Zemědělské Noviny, březen 1968 (XXIV/52-78)
1968-03-01 / No. 52
Ročník XXIV - Číslo 52 Praha, pátek 1. března 1968 7"T Rumunská delegace opustila Budapest? Budapest (zvláštní zpravodajové ČTK) — Čtvrteční zasedání budapešťské konzultativní schůzky se podle neoficiálních informací zabývalo především řešením včerejšího konfliktu mezi syrským delegátem Bagdášem a rumunskou delegací. (Píšeme o ném též ve zprávě našeho redaktora na 2. straně.) Chálid Bagdáš podrobil kritice některé aspekty rumunské politiky. Někteří delegáti se snažili urovnat situaci návrhem, aby bylo do protokolu zaznamenáno, že konference nemůže nikoho odsuzovat a že tato věc je záležitostí jen. stran, kterých se to týká. Toto řešení rumunská delegace odmítla s tím, že považuje celou záležitost za porušení demokratických principů a že odmítá dát si vnucovat vůli jiných stran. S prohlášením, že KS Rumunska je nadále pro jednotu, mír a socialismus, ru; munská delegace opustila zasedání. Opiová aféra Washington (zpravodaj čtk) — Americké kontrolní orgány v Saigonu zjistily pašeráky opia a zlata z Laosu do jižního Vietnamu, ale nemohly případ veřejně odhalit, protože do aféry jsou zapleteny „vysoce postavené osobnosti“ saigonského režimu. Senátor Ernest Gruening, který byl o záležitosti důvěrně informován americkými poradci saigonské vlády, uveřejnil ve středu ve Washingtonu několik podrobností o případu, jehož dalšího vyšetřování se sám ujal. Vyplývá z nich, že (dosud nejmenovaní) vládní činitelé v Saigonu propašovali z laoského Viemtiannu 200 kilogramů opia a nejméně 114 kilogramů žlata. Oběti karnevalu Panama (č) — Celkem 25 životů si vyžádaly oslavy posledního karnevalu ve stredoamerické republice Panamě. Šestnáct osob zahynulo při dopravních nehodách, čtyři lidé byli zavražděni, dva spáchali sebevraždu, dva uhořeli při výbuchu ve skladišti Úvodní projev měl poslanec J.. Nepomuckýi který byl únorových dnech místopředsev dou JSCZ. Připomněl, že na historickém vítězství před 20 lety se svou aktivní účastí podílela většina drobného a středního rolnictva. Statisíce rolníků se rozhodně postavilo za zemědělský program KSČ. Delegace drobných a středních rolníků z celé republiky, bez ohledu na politickou příslušnost, navštěvovaly i Národní shromáždění a dožadovaly se projednání tzv. Ďurišových zákonů, jak bylo stanoveno ve vládním programu. ... Výsledkem této aktivity bylo rozhodnutí svolat ' celostátní sjezd rolnických komisí s cílem podpořit politiku strany a zajistit socialistický vývoj v republice. Potom J. Nepomucký připomněl nedávný. VII. sjezd JZD a řekl, že družstevníci vítají námět vedení strany, tlumočený na sjezdu A. Dubčekem k dovršení demokratické organizace řízení zemědělství. Chápou to jako projev důvěry strany v družstevní rolníky. Po projevu J. Nepomuckého se ujal slova první tajemník ÚV KSČ A. Dubček. „Jsme rádi,“ řekl, „že se můžeme setkat s vámi, kteří jste se v památných dnech Února přímo a osobně podíleli na utváření osudu naší vlasti.