Československý Svět, červenec-prosinec 1958 (XIII/27-52)
1958-07-03 / No. 27
\Ěfm j I • I I “ M.i L, i x L. V ítame krajany z Rakouska¥e,oViasti TÝDENÍK ČESKOSLOVENSKÉHO v praže 3. Července 195b ŰSTAVÜ ZAHRANIČNÍHO ROČNÍK XIII. DO KRAJINY NAJLEPŠÍCH PRIATEĽOV V stredu 2. júna odišiel na oficiálnu priateFskú návštevu do Sovietskeho svä/.u na pozvanie ústredného výboru Komunistickej strany SSSR a prezídia Najvyššieho sovietu SSSR prezident Československej republiky Antonín Novotný so svojím sprievodom, ktorý tvoria podpredseda vlády V. Kopecký, minister vnútra R. Barák tajomník ústredného výboru Komunistickej strany Československa J. Hendrych, predseda sboru poverencov R. Streehaj a minister zahraničných vecí V. David. ■ Je to významná cesta najvyššieho predstaviteľa nášho štátu. Vedie do krajiny, ktorá je mocnou oporou mierového života československého Fudu aj zdrojom bohatých skúseností a pomoci pri veľkom diele budovania socializmu v Československu. Nie je pochýb o tom, že táto návšteva prispeje k ešte hlbšiemu vzájomnému upevneniu priateFských vzťahov, ktoré našli vyjadrenie v historickom dokumente — Zmluve o priatelstve, vzájomnej pomoci a povojnovej spolupráci, ktorej 15. výročie práve tohto roku spomenieme. Československo a dnešní svět T7 elikou .epochu prožívá všechen ’ náš lid: Československo dovršuje výstavbu socialismu, uskutečňuje nejušlechtilejší sny minulých generací. A je docela přirozené, jestliže ve svém úsilí o dovršení socialistické výstavby máme na zřeteli i situaci V -belém současném světě. Vždyť žádná země, zejména dnes, kdy moderní technika hravě překlenuje vzdálenosti a kdy otázky existence národů se stávají otázkami existence celého lidstva, nemůže žít isolovaně od ostatního světa. A Československo nadto ani v nejmenším nechce žít bez dobrých vztahů s ostatním světem. Dobudování socialismu je vysloveně mírový úkol a bez míru ve světě a dobrých vztahů k ostatním národům by nebylo možné splnit jej v tak krátké době, v jaké toho chceme dosáhnout. Na XI. sjezdu Komunistické sírauv Československa, který se otázkou dovršení socialistické vystavily zabýval v prvé řadě, bylo hodnoceno i mezinárodní postavení naší země. Je pevné a vážnost Československa ve světě neustále stoupá. Co je toho příčinou? Dobrou odpověď na tuto otázku podává na příklad v uplynulých dnech vydaný hospodářský přehled Organisace spojených národů o světovém hospodářství, který konstatuje hospodářský pokles v zemích s kapitalistickým hospodářstvím a naproti tomu trvalý vzestup průmyslové výroby zemí s plánovaným hospodářstvím. Jako výrazný příklad je tu uváděno právě Československo. Jeho zřízení je základem jeho dobrého mezinárodního postavení. Zároveň však je tu vidět, jak velký význam pro toto postavení má naše bratrská spolupráce s ostatními zeměmi socialistického tábora zejména se Sovětským svazem To platí nejen o otázkách hospodářských. Spolupráce s ostatními socialistickými zeměmi nám přinesla již mnoho konkrétních dobrých zkušeností. Právem proto president Antonín Novotný prohlásil: republiky „Svého cíle dosáhneme jedině tehdy, budeme-li v každém okamžiku mít na zřeteli nejen prospěch naší republiky, ale i prospěch všech bratrských zemí a socialismu ve světě, budemeli v rostoucí síle socialistického tábora vidět vždy i svou sílu a poskytovat si navzájem všemožnou a nezištnou podporu.