Zemědělské Noviny, březen 1968 (XXIV/52-78)

1968-03-01 / No. 52

Ročník XXIV - Číslo 52 Praha, pátek 1. března 1968 7"T Rumunská delegace opustila Budapest? Budapest (zvláštní zpravo­dajové ČTK) — Čtvrteční zase­dání budapešťské konzultativní schůzky se podle neoficiálních informací zabývalo především řešením včerejšího konfliktu mezi syrským delegátem Bag­­dášem a rumunskou delegací. (Píšeme o ném též ve zprávě našeho redaktora na 2. straně.) Chálid Bagdáš podrobil kritice některé aspekty rumunské poli­tiky. Někteří delegáti se snažili urovnat situaci návrhem, aby bylo do protokolu zaznamenáno, že konference nemůže nikoho odsuzovat a že tato věc je zá­ležitostí jen. stran, kterých se to týká. Toto řešení rumunská delegace odmítla s tím, že po­važuje celou záležitost za poru­šení demokratických principů a že odmítá dát si vnucovat vůli jiných stran. S prohlášením, že KS Rumunska je nadále pro jednotu, mír a socialismus, ru­­; munská delegace opustila zase­dání. Opiová aféra Washington (zpravodaj čtk) — Americké kontrolní or­gány v Saigonu zjistily pašerá­ky opia a zlata z Laosu do již­ního Vietnamu, ale nemohly případ veřejně odhalit, protože do aféry jsou zapleteny „vyso­ce postavené osobnosti“ saigon­ského režimu. Senátor Ernest Gruening, kte­rý byl o záležitosti důvěrně in­formován americkými poradci saigonské vlády, uveřejnil ve středu ve Washingtonu několik podrobností o případu, jehož dalšího vyšetřování se sám ujal. Vyplývá z nich, že (dosud ne­jmenovaní) vládní činitelé v Saigonu propašovali z laoského Viemtiannu 200 kilogramů opia a nejméně 114 kilogramů žlata. Oběti karnevalu Panama (č) — Celkem 25 životů si vyžádaly oslavy po­sledního karnevalu ve stredo­americké republice Panamě. Šestnáct osob zahynulo při dopravních nehodách, čtyři li­dé byli zavražděni, dva spácha­li sebevraždu, dva uhořeli při výbuchu ve skladišti Úvodní projev měl poslanec J.. Nepomuckýi který byl únorových dnech místopředse­v dou JSCZ. Připomněl, že na historickém vítězství před 20 lety se svou aktivní účastí po­dílela většina drobného a střed­ního rolnictva. Statisíce rolníků se rozhodně postavilo za země­dělský program KSČ. Delegace drobných a středních rolníků z celé republiky, bez ohledu na politickou příslušnost, navštěvo­valy i Národní shromáždění a dožadovaly se projednání tzv. Ďurišových zákonů, jak bylo stanoveno ve vládním progra­mu. ... Výsledkem této aktivity bylo rozhodnutí svolat ' celostátní sjezd rolnických komisí s cílem podpořit politiku strany a za­jistit socialistický vývoj v re­publice. Potom J. Nepomucký připo­mněl nedávný. VII. sjezd JZD a řekl, že družstevníci vítají ná­mět vedení strany, tlumočený na sjezdu A. Dubčekem k do­vršení demokratické organizace řízení zemědělství. Chápou to jako projev důvěry strany v družstevní rolníky. Po projevu J. Nepomuckého se ujal slova první tajemník ÚV KSČ A. Dubček. „Jsme rá­di,“ řekl, „že se můžeme se­tkat s vámi, kteří jste se v památných dnech Února přímo a osobně podíleli na utváření osudu naší vlasti.