Tribuna, leden-červen 1973 (V/1-26)
1973-01-31 / No. 5
BITVA STOLETÍ Pravda, snad jen přímí účastnící bitvy mohou ve své paměti oživit gigantickou fresku jedné z klíčových bitev druhé světové války. Žádná sebedůkladnější rekonstrukce jejího průběhu by nám však neposkytla uspokojivou výpovědi o jejím významu, neboř taková výpověcf nutně přesáhne časový a prostorový rámec bitvy samé. Vždyt hodina pravdy, jež tehdy udeřila, nedozněla okamžikem vítězství u Stalingradu a nezněla jen národům Sovětského svazu. Stalingrad se stal symbolem, který v dalších letech války povzbuzoval zotročené náKil Jiří GOJDA Canny XX. století, mezník druhé světové války, největší bitva dějin — v těchto formulacích je vyjádřeno to nejpodstatnější o rozsahu a dosahu bitvy u Stalingradu. Pamětníkům druhé světové války a všem informovaným lidem se Stalingrad stal pojmem s naprosto jednoznačným obsahem. rody v boji s nejbarbarštější garniturou imperialismu. A později byl mementem téin nepřátelům pokroku a míru, kteří potřebovali ještě drahně poválečných lei, aby pochopili, že „jediný způsob, jak vstoupit do Moskvy, je vstoupit do ní v míru“ (řečeno slovy amerického presideffta Nixona za jeho loňské návštěvy v Sovětském svazu). NEVDĚČNÝ OKOL FALŠOVATELCI Třebaže se buržoázni historiografie (respektive její reakční část) pokouší zfalšovat dějiny druhé světové vářky, zejména úlohu, kterou v ní sehrál Sovětský svaz, má před sebou v případě stalingradské bitvy nevděč ný úkol. Nemůže především vyvrátit fakta: bitva trvala přibližně půl roku (od července 1942 IPokračováni na sír. 15 j Foto B. NOVOTNÝ EFEKTIVNOST vědeckotechnické SPOLUPRÁCE (čtěte na straně 12) .-ms/'rír-1> 7f rjLtuff Proletáři všech zemí, spojte sel týdeník pro ideologii a politiku 5 31. ledna 1973 t í cena Kčs 1,50 0 ENERGIIBUDOUCNOSTI ■ Američané jsou prý před zeměmi RVHP ve výrobě elektřiny tak daleko, že si mohou dovolit energií plýtvat. Je to prav da? Američané jsou skutečně před námi ve výrobě elektřiny. V současné době uvádějí do provozu asi 30—35 tisíc megawatt ročně, zatímco země RVHP asi 15—17 tisíc mega watt. Nad tím se samozřejmě musíme zamyslet. Ale ptali jste se, zda v USA energií plýtvají či nikoli. To je tak: odběr je třeba rozlišit na dva sektory: průmyslový a komunálně bytový, je nesporné, že Američané plýtvají v komunálně bytovém sektoru — reklamy, osvětlení apod. Kolik to dělá procent? Spotřeba komunálně bytového sektoru se pohybuje mezi 20—30 %. Naopak v průmyslu v současné době spíše plýtváme elektřinou my. laný konkurenčním bojem, čili bitva o úsporu energie je v průmyslové výrobě velmi tvrdá; i v USA je třeba používat nejmodernějších technologií, které jsou energeticky co nejméně náročné. Naproti tomu my v mnohých případech ještě »jedeme« se starými výrobními jednotkami, s malými kapacitami, které mají relativně větší spotřebu Američané mají velmi přísný režim vyvo- a , „ Ilás by tedy niě,0 dojjt k „DS(ryln<[ opatřením? Ano. Pokud jde o spotřebu průmyslové ■ jak lomu rozumět? t předsedo» Československé komis« pře atomovou energii ing. Jane« Neumannem energie, ]e nutné normovat, tvrdě limitoval atd. Na druhé straně ovšem naše