Tribuna, červenec-prosinec 1983 (XV/27-52)

1983-07-06 / No. 27

/vence 1983 / cena Kčs 1,50 i.ek j.Díreby vykat si e, jak uka­­ťřekračování i. ením spntieby Potřebné je “i a nápaditosti i další doka­­•statkô toho­­■ných krmív ta tun masa ,'zervy, které prahu žní nelze zapomínat na všechny možné ■nahnu přinést další růst zemědělské produkce^ • uk zatím potřebám zemědělství »přeje«, ale to ne­­že by se tím měla oslabit pozornost věnovaná zís­­išícli zásob. .é jeden příklad z jihu Cech. První sklizen objemných iv zde předčila očekávané množství. Mnohé zemědělské niky z ní získaly více sena a senáže než za celý loňský k. A vzhledem k tomu, že sklizeň i z těžko přístupných ploch ve vyšších polohách s pomocí brigádníků ještě pokra­čuje, vytváří sě dobrý základ pro plynulé a vyrovnané krmení zejména skotu, jež se dozajista promítne v dalším růstu pro­dukce živočišných výrobků. Příkladů aktivního přístupu při řešení rozvoje zemědělské produkce v nových podmínkách je samozřejmě víc. Konkrétně třeba nedostatek sklízeči techniky pro svažité pozemky. Me­­chanizátoři z JZD Pokrok v Bílé na Liberecku patří k těm, kteří nečekali v tomto případě se založenýma rukama. Do­slova »na koleně« vyrobili z dílů různých typů strojů sekačku, jež sklízí píci na svažitých pozemcích. Letos se ještě musí spokojit s ručním obracením a shrnováním píce za pomoci brigádníků z patronátních závodů, ale příští rok již doplní sekačku dalším nářadím, aby i stráně mohli sklízet komplexní mechanizací. Tato řešení spolurozhodují o množství a kvalitě zásob na zimní období. Nejsou však všude. Vždyť například ve Středo­českém kraji čekalo minulý týden na posečení několik tisíc hektarů drobných luk nevhodných pro mechanizaci. A po­dobné plochy se jistě najdou po celé republice. Pokud se \ příštích dnech na ně »zapomene«, budeme ochuzeni všichni. Připomínat význam žní se může zdát zbytečné. Ale není tomu tak, vždyť na jejich průběhu záleží, zda dokážeme posílit pro další rozvoj celého národního hospodářství tak důležitou soběstačnost v potravinách mírného pásma. Konečná bilance zemědělství dokázala a dokáže vždy — ať už pozitivně či negativně — ovlivnit účet společnosti. Kvalitní práce na pod­zim, strukturální změna v osevní ploše ve prospěch výnosově jistějších ozimých pšenic, podpořená až dosud poměrně přízni­vým počasím, vytvořila základ, jehož zúročení by mělo přinést dobré výsledky. Z jedenácti miliónů tun zrnin, jež se mají letos na polích v ČSSR sklidit, je již první část na sýpkách. Zně začínají prakticky na celém území. A zatím jsou odhady odborníků příznivé. Stejně jako při sklizni pícnin i při žních platí, že jakékoliv zaváhání (ale na druhé straně i zbrklost) se nevyplácí. Je si toho věduma drtivá většina řídících pracovníků jednotných zemědělských družstev i státních statků. Přesto však stále existují možnosti dalšího posílení krmivové základny, které nejsou všude dostatečně využívány. Patří mezi ně i úprava kombajnu, s níž přišli mechanizátuři z JZD Miličín na Bene­­šovsku. Nákladem tří tisíc korun (dosáhli toho, že plevy nefsou vyfukovány na strniště, ale na slámu. Značná část se jich tak spolu se slámou dostane do krmiv. což není zanedbatelné ani pro výživu, ale ani pro odplevelování polí. Je to zdánlivá maličkost, ale právě i takovéto drobné změny jsou výrazem aktivního přístupu k zabezpečování potřeb dalšího rozvoje zemědělské výroby. Vstup do letošních žní, jejichž výsledek rozhodne o tom, zda se nám podaří zajistit dostatečné množství zrnin, je opti­mistický. V jejich průběhu se za iniciativní pomoci všech slo­žek Národní fronty a patronátních průmyslových podniků rozhodne, zda nešlo o předčasnou radost. Pro úspěšnou bi­lanci by měl podle svých možností pomoci každý. INOVACE není jen technická změna Stále více se hovoří a píše o problémech spojených s inovacemi, zvláště ve výtobě. Na první pohled je vše jasné: stará, dosa­vadní výroba je propracovaná a »jistá, běží bez potíží«, na likvidaci mimořádných udá­lostí jsou připraveny návody. Naproti tomu nová věc vyžaduje od lidí více; obtíže a sta­rosti znamenají koneckonců i riziko, zda se vložená práce a úsilí vůbec zhodnotí. Prověřovat budete vy (str. 4) 0 Kobka bez dveří a oken (str. 8) 0 Jsme pro no­vou vlnu (str. 10-11) # ideály lidožroutů (str. 12) 0 Banka a efektivnost národ­ního hospodářství (str. 16) Za těmito obecnými úvahami se však skrývá řada stránek inovačního procesu, které zůstávají z velké části nebo úplně nepochopeny. ZÁKLADNÍ ZMENY Tak například vývojové pracoviště při­praví v rámci své rutinní vývojové prá­ce nový ukazatel na palubní desce auto­mobilu, který s.e od původního liší pa­rametry. nikoliv však tvarem a velikostí. Pracovník nemusí při nlontáži změnit ani jeden ze svých naučených pohybů. Tako­vé inovace — říkejme jim inovace první­ho stupně — mohou probíhat průběžně. Nedotýkají se příliš člověka ani sociál­ních systémů pracoviště a nejsou proto obsahem tohoto článku. Inovací druhého stupně rozumíme změny představované většinou zavede­ním nového stroje — moderního jeřábu, razícího štítu, rypadla a podobně. Z hle­diska výkonného pracoviště je to hotová, »zvenčí dodaná« změna, která není uži­vateli dlouhodobě připravována a větši­nou nevyžaduje změny sociálního systé­mu. Značně se však dotýká budoucí ob­sluhy. týká se člověka, přestože spíše jako jednotlivce než jako článku širší a IPokračování na str. 17 ) ňío h os Foto M. HOÍUNEK

Next