“ Dále zdůraz­nil, že jedním z hlavních fak­torů vítězného boje bylo. že strana od svého vzniku před­stavovala zájmy malých a střed­ních rolníků a že před rozhod­ným střetnutím v únoru 1948 dokázala vytvořit pevný dělnic­­ko-rolnický svazek. Jako výraz vůle malých a středních rolníků jít vpřed pod vedením dělnické třídy označil A. Dubček slavný a dnes už historický sjezd rolnických ko­misí a velkou manifestaci rol­níků na Václavském náměstí. Důvěru, kterou v této době pra­cující rolník projevil straně je nesporně možno označit jako jeden z nejvýznamnějších kla­dů pro budování socialismu ne­jen na vesnici, ale v celé naší vlasti. Prohlásil, že bez této důvěry, bez pevného spojenec­tví malých a středních rolníků s dělnickou třídou a bez její velké pomoci by nebylo možno uskutečnit převratné změny v našem zemědělství. Politickým důsledkem těchto velkých přeměn na vesnici je vznik a postupné upevňování nové progresivní třídy — třídy družstevního rolnictva. V této souvislosti zdůraznil A. Dubček, že strana oceňuje práci zemědělců a je si vědo­ma velkého významu zeměděl­ství pro konsolidaci celého na­šeho hospodářství. Při řešení a dalších problémů v zemědělství uskutečňování linie XIII. sjezdu KSČ bude se více vychá­zet z našich historických zku­šeností, uplatňování zemědělské a družstevní politiky a z dějin­ných přeměn, ke kterým na našem venkově došlo. Bude třeba klást větší důraz na uskutečňování a rozvíjení demokratických principů říze­ní, plnějšího využívání hmotné zainteresovanosti i morálních podnětů. V tomto směru, řekl, byl jistě přínosem i nedávný VII. sjezd JZD. Jeho průběh a závěry nás opravňují k pře­svědčeni. že naše republika naše Komunistická strana Čes­koslovenska může sě o druž­stevní rolníky plně opírat. V závěru projevu požádal první tajemník ÚV KSČ účast­níky shromáždění a jejich jmé­nem všechny zemědělce, aby nadále, zejména v tomto ob­dobí. kdy hledáme další cesty k rozvíjení a upevňování So­cialistické společnosti, věnovali všechny své bohaté zkušenosti k prospěchu našeho socialistic­kého zemědělství. A. Dubček zakončil projev slovy: „Ucho­vejte budovatelské tradice a přenechávejte poznatky a schop­nosti, které jste v těchto po­sledních bouřlivých ale slav­ných dvaceti letech získali, na­stupující mladé generaci.“ Poté předal A. Dubček za­sloužilým pracovníkům státní vyznamenání, která jím za dlouholetou, obětavou práci ve straně, za úspěšnou činnost při výstavbě socialismu na vesnici propůjčil president republiky. Řád republiky Františku Ku­tilovi, předsedovi historického sjezdu rolnických komisí, nyní řediteli Státního statku v Tá­bore. ítád práce Jánu Borošovi, Bo­humilu Junáškovi, Jaroslavu Kalkusovi, Václavu Mandovco­­vi, JUDr. Josefu Zlesákovi. Vyznamenání za zásluhy O vý­stavbu Jaroslavu Bystrickému, Josefu Čihákovi, Imrichu Čuj­­díkovi, Janu Pecinovi, Ondřeji Stanovi. Vyznamenání za vynikající práci Václavu Hamplovi a Pav­lu Salajovi. Ostatní účastníci setkání do­stali čestná uznání ÚV KSČ. Jménem vyznamenaných po­děkoval za tuto poctu nositel Rádu republiky František Kutiš. Po slavnostním aktu se mezi představiteli strany a zaslouži­lými účastníky sjezdu rolnic­kých komisí rozproudila živá diskuse. * Vysoká státní vyznamenání zemědělským pracovníkům Setkání na Pražském hradě Beseda představitelů strany se členy rolnických komisí z roku 1948 • První tajemník ÚV KSČ Alexandr Dubček znovu ocenil práci zemědělců # Projev důvěry strany v družstevní rolnictvo Praha (va) — V reprezentačních místnostech Pražského hradu se včera setkali představitelé KSČ s účastníky sjezdu rolnických komisí z února 1948. V památném Ünoru se zúčastnilo tohoto sjezdu přes 4000 delegátů z celé republiky, kteří žádali přijetí tzv. Ďurišových zákonů. Sjezd pak druhý den přerostl v mani­festaci více než 100 000 rolníků na Václavském náměstí. Více než stočlenná skupina zasloužilých zemědělských pracov­níků se setkala na Hradě se členy a kandidáty předsednictva ÚV KSČ A. Dubčekem, A. Novotným, J. Lenártem, J. Borůvkou