Tribuna, červenec-prosinec 1978 (X/27-52)

1978-07-05 / No. 27

týdeník pro ideologii a politiku / 5. července 1978 / cena Kčs 1,50 Pohled na vlnící se lány obilí napovídá, že čas žní je takří­kajíc přede dveřmi. Ve většině případů můžeme od západní k východní hranici naší republiky vidět bohaté lány pšeni­ce ěi ječmene. Dobrou úrodu slibují i ostatní obiloviny a plo­diny. Plody podzimní i jarní práce družstevníků a pracovní­ků státních statků přinášejí ovoce. Zkušenosti loňského roku však ukazují, že konečný účet žní bude nemálo záviset na samotné sklizni. Proto stranické orgány tolik zdůrazňují dů­kladnou přípravu. Zemědělci naší republiky mají v plánu sklidit v letošním roce 10,8 miliónů tun zrnin, což je o pět procent více než loni. jde o velmi důležitý a náročný úkol. Kdybychom si však nekladli náročné úkoly, nemohli bychom počítat s dalším rozvojem naší společnosti. 11. zasedání CV KSČ, jež projednávalo plnění úkolů XV. sjezdu KSČ, znovu zdůraznilo rozhodující význam výroby zrnin. Růst vyprodukovaného množství, ale i druhové sklad­by a kvality zrna je základní podmínkou, jak uspokojit poža­davky našeho trhu na hlavní druhy potravin včetně živo­čišných produktů. V neposlední řadě dobrá a kvalitní skli­zeň pozitivně ovlivní snížením požadavků na dovoz krmiv a růstem tradičního vývozu ječmene a sladu náš zahraniční obchod. jsme technicky schopni sklidit potřebných téměř jedenáct miliónů tun zrnin včas? jsme. Vždyť jedenadvacet tisíc kom­bajnů spolu s další technikou je již dostatečná síla. Záleží Už zrají klasy Karel Hrouzek však na jejich využití. Sebedokonalejší stroj zůstane chlad­ným kusem železa, když mu nedají lidé život. Proto se v le­tošních žních musí stát zásadou, že od začátku do konce nebude ani jeden kombajn zbytečně stát. Zejména v rámci okresů je nutné připravit a hlavně pak v průběhu žňových prací využít skupinové nasazení techniky. Nemůžeme si do­volit, aby stroje v některých podnicích stály a čekaly na dozrání obilí, zatímco v sousedních družstvech a statcích, kde se sklizeň již rozběhla, by jejich kapacita byla využita. Zabezpečit operativní přesuny, třeba jen na jeden dva dny, se musí stát jedním z důležitých úkolů okresních zemědělských správ a rad kooperačních obvodů. Sklizeň zrnin, ale i ostatních plodin je celospolečenský úkol, a tak k němu také musí řídící pracovníci ve všech zemědělských podnicích přistupovat. Podniková hlediska mu­sí jít stranou. Zkušenosti ze začátku sklizně pícnin i z loň­ských žní a zejména podzimních prací, ukazují, že úzce »pod­nikových« přístupů je ještě dost. Nejde však jen o rychlou sklizeň, ale i o její kvalitu, o ja­kost sklizeného zrna, o žně s minimálními ztrátami. Zejmé­na to platí o obilí pro mlýnské zpracování a pekárenské účely, jakož i pro výrobu sladu. Jde přibližně o třetinu z cel­kové produkce. V zemědělských podnicích by pro tento účel měly být předem vybírány ty nejlepší porosty a zajištěna jejich přednostní sklizeň, nákup a zejména oddělené skla­dování v nejvhodnějších podmínkách. Druhá část »kvality« znamená sklizeň s minimálními ztrá­tami. Ať jde o ztráty způsobené nekvalitní prací či neseří­­zením sklizňového stroje nebo vznikající zbytečně při odvo­zu vymláceného zrna. V neposlední řadě pak také o ty, jež vznikají nerozhodností řídících pracovníků, váháním, promeš­káním několika hodin, dnů... Právě tyto nevyužité chvíle na začátku sklizně většinou chybějí ve žňové špičce. Zkuše­nosti z letošní senoseče ukazují, že ti zemědělci, kteří včas se sklizní začali, jsou podstatně dál než ti, kteří propásli první slunné dny. Zně, jak