Československý Svět, červenec-prosinec 1958 (XIII/27-52)

1958-07-03 / No. 27

\Ěfm j I • I I “ M.i L, i x L. V ítame krajany z Rakouska¥e,oViasti TÝDENÍK ČESKOSLOVENSKÉHO v praže 3. Července 195b ŰSTAVÜ ZAHRANIČNÍHO ROČNÍK XIII. DO KRAJINY NAJLEPŠÍCH PRIATEĽOV V stredu 2. júna odišiel na oficiálnu priateFskú návštevu do So­vietskeho svä/.u na pozvanie ústredného výboru Komunistickej strany SSSR a prezídia Najvyššieho sovietu SSSR prezident Československej republiky Antonín Novotný so svojím sprievo­dom, ktorý tvoria podpredseda vlády V. Kopecký, minister vnútra R. Barák tajomník ústredného výboru Komunistickej strany Čes­koslovenska J. Hendrych, predseda sboru poverencov R. Streehaj a minister zahraničných vecí V. David. ■ Je to významná cesta najvyššieho predstaviteľa nášho štátu. Vedie do krajiny, ktorá je mocnou oporou mierového života čes­koslovenského Fudu aj zdrojom bohatých skúseností a pomoci pri veľkom diele budovania socializmu v Československu. Nie je po­chýb o tom, že táto návšteva prispeje k ešte hlbšiemu vzájomné­mu upevneniu priateFských vzťahov, ktoré našli vyjadrenie v histo­rickom dokumente — Zmluve o priatelstve, vzájomnej pomoci a povojnovej spolupráci, ktorej 15. výročie práve tohto roku spo­menieme. Československo a dnešní svět T7 elikou .epochu prožívá všechen ’ náš lid: Československo dovršuje výstavbu socialismu, uskutečňuje nej­­ušlechtilejší sny minulých generací. A je docela přirozené, jestliže ve svém úsilí o dovršení socialistické výstavby máme na zřeteli i situaci V -belém současném světě. Vždyť žádná země, zejména dnes, kdy moderní technika hravě překle­nuje vzdálenosti a kdy otázky exis­tence národů se stávají otázkami existence celého lidstva, nemůže žít isolovaně od ostatního světa. A Čes­koslovensko nadto ani v nejmenším nechce žít bez dobrých vztahů s ostatním světem. Dobudování socia­lismu je vysloveně mírový úkol a bez míru ve světě a dobrých vztahů k ostatním národům by nebylo možné splnit jej v tak krátké době, v jaké toho chceme dosáhnout. Na XI. sjezdu Komunistické sírauv Československa, který se otázkou do­vršení socialistické vystavily zabýval v prvé řadě, bylo hodnoceno i mezi­národní postavení naší země. Je pev­né a vážnost Československa ve svě­tě neustále stoupá. Co je toho příči­nou? Dobrou odpověď na tuto otáz­ku podává na příklad v uplynulých dnech vydaný hospodářský přehled Organisace spojených národů o svě­tovém hospodářství, který konstatuje hospodářský pokles v zemích s ka­pitalistickým hospodářstvím a napro­ti tomu trvalý vzestup průmyslové výroby zemí s plánovaným hospodář­stvím. Jako výrazný příklad je tu uváděno právě Československo. Jeho zřízení je základem jeho dobrého mezinárodního postavení. Zároveň však je tu vidět, jak velký význam pro toto postavení má naše bratrská spolupráce s ostatními ze­měmi socialistického tábora zejmé­na se Sovětským svazem To platí nejen o otázkách hospodářských. Spolupráce s ostatními socialistic­kými zeměmi nám přinesla již mno­ho konkrétních dobrých zkušeností. Právem proto president Antonín Novotný prohlásil: republiky „Svého cíle dosáhneme jedině tehdy, bude­me-li v každém okamžiku mít na zřeteli nejen prospěch naší republi­ky, ale i prospěch všech bratrských zemí a socialismu ve světě, budeme­­li v rostoucí síle socialistického tá­bora vidět vždy i svou sílu a posky­tovat si navzájem všemožnou a ne­zištnou podporu.