Zemědělské Noviny, duben 1968 (XXIV/79-103)

1968-04-02 / No. 79

Ročník XXIV — Číslo 79 Praha, úterý 2. dubna 1968 Cena 30 hal. Zasedá ústřední výbor KIS Na programu: Kádrové otázky, politická situace, akční program, rehabilitace Praha (čtk) — Včera po deváté hodině zahájil ve Španělském sále Pražského hradu člen předsednictva ŰV KSC O. Cer­­nik ve čtvrtek přerušené plenární zase­dání ústředního výboru KSC. Jednání pro­bíhá podle programu schváleného dne 28. března. Plenárnímu zasedání jsou pří­tomni rovněž členové ústřední kontrolní a revizní komise KSC, jakož i další při­zvaní hosté. Na pořadu pléna jsou kromě některých kádrových otázek tyto problé­my: současná politická situace ve straně a společnosti; návrh akčního programu strany; některé návrhy na rehabilitaci členů strany postižených v období kultu osobnosti; návrh postupu k dokončení rehabilitace osob postižených porušováním socialistické zákonnosti a stranických no­rem. K projednávaným problémům dostali členové a kandidáti ÜV KSC písemné podklady, na jejichž vypracování se podí­lely pracovní skupiny ÜV KSC, složené z funkcionářů ÜV KSC a ústředního vý­boru KSS, některých krajských výborů strany, Ústřední kontrolní a revizní ko­mise KSC a KSS, Vysoké školy politické ÜV KSC a četných dalších politických i vědeckých pracovišť. V průběhu prací byly připravované materiály konzultovány se skupinami členů a kandidátů ŰV KSC, s dalšími funkcionáři strany a s komi­semi ŰV KSC. O současné politické situaci ve straně a společnosti podal ústřednímu výboru KSC zprávu první tajemník ŰV KSC A. Dubček. Ve 14 hodin plénum zvolilo 21člennou komisi k přípravě návrhu ÜV KSC k ak­čnímu programu strany. Dále vyslovilo rovněž jednomyslný souhlas s navrženým složením dcvítičlenné komise k přípravě návrhu usnesení ŰV KSC k problematice voleb. Další zvolená 14členná redakční ko­mise zpracuje stanovisko ÜV KSC k poli­tické situaci v zemi. Ve 14.20 hod. byla zahájena diskuse. Clen ÜV KSC Jar. Kla­diva požadoval důsledně zabezpečit kvali­tativní obrat v práci ústředního výboru a jeho výkonných orgánů tak, aby celá strana přešla otevřeně do nástupu v sou­časné etapě obrodného procesu v naší spo­lečnosti. Clen ÜV KSČ V. Nový hovořil o situaci ve straně, problémech jednoty a dělnosti v práci a k úkolům, vyplývají­cím z akčního programu. Třetím řečníkem byl Zd. Fierlinger. Zabýval se otázkami státoprávního uspořádání, práce odborů a rozvoje hospodářství. K. Valtera hovořil o otázkách rozvoje trhu a o problematice našeho vnitřního obchodu, F. Šorm zdů­raznil nutnost výměny vedoucích pracov­níků hospodářského a státního aparátu, kteří už svou kvalifikací nestačí na ros­toucí úkoly. Dalším diskutujícím byl Ivan Málek. Ocenil angažovanost mládeže a její zájem o současné dění a vyslovil řadu při­pomínek a doplňků k návrhu akčního programu. K. Šiška hovořil o problematice zdravotnictví. Po odpolední přestávce ho­vořil J. Pinkává o informovanosti, svobodě projevu a rehabilitacích. S. Takáč se mj. vyslovil k otázce kvalifikace vedoucích pracovníků a k problémům vědeckého ří­zení. Clen ŰKRK J. Frýbert seznámil plé­num s některými problémy naší armády. B. Sucharda doporučil připravit podrob­nou inventarizační zprávu o ekonomickém stavu republiky a zdůraznil, že boj za ekonomickou reformu musí každé praco­viště řešit samo u sebe stejně jako od-< krývat rezervy. Posledním mluvčím byl O. Černík, který hovořil k programovým otázkám práce vlády. Včerejší jednání pléna ÜV KSC skončilo v 19.05 hod. Plé­num pokračuje dnes v 8.30 diskusí. Z projevy soudruha A. Dubčeka Vážené