“ Dále zdůraznil, že jedním z hlavních faktorů vítězného boje bylo. že strana od svého vzniku představovala zájmy malých a středních rolníků a že před rozhodným střetnutím v únoru 1948 dokázala vytvořit pevný dělnicko-rolnický svazek. Jako výraz vůle malých a středních rolníků jít vpřed pod vedením dělnické třídy označil A. Dubček slavný a dnes už historický sjezd rolnických komisí a velkou manifestaci rolníků na Václavském náměstí. Důvěru, kterou v této době pracující rolník projevil straně je nesporně možno označit jako jeden z nejvýznamnějších kladů pro budování socialismu nejen na vesnici, ale v celé naší vlasti. Prohlásil, že bez této důvěry, bez pevného spojenectví malých a středních rolníků s dělnickou třídou a bez její velké pomoci by nebylo možno uskutečnit převratné změny v našem zemědělství. Politickým důsledkem těchto velkých přeměn na vesnici je vznik a postupné upevňování nové progresivní třídy — třídy družstevního rolnictva. V této souvislosti zdůraznil A. Dubček, že strana oceňuje práci zemědělců a je si vědoma velkého významu zemědělství pro konsolidaci celého našeho hospodářství. Při řešení a dalších problémů v zemědělství uskutečňování linie XIII. sjezdu KSČ bude se více vycházet z našich historických zkušeností, uplatňování zemědělské a družstevní politiky a z dějinných přeměn, ke kterým na našem venkově došlo. Bude třeba klást větší důraz na uskutečňování a rozvíjení demokratických principů řízení, plnějšího využívání hmotné zainteresovanosti i morálních podnětů. V tomto směru, řekl, byl jistě přínosem i nedávný VII. sjezd JZD. Jeho průběh a závěry nás opravňují k přesvědčeni. že naše republika naše Komunistická strana Československa může sě o družstevní rolníky plně opírat. V závěru projevu požádal první tajemník ÚV KSČ účastníky shromáždění a jejich jménem všechny zemědělce, aby nadále, zejména v tomto období. kdy hledáme další cesty k rozvíjení a upevňování Socialistické společnosti, věnovali všechny své bohaté zkušenosti k prospěchu našeho socialistického zemědělství. A. Dubček zakončil projev slovy: „Uchovejte budovatelské tradice a přenechávejte poznatky a schopnosti, které jste v těchto posledních bouřlivých ale slavných dvaceti letech získali, nastupující mladé generaci.“ Poté předal A. Dubček zasloužilým pracovníkům státní vyznamenání, která jím za dlouholetou, obětavou práci ve straně, za úspěšnou činnost při výstavbě socialismu na vesnici propůjčil president republiky. Řád republiky Františku Kutilovi, předsedovi historického sjezdu rolnických komisí, nyní řediteli Státního statku v Tábore. ítád práce Jánu Borošovi, Bohumilu Junáškovi, Jaroslavu Kalkusovi, Václavu Mandovcovi, JUDr. Josefu Zlesákovi. Vyznamenání za zásluhy O výstavbu Jaroslavu Bystrickému, Josefu Čihákovi, Imrichu Čujdíkovi, Janu Pecinovi, Ondřeji Stanovi. Vyznamenání za vynikající práci Václavu Hamplovi a Pavlu Salajovi. Ostatní účastníci setkání dostali čestná uznání ÚV KSČ. Jménem vyznamenaných poděkoval za tuto poctu nositel Rádu republiky František Kutiš. Po slavnostním aktu se mezi představiteli strany a zasloužilými účastníky sjezdu rolnických komisí rozproudila živá diskuse. * Vysoká státní vyznamenání zemědělským pracovníkům Setkání na Pražském hradě Beseda představitelů strany se členy rolnických komisí z roku 1948 • První tajemník ÚV KSČ Alexandr Dubček znovu ocenil práci zemědělců # Projev důvěry strany v družstevní rolnictvo Praha (va) — V reprezentačních místnostech Pražského hradu se včera setkali představitelé KSČ s účastníky sjezdu rolnických komisí z února 1948. V památném Ünoru se zúčastnilo tohoto sjezdu přes 4000 delegátů z celé republiky, kteří žádali přijetí tzv. Ďurišových zákonů. Sjezd pak druhý den přerostl v manifestaci více než 100 000 rolníků na Václavském náměstí. Více než stočlenná skupina zasloužilých zemědělských pracovníků se setkala na Hradě se členy a kandidáty předsednictva ÚV KSČ A. Dubčekem, A. Novotným, J. Lenártem, J. Borůvkou