Týdeník Aktualit, leden-červen 1976 (IX/1-27)

1975-12-29 / No. 1

Proletáři všech zemí. spojte sei V ď ' í Vydává Tisková agentura Novosti 29. PROSINCE 1975—4. LEDNA 1976 • ROCNlK IX (ČÍSLO 377) • CENA 1 Kčs Souěusný svetovú vývoj u vý­sledky uplynulého roku znovu názorně potvrdily pravdu, že soeialistieký svět se nyní stal silon, která ve všeelt směreeh odsunula kapitalismus jako systém do pozadí a žhavila ho vláduoneih o postavení na naši planetě i možnosti diktovat ná­rodům svou vůli. ttez Sovětské­ho svazu a eelého sociulistie­­kého spoleěenství dnes nelze řešit ani jediný světový pro­blém. Země soeialismu se staly viideí průmyslovou oblastí svě­ta. na světové prolinkéi se po­­dílejí dvěma pětinami průmys­lové výrohy a patři mezi hlav­ní eentra světové vědy. kultury a uměni. jezdy bratrských komunistických stran, které se sejdou v letošním roce, zhodnotí výsledky prv nich pěti let uskutečňování Komplexního pro gramu i když od schválení programu v čer­venci 1971 uplynula poměrně krátká doba, přesto svědčí o jeho účinnosti. Socialistické země sjednocu jí své úsilí při plnění nejdůležiiějších národohospo dářských úkolů, v rozpracování moderních technolo gickýcb procesů, v hledání nejracionálnějších a vzá jemně výhodných cest- k řešení takových základních a palčivých problémů jako palivového, energetické ho a dalších. Zkušenosti z rozvoje zemí socialistického spule čenství a prvni výsledky uskutečňování programu ekonomické integrace potvrzují vysokou efektivnost společných akcí bratrských zemí a velkou sílu ko lektivně nalezených řešení. Avšak co je zvlášf důležité — dějiny kladou na socialistické země velkou odpovědnost za zachování míru, na němž jsou zainteresovány všechny národy naší planety. Státy nového společenského zřízení há­jí zájmy míru především svou sociální podstatou. So­cialismus nepotřebuje války, pro uskutečňování plá­nů socialistické a komunistické výstavby, pro vše­stranné uspokojování rostoucích potřeb lidí potřebu­je mír. Politika aktivní obrany míru a upevňování mezi­národni bezpečnosti, kterou se řídl Sovětský svaz a ostatní bratrské socialistické země, dokázala svou působivost a nalézá stále větší pochopení 1 podporu u národů celého světa. Realizace mírového programu si vyžádala aktivitu pří koordinaci snah zemí socialistického společenství. Nikdy ještě nebyly styky a konzultace, konference a setkáni — které pořádají socialistické země pro řešení praktických a zásadních problémů zahraniční politiky — tak intenzívní jako po XXIV. sjezdu KSSS. Mnohostranné schůzky, představitelů socialistických zemí na Krymu, na sjezdech bratrských stran, dvou­stranné rozhovpry a vzájemná setkání jim dovolují vypracovat společný postup při řešení nejdůležitěj­ších problémů zahraniční politiky socialistických ze­mí. Pro koordinaci zahraničně politických akcí měla velký význam zasedání Politického poradního výbo­ru členských států Varšavské smlouvy. Rozvíjely se také další formy koordinace zahraničně politické činnosti socialistických států Ostřední výbor KSSS se systematicky a neúnavné zabývá problémy zahraniční politiky Sovětského sva­zu. Těmto otázkám se věnovala speciálně plenární zasedání OV KSSS v dubnu 1973 a v dubnu 1975; me zinárodní situaci hodnotila také další plenární zase­dání ústředního výboru KSSS. Velká pozornost poli tického byra a generálního tajemníka OV KSSS L. I. Brežněva věnovaná otázkám mezinárodní situace, vy­trvalá a energická činnost v tomto směru umožnily dosáhnout značných úspěchů v uvolňování napětí a v rozvíjení spolupráce, přispěly k dalšímu upevnění pozic socialismu a autority socialistického společen ství, přispěly k semknutosti a posílení jednoty zemí socialismu Tato jednota se zakalila v boji za společné. cíle, v každodenní práci bratrských komunistických a děl nických stran, v boji proti silám, které se snaží pod kopat semknutost socialistických zemí. Bratrské stra ny přitom vycházejí z toho, že jednota spočívá na třídním, principiálním marxistlcko-leninském zákla­dě. Těm, kteří uvažují o »pluralitě socialismů«, o mí­rovém soužití ideologií, i těm, kteří se ve svém zuři­vém antisovětismu spojuji s imperialismem a snaží se narušit přátelství Sovětského svazu a östatnich so cialistlckých zemí, kteří rozšiřují mylná, pavědecká hesla, káží o dělení národů na chudé a bohaté, všem těm je třeba znovu připomenout moudrá Leninova slova, že dělnická věc potřebuje jednotu marxistů, a ne jednotu marxisti s nrotivníky a překrucovatelt marxismu. Jsme na prahu nových důležitých zasedání komu pistických a dělnických stran socialistických zemí Letos se bude konat XXV. sjezd KSSS a sjezdy KSC, BKS, SED a 1.ÍLRS, které určí cesty dalšího upevňo vání pozic socialismu, kroky k aktivizaci leninské zahraniční politiky. Všechny národy chtějí žít v míru, ale cesty k ně rau nejsou snadné. Na cestu od Postupimi do Helsink bylo třeba třiceti obtížných let, aby nakonec 35 států podepsalo dokument o bezpečnosti a spolu práci v Evropě a společně shrnulo politické výsled ky druhé světové války. Celou tuto dobu budovaly socialistické země základ míru a spolupráce, a to pomáhalo zapojovat stále širší lidové masy do boje za bezpečnost, proti válečnému nebezpečí. To, čeho bylo na této cestě dosaženo, opět potvrzuje, že jed nota socialist.,tkých zemí je zárukou úspěchu. S SOCIALISMUS vedoucí síla světového vývoje ___

Next