a Š. Sádovským, tajemníkem ÜV KSS J. Janíkem a členy ŰV KSČ J. Havelkou, K. Mestekem a J. Smrkovským. Záběr i reprezentačních místnosti Pražského hradu, kde se setkali včera představitelé strany s účast­níky sjezdu rolnických komisí v Únoru 1948. Na snímku celkový pohled do sálu při projevu sou­druha A. Dubčeka. {Foto Vlasák) Hledáme nabízíme vyměníme ■ NASTĚN. TEPLOVZDUŠNÉ sou­pravy 8000—10 000 mthod., 60 000 a i 100 000 kcal hod., typ 8/IH oebo 624.3 (Sahary) 2—5 ks starší za chov. uebo nové, nutně potřebuje o. p. Léčivé rostliny, Zbraslav n Vit., o. Praha-záp. Nab. je možno také zaslat na n. p. Léčivé rost­liny, účel hospodář. Strážnice, okr. Hodonín. ■ 1 NUCN 100 (NOVÝ). 2 močův­­kováče MTZ 8 vyřazené koupi JZD Sardice. okr. Hodonín. t H Skoda 1202 stw de luxe, bezvad., předčističku obilí OV-10 bnlhar. výr. koupíme. Prodáme chlad, kompresory a nádrž na mlé­ko CM-53B nové, 4 ks, trakt. Ško da 30. JZD Mor. Žižkov, o. Břeclav. ■ NABÍZÍME KUftATA MAS. plcm. PB na výr. broilerfl v dávkách 2500—3000 týdně. Dále nos. pleme­no LB v dávkách 5000 ks sexov, slepiček se zář. 90 %. JZD Del. Dubňany, tel. č, Tulešice 17, o. Znojmo. ■ PAR VALACHU 6 a 8 r. a 2 dvnuletky prodá JZD Hoštice. okr Strakonice. ■ AUTO T 128 SKLÁPĚČ v dob techn. stavu vyměníme za Garanta valník — benzin. Služby města Na pájedel, tel. 2694. ■ 50 q OSIVA jARNl vihve OA za výhod cenu prodá JZD Svitavy. Lány. okr Svitavy. Možná výměna za krmivo. Cena 50 hal, POČASÍ DNES ráno se vytvoří mlhy nebo nízká oblačnost z mlh, místy mrholení, na na horách snežení. Většinou oblačno. Noční teploty mi­nus 3 až minus 6 stupňů, odpolední vystoupí na ft až plus 3 stupně. Adam Rapacki v Praze Praha (čtk) - — Včera před polednem přicestoval do Prahy ministr zahraničních věcí PLR Adam Rapacki. Na hlavním nádraží uvítal polského hosta ministr zahraničních věci Vác­lav David s pracovníky minis­terstva a polský \Telvýslanec v ČSSR Wlodzimierz Janiurek.­U' příležitosti prvního výročí­­podepsání Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci - mezi námi a PLR uspořádal včera ministr zahraničí V. Da­vid slavnostní večer, na kterém přivítal svého kolegu A. Rapac­­kého. Porada zemí Varšavské smlouvy Sofia (bta) — V bulharském hlavním městě se bude dne 6. března konat schůzka politic­kého , poradního výboru člen­ských zemí Varšavské smlouvy. Poslední zasedáni výboru se konalo v červenci 1966 v Bu­karesti. Pozoruhodný věk Bogotá (AFP) - Ve věku ,3 35 let zemřela v departemen­tu Boyacá služebná kolumbij­ského presidenta v letech 1837 až 1841 José Ignacia de Már­­queze. Služebná Maria Luisa Vargasová se narodila v roce 1833 a jako mladičké děvče vstoupila do služeb jednoho z prvních kolumbijských presi­dentů. Naše projekty jugoslávským dolům T e p 1 i c e (tc) — Báňské pro­jekty v Teplicích dostaly další zakázky na projekty povrcho­vých dolů v Jugoslávii, kde bu­de použito naší technologie. Projektanti taž. Čajkovský inž. Havlík pracují na dílčích a projektech přímo v Jugoslávii. Poslední největší zakázkou Báň­ských projektů je projekt uhel­ného revíru Kreka u města Tuzly. Vedení jugoslávského kombinátu Kreka jedná s obo­rovým ředitelstvím Severočes­kého hnědouhelného revíru v ľ les.