“ Obzvláštní význam pro nás má spolupráce se Sovětským svazem, už jen proto, že nám posky­tuje neocenitelné zkušenosti se so­cialistickou výstavbou. Všechen náš lid proto vitá pozvání k návštěvě Sovětského svazu, jehož se dostalo našemu presidentu. Jeho cesta beze­sporu ještě více upevní naše dobré vztahy k Sovětskému svazu, jichž v etapě dovršování socialismu potře­bujeme více než kdykoliv jindy. Zároveň zůstává základní zásadou naší zahraniční politiky myšlenka mírového soužití zemí s rozdílným společenským zřízením. Českosloven­sko chce udržovat dobré vztahy hos­podářské i kulturní spolupráce se všemi zeměmi světa, i s těmi, jejichž současná politika zatím nepřispívá k bezpečnosti naší země. Nevyhýbá­me se mírové spolupráci se západ­ním Německem. Naopak jsme ochot­ni vytvořit spolu s ním a zároveň s Polskem a Německou demukratickuu republikou pásmo bez atomových zbraní, jež by nemalou měrou zlep­šilo celou situaci v Evropě. Česko­slovensko vyjádřilo 1 ochotu zúčast­nit se konference představitelů Zá­padu a Východu na nejvyšší úrovni a podporuje každý kruk, který může přispět ke zlepšení mezinárodních vztaiiů. Tím spíše ovšem na druhá slraně odmítá každý krok, který by tyto vztahy mohl naopak zhoršit — odinitá snahy některých mocnosti vměšovat se do československých vnitřních záležitostí, odmítá ohro­žování lidstva neustávajícími pokusy s nukleárními zbraněmi, odmítá vy­­zbrojování západoněmecké armády nukleárními zbraněmi. Je to bezesporu konstruktivní za­hraniční politika, kterou Českoslo­vensko provádí a bude provádět i při dovršování socialistické výstavby. Vždyť její správnost je ověřována pra­ví. Tato politika nejen posiluje celý so­cialistický tábor, ale je také se sym­patiemi přijímána zeměmi asijského,- u ipiioha mladými .... ho i jiho­amerického kontinent , které se da­ly cestou nezávislosti, a s Českoslo­venskem jako významnou mírovou mocností chtě nechtě počítají i mno­hé další státy, i takové, které nejsou příznivě nakloněny našemu zřízení. Československo není v dnešním světě bezvýznamnou zemí. A bude ještě významnějším činitelem až spl­ní svůj velký historický úkol, až do­končí výstavbu socialismu. dm Pro dobré vztahy ČSR a Rakouska Mimořádný vyslanec a zplnomocně­ný ministr Československé republiky v Rakousku Dr. Richard Ježek navští­vil 21. července spolkového kancléře Rakouské republiky inž. Julia Raaba a odevzdal mu osobní dopis předsedy vlády Československé republiky Vi­liama Širokého. V dopise se navrhuje schůzka předsedů vlád obou zemí a projednání otázek, které by prohlou­bily vzájemnou spolupráci obou států. Viliam Široký ve svém dopise mj. upozorňuje na některé nevyřešené mezinárodní otázky, zejména na vy­­zbrojování bundeswehru atomovými zbraněmi, a píše: „Domnívám se, že naše státy ne­mohou přecházet mlčením skuteč­nost, že v jejich nejtěsnější blíz­kosti se budují atomové základny a rampy pro odpalování raketo­vých zbraní a že v sousedství na­šich zemí roste nebezpečí války." V další části dopisu Viliam Široký zdůrazňuje, že plán bezatomového pásma zůstává nadále reálným díl­čím návrhem, jehož uskutečnění by snížilo nebezpečí atomové války a otevřelo cestu k řešení otázek od­zbrojení. V. Široký připomíná, že nej­­novější pokusy o zavlečení Evropy do atomové války představují nebezpečí nejen pro CšR, ale i pro ostatní evrop­ské národy. Bezpečnost CšR a ne­utrálního Rakouska by byla zajisté značně zvýšena, kdyby došlo k usku­tečnění bezatomového pásma ve střední Evropě. „Domnívám se“ — píše dále Vi­liam Široký ve svém dopisu — „že společná podpora úsilí o odstra­nění nebezpečí atomové války a návrhů na zmírnění mezinárodní­ho napětí by byla nejen v zájmu světového míru, ale i v zájmu obou našich národů. ' (Dokončení na str. 2.J S krajanmi po západočeských kúpeľoch Náš horný obrázok zachytil kra­janov z Clevelandu pri ochutnáva­ní Ferdinandovho prameňa v Ma­riánskych Bázňach, ktoré navští­vila 35členná skupina na svo­jej ceste po západočeských kúpe­ľoch. Na druhej snímke sú krajan­ky Rostašová, Zofčáková a Gela­­nová s dievčatmi v chodských kro­joch, s ktorými sa stretli na chod ských slávnostiach v Chodovej Planej. O tomto zájazde našich slo­venských krajanov z Clevelandu prinášame