Szamota István: Magyar oklevél-szótár (Budapest, 1902-1906)

Cs

133 CSIRKE-CSIZMA CSIZMADIA—CSÓKÁS 134 uo. 14698). 1481: Clemens Chyre (uo. 18460). [Vö. csira ? csirke ?] CSIRKE, csérke ? csürke ? : a pullus ; junges geflügel; b) pullaster, pullus gallinaceus; München NySz. 1322 : Dionisio dicto Chyrke (AnjouOkm. 11.57). 1346 : Stephanus dictus Chcrkc [a. m. csirke v. cserke?] (OL. D. 3815). 1351: Thoma dicto Churke [a. m. csirke? vö. MTsz.] (Múz.). 1357 : Nicolai dicti Chyrke (Anjou­Okm. VI.628). 1363: Thomas dictus Cyrke (Múz.). 1368 : Thomas dictus Cyrke (Múz. Kapy). 1370 : Petrus dictus Chirke (OL. D. 35245). 1371: Petrum dictum Chyrke (Múz). 1374: Petrus dictus Czyrke (Múz. Hanvay). 1375: Petrus dictus Chyrke (Körmend, Miscell. Nómetújv. lad. 41, fase. 187). 1378 : Petrus Chirke (MonCivZagr. 1.271). Nicolai dicti Chyrke (Múz. Soós). 1379: Petrum dictum Churke (Múz ). 1382 : Johannis dicti Chyrke (Múz. Máriássy). 1405 : Andreas dictus Chyrke (Múz.). 1436 : Thome Chyrke (Lelesz Acta 53/47). 1453: Thoma Chyrke (Lelesz Met. Abaúj 3). 1458 : Benedicto Chyrke (Lelesz Acta 69/27). 1460 : Thoma Chyrke (OL. D. 15532). 1481: Thoma Chyrke (uo. 18512). 1485 ; Dominicus Chyrke (Veszpr. 11, Mercnye). 1577: Chirke Janos (OL. UC. 1/3). CSIROS ?: 1478: Petrus Chyros (OL. D. 18145) (Vö. MTsz. ?] CSISZÁR, csiszér, machaeropoeus, politor, ar­morum faber, samiator, samiarius; schwertfeger NySz. 1240 k. : Unus coquus in eodem predio nomine Cysar (Pannh. 61/8). 1297: Terram suam Chyzar fa. m. csiszár ?] uocatam inter villas Kok Boyon et Nymb­un nuncupatas (Veszpr. 4, Csaba). 1358: Laurencii filii Chyzer (Múz.). 1359: Petri filii Chyzeer (Körmend V/7, nr. 123). 1397 : Stephanum Chyzar (Zichy Okm. V.40). 1399 : Petrus dictus Chyzer (Múz. Soós). 1410: Petro dicto Chysar (Veszpr. 4, Alsóörs). 1418 : Andree Chyzaar (Múz.). 1423 : Paulus Chyzar (Lelesz Ad­a 43/83). 1425: Thoma Chyzar (Körmend, Heim 745). 1427: Paulus dictus Chyzar (Pannh. 19/7). 1442 : Thomas Chisar (OL. D. 13678). 1457 : Petrus Chyzar (uo. 36405). 1459: Georgius Chyzar (Lelesz Ad­a 70/45). 1464: Petrus Chyzar (Veszpr. 4, Csaba). 1468: Bar­nabas Chizar (Múz. Kállay). 1469: Thomas Czizar (OL. D. 32365). 1478 : Cristoforo Chyzar (Múz. Kállay). Georgius Chyzar (Veszpr. 107, Egerszeg 16). 1480 : Johanne Chyzar (OL. D. 18350). 1486 : Blasius Chizar (Körmend III/1, Ugal 51). 1494: Johannes Chyzar (Lelesz Acta 102/7). 1498 : Johanne Chyzar (Múz. Kállay). Petro Chyzar (Körmend, Heim 662). 1499: Demetrius Chyzer (Lelesz Acta 107/44). 1501: Clemente Chyzar (Károlyi Okl. ΙΠ.45). 1503 : Michaelis Chyzar (Pannh. 33/K). Thomas Chyzar (Múz. Kisfa­ludy). 1509: Petro Chyzar (Lelesz Ad­a 117/8). 1521: Petro Chyzar (uo. 127/6). Fabri ac Gladia­tores Aigo Chyzarok (Múz.). 1544: Attam az kapui cziszarnak (OL. Nád. 42). 1547 : Attam az cziszarnak az két szablatul (uo.) CSISZÉR. 1. csiszár. CSÍV, 1. eső. CSIZMA: cothurnus, calceus obliquus, calceus Turcicus, schuh, Stiefel NySz. 1492: Vnum Zakrapach et vnum cingulum wlgo Zkender de serico et Chyzmas (OL. D. 26055). 1503 : Vna chyzma (uo. 25420). 1504 : Vnum par­ocrearum wlgo Czizme [latin többesszám] (uo. 33011). 1519: Cotumos duos wlgo Chissma (Múz. Bethlen). 1528 : Emi vnum par wlgo chyzma (OL. Nád. 42). 