Dikobraz, ianuarie-iunie 1978 (Anul 34, nr. 1-26)
1978-03-15 / nr. 11
četba V e 2. čísle týdeníku Dikobraz byla otištěna četba, věnovaná mně osobně a proto pokládám za nezbytné se k věci vyjádřit. Ke zveřejněným kritickým připomínkám, které se týkají výstavby EMĚ III, jsem přistupoval s maximální pozorností a plnou odpovědností společně se stranickými a odborovými organizacemi podniku, tedy po hospodářské i politické linii. Již k samotné přípravě stavby jsme v národním podniku přistupovali s vědomím její celospolečenské důležitosti a výjimečnosti mezilidských vztahů, daných složitou strukturou pracovníků. A protože jde o stavbu mládeže, byli jsme si od prvopočátku vědomi náročnosti úkolů v oblasti práce s mladými lidmi. Proto je například v jednom ze základních podnikových dokumentů — Plánu hlavních úkolů — obsažena samostatná část, která soustřeďuje pozornost na péči o mladé pracovníky. Váš článek obsahoval výtku, že Václav H. a Otakar R. nebyli přijati do pracovního poměru u našeho závodu 02. Je pravda, že podle lékařského posudku nebyli schopni pracovat ve výškách. Proto jim byla nabídnuta náhradní pracovní příležitost, včetně práce v dopravě. Oba se však dne 4.8. 1977 rozhodli ze stavby odejít vzhledem k výdělkům, které byly podle jejich subjektivního názoru nízké. Souhlasím se stanoviskem, že na stavbách je každé ruky třeba, a proto nám každý takový případ dělá starosti a rozhodně nám neni lhostejný. K další kritické připomínce, dokládané příkladem mládežníka H., povolání řidiče, je třeba uvést, že v roce 1976 se náborem podařilo získat větší počet řidičů, takže nákladni vůz nebyl okamžitě k dispozici. Aby bylo zajištěno pracovní nasazení soudruha H., byl tento dočasně převeden do stavu subdodavatelské organizace, která se podílí na výstavbě EMĚ III. Dne 7.10. 1976 nastoupil do střediska dopravy našeho podniku s požadavkem převedení do Plzně. Tomuto požadavku jsme nemohli vyhovět a proto soudruh H. ke dni 31.12. 1976 rozvázal pracovní poměr. Z výše uvedeného vyplývá omyl, zveřejněný ve vašem článku, že soudruh H. strávil opravami vozu dobu od 7.10. 1977 do 22.10. 1977, protože v této době již u našeho podniku nepracoval. Přesto je pro nás tento příklad poučením a potvrzuje povinnost soustředit maximální pozornost na stabilizaci pracovních sil. Potvrzuji, že menší část mládežníků, s nimiž má náš národní podnik podepsanou smlouvu, byla nasazena na jiné důležitější stavby, tedy mimo EMĚ III. K dočasnému přemístění došlo na základě uzavřených dohod s ÚV SSM v rámci jejich zaškolení, využití profesní skladby a zabezpečení výdělkové úrovně. Na vládou sledované stavbě AZNP Mladá Boleslav bylo takto nasazeno maximálně 46 mládežníků ke splnění vládou stanovené lhůty dokončení do 31.12. 1977. U 36 mládežníků nemohl podnik jejich nepřítomnost na EMĚ III ovlivnit, protože byli vázání objektivními důvody jako je vojenská základni služba, mateřská dovolená apod. I v tomto případě jsem provedl opatření, aby všichni mládežnici,byli koncentrováni na stavbu EMĚ III s výjimkou řádně doložených důvodů, které jsou mimo pravomoc národního podniku Armabeton. K rozdílnosti výdělků na EMĚ III a AZNP Mladá Boleslav musím upozornit, že na obou stavbách je odměňováni realizováno podle platných mzdových předpisů. Vychází z počtu odpracovaných hodin a odvedené práce, včetně využití stimulů hmotné zainteresovanosti, jako jsou cílové prémie za splnění věcných a termínovaných úkolů. Bohužel se setkáváme s připady nedostatečného využíváni fondu pracovni doby ze strany pracovníků a dokonce s absencemi, které výše výdělků podstatně ovlivňují bez ohledu na to, zda jde o stavbu EMĚ III nebo AZNP Mladá Boleslav. Stručně řečeno — svědomití pracovníci máji lepší výdělky než lajdáci. Nesporně důležitá je úloha Ústřední kontrolní hlídky Reflektoru mladých ÚV SSM, která znamená cennou pomoc při plnění úkolů státního plánu. Proto také v ní má náš podnik od 24.11.1976 svého zástupce. V roce 1977 to byl soudruh V., který do našeho podniku nastoupil z aparátu SSM na jeho doporučení. Ke zvýšení kvality našeho zastoupení v hlídce jsem 29.12. 1977 jmenoval nového zástupce podniku soudruha N. a věřím, že k jeho činnosti nebudou kritické připomínky. Objemové úkoly na EMĚ III, uložené státním plánem národnímu podniku Armabeton, byly splněny v roce 1976 na 100 % a v roce 1977 dokonce na 104,5%. Souhlasím se stanoviskem, že je v zájmu nás všech, aby nedocházelo ke zvyšování rozpočtových nákladů staveb a stavebních prací. Pokud jde o kritizovanou cenu čerpací stanice chladící vody, musím upozornit, že změna technologie výstavby tohoto objektu byla provedena z rozhodnutí ústředních orgánů k zajištění potřebné efektivnosti. Považuji za správné, na základě vaší připomínky, ověřit v závěrečném hodnocení stavby efektivnost vložených investičních prostředků a jejich návratnost pro celé národní hospodářství. Potvrzuji správnost hodnocení, že mládežnické kolektivy, které pracují na stavbě EMĚ III mnohdy dokazují, že mají elán a chuť do práce za ztížených podmínek nebo i v prodloužených směnách. Tyto faktory, vyjádřené konkrétně v socialistických závazcích, podstatně přispěly k úspěšným výsledkům při plněni plánovaných úkolů. Pokud došlo k jakékoliv formě znehodnocení této iniciativy, vyvozujeme z toho poučení v oblasti politickovýchovné práce co do její úrovně a účinnosti. Shodně s vámi považuji vybaveni stavby mechanizačními prostředky za samostatnou kapitolu, která by vyžadovala hlubší rozbor. Připouštím, že z hlediska nestranného pozorovatele, informovaného o prostředcích moderní techniky, je možno si vytvořit názor o neuspokojivém vybaveni stavby. Zlepšeni je však odvislé od výše zdrojů, stanovených rozpisem státniho plánu. Mohu zodpovědně prohlásit, že v podmínkách podniku dotujeme stavbu mládeže přednostně jako akci číslo 1. Zjištění, že si naše závody některé mechanismy mezi sebou půjčují, dokazuje to, co bylo řečeno. Na závěr mého vyjádření mi dovolte, abych ubezpečil vaším prostřednictvím naši veřejnost, že čestně splníme úkoly na stavbě EMĚ III tak, aby naše národní hospodářství v nejkratším možném čase mohlo počítat s „mládežnickou" a když dovolíte i „armabetonskou" elektrickou energií. Se soudružským pozdravem Ludvík Kala PODNIKOVÉHO ŘEDITELE NÁRODNÍHO PODNIKU ARMABETON PRAHA, ČTENÁŘŮM DIKOBRAZU Bohumil Ceplecha 2