a Š. Sádovským, tajemníkem ÜV KSS J. Janíkem a členy ŰV KSČ J. Havelkou, K. Mestekem a J. Smrkovským. Záběr i reprezentačních místnosti Pražského hradu, kde se setkali včera představitelé strany s účastníky sjezdu rolnických komisí v Únoru 1948. Na snímku celkový pohled do sálu při projevu soudruha A. Dubčeka. {Foto Vlasák) Hledáme nabízíme vyměníme ■ NASTĚN. TEPLOVZDUŠNÉ soupravy 8000—10 000 mthod., 60 000 a i 100 000 kcal hod., typ 8/IH oebo 624.3 (Sahary) 2—5 ks starší za chov. uebo nové, nutně potřebuje o. p. Léčivé rostliny, Zbraslav n Vit., o. Praha-záp. Nab. je možno také zaslat na n. p. Léčivé rostliny, účel hospodář. Strážnice, okr. Hodonín. ■ 1 NUCN 100 (NOVÝ). 2 močůvkováče MTZ 8 vyřazené koupi JZD Sardice. okr. Hodonín. t H Skoda 1202 stw de luxe, bezvad., předčističku obilí OV-10 bnlhar. výr. koupíme. Prodáme chlad, kompresory a nádrž na mléko CM-53B nové, 4 ks, trakt. Ško da 30. JZD Mor. Žižkov, o. Břeclav. ■ NABÍZÍME KUftATA MAS. plcm. PB na výr. broilerfl v dávkách 2500—3000 týdně. Dále nos. plemeno LB v dávkách 5000 ks sexov, slepiček se zář. 90 %. JZD Del. Dubňany, tel. č, Tulešice 17, o. Znojmo. ■ PAR VALACHU 6 a 8 r. a 2 dvnuletky prodá JZD Hoštice. okr Strakonice. ■ AUTO T 128 SKLÁPĚČ v dob techn. stavu vyměníme za Garanta valník — benzin. Služby města Na pájedel, tel. 2694. ■ 50 q OSIVA jARNl vihve OA za výhod cenu prodá JZD Svitavy. Lány. okr Svitavy. Možná výměna za krmivo. Cena 50 hal, POČASÍ DNES ráno se vytvoří mlhy nebo nízká oblačnost z mlh, místy mrholení, na na horách snežení. Většinou oblačno. Noční teploty minus 3 až minus 6 stupňů, odpolední vystoupí na ft až plus 3 stupně. Adam Rapacki v Praze Praha (čtk) - — Včera před polednem přicestoval do Prahy ministr zahraničních věcí PLR Adam Rapacki. Na hlavním nádraží uvítal polského hosta ministr zahraničních věci Václav David s pracovníky ministerstva a polský \Telvýslanec v ČSSR Wlodzimierz Janiurek.U' příležitosti prvního výročípodepsání Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci - mezi námi a PLR uspořádal včera ministr zahraničí V. David slavnostní večer, na kterém přivítal svého kolegu A. Rapackého. Porada zemí Varšavské smlouvy Sofia (bta) — V bulharském hlavním městě se bude dne 6. března konat schůzka politického , poradního výboru členských zemí Varšavské smlouvy. Poslední zasedáni výboru se konalo v červenci 1966 v Bukaresti. Pozoruhodný věk Bogotá (AFP) - Ve věku ,3 35 let zemřela v departementu Boyacá služebná kolumbijského presidenta v letech 1837 až 1841 José Ignacia de Márqueze. Služebná Maria Luisa Vargasová se narodila v roce 1833 a jako mladičké děvče vstoupila do služeb jednoho z prvních kolumbijských presidentů. Naše projekty jugoslávským dolům T e p 1 i c e (tc) — Báňské projekty v Teplicích dostaly další zakázky na projekty povrchových dolů v Jugoslávii, kde bude použito naší technologie. Projektanti taž. Čajkovský inž. Havlík pracují na dílčích a projektech přímo v Jugoslávii. Poslední největší zakázkou Báňských projektů je projekt uhelného revíru Kreka u města Tuzly. Vedení jugoslávského kombinátu Kreka jedná s oborovým ředitelstvím Severočeského hnědouhelného revíru v ľ les.