č o, umožnění praxe jugo­slávských pracujících na našich dolech. Jednání komise ŰV KSČ pro otázky životní úrovně Byly projednány návrhy na úpravy nízkých důchodů, zvýšení dětských přídavků a prodlouženi mateřské dovolené Praha (čtk) — Včera zase­dala komise ÚV KSČ pro otáz­ky životní úrovně. Na pořadu jednání, které řídil její před­seda tajemník ŰV KSČ L, Štrougal. byl návrh vlády na další postup při plnění progra­mu rozvoje životní úrovně do roku 1970. Pozornost byla věno­vána zejména těm opatřením, kterými je třeba již letos rea­govat na pokles reálné hodno­ty vyplácených důchodů a po­moci státu rodinám s dětmi, k němuž došlo v důsledku pozvol­ného vzestupu životních nákla­dů. Opatření představují první kroky k řešení nejpalčivějších sociálních problémů, kteiré se nakupily v minulých letech, ale celkový jejich rámec je omezen stávajícím stupněm efektivnosti ekonomiky. Komise souhlasí s návrhem, aby se s úpravami všech níz­kých důchodů, které jsou jedi­ným nebo hlavním zdrojem příjmů, začalo již ve druhém čtvrtletí t. r. Od 1. ledna 1969 se , má zajistit zvýšení všech základních důchodů v průměru (Pokračování na str. 6.) Před III. ročníkem Zlaté podkovy ZN Téměř 700 účastníků a přes 1000 koní Velká jezdecká a vozatajská soutěž zemědělské mládeže o Zlatou podkovu „Zeměděl­ských novin“ vstupuje již do svého III. ročníku. Zájem o sou­těž dokládá i počet přihláše­ných: je to 700 jezdců z Čech a Moravy a další ze Slovenska, tedy vice než v předcházejících ročnících. Na 700 startujících a k tomu přes 1000 koni, to je nejlepší do­klad o rozvoji jezdectví na ves­nicích a zemědělských školách. Samozřejmě že stoupají , i náro­ky na organizaci. Po uzávěrce přihlášek místních pořadatelů je zatím známo, kde se budou ko­nat prvá kola, o přeďkolech . se rozhodne v nej bližších dnech. Termíny uveřejníme dodatečně. -Místními - pořadateli prvých kol budou (s uvedením, odkud jsou startující): Státní statek Č. Skalice: JZD Suchý Důl-Slavný, češtíce. Bohuslavice, Moravany, St. Ždánice,.Skupice, Horní Bra­dlo. státní statky Trutnov. Te­plice n. M,, C- Skalice, Siecht, a sem. st. Choceň-Ostrov, Velko­výkrmny Smiřice, ZOU Hořice. - SZTŠ Dub u Prachatic: SZTŠ Č. Budějovice. Jindřichův Hra­dec., Humpolec,, Dub. Velkový^ krmný Třeboň, SPÚ Netolice. P. P. Písek, St. st. Č. Krumlov, Tá­bor; Holubov a Č. Kamenice. — St. st. Chlumec n. Cidl.: St. st. Hradec Králové' a Chlumec n. C., Sem. St. st, Plačice. JZD Dolní Přím, P. P. Kladruby n. L.. ZOU Přelouč. - OZS Jičín: JZD Podh. Újezd, Hlásná Lhota, Staňkova Lhota, Výkleky, Po­­důlší, Humburky, Chomutice. Březina, Běchary-Židovice, Stát. st Mšeno-Tajná, Obříství, Jičín, Semtíny, Valdice. — St. st. Li­ bouchec: St. st. Krásná Lípa, Dubá, Vtelno, Libouchec, JZD Markvartice, Svinčice, Bžany, ZOU Jílové u Děčína, SZTŠ Dě­­čín-Libverda. - SZTS Město (Pokračováni na str. 4.) BLAHOPŘÁNÍ K VÝROČÍ SMLOUVY MEZI CSSR A PLR Vzájemné spolupráce s Polskem Nejvyšší straničtí a vládní představitelé Československa a Pol­ska — první tajemník ÚV KSC A. Dubček, president republiky A. Novotný, předseda vlády J. Lenárt, první tajemník ÚV PSDS W. Gomulka, předseda státní rady PLR E. Ochab a předseda rady ministru PLR J. Cyrankiewicz si včera vyměnili blahopřejné telegramy následujícího znění: Drazí soudruzi. u příležitosti prvního výročí uzavření smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi ČSSR a PLR zasíláme Vám a Vaším prostřednictvím polskému lidu srdečné soudruž­­ské pozdravy s přáním dalších úspěchů v socialistické výstav­bě bratrského Polska. Tato smlouva, podepsáná dne 1. března 1967 ve Varšavě, je výrazem shodné Vůle našich národů neustále prohlubovat všestrannou vzájemnou spolu­práci a upevňovat spojenecké českostovenske-polské svazky .v. zájmu lidu obou našich zemí. v zájmu společného boje za