komunálně bytová spotřeba je neúměrně nízká. ■ Jakým způsobem se bude rozvíjet? Před časem jsme sl mysleli, že stačí, aby každý svítil, měl žehličku, ledničku, televizor, mixér. Nepočítali jsme, že by komunálně bytová služba měla jit ještě dál. Dnes už sice prakticky každá rodina bude vybavena rozhlasem, televizorem, ledničkou, pračkou, ale musíme předpokládat, že i u nás nastane rozvoj klimatizace, úprava vzduchu. A to je také ostatně důvodem, proč v Americe mají energetickou špičku v létě. je ovšem zřejmé, že my touto cestou jít nemusíme. V našich klimatických podmínkách nepociťujeme totiž nutnost klimatizace. V každém případě by však čisté a příjemné ovzduší měly mít veřejné budovy, úřady, restaurace. Stačí si připomenout, jak to vypadá na schůzi v zakouřené, nevětrané místnosti atd. ■ A co vytápění elektrickou energii? 1 to nesporně poroste. Ve Spojených slátech je dnes asi 5 miliónů rodin, které jsou tzv. »elektrifikovány«, tzn. že elektřinou dokonce i topí. Mám na mysli akumulační' kamna a »dotápění« různými infrazářiči apod, Z celospolečenského hlediska se zdá, (Pokračování na sir. 3/ |AK DÁL V SSM? (čtěte na str. 5) Foto K. BAYER P řipravujeme se k oslavám 25. výročí Onora. My, kteří jsme tehdy spolurozhodovali o tom, kdo v naší zemi bude nadále vládnout, s hrdostí se vracíme k bouřlivým létům té doby. A ještě s větší hrdostí si vybavujeme oněch pět únorových dnů, jejíchž výsledek rozbil plány reakce jako domek z karet. Triumfovali jsme my, pracující měst a venkova, protože v rozhodujících chvílích šli s komunistickou stranou svorně dělník spolu s rolníkem. Rozhodná porážka reakce a rozbití kontrarevolučního puče nám uvolnily cestu k rychlejšímu postupu — k socialismu. Začali jsme v pevné jednotě budovat základy socialismu. A proto se tenkrát tolik rozštěkaly centrály zahraničních přátel naší reakce u vědomí, co domácí 1 zahraniční mocipáni ztratili. Dštily oheň a siru na nás komu nisty, na dělníky a rolníky, ale také na tu velkou část inteligence, kte rá se rozhodla jít s lidem. V popředí jejich útoků byl především Gottwald. Vždyt soudruh ho tak dávno znali a věděli, že .»má pod čepici«. Co však bylo našim nepřátelům největším trnem v oku, bylo naše rozhodnutí jít nadále v pevném spojenectví a přátelství se Sovětským svazem. Vždyt si tolik slibovali od toho, že se u nás mohlo po osvobození tak dlouho pofouchle štvát proti našim spojencům a osvoboditelům. A přesto, že jim sklaplo, nevzdali se naděje získat ztracené zpět, do lůna kapitalismu. Už tenkrát se připravovali na dlouhodobou práci, jak nás znovu začlenit k Západu. Dobře věděli, že těch pár utečenců, kteří se před hněvem lidu uchýlili pod jejich ochranu, zanechalo v naší zemi určitou zálohu, s níž mohou počítat. Ostřížím zrakem sledovali naše úspěchy, ale také naše chyby, aby jich mohli proti nám zneužít. A příležitost se jim naskytla v nedávném krizovém období. Znovu se našly síly, které se pokusily o kontrarevoiuční zvrat. A opětovně se vyjevilo. (Pokračování na str. 2) |e štěstím I v takové zemi Anna Svárovská »Pěkná krajina, chtěl bych Dohody o Kresba BEES podepsony A CO DAL? čtěte na straně 16 tu zůstat. Vietnamu r