č o, umožnění praxe jugoslávských pracujících na našich dolech. Jednání komise ŰV KSČ pro otázky životní úrovně Byly projednány návrhy na úpravy nízkých důchodů, zvýšení dětských přídavků a prodlouženi mateřské dovolené Praha (čtk) — Včera zasedala komise ÚV KSČ pro otázky životní úrovně. Na pořadu jednání, které řídil její předseda tajemník ŰV KSČ L, Štrougal. byl návrh vlády na další postup při plnění programu rozvoje životní úrovně do roku 1970. Pozornost byla věnována zejména těm opatřením, kterými je třeba již letos reagovat na pokles reálné hodnoty vyplácených důchodů a pomoci státu rodinám s dětmi, k němuž došlo v důsledku pozvolného vzestupu životních nákladů. Opatření představují první kroky k řešení nejpalčivějších sociálních problémů, kteiré se nakupily v minulých letech, ale celkový jejich rámec je omezen stávajícím stupněm efektivnosti ekonomiky. Komise souhlasí s návrhem, aby se s úpravami všech nízkých důchodů, které jsou jediným nebo hlavním zdrojem příjmů, začalo již ve druhém čtvrtletí t. r. Od 1. ledna 1969 se , má zajistit zvýšení všech základních důchodů v průměru (Pokračování na str. 6.) Před III. ročníkem Zlaté podkovy ZN Téměř 700 účastníků a přes 1000 koní Velká jezdecká a vozatajská soutěž zemědělské mládeže o Zlatou podkovu „Zemědělských novin“ vstupuje již do svého III. ročníku. Zájem o soutěž dokládá i počet přihlášených: je to 700 jezdců z Čech a Moravy a další ze Slovenska, tedy vice než v předcházejících ročnících. Na 700 startujících a k tomu přes 1000 koni, to je nejlepší doklad o rozvoji jezdectví na vesnicích a zemědělských školách. Samozřejmě že stoupají , i nároky na organizaci. Po uzávěrce přihlášek místních pořadatelů je zatím známo, kde se budou konat prvá kola, o přeďkolech . se rozhodne v nej bližších dnech. Termíny uveřejníme dodatečně. -Místními - pořadateli prvých kol budou (s uvedením, odkud jsou startující): Státní statek Č. Skalice: JZD Suchý Důl-Slavný, češtíce. Bohuslavice, Moravany, St. Ždánice,.Skupice, Horní Bradlo. státní statky Trutnov. Teplice n. M,, C- Skalice, Siecht, a sem. st. Choceň-Ostrov, Velkovýkrmny Smiřice, ZOU Hořice. - SZTŠ Dub u Prachatic: SZTŠ Č. Budějovice. Jindřichův Hradec., Humpolec,, Dub. Velkový^ krmný Třeboň, SPÚ Netolice. P. P. Písek, St. st. Č. Krumlov, Tábor; Holubov a Č. Kamenice. — St. st. Chlumec n. Cidl.: St. st. Hradec Králové' a Chlumec n. C., Sem. St. st, Plačice. JZD Dolní Přím, P. P. Kladruby n. L.. ZOU Přelouč. - OZS Jičín: JZD Podh. Újezd, Hlásná Lhota, Staňkova Lhota, Výkleky, Podůlší, Humburky, Chomutice. Březina, Běchary-Židovice, Stát. st Mšeno-Tajná, Obříství, Jičín, Semtíny, Valdice. — St. st. Li bouchec: St. st. Krásná Lípa, Dubá, Vtelno, Libouchec, JZD Markvartice, Svinčice, Bžany, ZOU Jílové u Děčína, SZTŠ Děčín-Libverda. - SZTS Město (Pokračováni na str. 4.) BLAHOPŘÁNÍ K VÝROČÍ SMLOUVY MEZI CSSR A PLR Vzájemné spolupráce s Polskem Nejvyšší straničtí a vládní představitelé Československa a Polska — první tajemník ÚV KSC A. Dubček, president republiky A. Novotný, předseda vlády J. Lenárt, první tajemník ÚV PSDS W. Gomulka, předseda státní rady PLR E. Ochab a předseda rady ministru PLR J. Cyrankiewicz si včera vyměnili blahopřejné telegramy následujícího znění: Drazí soudruzi. u příležitosti prvního výročí uzavření smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi ČSSR a PLR zasíláme Vám a Vaším prostřednictvím polskému lidu srdečné soudružské pozdravy s přáním dalších úspěchů v socialistické výstavbě bratrského Polska. Tato smlouva, podepsáná dne 1. března 1967 ve Varšavě, je výrazem shodné Vůle našich národů neustále prohlubovat všestrannou vzájemnou spolupráci a upevňovat spojenecké českostovenske-polské svazky .v. zájmu lidu obou našich zemí. v