Tribuna, leden-červen 1973 (V/1-26)

1973-01-31 / No. 5

BITVA STOLETÍ Pravda, snad jen přímí účastnící bitvy mohou ve své paměti oživit gigantickou fresku jedné z klíčových bitev druhé svě­tové války. Žádná sebedůkladnější rekon­strukce jejího průběhu by nám však nepo­skytla uspokojivou výpovědi o jejím význa­mu, neboř taková výpověcf nutně přesáhne časový a prostorový rámec bitvy samé. Vždyt hodina pravdy, jež tehdy udeřila, ne­dozněla okamžikem vítězství u Stalingradu a nezněla jen národům Sovětského svazu. Stalingrad se stal symbolem, který v dal­ších letech války povzbuzoval zotročené ná­Kil Jiří GOJDA Canny XX. století, mezník druhé světové války, největší bitva dějin — v těchto formulacích je vyjádřeno to nejpodstatnější o rozsahu a dosahu bitvy u Stalingradu. Pamětníkům druhé světové války a všem infor­movaným lidem se Stalingrad stal pojmem s naprosto jednoznačným obsahem. rody v boji s nejbarbarštější garniturou imperialismu. A později byl mementem téin nepřátelům pokroku a míru, kteří potřebo­vali ještě drahně poválečných lei, aby po­chopili, že „jediný způsob, jak vstoupit do Moskvy, je vstoupit do ní v míru“ (řečeno slovy amerického presideffta Nixona za jeho loňské návštěvy v Sovětském svazu). NEVDĚČNÝ OKOL FALŠOVATELCI Třebaže se buržoázni historiografie (re­spektive její reakční část) pokouší zfalšovat dějiny druhé světové vářky, zejména úlohu, kterou v ní sehrál Sovětský svaz, má před sebou v případě stalingradské bitvy nevděč ný úkol. Nemůže především vyvrátit fakta: bitva trvala přibližně půl roku (od července 1942 IPokračováni na sír. 15 j Foto B. NOVOTNÝ EFEKTIVNOST vědeckotechnické SPOLUPRÁCE (čtěte na straně 12) .-ms/'rír-1> 7f rjLtuff Proletáři všech zemí, spojte sel týdeník pro ideologii a politiku 5 31. ledna 1973 t í cena Kčs 1,50 0 ENERGIIBUDOUCNOSTI ■ Američané jsou prý před zeměmi RVHP ve výrobě elektřiny tak daleko, že si mohou dovolit energií plýtvat. Je to prav da? Američané jsou skutečně před námi ve výrobě elektřiny. V současné době uvádějí do provozu asi 30—35 tisíc megawatt ročně, zatímco země RVHP asi 15—17 tisíc mega watt. Nad tím se samozřejmě musíme za­myslet. Ale ptali jste se, zda v USA ener­gií plýtvají či nikoli. To je tak: odběr je třeba rozlišit na dva sektory: průmyslový a komunálně bytový, je nesporné, že Ameri­čané plýtvají v komunálně bytovém sektoru — reklamy, osvětlení apod. Kolik to dělá procent? Spotřeba komunálně bytového sektoru se pohybuje mezi 20—30 %. Na­opak v průmyslu v současné době spíše plýtváme elektřinou my. laný konkurenčním bojem, čili bitva o úsporu energie je v průmyslové výrobě velmi tvrdá; i v USA je třeba používat nej­modernějších technologií, které jsou ener­geticky co nejméně náročné. Naproti tomu my v mnohých případech ještě »jedeme« se starými výrobními jednotkami, s malými ka­pacitami, které mají relativně větší spotře­bu Američané mají velmi přísný režim vyvo- a , „ Ilás by tedy niě,0 dojjt k „DS(ryln<[ opatřením? Ano. Pokud jde o spotřebu průmyslové ■ jak lomu rozumět? t předsedo» Československé komis« pře atomovou energii ing. Jane« Neumannem energie, ]e nutné normovat, tvrdě limitoval atd. Na druhé straně ovšem naše komunál­ně