so­cialismus, mír a mezinárodní bezpečnost. Při upevňování našich spojeneckých svazků při­spíváme společně k rozvoji spo­lupráce se Sovětským svazem a dalšími státy socialistického společenství. Je upřímným přáním ústřed­ního výboru KSČ, vlády ČSSR a všeho československého lidu, aby ve všech oblastech vzájem­ných vztahů mezi ČSSR a PLR bylo dosaženo těch nejlepších oboustranně prospěšných vý­sledků. •sV Při příležitosti prvního výročí podepsání nové smlouvy o přá­telství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi PLR a ČSSR za­síláme Vám, drazí soudruzi, a Vaším prostřednictvím Komu­nistické straně Československa, vládě a bratrským národům ČSSR srdečné pozdravy ústřed­ního výboru Polské sjednocené dělnické strany, státní rady a vlády PĽR a celého polského národa. Tento významný poli­tický akt znamená nejen po­kračování přátelských a spo­jeneckých československo-pol­­ských vztahů, ale rovněž i pře­chod k ještě hlubší a všestran­nější spolupráci mezi našimi zeměmi a národy. Naše smlou­va slouží upevnění bezpečnosti Polska a Československa, důležitým činitelem míru v Ev­je ropě, jakož i naším společným vkladem k upevnění jednoty a síly socialistických států. Plukovníku, ztratili jsme bomby Včera přinesly agentury tuto zprávu: „Rozsáhlé pátrání po zbyt­cích vodíkových bomb pokračuje...“ Případ katastrofy americ­kého letadla, které se před měsícem zřítilo v Grónsku a které mělo na palubě čtyři vodíkové pumy, není tedy stále ještě uza­vřen. Speciální jednotky americké armády dosud hledají' zbytky bomb, dosud hrozí nebezpečí radioaktivity nejen v Grónsku, ale i na pobřeži severní Evropy. A přitom před půldruhým ro­kem se něco podobného přiho­dilo u Palomares ve Španělsku. Jak to bylo nyní na grónské pevnině poblíž velké vojenské základny USA v Thule, celý ten nevídaný zmatek v polární noci při 40 stupních pod nulou, po­psali reportéři různých listů, ta­ké západoněmeckého „Sternu“. Onoho večera v neděli 26. led­na si takřka celá posádka ame­rické základny hověla v důstoj­nickém klubu. Při povznesené náladě málem přeslechli řinčení telefonu. Až konečně číšník vzal sluchátko, strnul v pozoru a pak se obrátil k vojákům: „Pohotovost prvního stupně!“ Sto mužů, od plukovníka po ku­chaře, se vrhlo do šatny a pře­táhli si ochranné polární oble­ky. To: už pár stovek metrů od nich ležely čtyři vodíkové bom­by, každá z nich o větší ničivé síle než všechny pumy svržené v obou světových válkách: kaž­dá s miliónem tun trinitrotolué­nu ... První „SOS“ vyslal bombar dér už čtrnáct minut před kata­strofou. A přestože se zřítil jen 11 kilometrů od základny, byla posádka na opěrném bodě zprvu bezradná: v temné polární noci zaslechli jen výbuch po dopadu letadla. Tomu, aby po této „nor­mální“ explozi nenásledoval ato­mový výbuch, zabránilo pět slo­žitých zajišfovacích systémů v bombách. Zatímco se důstojníci radili o záchranné akci. přišla nabíd­ka od Dána Zinglersena, takto šéfa obchodní kanceláře pro Grónsko, že vyšle Eskymáky a saně se psím spřežením, aby hledali trosečníky a vrak leta­dla. Atomová velmoc to přijala, Reportérům pak Zinglersen vy­právěl, co při tom zažili. „Sotva jsem v neděli přijel domů, volali Američané, že prý se zřítilo letadlo. Žádali mne, abych vysílačkou vydal varová­ní, že nikdo nesmí vkročit na led zálivu North Star. Ani ve snu jsem přitom nepomyslel na vodíkové pumy. Navrhl jsem, že poblíž je právě skupina Esky­máků s nejméně pěti saněmi a že bych se spolu s nimi podíval, co zbylo z letadla. Eskymáci mají stopařský