“ Obzvláštní význam pro nás má spolupráce se Sovětským svazem, už jen proto, že nám poskytuje neocenitelné zkušenosti se socialistickou výstavbou. Všechen náš lid proto vitá pozvání k návštěvě Sovětského svazu, jehož se dostalo našemu presidentu. Jeho cesta bezesporu ještě více upevní naše dobré vztahy k Sovětskému svazu, jichž v etapě dovršování socialismu potřebujeme více než kdykoliv jindy. Zároveň zůstává základní zásadou naší zahraniční politiky myšlenka mírového soužití zemí s rozdílným společenským zřízením. Československo chce udržovat dobré vztahy hospodářské i kulturní spolupráce se všemi zeměmi světa, i s těmi, jejichž současná politika zatím nepřispívá k bezpečnosti naší země. Nevyhýbáme se mírové spolupráci se západním Německem. Naopak jsme ochotni vytvořit spolu s ním a zároveň s Polskem a Německou demukratickuu republikou pásmo bez atomových zbraní, jež by nemalou měrou zlepšilo celou situaci v Evropě. Československo vyjádřilo 1 ochotu zúčastnit se konference představitelů Západu a Východu na nejvyšší úrovni a podporuje každý kruk, který může přispět ke zlepšení mezinárodních vztaiiů. Tím spíše ovšem na druhá slraně odmítá každý krok, který by tyto vztahy mohl naopak zhoršit — odinitá snahy některých mocnosti vměšovat se do československých vnitřních záležitostí, odmítá ohrožování lidstva neustávajícími pokusy s nukleárními zbraněmi, odmítá vyzbrojování západoněmecké armády nukleárními zbraněmi. Je to bezesporu konstruktivní zahraniční politika, kterou Československo provádí a bude provádět i při dovršování socialistické výstavby. Vždyť její správnost je ověřována praví. Tato politika nejen posiluje celý socialistický tábor, ale je také se sympatiemi přijímána zeměmi asijského,- u ipiioha mladými .... ho i jihoamerického kontinent , které se daly cestou nezávislosti, a s Československem jako významnou mírovou mocností chtě nechtě počítají i mnohé další státy, i takové, které nejsou příznivě nakloněny našemu zřízení. Československo není v dnešním světě bezvýznamnou zemí. A bude ještě významnějším činitelem až splní svůj velký historický úkol, až dokončí výstavbu socialismu. dm Pro dobré vztahy ČSR a Rakouska Mimořádný vyslanec a zplnomocněný ministr Československé republiky v Rakousku Dr. Richard Ježek navštívil 21. července spolkového kancléře Rakouské republiky inž. Julia Raaba a odevzdal mu osobní dopis předsedy vlády Československé republiky Viliama Širokého. V dopise se navrhuje schůzka předsedů vlád obou zemí a projednání otázek, které by prohloubily vzájemnou spolupráci obou států. Viliam Široký ve svém dopise mj. upozorňuje na některé nevyřešené mezinárodní otázky, zejména na vyzbrojování bundeswehru atomovými zbraněmi, a píše: „Domnívám se, že naše státy nemohou přecházet mlčením skutečnost, že v jejich nejtěsnější blízkosti se budují atomové základny a rampy pro odpalování raketových zbraní a že v sousedství našich zemí roste nebezpečí války." V další části dopisu Viliam Široký zdůrazňuje, že plán bezatomového pásma zůstává nadále reálným dílčím návrhem, jehož uskutečnění by snížilo nebezpečí atomové války a otevřelo cestu k řešení otázek odzbrojení. V. Široký připomíná, že nejnovější pokusy o zavlečení Evropy do atomové války představují nebezpečí nejen pro CšR, ale i pro ostatní evropské národy. Bezpečnost CšR a neutrálního Rakouska by byla zajisté značně zvýšena, kdyby došlo k uskutečnění bezatomového pásma ve střední Evropě. „Domnívám se“ — píše dále Viliam Široký ve svém dopisu — „že společná podpora úsilí o odstranění nebezpečí atomové války a návrhů na zmírnění mezinárodního napětí by byla nejen v zájmu světového míru, ale i v zájmu obou našich národů. ' (Dokončení na str. 2.J S krajanmi po západočeských kúpeľoch Náš horný obrázok zachytil krajanov z Clevelandu pri ochutnávaní Ferdinandovho prameňa v Mariánskych Bázňach, ktoré navštívila 35členná skupina na svojej ceste po západočeských kúpeľoch. Na druhej snímke sú krajanky Rostašová, Zofčáková a Gelanová s dievčatmi v chodských krojoch, s ktorými sa stretli na chod ských slávnostiach v Chodovej Planej. O tomto zájazde našich slovenských krajanov z Clevelandu prinášame