zájmu společného boje za socialismus, mír a mezinárodní bezpečnost. Při upevňování našich spojeneckých svazků přispíváme společně k rozvoji spolupráce se Sovětským svazem a dalšími státy socialistického společenství. Je upřímným přáním ústředního výboru KSČ, vlády ČSSR a všeho československého lidu, aby ve všech oblastech vzájemných vztahů mezi ČSSR a PLR bylo dosaženo těch nejlepších oboustranně prospěšných výsledků. •sV Při příležitosti prvního výročí podepsání nové smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi PLR a ČSSR zasíláme Vám, drazí soudruzi, a Vaším prostřednictvím Komunistické straně Československa, vládě a bratrským národům ČSSR srdečné pozdravy ústředního výboru Polské sjednocené dělnické strany, státní rady a vlády PĽR a celého polského národa. Tento významný politický akt znamená nejen pokračování přátelských a spojeneckých československo-polských vztahů, ale rovněž i přechod k ještě hlubší a všestrannější spolupráci mezi našimi zeměmi a národy. Naše smlouva slouží upevnění bezpečnosti Polska a Československa, důležitým činitelem míru v Evje ropě, jakož i naším společným vkladem k upevnění jednoty a síly socialistických států. Plukovníku, ztratili jsme bomby Včera přinesly agentury tuto zprávu: „Rozsáhlé pátrání po zbytcích vodíkových bomb pokračuje...“ Případ katastrofy amerického letadla, které se před měsícem zřítilo v Grónsku a které mělo na palubě čtyři vodíkové pumy, není tedy stále ještě uzavřen. Speciální jednotky americké armády dosud hledají' zbytky bomb, dosud hrozí nebezpečí radioaktivity nejen v Grónsku, ale i na pobřeži severní Evropy. A přitom před půldruhým rokem se něco podobného přihodilo u Palomares ve Španělsku. Jak to bylo nyní na grónské pevnině poblíž velké vojenské základny USA v Thule, celý ten nevídaný zmatek v polární noci při 40 stupních pod nulou, popsali reportéři různých listů, také západoněmeckého „Sternu“. Onoho večera v neděli 26. ledna si takřka celá posádka americké základny hověla v důstojnickém klubu. Při povznesené náladě málem přeslechli řinčení telefonu. Až konečně číšník vzal sluchátko, strnul v pozoru a pak se obrátil k vojákům: „Pohotovost prvního stupně!“ Sto mužů, od plukovníka po kuchaře, se vrhlo do šatny a přetáhli si ochranné polární obleky. To: už pár stovek metrů od nich ležely čtyři vodíkové bomby, každá z nich o větší ničivé síle než všechny pumy svržené v obou světových válkách: každá s miliónem tun trinitrotoluénu ... První „SOS“ vyslal bombar dér už čtrnáct minut před katastrofou. A přestože se zřítil jen 11 kilometrů od základny, byla posádka na opěrném bodě zprvu bezradná: v temné polární noci zaslechli jen výbuch po dopadu letadla. Tomu, aby po této „normální“ explozi nenásledoval atomový výbuch, zabránilo pět složitých zajišfovacích systémů v bombách. Zatímco se důstojníci radili o záchranné akci. přišla nabídka od Dána Zinglersena, takto šéfa obchodní kanceláře pro Grónsko, že vyšle Eskymáky a saně se psím spřežením, aby hledali trosečníky a vrak letadla. Atomová velmoc to přijala, Reportérům pak Zinglersen vyprávěl, co při tom zažili. „Sotva jsem v neděli přijel domů, volali Američané, že prý se zřítilo letadlo. Žádali mne, abych vysílačkou vydal varování, že nikdo nesmí vkročit na led zálivu North Star. Ani ve snu jsem přitom nepomyslel na vodíkové pumy. Navrhl jsem, že poblíž je právě skupina Eskymáků s nejméně pěti saněmi a že bych se spolu s nimi podíval, co zbylo z letadla. Eskymáci mají