soudružky a soudruzi. Lednové plénum ŰV KSČ nám uložilo vypracovat akční pro­gram k zabezpečení úkolů vy­plývajících ze závěrů tohoto pléna. Návrh by měl vytvářet také podmínky pro přípravu dlouho­dobějšího programu strany. Předkládáme vám jej dnes spolu s dalšími materiály. Dovolte mi, abych v úvodním slovu podal stručný výklad ma­teriálů, zhodnotil jejich význam i smysl a podal též stručnou zprávu o tom, jak předsednictvo ŰV KSČ hodnotí vývoj, jímž prochází naše společnost i stra­na po lednovém plénu. Přirozeně může to být hod­nocení jen předběžné vzhledem na dynamičnost, šíři a hloubku pohybu po lednovém plénu. Čle­nové ÜV a plénum jako celek jistě doplníte a prohloubíte toto posouzení. Jedno je však zřejmé a ne­sporné: pohyb od lednového plé­na je výrazně socialistický a demokratický, vyvolaný naší ko­munistickou stranou, a charak­terizuje jej i nebývalá aktivita našich občanů. Rozporuplný proces střetávání nových úkolů a metod plnění našeho poslání se starými pří­stupy a návyky probíhá v celé straně. Na jedné straně jsme svědky nebývalých nadějí sku­tečně pokrokových mas, nebý­valé aktivity společenských or­ganizací a především strany* aktivity, kterou obdivují i ven­ku v zahraničí, která však udi­vila i nás doma a která neoby­čejně zvýšila přitažlivost naší země a naší politiky. Mnohé však udivila či dokonce překva­pila do takové míry, že vyjad­řují obavy, zdali strana neustu­puje tlakům, zdali se nevzdá­me svých pozicí, zdali ji vývoj nežene a bude-li umět čelit ne­správnostem, škodlivým poža­davkům, které se v takovémto procesu vždy vyskytují. me Na všechny tyto otázky musí­hledat odpověď, solidně zkoumat jejich příčiny a správ­ně je hodnotit. Předsednictvo ústředního výboru už několikrát v posledním období alespoň ope­rativně hodnotilo situaci a pub­likovalo své stanovisko k ní. Musíme se však pokusit o hlubší pochopení podstaty vý­voje uplynulých měsíců. Myslím, že se k tomu nejspíše přiblíží­me tak, když pochopíme nej­hlubší podstatu sporu, který ve společnosti a ve straně narůstal v posledních letech. Podstatou sporu bylo hodno­cení sociální a ekonomické si­tuace. Uskutečňování nové fáze socialistické revoluce v etapě neantagonistických vztahů ved­lo současně k potřebě rozvinout, dále ztvárňovat a vytvářet po­litický systém, který by této nové situaci odpovídal. Přitom jde zejména o prohloubení úlo­hy strany a vůbec o její přístup k současným úkolům společen­ského rozvoje. Jde o plnější uplatnění základních principů marxisticko-leninské teorie, prin­cipů socialistické výstavby, v níž jsme už dosáhli význam­ných úspěchů, principů vedoucí úlohy strany. Slo a jde o cestu vpřed, o rozvinutí těchto prin­cipů. Nastupujeme cestu do dal­ší etapy naší proletářské socia­listické revoluce, k vytvoření politické struktury, k osvojení si politických metod práce, kte­ré budou odpovídat novým pod­mínkám, za nimiž dosud zaostá­valy. Jde o uvědomělé vypra­cování a realizaci takové úlohy strany i ve společnosti, která dokáže a Už dokázala stranu v této krátké době postavit do čela společnosti a jejího po­kroku. Je třeba říci — a vy jistě malé v živé paměti zrod udá­lostí na posledních třech plé­nech — že konkrétní chod, prud­kost a složitost událostí posled­ních tří měsíců nemohl ÜV KSČ na lednovém plénu, ba ani před okresními konferencemi usměrnit do předem stanovené­ho rámce. Zejména vy, členové ústředního výboru víte, jak jsme se v lednu rozcházeli, že vedení strany, které otevřelo dveře tomuto procesu a posta­vilo se v jeho čelo, nemělo a nemohlo mít nějaký konkrétní postupový plán, jak