čich a tak jsme v naprosté tmě našli místo ka­tastrofy a 500 m dlouhou a 60 m širokou rýhu ve sněhu. Trosky letounu ležely kolem, nemohly prorazit led, nebof ten je tu až 10 metrů silný, takže musí odo­lat výbuchu. Našel jsem jedno­ho Eskymáka, jemuž letoun spadl takřka před nosem. Z je­ho vyprávění jsem vyrozuměl, že stroj dopadl už hořící, pár stovek metrů klouzal po ledě a pak explodoval. Teprve když americký důstoj­ník vyzval Eskymáka, aby i s rodinou přišel na prohlídku, pochopil jsem, že Američané mají před něčím strach — a to by vlastně mohly být jen nu­kleární zbraně na palubě! Ame­ričané pak prozkoumali doslova každý psí chlup, ale měřicí pří­stroje žádnou aktivitu nezazna­menaly.“ V.pondělí ráno byla pod Zin­­glersenovým vedením nasazena první pátrací skupina se psím spřežením. Vzápětí narazili na pět ze sedmi členů posádky, kteří se potáceli ve tmě po le­dové pustině. Rozdrcený pilot se spáleným padákem byl nalezen několik kilometrů severně od základny, ale stále ještě chyběl navigátor kapitán Criss. Našli ho až 20 hodin po katastrofě v závěji, zapleteného do padáku. Ve čtyřicetistupňovém mrazu si­ce přežil, ale umrzly mu obě nohy. Třetí den po katastrofě hle­dalo bomby kromě Esk.ymáků už i 51 Američanů. Ve speciální výstroj i kráčeli po ledě krok za krokem v dlouhém řetězu s lam­pami v rukou a po půl hodině se museli střídat, aby se mezi­tím ohřáli v dřevěných chatr­čích. Až ve čtvrtek 1. února byly na ledovcovém povrchu na­lezeny úlomky pum. druhý den pak čtyři padáky, které byly připevněny k bombám. Pátrání po zbytcích všech čtyř pum však dodnes neskončilo. Po celé Evropě je prý málo tak komfortně zařízených ne­mocnic jako na letecké základ­ně v Thule. Tam se novináři setkali g těmi, kteří katastrofu přežili: je to velitel letounu, ka­pitán Haug na pojízdném křesle, s přeraženým nosem; major ďAmario o berlích a s výro­nem po celém těle; kapitán­­(Pokračováni na str. 2.) Konečně jsme se včera večer dočkali v televizním vysílání be­sedy. jakou snad za celou dobu existence Čs. televize nepama­tujeme. Besedovalo se o věcech, které se dosud veřejně neříkaly, a které se ani dříve do vysílání — stejně jako do tisku — dostat nemohly. Byla to beseda v programu Věc veřejná, tedy v starším pro­gramu, který se ovšem na osm měsíců odmlčel. Námětem byly problémy naší demokracie — konkrétně se pořad jmenoval „O volbách a o socialistické de­mokracii.“ Besedy se za vedení redaktora Jiřího Kantůrka účastnili lidé různých profesí a různého společenského posta­vení. První část besedy — o vol­bách — byla poněkud málo pře­hledná, zato však díky Z. Mly­nářovi vyústila v myšlenku, aby byl ještě nyní — několik měsíců před volbami — pozměněn vo­lební zákon. A , to tak, aby za­jišťovat! mnohem demokratičtější podmínky. Celý průběh besedy potvrdil, že dosavadní volební systém byl společensky neužiteč­ný. Volby ztrácely smysl pro život občanů. Ještě pozoruhodnější byla část o socialistické demokracii, v níž z filmového pásku (hlasy občanů z různých koutů republiky — li­tuji, že mezi nimi nebyli i ze­mědělci a to neříkám proto, že referuji v „Zemědělských novi­­(Pokračování na str. 2.) Obnovená Věc veřejná Příslušník americké armády hledá zbytky vodíkových bomb pomocí zvláštního přístroje. i ZDOMOVAACIZINY • Poslední láska Na hřbitově v Tebívlících na Litbměřicku spí svůj věčný sen Ulrika v. Lewetzow — po­slední láska německého básníka. Goetha. Hrob navštěvují naši i zahraniční turisté. Úmrtní po­koj' krásné Ulriky byl přenesen z třehívlického