Hospodářské Noviny, leden-červen 1973 (XVII/1-26)

1973-03-23 / No. 12

I hospodářské noviny EKONOMICKÝ TÝDENÍK ÜV KSC 23. BŘEZNA 1973 CENA 1,50 Kčs* 12 ludvík svoboda, člen předsednictva ÜV KSC a president Československé socialistické republiky r— ■ t » nedávném období byly provedeny analýzy o rozvoji a I uplatnění komplexní socialistické racionalizace v ČSR fl a došlo k hodnocení, jak byly splněny úkoly v rozvoji " komplexní socialistické racionalizace, uložené XIV. sjezdem KSČ, usneseními vlády ČSSR a vlády ČSR. Zvláštní pozor­nost byla věnována vlivu komplexní socialistické raciona­lizace na splnění úkolů plánu v roce 1971 a 1972. Efektivnost racionalizace V r. 1971 byl v ČSR zabezpeěen přírůstek výroby ve výši 7,4 mld Kčs, relativní úspory asi 48 000 osob a úspory ná­kladů více než 1,7 mld Kčs. I v roce 1972 vyplývá z předběžných rozborů zajištění isl 7,3 mld Kčs přírůstku výroby, úspora více než 40 000 pracovních sil a 1.8 mld Kčs úspor na vlastních nákladech, jde většinou o ekonomické efekty, kterých bylo dosaženo racionalizačními akcemi dlouhodobějšího charakteru, za­tímco akce krátkodobé byly ještě pro zabezpečení úkolů roku 1972 postupně a operativně do programů racionali­zace vkládány a realizovány. Obdobně se očekávají vysoké efekty plynoucí z racionalizace i v roce 1973. V roce 1971 komplexní socialistická racionalizace se po­dílela na zabezpečení růstu výroby v rámci ČSR 54,3 % na dosaženém zvýšení oproti roku 1970. Celkový vliv KSR na zabezpečeni plánovaných úkolů roku 1972 bude vyhodno­cen při posouzení komplexních hospodářských výsledků; předpokládá se podíl 56,1% na zvýšení výroby (výkonůj proti r. 1971. Ze všech uvedených faktů vyplývá, že racionalizace vý­znamně přispívá ke zvýšení efektivnosti výroby a k za­bezpečení cílů plánu. Plně se tak potvrzuje správnost po­­liticko-hospodářské linie XIV. sjezdu KSČ a současně i do­kumentuje zajišťování této linie v ČSR. To je tím závažnější, že v některých odvětvích se ještě nedosahuje žádaná úroveň efektivnosti, že přírůstek zisku není zabezpečován v té výši, která by odpovídala potřebám dalšího hospodářského rozvoje; kdyby bylo nedošlo k uve­deným úsporám, byla by úroveň ziskovosti v některých odvětvích zřejmě podstatně nižší. Mimoto u části realizovaných racionalizačních opatření nelze ekonomické efekty kvantifikovat přesto, že mají značný společenský význam. Jde o opatření v oblasti pří­pravy podkladů pro rozhodování v řídícím procesu, vlivu na odstranění těžkých a namáhavých prací a prací v pro­středí škodlivém zdraví. Racionalizační programy V průběhu uplynulého období došlo prakticky ve všech podnicích a organizacích ke zpracování programů, jsou za­měřeny především na úspory pracovníků, snížení materi­álových a jiných nákladů, popř. zabezpečují zvýšení a zkvalitnění výkonů organizací bez nároků na zvýšení počtu pracovníků. Celkový pokrok je výrazný, i když na někte­rých závodech a podnicích jsou programy komplexní so­cialistické racionalizace ještě zpracovány formálně, bez podrobné analýzy a v některých případech vytyčují pouze všeobecné cíle a neobsahují konkrétní opatření. Vypraco­vané programy se průběžně konkretizují á zkvalitňují, zvy­šuje se jejich efektivnost a podle potřeby se upravují a doplňují. Současně s tím dochází k dopracování a zabezpečování státních programů racionalizace. Např. v oblasti raciona­lizace manipulačních, dopravních a skladovacích procesů ministerstvo průmyslu ČSR realizuje v rámci tohoto pro­gramu celkem 10 akcí celkovým investičním nákladem 15 mil. Kčs; jejich realizací bude dosaženo roční relativní úspory nákladů 8 mil. Kčs. Obdobně ministerstvo lesního a vodního hospodářství ČSR realizuje 6 akcí z oblasti me chanizace přibližovacích, manipulačních a expedičních prací v lesním hospodářství. Stejně tak ministerstvo obchodu ČSR realizuje v rámci tohoto programu 3 akce nákladem asi 30 mil. Kčs, kterými bude docíleno úspory více než 600 pracovníků a 11 mil. Kčs nákladů při návratnosti 2,7 roku Obdobně je tomu i v jiných oblastech. Racionalizace a řízení Samostatná pozornost byla věnována vlivu soustavy ří­zení a ekonomických nástrojů na racionalizaci. Soustava plánovitého řízení a ekonomických nástrojů by měla zabezpečovat hmotný zájem jednotlivců, pracovních kolektivů i celých organizací na mobilizaci všech rezerv. Zkušenosti z mnoha odvětví naznačují, že některé nástroje racionalizační úsilí podporují nedostatečně. Často se např. poukazuje na to, že nezabezpečení finančních úvěrů limity investic na akce do 1,5 mil. Kčs rozpočtových nákladů a na stroje nezahrnuté do rozpočtu staveb znemožňuje vy­užívání vlastních finančních zdrojů podniku, event, výhod­ných úvěrů Státní banky k realizaci akcí komplexní so­cialistické racionalizace, které např. nebyly v minulých le­tech čerpány. Od 1. 1. 1972 se ověřují ve vybraných VHJ a podnicích některé experimenty týkající se např. intenzifikace repró dukčního procesu a rentability vložených prostředků, dále RACIONALIZACE^ zůstává na pořadu Doc. ing. LADISLAV RlHA, DrSc., náměstek ministra výstavby a techniky ČSR Z OBSAHU: Palivová a energetická základna 1972 Gvišianiho analýza buržoazních teorií řízení Soustava sociálně ekonomických informací pro 6. pětiletku Diskuse k plánování vlastních nákladů Anketa Jak řídit vědecky Sociálne plánovanie v podnikoch Vedecko-výskumná spolupráca RVHP y lesníctve Pracovní zákonodárství na Západě • Příloha: Předpisy k personálním činnostem (I. část) ťH V těchto dnech probíhají v našich závodech a pod­nicích celozávodní konference KSČ, na nichž delegáti základních organizací strany hodnotí výsledky dosaže­né v uplynulém období a vytyčují nové úkoly a směry stranické práce. Hlavní pozornost delegátů konferen­cí se soustřeďuje na ekonomické otázky. Bylo tomu tak i na celozávodní konferenci KSC v Králodvor­ských železárnách (na snímku záběr z jejího jed­ nání, kterého se zúčastnil člen předsednictva (IV KSČ a předseda Federálního shrooiáždění ČSSR sou­druh Alois Indra), kde v loňském roce přinesla ini­ciativa pracujících dobré výsledky. Socialistické zá vazky — jednotlivců i kolektivů — pomohly zvýšil výrobu zboží o 18,6 mil. Kčs a zisk podniku o 3 mil. Kčs. Foto ČTK — Z. HUMPALOVA

Next