tyto událos­ti rozvíjet. Zvláštnost celého tohoto pro­cesu tkví naopak v tom, že z největší části, hlavně jeho tem­po, bylo určeno tvořivou a při­tom spontánní aktivitou širo­kých mas v čele s komunisty, které se takto ve smyslu a v souladu se závěry pléna ŰV KSČ projevily bez jakéhokoli manipulování a komandování shora. Také to potvrzuje správ­nost lednového rozhodnutí. Pro­to bylo nutné, ba přímo žádou­cí, hlouběji poznat názor širo­kých stranických mas i nejšir­ších vrstev obyvatelstva, které se tak výrazně projevily na vý­ročních schůzích a konferen­cích v základních organizacích a zejména na okresních konfe­rencích. .Stále více se utvrzujeme, že společenský pohyb nelze jedno­duše dekretovat, vnášet do něho jen rozum zvenčí, ale že tento rozum je v našich podmínkách, především v poznání, v zájmech a pohybu mas a že úlohou stra­ny je objevovat tento rozum, dotvářet jej, zušlechťovat, vy­zdvihovat progresivní myšlení a činy, čelit nesprávným názorům a takto obohacené poznání vra­cet do společenského pohybu, uvědomovat a pozvednout je tak na vyšší společenský stupeň. Tuto náročnou úlohu musí po­stupně plnit celá strana. Nejde tedy o nic víc ani o nic méně než o plné uplatnění zá­kladního marxistického pohle­du na úlohu mas a úlohu stra­ny a politiky, která může splnit svou roli jen tehdy, když se plně opírá o zájmy a zkušenosti skutečně nejširších mas a o vě­decké poznání jejich realizace. Také v našem posledním poli­tickém hnutí to byla a je praxe, která pomáhá zdola dotvořit program nového politického (Pokračováni na str. 3.) li Hledáme nabízíme vyměníme Objednávky naléhavých inzerStS tohoto druhu posílejte na adresu: Zemědělské noviny, inzertní oddě­lení, Václavské nebo telefonujte nám. 47, Praha 1, na číslo 230-625. ■ PLEM BÝKA PRO PftIROZ. PLE­MENITBU linie Apis - 13,5 °/o ayr­­shirské krve. st. 18 měs., prodá kmen. chov školu JZD Slemer.o. o. Trutnov. O.: st. reg. As-62. Matka: 7 11 laki 8 ER max. laki. HI. 4918 kg mléka — 4.62 % — 227 kg tuku. Celož užit. 4 M a TK. Znám­ka dojit 1. Býk byl klasiř. Eb — vyvol cena 15 GÖB Kčs Velmi vý­hod. též pro stádo jalovic na past­vinách B! DT 54 S RADL-, v dobrém tenhn. stavu prodáme Koupíme stroj, stropní vrtačku, stroj, pdu a stroj, nůžky |ZD Slaná u Semil. H PRODÁME ORGANIZACÍM včläl počet kolov, traktorů typu Z 50 S, Z 35. Z 3011 a 2 25 K r. v. 1S65 a starší, v provozuschopném stavu, některé s lesnickým vybav, (navi­ják. vzpěra, ochran, rám) príp. i bez tohoto. Dále nákl auta typu T 111 a V3S valník, příp. s les. vybav., a Czepei sklápěč. Informa­ce podá podnik, ředit. stát. lesů Plzeň, techn odd., Plzeň, nám. la­na Krautwurma 8. tel 41675—9. H ZABÍHACI STOLICI ZTS 01, vhod. pro zabíhání všech typů kol. trakt, min rozchod válců 1100 mm, max. 2200 mm hvdraol brzda OPX 4, převod skříň TS 030311.3 a vále. nádrž ISO hl vhod jako zemni nádrž prod. Inform, na OZS Da­­šíce v C , tel. 95101—3. H 4 SBĚRNY MIÉKA CM-1000, komplet., nové, neponž , prodá JZD Nová Ves, okr. Uher. Hradiště. IR PÁR KONI TĚŽ RÁZO, st. 10 let, prodá ihned jZO jedlá, p. Le­deč n. S., o. Havi. Brod m KACHŇATA PROD. jZD OSVIT, farma Hýskov, tel Hýskov 728, 733. Větší objednáv. dovezeme na místo. H 1 NÁKLADNÍ AUTO CARPATI, 3 t, r. v 1986. a 1 auto Praga RND 3,3 t, obě vozidla v dob stavu, prodá SEMPRA Praha 7, Bubenské nábř 9. tei. 379241. ■ JEZDECKÉ KONÉ I TAŽNÉ pro­dá |ZD Pravěice. okr Kroměříž. ■ 1 soupravu na Čpavkován! Amin 4 vč. nádrže na přípravu čpavku Dina, vše po GO, prodá JZD Nová Ves, okr. Brno-venkov. ■ TRAKTORY 5511 S ODPRUŽ. SE­DAČKOU, pás. trakt DT 54 a vleč. vozy