stopařský čich a tak jsme v naprosté tmě našli místo katastrofy a 500 m dlouhou a 60 m širokou rýhu ve sněhu. Trosky letounu ležely kolem, nemohly prorazit led, nebof ten je tu až 10 metrů silný, takže musí odolat výbuchu. Našel jsem jednoho Eskymáka, jemuž letoun spadl takřka před nosem. Z jeho vyprávění jsem vyrozuměl, že stroj dopadl už hořící, pár stovek metrů klouzal po ledě a pak explodoval. Teprve když americký důstojník vyzval Eskymáka, aby i s rodinou přišel na prohlídku, pochopil jsem, že Američané mají před něčím strach — a to by vlastně mohly být jen nukleární zbraně na palubě! Američané pak prozkoumali doslova každý psí chlup, ale měřicí přístroje žádnou aktivitu nezaznamenaly.“ V.pondělí ráno byla pod Zinglersenovým vedením nasazena první pátrací skupina se psím spřežením. Vzápětí narazili na pět ze sedmi členů posádky, kteří se potáceli ve tmě po ledové pustině. Rozdrcený pilot se spáleným padákem byl nalezen několik kilometrů severně od základny, ale stále ještě chyběl navigátor kapitán Criss. Našli ho až 20 hodin po katastrofě v závěji, zapleteného do padáku. Ve čtyřicetistupňovém mrazu sice přežil, ale umrzly mu obě nohy. Třetí den po katastrofě hledalo bomby kromě Esk.ymáků už i 51 Američanů. Ve speciální výstroj i kráčeli po ledě krok za krokem v dlouhém řetězu s lampami v rukou a po půl hodině se museli střídat, aby se mezitím ohřáli v dřevěných chatrčích. Až ve čtvrtek 1. února byly na ledovcovém povrchu nalezeny úlomky pum. druhý den pak čtyři padáky, které byly připevněny k bombám. Pátrání po zbytcích všech čtyř pum však dodnes neskončilo. Po celé Evropě je prý málo tak komfortně zařízených nemocnic jako na letecké základně v Thule. Tam se novináři setkali g těmi, kteří katastrofu přežili: je to velitel letounu, kapitán Haug na pojízdném křesle, s přeraženým nosem; major ďAmario o berlích a s výronem po celém těle; kapitán(Pokračováni na str. 2.) Konečně jsme se včera večer dočkali v televizním vysílání besedy. jakou snad za celou dobu existence Čs. televize nepamatujeme. Besedovalo se o věcech, které se dosud veřejně neříkaly, a které se ani dříve do vysílání — stejně jako do tisku — dostat nemohly. Byla to beseda v programu Věc veřejná, tedy v starším programu, který se ovšem na osm měsíců odmlčel. Námětem byly problémy naší demokracie — konkrétně se pořad jmenoval „O volbách a o socialistické demokracii.“ Besedy se za vedení redaktora Jiřího Kantůrka účastnili lidé různých profesí a různého společenského postavení. První část besedy — o volbách — byla poněkud málo přehledná, zato však díky Z. Mlynářovi vyústila v myšlenku, aby byl ještě nyní — několik měsíců před volbami — pozměněn volební zákon. A , to tak, aby zajišťovat! mnohem demokratičtější podmínky. Celý průběh besedy potvrdil, že dosavadní volební systém byl společensky neužitečný. Volby ztrácely smysl pro život občanů. Ještě pozoruhodnější byla část o socialistické demokracii, v níž z filmového pásku (hlasy občanů z různých koutů republiky — lituji, že mezi nimi nebyli i zemědělci a to neříkám proto, že referuji v „Zemědělských novi(Pokračování na str. 2.) Obnovená Věc veřejná Příslušník americké armády hledá zbytky vodíkových bomb pomocí zvláštního přístroje. i ZDOMOVAACIZINY • Poslední láska Na hřbitově v Tebívlících na Litbměřicku spí svůj věčný sen Ulrika v. Lewetzow — poslední láska německého básníka. Goetha. Hrob navštěvují naši i zahraniční turisté. Úmrtní pokoj' krásné Ulriky byl přenesen