reportáž na ôsmej stránke tohto čísla pod titulkom „Pri zázračnom prameni“. „STRÁŽNICE 1958“ přinesla letos již po třinácté mnoho krásných vy­stoupení národopisných souborů. Desítky tisíc návštěvníků, 2000 účin­kujících, 65 souborů našich a 4 zahraniční. To je její letošní bilance, kromě krásných zážitků, o nichž píšeme na 6. straně dnešního čísla. OPĚT V ZEMI MILOVANÉ V e chvílích, kdy se toto číslo „Československého světa“ vy­dává na cestu do dalekého světa, tiskneme v naší zemi pevně ruce dalším drahým krajanským hos­tům. Vítáme mezi sebou krajanské mládí, přijíždějící do Brezové pod Bradlom, Křižanova u Velkého Me­ziříčí a Prostřední Bečvy u Rožno­va pod Radhoštěm. Měsíc radost­ných prázdnin se tu otevře pro více nežli 170 dětí Čechů a Slová­ků z Rakouska. Měsíc, v němž tyto děti spolu s mládím naší republi­ky prožijí nádhernou pohodu. Čes­ké a »lovenské písně, uzavírání nových přátelství, slunce, zdravý vzduch, pobyt uprostřed krásné přírody, sport, kulturní zábava a dobrá a vydatná jídla naší kuchy­ně — taková je perspektiva života nejbližších dnů krajanských dětí z Rakouska mezi námi. *- p říjely krajanské děti — a další výprava z Rakouska je na cestě k nám. Na vyvrcholení Tě­lovýchovných slavností na Slo­vensku jedou krajanští Sokolové z Vídně. Ve čtyřech vídeňských jednotách — v Sokole V. na Ma­­chettiho ulici, v Sokole XX. v Ko­menského škole, v Sokole I. na Grüngasse a v Sokole X. nacvičo­vali již po celý rok na vystoupení v Bratislavě. Na 150 cvičenců z krajanských jednot Sokola při­jíždí do rodné vlastí, aby na tě­lovýchovných cvičeních v Brati­slavě, bok po boku sportovců naší vlasti dokázali, že i v cizině patří stále k nám, jsou stále krví naší krve. Svědčí o tom nejlépe slova ná­čelníka vídeňského Sokola Fran­tiška Pimmera, vedoucího výpra­vy: „Celý minulý rok měla činnost vídeňského Sokola jediné heslo: Tělovýchovné slavnosti v Brati­slavě — Přeji celým slavnostem co největší úspěch a zdarí“ A do­dejme k těmto slovům ještě to, co říkali před odjezdem do Bratisla­vy vídeňští cvičenci: „Z té trošky našeho volného času jsme věno­vali nácviku mnoho hodin. Oběto­vali jsme je však rádi. Víme, že to poslouží naší společné věci!“ Tou společnou věcí myslí naši krajané překrásnou myšlenku sbratřování všech lidí celého svě­ta a jejich ušlechtilý boj za zacho­vání světového míru. Také „Se­tkání mládeže na Dunaji“, veliké kulturní mírové akce mladých lidí, probíhající rovněž v těchto dnech v Bratislavě, se vedle mnoha mla­dých lidí z Československa i ze za­hraničí zúčastní členové souboru Sdružení Čechů a Slováků v Ra­kousku. Vždyť oni jsou stejné tak mladí jako naši lidé a 'pro své mládí potřebují • právě tak, jako my všichni klid a mírovou poho­du. XT ejpočetnější příjezd krajanů v těchto dnech pak očekáváme tuto sobotu. Zvláštní vlak, který přijede 5. června do Břeclavi, při­veze na 1000 krajanek a krajanů z Rakouska. Přijedou k nám na zájezd se Sdružením Cechů a Slo­váků v Rakousku, ab.v si prohlédli dvě naše krásná města: Kutnou Horu a Gottwaldov. Aby se se­­zná p*ili se životem jejich lidí, s dějinami těchto míst, s jejich dnešní výstavbou a rozvojem. Desítky a stovky našich krajanů z Rakouska se již na tento radost­ný zájezd do staré vlasti těší. Mnozí z nich pak patří ke každo­ročním účastníkům zájezdů do Československa, jedou za svými příbuznými, s nimiž se opě. se­tkají a k nimž se po zájezdu roz­jíždějí, aby prožili dovolenou ve staré domovině. A všichni t* po­ctiví krajané a krajanky se těší spolu s námi se všemi z dnešního rozkvětu Československa. Mnozí z rakouských krajanů pak ve svých dopisech, které nám za­sílají, vzpomínají na neradostnou minulost těžkého života pracují­cích v Čechách, na Moravě a n<s Slovensku včera, radují se z na­šich dnešních úspěchů podobně (Pokračování na str. 2.)

Next