PZS 40 dodá ihned prodej, středisko zeměděl techniky, jičín, Poděbradova 134. tel. 158 H JETEL SEMÍNKO 10 q nrodá­­me nebo vyměníme za běhouny ve váze 40 -50 kg Dále prodáme 4 vále stolici, výr TMS 1000/300 PC r. v 1950 |ZD Cernilov. okr. Hradec Král. ■ is vysoce březích ialovic s původem prodá (ZD Podlahy, o. Beroun. B 5-10 q OSIVA ŠVÉD. JETELE za cenu dle dohody koupí Výrobná polnohosp. správa Košíce. R! MAfi. SIL. KOMBAJN, pařiči ko­lonu, prodá jZD Svítkov, okr. Par­dubice. ■3» počasí DNES bude polojasno, po­stupně od západu přibýváni oblačnosti, v Cechách odpoled­ne, na Moravě k večeru pře­háňky. Noční teploty 3—5 st., odpolední 15—18 st. Čerstvý ji­hozápadní vítr. — Ve STREDU a ve ČTVRTEK bude většinou oblačno, místy přeháňky. Noční teploty 3—1 st., odpolední 14 st„ místy 11 st. ☆ Brno (čtk) — Neobvykle tep­lým posledním týdnem se letos rozloučil březen: na jižní Mo­ravě zaznamenaly meteorolo­gické stanice nejvyšší teplotu až 24 stupňů, v Brně v sobotu 23 stupňů Celsia. V posledních letech provázely konec března i na jižní Moravě mrazíky; loni i v roce 1964 sněhové pře­háňky. S uspokojením a s radostí Včera jsme dostali do redakce dopisy od našich čtenářů, kteří vyjadřují radost nad tím, že do čela státu zvolilo Národní shro­máždění generála Svobodu. Je­den z těchto dopisů napsal inž. J. Abrt, předseda JZD 9. kvě­ten z Liběšic u Litoměřic: S uspokojením a radostí jsme přijali volbu armádního gene­rála Ludvíka Svobody presi­dentem republiky. Je to člo­věk, který má i hluboké po­rozumění a lásku k zemědělství. S velkými sympatiemi přijali jeho volbu rovněž družstevníci — Volyňští Češi a příslušníci 1. čs. armádního sboru v SSSR, kterých žije velký počet ve sloučených obcích našeho druž­stva — v Chobolicích, Choti­­něvsi, Zimoři i v Liběšicích. Jako delegát VII. sjezdu JZD jsem hovořil se s. Svobodou. Byl u nás několikrát v minu­lých letech na návštěvě. Zají­mal se, jak si vede JZD, vzpo­mínal na známé a poslal jim srdečný pozdrav. I my zdra­víme našeho nového presidenta a přejeme mu mnoho úspěchů v těžké a odpovědné práci. Na kole kolem světa Djakarta (zpravodaj čtk) — Šestatřicetiletý Kanaďan Co­­nard Dube, který se před sedm­nácti lety vydal na kole na cestu kolem světa a ujel zatím 269 000 kilometrů, přijel do In­donésie, která je 66. zemí jeho okružní jízdy. Conard Dube na­vštívil v Indonésii některé ústa­vy na léčení obrny. Sám je to­tiž od narození ochrnutý a te­prve ve 14 letech se naučil díky nesmírné vůli a neúnavnému cvičení chodit. V devatenácti letech se vydal na cestu kolem světa, kterou si rozplánoval na dvacet let. Cejá vesnice vyhofe’a Varšava (zpravodaj čtk) — Na 250 obytných a hospodář­ských stavení zničil velký po­žár ve vesnici Niedzielska v okrese Zamoáč v jižním Pol­sku. Požár vznikl náhle v ne­děli v poledne. Přes několika­hodinové úsilí 26 požárních sborů se nepodařilo šířeni ohně zastavit. Shořela téměř celá vesnice. Příčina není dosud zjištěna a neuvádí se ani počet obětí. Celkový pohled do Španělského sálu na Pražském hradě při včerejším jednání pléna ústředního výboru KSČ. (Foto ČTK - J. Rublič) JOHNSON JIŽ NEHODLÁ KANDIDOVAT NA PRESIDENTA Američané zastavují bombardování VDR New York (čtk) — President Johnson prohlásil v neděli ve­čer, že USA zastavuji s okamžitou platností bombardování VDR s výjimkou oblastí podél demilitarizované zóny a jednostranně snižují intenzitu válečných akcí. Johnson vyzval vládu VDR, aby odpověděla přijetím jeho návrhu ze San Antonia, který předpo­kládá okamžité zahájení plodných a vážných rozhovorů. V televizním a rozhlasovém