuje? Mám na mysli i to, co říkal soudruh Hoffmann na VIII. všeodborovém sjezdu, že totiž právě formálnost zmenšuje možnosti tvořivého úsilf, učí pokrytectví a u poctivých dělníků vyvolává pochybnosti a nechuf. Právě proto se musíme poučovat z chyb a nedostatků soutěže a neopakovat je ani v současnosti, ani v budoucnosti. Co máš na mysli? Především to, že socialistické soutěžení je třeba rozvíjet ne jako akci či kampaň, ne jako honbu za vysokým počtem závazků brigád, ne jako příležitost, při které je možno se blýsknout v tisku, rozhlase či televizi, ale jako masový projev vrozené vlastnost! většiny lidí — soutěživosti pro jevující se v jejich soudružském úsilí po sebeuplatnění, v dosahování co nejefektiv nějších výsledků práce pro sebe, podnik a společnost. Dále to, že rozvoj socialistického soutěžení a pracovní iniciativy vůbec nelií možné ponechat na pospas živelnosti ani přikázat či zakázat, ale řídit na vědecké úrovní. Toto řízení vysvětlujeme v odborech jako cílevědomou činnost zaměřenou na vy tyčováni reálných mobilizujících cílů. na vytváření vhodných podmínek, na volbu kombinaci různých činitelů, aby se účelně a a harmonicky rozvíjely vrozené a nabyté pozitivní vlastností a schopnosti lidí, jejich aktivita a Iniciativa, umění a talent s cílem uspokojit rozumné potřeby jednotlivců, pod niku a společnosti. To jsou nemalé úkoly. Nikoli však všechny. Známá jsou- slova V I. Lenina, že ted, kdy je u moci socialistická vláda, je naším předním . úkolem organizovat socialistickou soutěž. V minulosti bylo nedostatkem, že tato slova se „adresovala" převážně odborůni. Zkušenosti však ukázaly, že samotné odbory7 je nemohou „uvést do života“, protože řízení a (Pokračování na str. 3J Foto K. BAYER Foto O. HORKA A f U rU-