1529: Kepenyeg. Pokrocz lasnyak Czapa. Chyzma (uo. 43). 1535: Calcaribusque et Cisma Pokrocz et vna penula (Lelesz Prot. VI.61). 1544: Czyzma kepenyeg (OL. Nád. 40). 1578 : Vnum par Chyzma (OL. UC. 37/15). 1635 : Egy pár csizmagsa­koltatástól 8 d. (Gazdtört Szemle VIII.475). [Vö­­deli-, fejelés-, száras-csizma ] CSIZMADIA, csizmazia: calcearius, cothur­­narius . Schuhmacher NySz. 1602 : Csiszmasia János (Székely Okl. V.283). CSIZMAZIA, 1. csizmadia. CSOBÁN: sextarius, culigna, ciriea ; lägel NySz. 1559 : Vnum choban ligneum (OL. Nád. 48). 1590 : Keth choban (uo. 49). ]Vö. fa-csobán.] CSOBÁNOS : [sextarium, culignam habens; lägel habend]. 1454: Th­omam Chobanus (Múz. Bocsky). [Vö. csobán.] CSOBOLYÓ : eimea; handlägel NySz. 1329: Prope locum vinee desolate Chobolow [a. m. csobolyó ?] dicte (Veszprém 2. Ábrahám, 1. ZalaOkl. 1.239). 1557 : Két köbles chyobolyot (OL. L. III. 16. 17). 1594: Vagion egy chobolio (uo.). [Vö. fa-csobolyó.] CSODA, csuda, monstrum, portentum, ungeheuer­­ungethum NySz. (2. jel.) [deformis, immundus, sordi, das, hässlich, schmutzig?]. 1198: Quorum nomina hec sunt Guyre Apungna Chuc filius Weng Wassa Chuda (Körmend II/8, Szentgothárd­­). 1211: Isti sunt exequiales hűites Chenke Buhtus Doba Coda [a. m. csoda ?] (Pannh. Tih. 1/5). 1228: Libertinos quorum nomina hec sunt Micula. Cingul. Reuka. Chuda cum tribus filiis suis (Hazai Okm. III.1). 1240 k.: Hec sunt nomina equestrium de eodem predio Buthmer Pousa Chom Cuda [a. m. csoda ?] (Pannh. 61/8). 1322 : Stephanus filius Chuda (AnjouOkm. II.2). 1358: Demetrium filium Chuda (Veszpr. 107, Köveskál 7). 1517 : In eadem porcione Chivdarezje (Múz. Kisfaludy). [Vö. MTsz. 3. jel. ?] ' ' CSOHA, 1. csuha. CSOHODÁR : cubicularius , kammerdiener NySz. («csuhadár» a.) 1637 : Az chohodarnal az kolc­a (OL. UC. 14/43, «Fogaras vár, nem törökökről» Szám. jegyz­). CSÓK: osculum, suavium, basium; kuss NySz. 1302: Mediantibus probis viris scilicet Andrea filio Chugud, Belen et Choc [a. m. csók ?] de Teged (Anjou Okm. 1.33). 1602 : Csók Benedek Csók István (Székely Okl. V.186). CSÓKA : gracus, [graculus], monedula ; krähe NySz. [dohle]. 1211: Isti sunt vdornici Wassard Warou Latamas Choucha [a. m. csóka?] (Pannh. Tih. 1/5). 1240 k.: Libertinos Covka Vud Zombor Kusid Svska (Pannh. 61/8). 1332: Castellani de Choukakw [vö. e hely­ségnek latin nevével: «Petra Monedulae», 1. Kazinczy: Magyarország lerajzolása 27] (Körmend, Miscell, Német­­újv. lad. 43, fasc. 104, nr. 112). 1337: Castellanum de Choukakw (Múz.). 1356: Stephano dicto Choka (Anjou­Okm. VI.483). 1359: Paulus dictus Choka (Múz.). 1368 : In monte Choukamual nomine (Pannh. 55/Mm). 1400 : Andream Choka (ZichyOkm. V.192). 1405: Petrus dictus Choka (Múz.). 1450 : Magnifice domine honorande, Pridem per Nuncios et litteras nostras intimaramus eidem vestre dominacioni petendo eandem ut Bombardam Choka vocatam nobis mittere velletis (Hazai Okm. VII.467). 1482: Blasio Choka (Veszpr. 9, Kovácsi). 1507 : Ad locum Chokafolyasa, "(OL. D. 32068). 1602: Czioka István (Székely Okl. Y.241). CSÓKÁS : [monediüis abundans ; reich an dohlen]. 1282: Per locum virgultosum Chokas nuncupatum (OL. D. 30582). 1292: Quedam Rupis, Chokask.au uocata . . . ubi supraeminet rupis Chokasku uocata 9* Magyar oklevélszótár Szamota.indd 99 2013.01.14. 20.25:05

Next