projevu, vysílaném všemi ame­rickými stanicemi, vyzval John­son oba předsedy Ženevské kon­ference Sovětský svaz a Velkou Británii, aby „učinily všechno možné“ k obnoveni míru v ji­hovýchodní Asii. Johnsonův zpl­­nomocněnec A. Harriman a vel­vyslanec v Moskvě L. Thomp­son byli pověřeni připojit se k mírovým jednáním, jakmile bu­de dosaženo dohody a uspořá­dání konference. Jestliže ohlášená „deeskalace“ konfliktu, americká kterou Johnson časové neomezil, nepo­vede k mírovému jednání, do­jde prý k němu stejně „až Ha­noj pochopí, že naše předsevzetí je neochvějné a naše síla ne­přemožitelná“ — pravil Johnson se skrytou výhrůžkou. Současně také oznámil, že během příštích pěti měsíců vyšle do Vietnamu dalších 13 500 vojáků a nazna­čil, že ani toto číslo nemusí být konečné. Johnson rovněž slíbil, že do­drží prohlášení z manilské kon­ference a že Spojené státy od­volají své ozbrojené síly z již­ního Vietnamu, jakmile druhá strana stáhne své jednotky na sever a zastaví „infiltraci“. Na závěr svého projevu při­pravil Johnson americkému lidu zcela nečekané překvapení. Oznámil, že již nehodlá kandi­dovat v listopadových volbách na další presidentský termín a nepřijme nominaci Demokratic­ké strany, jestliže mu bude na­bídnuta. V pondělí Johnson oznámil, že pozval do Washingtonu pre­sidenta saigonského režimu Nguyena van Thieu. Johnson s ním chce projednat své plá­ny ve vztahu k budoucnosti Vietnamu a jihovýchodní Asie. Aktiv novinářů v pražské Lucerne TAJEMNÍK ÜV KSČ Dr. ČESTMÍR CÍSAŘ PŘIJAL DELEGACI PRAŽSKÝCH NOVINÁŘCl, KTERÁ MU ODEVZDALA DOPIS PRO PLÉNUM ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KSČ . Praha (ví) — Včera ráno za­plnilo velký sál pražské Lucer­ny přes 800 novinářů z praž­ských redakcí ústředních dení­ků, týdeníků, Čs. rozhlasu, Čs. televize, zpravodajského filmu, ČTK a několika dalších časopi­sů. Hlavním bodem jednání to­hoto aktivu bylo založení měst­ské pobočky Svazu čs. novinářů v Praze. Jednomyslný souhlas se založením této pobočky do­kumentoval touhu novinářů hrát v současném našem politickém dění takovou roli, jaká sedmé velmoci právem náleží. V této odbočce pak vidí možnou plat­formu k řešení svých odborných i politických otázek. Novináři zvolili během zasedání i svůj první 25členný výbor, v němž jsou mj. J. Rumi. J. Lederer, M. Weiner, M. Stráfelda, VI. Kaš­par, Fr. Goldscheider, za ZN Jo­sef Jungwirth atd. Ve velice živé diskusi bylo ve středu pozornosti několik z kladních otázek, např. problém právních záruk tiskové svobo­dy a zrušení předběžné cenzury, rehabilitace novinářů, kterým se v minulých letech stela křiv­da, mnohokrát zazněla kritická slova na adresu některých zkom­promitovaných novinářů, hlasy po urychleném svolání mimořád­­(Pokračování na str. 2.) Generál bez uniformy vzpomíná Tento interview se nekonal na ministerstvu obrany, ani na generálním štábu, ale v pražském hotelu Junior, který se může pochlubit kuriozitou, jakou má málokterý pohostinský podnik v Evropě. Jeho vedoucím je generál. Generál Vilém Sacher. Člověk s nejvyššími českosloven­skými i zahraničními vyznamenáními, která mu zůstala z minulosti jako jediné uznáni za boj o svobodu národa. Do našeho rozhovoru s gene­rálem Sachrem se vkrádají po­mlky a před námi je kopie ru­kopisu „Pod rozstříleným pra­porem“. Dva roky ležely Sach­­rovy memoáry v nakladatelství, protože generál odmítl změnit na knize „byt jedinou větu“. Teprve ted jde rukopis do tis­kárny. Bude to myslím bestseller v nejlepším slova smyslu. Po­slední kapitola generálových pa­mětí, nazvaná „Vojákem bez uniformy podruhé“ vyvolává ve mně otázku: P Proč podruhé? Poprvé mne zbavil uniformy Hitler, podruhé Čepička ve jmé­nu lidu; jako prý jeho zrádce. To bylo v roce 1951, hned po květ­nové přehlídce, kde jsem velel dělostřeleckým jednotkám. Zavolali mne na MNO přímo z ostrých střeleb a s okamžitou platností jsem šel do civilu s upozorněním, aby mne ani ne­napadlo shánět si nějaké úřed­nické místo. Proč jsem musel z armádv — to mi, samozřejmě dodnes nikdo nevysvětlil. Praco­val jsem jako dělník ve va­gónce Tatra, potom v JZD, ká­cel jsem stromy a nakonec jsem začal pracovat v pohostinství. ■ Pokud vím, zbavil vás veli­telské funkce tehdejší ministr obrany Alexej Čepička. Jeho ministrování je poznamená­no pronásledováním nejza­­sioužilejších zahraničních bo­jovníků. Čepička byl typickým produk­tem své doby Nepevný charak­ter, který dostál do rukou moc. Osobně to byl bystrý člověk, ale armádě vůbec nerozuměl a ro-zumět nemohl, vždyť generál se vychovává desítky a desítky let. Čepička dostal naši armádu do podobné situace, v jaké se mezi první a druhou světovou válkou octla francouzská armá­da, označená tehdy jako ..velká němá“. Heslo „Armáda s lidem“ zůstalo tehdy pouhou nabubře­lou frází. Vytvořil z armády kastu a postavil ji nad lid i nad stranu Octa a obdiv, kte­rou lidé po roce 1945 měli k naší armádě, rychle vyprchaly. Zbavil armádu nejschopnějších velitelů, kteří jí mohli něco dát. Jestliže se dosud ozývají hla­sy proti armádě, pak kořeny byly zapuštěny Čepičkovou zá­sluhou za vydatného přispění tehdejšího náčelníka generální­ho štábu, generála Kratochvíla. B Jak jste. soudruhu generále. Čepičku osobně poznal? Měl vyloženě nepřátelský po­stoj k frontovým velitelům a zesměšňoval je, kde mohl. Ilus­truje to i jedna epizoda z roku 1951. kdy jsem nacvičovali na májové defilé. Přijal mé vojen­ské hlášení s rukama v kapsách, obklopen svitou napomádova­­ných hejsků. Tehdy mi řekl: „Jen se tužte, generále, když to špatně dopadne, půjde hlava do­lů!“ Přitom se obrátil na svoji kamarilu, která se dala do sou­hlasného chechtotu. Nebyl jsem sám Mnozí fron­toví vojáci by mohli poskytnout příklady daleko drastičtější. Per­zekuce v naší armádě v době Čepičkovy éry — to je zvláštní kapitola, k níž se ještě vrátím. Ü Žádal jste jistě o rehabilitaci. Několikrát. Poprvé po XX. sjezdu KSSS. V presidentské kanceláři se tehdy, pozastavova­li, proč jim to všechno píšu, když se mi vlastně nic nestalo. Bylo mi jasné, že jsem „vystře­lil“ příliš brzv. Zkusil jsem to znovu o tři roky později, ale zase nic. Až v roce 1965 mne zavolali na hlavni kádrovou správu ministerstva obrany Hrozně se najednou divili, proč jsem byl vlastně vyhozen z ar­mády, když v kádrových mate­riálech nemám žádný škraloup. A tak mne rehabilitovali. Ki Celá řada důstojníků mne upozorňovala, že náprava křivd se prováděla formálně. Krajská vojenská správa v Hradci Králové mi 24. května 1965 sdělila závěry rehabilitační komise. Stojí za to. abych je ocitoval doslova. „1. Povolit jmenovanému no­sit uniformu: 2. přidělit mu jed­nu stejnokrojovou soupravu: 3. vhodnějším pracovním zařaze­ním využít odborných i politic­kých schopností soudruha Sach­­ra; 4. v případě potřeby poskyt­nout mu léčení ve vojenské ne­mocnici.