z třehívlického zámku do Muzea. českého granátu v blízkých Třebenicích. • Nejsevernější zoo Podle světových statistik, je na naší zeměkouli celkem 596 zoologických zahrad. Nejsevernější z nich je v Leningradě. • Nádobí pro pohodlné Na Západě se začínají hodně používat talíře pro jedno použití. Jsou velmi levné a je to vlastně deset talířů najednou. Na tuhém talíři je deset fólií, z nichž se po jídle vždycky jedna odstraní a talíř je zase čistý. O talíře je velký zájem hlavně v kancelářích. • Na chůdách do školy Do školy se chodí všelijak. Japonské děti ze souostroví Rju-kjú chodí do školy na chůdách. Souostroví je totiž tvořeno celým řetězem drobných ostrůvků, které nemají všechny vlastní školy. Jediným dopravním prostředkem jsou zde loďky. Ale když rybáři vyjedou na moře, děti nemají jinou možnost než projít mělké průrvy mezi ostrůvky na chůdách. Musejí hodné pospíchat, protože odliv brzy končí a za přílivu se projít nedá. POZOR Nepřehlédněte! Dvojí výhra Na čtvrté straně dnešního vydání pokračuje soutěž „ZN svým čtenářům“, v níž můžete získat Kčs 2000,— a navíc věcné ceny věnované n. p. SVIT. Z reportérova bloku • Z reportérova bloku • Z report Kdyby nebylo Napoleona Věřte nebo nevěřte, ale nebýt Napoleona, pak asi dnes v Proseči ú Skutče továrna na dýmky nestála. To bylo tak. V době. kdy Napoleonova vojska se 1 potloukala po Cechách a Moravě, dostalo se'i Prosečí „cti“ ’být” jejich hostitelem. Ze ž takové návštěvy, nikdy. nic kloudného nekoukalo, to je nabíledni. A tak také jednoho krásného dne dostal chafupník Loukotka z nedalekých Pasek rozkaz, aby zapřáhl svůj potah, a že poveze nějaké ty vojenské náležitosti, až někam do Slezska. Když se vrátil, nestačili sousedé vyvalovat oči. Přivezl si totiž něco nevídaného. Dřevenou dýmku, dárek Napoleonových vojáků, mezi nimiž bylo tenkrát kouření už běžné rozšířeno. To bylo něco pro mužské.. Každý to chtěl hned zkusit, a že našinci na venkově nikdy nescházel dobrý nápad, jehož sestrou byla dovednost, začali si chlapi vyrábět dýmky sami. Z z materiálu, který by! jx> ruce. hruškového, březového, či olšového dřeva. Nejdříve jen pro vlastní potěšení a potřebu, později pro překupníka a konečně pro menší továrničky, které tu začaly růst jak houby po dešti. Zakrátko nebylo v Proseč! a širokém okolí chalupy, kde by nebyla celá redsna, včetně malých dětí, seděla nad výrobou dýmek od slunce východu do tmy. — Co já jsem se tím natrestal. vzpomíná Ondřej Jetmar, známý prosečský fasádník. — Kluci se šli koupat, já jsem musel „pácovat“, kluci proháněli na kopci saně, já jsem doma' „prýmkovái“. Furt mě mordovali u fajfky, aby se nějaký ten krejcar vydělal a já to do dneška nemůžu ani cejtit. — Že by tedy byli někde z té ruční výroby zbohatli, to bůh uchovej, každá rodina naopak končívala obvykle ročně schodkem dvou set zlatých. Výroba ve velkém samozřejmě přinesla později různá zlepšení. Základním materiálem se stal zásadně po vzoru ostatních zemí bruver. dřevo z kořenů zvláštního afrického stromu, exotického jména — erica arborea. Ptáče se značně zmechanizovala a celá konstrukce dýmek zdokonalila. Ale jinak se navázalo - hlavně po stránce druhů a tvarů - na starou lidovou tradici, a to je vlastně také specifikum našeho dýmkařství. A tak se .vyrovnal věhlasu Napoleonovu . věhlas prosečských dýmek, jak tomu nasvědčují dodávky do 36 států. Největším odběratelem je toho času Itálie a nebýt Proseče, firma Rossi by určitě zbracho(Fokračování na str. 2.)