zámku do Mu­zea. českého granátu v blízkých Třebenicích. • Nejsevernější zoo Podle světových statistik, je na naší zeměkouli celkem 596 zoologických zahrad. Nejsever­nější z nich je v Leningradě. • Nádobí pro pohodlné Na Západě se začínají hodně používat talíře pro jedno po­užití. Jsou velmi levné a je to vlastně deset talířů najednou. Na tuhém talíři je deset fólií, z nichž se po jídle vždycky jed­na odstraní a talíř je zase čis­tý. O talíře je velký zájem hlavně v kancelářích. • Na chůdách do školy Do školy se chodí všelijak. Japonské děti ze souostroví Rju-kjú chodí do školy na chů­dách. Souostroví je totiž tvoře­no celým řetězem drobných ostrůvků, které nemají všechny vlastní školy. Jediným doprav­ním prostředkem jsou zde loď­ky. Ale když rybáři vyjedou na moře, děti nemají jinou mož­nost než projít mělké průrvy mezi ostrůvky na chůdách. Mu­sejí hodné pospíchat, protože odliv brzy končí a za přílivu se projít nedá. POZOR Nepřehlédněte! Dvojí výhra Na čtvrté straně dnešní­ho vydání pokračuje sou­těž „ZN svým čtenářům“, v níž můžete získat Kčs 2000,— a navíc věcné ce­ny věnované n. p. SVIT. Z reportérova bloku • Z reportérova bloku • Z report Kdyby nebylo Napoleona Věřte nebo nevěřte, ale nebýt Napoleona, pak asi dnes v Pro­­seči ú Skutče továrna na dým­ky nestála. To bylo tak. V době. kdy Na­poleonova vojska se 1 potloukala po Cechách a Moravě, dostalo se'i Prosečí „cti“ ’být” jejich hostitelem. Ze ž takové návště­vy, nikdy. nic kloudného nekou­kalo, to je nabíledni. A tak ta­ké jednoho krásného dne dostal chafupník Loukotka z nedale­kých Pasek rozkaz, aby zapřáhl svůj potah, a že poveze nějaké ty vojenské náležitosti, až ně­kam do Slezska. Když se vrátil, nestačili sou­sedé vyvalovat oči. Přivezl si totiž něco nevídaného. Dřeve­nou dýmku, dárek Napoleono­vých vojáků, mezi nimiž bylo tenkrát kouření už běžné rozší­řeno. To bylo něco pro mužské.. Každý to chtěl hned zkusit, a že našinci na venkově nikdy ne­scházel dobrý nápad, jehož sestrou byla dovednost, začali si chlapi vyrábět dýmky sami. Z z materiálu, který by! jx> ruce. hruškového, březového, či olšového dřeva. Nejdříve jen pro vlastní potěšení a potřebu, později pro překupníka a ko­nečně pro menší továrničky, které tu začaly růst jak houby po dešti. Zakrátko nebylo v Proseč! a širokém okolí chalu­py, kde by nebyla celá redsna, včetně malých dětí, seděla nad výrobou dýmek od slunce vý­chodu do tmy. — Co já jsem se tím natres­­tal. vzpomíná Ondřej Jetmar, známý prosečský fasádník. — Kluci se šli koupat, já jsem musel „pácovat“, kluci prohá­něli na kopci saně, já jsem do­ma' „prýmkovái“. Furt mě mor­dovali u fajfky, aby se nějaký ten krejcar vydělal a já to do dneška nemůžu ani cejtit. — Že by tedy byli někde z té ruční výroby zbohatli, to bůh uchovej, každá rodina naopak končívala obvykle ročně schod­kem dvou set zlatých. Výroba ve velkém samozřejmě přines­la později různá zlepšení. Zá­kladním materiálem se stal zá­sadně po vzoru ostatních zemí bruver. dřevo z kořenů zvlášt­ního afrického stromu, exotic­kého jména — erica arborea. Ptáče se značně zmechanizova­la a celá konstrukce dýmek zdokonalila. Ale jinak se na­vázalo - hlavně po stránce druhů a tvarů - na starou li­dovou tradici, a to je vlastně také specifikum našeho dým­­kařství. A tak se .vyrovnal vě­hlasu Napoleonovu . věhlas pro­­sečských dýmek, jak tomu na­svědčují dodávky do 36 států. Největším odběratelem je toho času Itálie a nebýt Proseče, firma Rossi by určitě zbracho­­(Fokračování na str. 2.)

Next