“ Jsem vojákem od svých osm­nácti let, absolventem dvou vy­sokých vojenských škol a čekal jsem logicky, že podie třetího bodu rehabilitačního dekretu budou skutečně moje odborné znalosti využity. Hlavní kádro­vá správa ministerstva obrany dala přednost té druhé odbor­nosti, kterou jsem získal v obo­ru veřejného stravování. Posla­la mě dělat vedoucího zotavov­­ny. Tak to vypadalo v praxi ještě před několika léty. A to jsem dopadl daleko lip než četní mo­ji přátelé. Naštěstí si dovedu vydělat na sebe, i když jediným majetkem, který mi zůstal, jsou dva kufry. Doufám, že můj pří­pad se nestane příkladem, jak rehabilitaci vojáků provádět. B Co soudíte o dnešním velení a jeho podílu a odpovědnosti za některé deformace armád­ního života. Pojem „velení“ armády je ši­roký. Mohu se vyjádřit jen k osobám, které znám. Jsou to ge­nerálové Lomský, Rytíř a Janko. Všichni mají něco společného. A to společné je touha po funk­cích, touha po moci. Je pravda, že se neúčastnili přímo pronásledování zahranič­ních vojáků. Ale také je prav­da, že v padesátých létech, když už zastávali vysoké funkce v armádě i později, neztratili za ně jediné slovo. V nejtěžšíc-h dobách, kdy jejich bývalí spolu­bojovníci trpěli v žalářích a kdy umírali jako oběti politických vražd, nehnuli prstem, aby co­koliv učinili pro zmírnění jejich osudů. Zdálo se mi. že na ně v těch nejkrutějších dobách po­hlíželi jako na malomocné a strachovali se, aby se od nich „nenakazili“ a nezakolísali na svých vysokých místech. Mož­nosti měli. V podstatě byli takovými Sku­­povými loutkami v rukou 8. od­dělení ÜV KSČ a později v ru­kou posledního vrchního Velite­le Antonína Novotného. Byli tvůrci, systému, který deformo­val celý vnitřní život armády a nesou za něj plnou odpovědnost. B Přibývá hlasů, žádajících od­stoupení generála Lomského, který je podle mínění čet­ných civilních i vojenských stranických organizací jed­nou z hlavních příčin sou­časného krizového stavu v armádě. Podobně se vyjád­řil v otevřeném dopise mi­nistru Lomskému i celouěi­­telský výbor KSČ ve Vojen­­skopolitické akademii. Myslím, že současnou krizi ve vedení armády nemohou vyřešit lidé, kteří tuto krizi zavinili. Odchod generála Lomského z funkce ministra obrany je na­prosto nezbytný. Jeho další se­trváni ve vojenském životě by bylo amachronismern. Pokud jde o dopis Vojenskopolitické aka­demie. mám určité výhrady k následující pasáži: „Chováme úctu k Tvé bojové činnosti za 2. světové války . .“ Ne tak zce­la. dodal bych Jsou určité ne­jasnosti. které by měl soudruh Lomský příležitostně vysvětlit. Mezi jiným i nešťastný vstup I. čs. armádního sboru do Karpat­­sko-dukelské operace 9. září 1944, kdv zejména 3. brigáda padla do německé léčky a na dlouhou dobu ztratila boieschop­­nost Nebylo divu: ztráty se blí­žily až ke čtyřiceti procentům. Generál Lomský jako náčelník štábu opomněl mnohé věci. kte­ré patřily do oboru ieho působ­nosti (imj) (■Dokončení zítra) GENERAL, VILEM SACHER absolvoval v lotech 1925-1927 Vojenskou akademii v Hranicích a stal se poručíkem dělostřelectva. V r. 1937 ukoněil Vysokou školu válernou v Praze, V květnu 1939 se stal členem ilegální organizace Obrana národa, o rok později odešel za hranice, bojoval ve Francii, pak působil v čs. vojenské jednotce v Anglii a v r. 1943 odešel do SSSR. Byl náčelníkem štábu 2. čs. paradesantní brigády a později velel dělostřelectvu 3. čs. brigády v SSSR. S ní prodělal boje v Polsku, v Kar­patech, na Slovensku a na Moravě. V roce 1948-1947 absolvoval Voroši­­lovovu vojenskou akademii v Moskvě. Až do bezdůvodného propuštění z armády byl velitelem dělostřelecké divize. Generál V. Sacher ještě v uniformě. • Rezonanční dřevo Jedním z největších dodava­telů rezonančního dřeva je Les­ní závod Přimda u Tachova. Dodává materiál pro n. p. Cre­mona v Lubech u Chebu a pro Čs. hudební nástroje v Chlumci nad Cidlinou. Jde o dřevo, kte­ré roste na závětrné straně v chudších půdách