bytová spotřeba je neúměrně nízká. ■ Jakým způsobem se bude rozvíjet? Před časem jsme sl mysleli, že stačí, aby každý svítil, měl žehličku, ledničku, televi­zor, mixér. Nepočítali jsme, že by komunál­ně bytová služba měla jit ještě dál. Dnes už sice prakticky každá rodina bude vyba­vena rozhlasem, televizorem, ledničkou, pračkou, ale musíme předpokládat, že i u nás nastane rozvoj klimatizace, úprava vzduchu. A to je také ostatně důvodem, proč v Americe mají energetickou špičku v létě. je ovšem zřejmé, že my touto cestou jít nemusíme. V našich klimatických pod­mínkách nepociťujeme totiž nutnost klima­tizace. V každém případě by však čisté a příjemné ovzduší měly mít veřejné budovy, úřady, restaurace. Stačí si připomenout, jak to vypadá na schůzi v zakouřené, nevětrané místnosti atd. ■ A co vytápění elektrickou energii? 1 to nesporně poroste. Ve Spojených slá­­tech je dnes asi 5 miliónů rodin, které jsou tzv. »elektrifikovány«, tzn. že elektřinou dokonce i topí. Mám na mysli akumulační' kamna a »dotápění« různými infrazářiči apod, Z celospolečenského hlediska se zdá, (Pokračování na sir. 3/ |AK DÁL V SSM? (čtěte na str. 5) Foto K. BAYER P řipravujeme se k oslavám 25. výročí Onora. My, kteří jsme tehdy spo­lurozhodovali o tom, kdo v naší zemi bude nadále vládnout, s hrdostí se vracíme k bouřlivým létům té doby. A ještě s větší hrdostí si vy­bavujeme oněch pět únorových dnů, jejíchž výsledek rozbil plány reakce jako domek z karet. Triumfovali jsme my, pracující měst a venkova, pro­tože v rozhodujících chvílích šli s komunistickou stranou svorně dělník spolu s rolníkem. Rozhodná porážka reakce a rozbití kontrarevolučního puče nám uvolnily cestu k rychlejšímu po­stupu — k socialismu. Začali jsme v pevné jed­notě budovat základy so­cialismu. A proto se ten­krát tolik rozštěkaly cen­trály zahraničních přá­tel naší reakce u vědomí, co domácí 1 zahraniční mocipáni ztratili. Dštily oheň a siru na nás komu nisty, na dělníky a rol­níky, ale také na tu vel­kou část inteligence, kte rá se rozhodla jít s lidem. V popředí jejich útoků byl především Gottwald. Vždyt soudruh ho tak dávno znali a věděli, že .»má pod čepici«. Co však bylo našim nepřátelům největším trnem v oku, bylo naše roz­hodnutí jít nadále v pevném spojenectví a přátelství se Sovětským svazem. Vždyt si tolik slibovali od toho, že se u nás mohlo po osvobození tak dlouho pofouchle štvát proti našim spojencům a osvoboditelům. A přesto, že jim sklaplo, nevzdali se naděje získat ztracené zpět, do lůna kapita­lismu. Už tenkrát se připravovali na dlouhodobou práci, jak nás znovu za­členit k Západu. Dobře věděli, že těch pár utečenců, kteří se před hněvem lidu uchýlili pod jejich ochranu, zanechalo v naší zemi určitou zálohu, s níž mohou počítat. Ostřížím zrakem sledovali naše úspěchy, ale také na­še chyby, aby jich mohli proti nám zneužít. A příležitost se jim naskytla v nedávném krizovém období. Znovu se na­šly síly, které se pokusily o kontrarevoiuční zvrat. A opětovně se vyjevilo. (Pokračování na str. 2) |e štěstím I v takové zemi Anna Svárovská »Pěkná krajina, chtěl bych Dohody o Kresba BEES podepsony A CO DAL? čtěte na straně 16 tu zůstat. Vietnamu r

Next