každý ví, nejsou jen zrno, ale také sláma a násled­né práce. Zejména sklizeň slámy nám dělala v minulosti vždy dost starostí. Nejen pro velký objem, ale také proto, že byla brána jako druhotná záležitost. Jenomže, jak opět dokazují minulá léta, sláma není jen přítěž. Stala se nedílnou sou­částí krmiv a po použití ve stájích jako podestýlka, význam­ným zdrojem organického hnoje, který pole nutně potřebují. Jde o to, aby sláma byla z polí co nejrychleji sklizena a řád­ně uskladněna. Na tom, jak se nám to podaří, závisí i prů­běh následných prací — podmítky a setí strniskových smě­­sek. Není rozhodující, zda budou využity k posílení krmivo­vé základny či zaorány na zelené hnojení. Nezbytnost sklidit vše, co se ywodilo, rychle a beze ztrát, a tím udělat další krok v řešéhí soběstačnosti obilím doka­zuje, že žně jsou celospolečenskou záležitostí. Tak se k nim musKpostavit i ostatní odvětví národního hospo­dářství. Třeba tím, že vypomohou zemědělcům nákladními automobily, brigádami na sklizeň slámy, tím, že připraví a na­bídnou skladovací prostory pro dočasné uskladnění zrnin. Pomoci by měly i společenské organizace. Z minulosti je zná­mo dost příkladů, že zájem mezi jejich členy o brigádu v ze­mědělství je. Na druhé straně se však řídící pracovníci druž­stev a statků musí ucházet včas o pomoc a vytvořit ve své organizaci takové podmínky, aby byly skutečně účinné. I na letošních žních záleží, jak brzo dosáhneme plné so­běstačnosti v základních potravinách. Proto musí být komu­nisté v čele. Nejde jen o projednání přípravy žní ve stranic­kých organizacích, ale o uložení konkrétních úkolů každému komunistovi, od kombajnérů až po řídící pracovníky. Vždyť úkolem členů a kandidátů strany je nejen s vysokou odpověd­ností plnit své pracovní povinnosti, ale příkladem a půso­bením ovlivňovat ostatní pracující ke zdárnému zvládnutí společného úkolu. A tím budou zanedlouho žně. Hana Hornová ľrohlubujíeí se všeobecná hei­ze kapitalismu se kromě jiného projevuje i tím. ze imperialistic­ké kruhp jsou nuceni/ koordino­vat svou protisocialistickou poli­tiku. Neustále také hledají nové a rafinovaně jsi formu « taktiku pro »zadržování« komunismu, proti šířícímu se vlivu a působe­ní světové socialistické soustavu v mezinárodním dění. Vjjsled­­kem jednoho takového pokusu o koordinovanou a novou takti­ku v boji proti socialismu bulo »postupné prosazování« neboliL yyinfiltrace demokratického so­cialismu« do ČSSK v roce 10(iS. Nebezpečí fašismu (str. 3) • Zázrak pod Oravskou Magurou (str.4) • Nad poza­dím vlny terorismu (str. 10) B Růst moci a síly monopolů (str. 14) © Studený vítr od Atlantiku (str. 14) V Československu byla zkoušena pružnější forma kontrarevoluce než v NDR a v Madarsku v 50. letech. Restaurace kapitalismu měla probíhat »pokojně« a »postupně«. Obsahem »no­vé« taktiky antikomunismu bylo ideově politické ovlivňování veřejného mínění, vnitrní rozklad strany, ekonomických a politických základů socialismu. Strategie »budování mostů« Duchovním otcem této nové protiso­cialistické koncepce se stal Zbigniew Brzezinski, tehdejší ředitel Ústavu pro otázky komunismu při Kolumbijské uni­verzitě a poradce prezidenta Johnsona v zahraničních otázkách. Brzezinského strategii »budování mostů« vyhlásil Johnson brzy po nástupu prezidentského úřadu v roce 1964. Zdůrazňování vojen­ského aspektu v zahraniční politice USA, militarizace, význam NATO a jiné prvky »studené války«, nebylo sice oslabeno, zároveň však — jak uvedl Johnson — měly být do východní Evro­py »budovány mosty, po kterých by (Pokračování na straně ÍL) --------»

Next