s pravidelný­mi a hustými letorosty. Stromy jsou většinou staré přes 100 let a nemají větší průměr než 40 až 60 cm. • Zinek a olovo v Polsku Několikaletý soustavný geolo­gický průzkum v Krakovském vojvodství odhalil nedávno no­vá, velmi bohatá ložiska zinko­vých a olověných rud. Jejich přírodní zásoby se odhadují na několik miliónů tun čistého zin­ku. V těžbě tohoto kovu je Pol­sko na šestém místě na světě. • Uhlí v Egyptě První důl na uhlí byl v Egyp­tě otevřen v r. 1964 a hned v pr­vém roce jeho existence bylo vy­těženo 30 tisíc tun uhlí. Ověře­né zásoby se odhadují nejméně na 10 miliónů tun kvalitního uhlí. Další vrtrjý průzkum v ob­lasti u Maghary provádějí geolo­gičtí odborníci z Jugoslávie. Do r. 1970 bude zde otevřen nový uhelný důl, jehož zařízení dodají polské firmy. • Atomové elektrárny v USA V 15 státech USA je v součas­nosti v provozu 75 atomových elektráren, které vyrábějí asi 11 miliónů kW elektřiny. Jinak ma­jí USA 25 jaderných podniků s nejrůznějšími typy reaktorů a ve výstavbě je několik dalších ja­derných center. Na druhém mís­tě za Amerikou je Velká Britá­nie s 15 velkými jadernými pod­niky a třetí místo na světovém žebříčku zaujímá Francie s 9 elektrárnami. • Pokutu za pomalou chůzi Zdá se, že ve Valencii chodci vážně blokují silniční dopravu. „Otcové“ města proto nařídili, že chodci při přecházeni silnice musí dodržovat minimální rych­lost 3,6 km za hodinu. Nedodr­žování tohoto neobvyklého do­pravního předpisu bude trestá­no. Náhlé změny směru spadají rovněž pod nový zákon a budou pokutovány. B Živá zkamenělina Strom „gingko“, jediný dnes ještě existující druh, který byl rozšířen v minulých gelogických dobách, se dobře aklimatizoval v Rize. Tento současník dinosaurů zdobí dnes břehy městského ka­nálu. Gingko je jedním z prv­ních zástupců nahosemenných rostlin a byl v přírodě rozšířen zhruba před 200 milióny let. STÁLE OTAZNÍK nad pohřešovaným dr. Břešfanským Praha (imj) — Desítky do­hadů a úvah Vyvolalo ve svě­tě záhadné zmizení místopřed­sedy Nejvyššího soudu dr. Jo­zefa Brešťanského. Většina zá­padních tiskových agentur pře­vzala první nedělní zprávu Ze­mědělských novin a Práce a komentátoři těchto agentur si nyní kladou otázku, zda tento nový případ není snad ve spo­s jitostí s generálem Sejnou nebo případem generála Janka, který spáchal před několika tý­dny sebevraždu. Objevily se i domněnky, ne« souvisí-li zmizení dr. Brešťan­ského s jeho současnou činnos­tí, neboť se z titulu své funkce v poslední době zabýval otáz­kami rehabilitace a revizí ně­kterých nezákonných rozsudků z uplynulých let. Jak vlastně k celému záhad­nému případu došlo? V první nedělní zprávě jsme již přinesli podrobnější infor­mace: Ve čtvrtek 28. března po půl jedenácté dopoledne opus­til první náměstek dr. Brešťan­­ský soudní budovu v Praze na Pankráci. Měl se zúčastnit dů­ležité stranické porady konané v poledních hodinách na minis­terstvu spravedlnosti. Na pora­du, kde byl přítomen další pra­covník Nejvyššího soudu, však dr. Brešfanský nepřišel. Celou noc ho také doma marně oče­kává manželka se dvěma syny, devítiletým a devatenáctiletým chlapcem. „Muž byl velice, přesný a do­chvilný,“ řekla nám v sobotu paní Brešťanská. „Stálé jsme čekali, že zazvoní telefon, a že se manžel ozve, tak to vždycky dělával, když nemohl včas při­jít. Čekali jsme celou noc. Rá­no jsem volala do jeho zaměst­nání. ale také nikdo nic o něm nevěděl, Když jsem obtelefono­vala vši chny, známé v Praze a příbůzn na Slovensku, obráti­la jsem se na bezpečnost .., . ( 'okračování na str. 4.) Dr. Josef Břešťangký

Next