reportáž na ôsmej stránke tohto čísla pod titulkom „Pri zázračnom prameni“. „STRÁŽNICE 1958“ přinesla letos již po třinácté mnoho krásných vystoupení národopisných souborů. Desítky tisíc návštěvníků, 2000 účinkujících, 65 souborů našich a 4 zahraniční. To je její letošní bilance, kromě krásných zážitků, o nichž píšeme na 6. straně dnešního čísla. OPĚT V ZEMI MILOVANÉ V e chvílích, kdy se toto číslo „Československého světa“ vydává na cestu do dalekého světa, tiskneme v naší zemi pevně ruce dalším drahým krajanským hostům. Vítáme mezi sebou krajanské mládí, přijíždějící do Brezové pod Bradlom, Křižanova u Velkého Meziříčí a Prostřední Bečvy u Rožnova pod Radhoštěm. Měsíc radostných prázdnin se tu otevře pro více nežli 170 dětí Čechů a Slováků z Rakouska. Měsíc, v němž tyto děti spolu s mládím naší republiky prožijí nádhernou pohodu. České a »lovenské písně, uzavírání nových přátelství, slunce, zdravý vzduch, pobyt uprostřed krásné přírody, sport, kulturní zábava a dobrá a vydatná jídla naší kuchyně — taková je perspektiva života nejbližších dnů krajanských dětí z Rakouska mezi námi. *- p říjely krajanské děti — a další výprava z Rakouska je na cestě k nám. Na vyvrcholení Tělovýchovných slavností na Slovensku jedou krajanští Sokolové z Vídně. Ve čtyřech vídeňských jednotách — v Sokole V. na Machettiho ulici, v Sokole XX. v Komenského škole, v Sokole I. na Grüngasse a v Sokole X. nacvičovali již po celý rok na vystoupení v Bratislavě. Na 150 cvičenců z krajanských jednot Sokola přijíždí do rodné vlastí, aby na tělovýchovných cvičeních v Bratislavě, bok po boku sportovců naší vlasti dokázali, že i v cizině patří stále k nám, jsou stále krví naší krve. Svědčí o tom nejlépe slova náčelníka vídeňského Sokola Františka Pimmera, vedoucího výpravy: „Celý minulý rok měla činnost vídeňského Sokola jediné heslo: Tělovýchovné slavnosti v Bratislavě — Přeji celým slavnostem co největší úspěch a zdarí“ A dodejme k těmto slovům ještě to, co říkali před odjezdem do Bratislavy vídeňští cvičenci: „Z té trošky našeho volného času jsme věnovali nácviku mnoho hodin. Obětovali jsme je však rádi. Víme, že to poslouží naší společné věci!“ Tou společnou věcí myslí naši krajané překrásnou myšlenku sbratřování všech lidí celého světa a jejich ušlechtilý boj za zachování světového míru. Také „Setkání mládeže na Dunaji“, veliké kulturní mírové akce mladých lidí, probíhající rovněž v těchto dnech v Bratislavě, se vedle mnoha mladých lidí z Československa i ze zahraničí zúčastní členové souboru Sdružení Čechů a Slováků v Rakousku. Vždyť oni jsou stejné tak mladí jako naši lidé a 'pro své mládí potřebují • právě tak, jako my všichni klid a mírovou pohodu. XT ejpočetnější příjezd krajanů v těchto dnech pak očekáváme tuto sobotu. Zvláštní vlak, který přijede 5. června do Břeclavi, přiveze na 1000 krajanek a krajanů z Rakouska. Přijedou k nám na zájezd se Sdružením Cechů a Slováků v Rakousku, ab.v si prohlédli dvě naše krásná města: Kutnou Horu a Gottwaldov. Aby se sezná p*ili se životem jejich lidí, s dějinami těchto míst, s jejich dnešní výstavbou a rozvojem. Desítky a stovky našich krajanů z Rakouska se již na tento radostný zájezd do staré vlasti těší. Mnozí z nich pak patří ke každoročním účastníkům zájezdů do Československa, jedou za svými příbuznými, s nimiž se opě. setkají a k nimž se po zájezdu rozjíždějí, aby prožili dovolenou ve staré domovině. A všichni t* poctiví krajané a krajanky se těší spolu s námi se všemi z dnešního rozkvětu Československa. Mnozí z rakouských krajanů pak ve svých dopisech, které nám zasílají, vzpomínají na neradostnou minulost těžkého života pracujících v Čechách, na Moravě a n<s Slovensku včera, radují se z našich dnešních úspěchů podobně (Pokračování na str. 2.)