Katolické Noviny, 1951 (III/21-52)

1951-05-20 / No. 21

Cislo 21 — Ročník III Praha neděle *Í0. května 1951 Ve jménu Otce i Syna i Ducha svátého ho.miuk na slavnost NEJSVĚTĚJŠI trojice, připadající na i. nedeli po sv. duchu. Božský Spasitel zdůvodňuje velmi výstižně theologický vztah svátku Nejsvětějši Trojice k tajemství Eucharistie, když říká: »Jako mne poslal živý Otec a já živ jsem skrze Otce, tak i ten, kdo ji mne, živ bude skrze mne!« Vy­­znívá-li svátek Nejsvětějši Trojice v liturgii jako hold trojjedinému Bohu za milosrdenství projevené v díle spásy, pak slavnost Božiho Těla je radostným díkůčiněním za největší projev lásky Boží k vykoupenému lidstvu — za nejdrahocennější dar nejsvětějši svátosti. Liturgie první neděli po letnicích, v kterýžto den právě slaví Církev svátek Nejsvětějši Tro­jice, myšlenkově jej doplňuje a uzavírá: Došli jsme milosrdenství u Boha, buďme proto mi­losrdní k bližnímu. V evangeliu na svátek Nejsvětějši Trojice odhaluje Kristus Pán původ bytostné lásky Boži v Nejsvětějši Trojici. »Dána je mi veš­kerá moc na nebi i na zemi. Jdouce tedy, učte všecky národy, křtíce je ve jménu Otce i Sy­na i Ducha svátého... A já jsem s vámi po všecky dni až do skonání světa.« Zjevením to­hoto největšího tajemství, u kterého konči hranice lidského poznání a jen na perutích viry se můžeme dále povznášeti do výšin Bož­ské pravdy, pochopíme, že jásavý tep života a lásky všeho tvorstva je jenom dechem osob­ního hymnu lásky v Bohu, jejž vydechuji Otec i Syn v Duchu svátém. Kristus Pán však také přenáší na apoštoly moc, kterou získal svými zásluhami a ukládá jim povinnost: Učte všecky národy. Poněvadž apoštolově sami nemohli splnit tento přikaž, tí je jasné, že moc, která jim byla dána. se vola­na vSeelíny- jvjlui -nástupce. TaK mor Kristova kněžství přechází v Cirkvi z gene­race na generaci, aby lidstvu všech věků a ná­rodů dostávalo se plodů Kristova vvkupitel­­ského posláni, které dokonal svou obětí na kříži. Celý Nový Zákon nese pečeť Kristova kněžství. Na kříži spojil Ježíš Kristus jako jediný dokonalý prostředník a velekněz lid­stvo s Bohem, svou krvavou oběti usmířil Bo­ha a shladil hřích člověka. Máme proto, jak praví sv. Pavel, jediného prostředníka Ježíše Krista, jehož svátá krev, jednou prolitá za. lidskou duši, působí stále. Proto, je potřeba kněží, aby rozdělovali krev Páně těm, kdož se přiblíží ke stolu darů Božích. Kristovo kněž­ství, prodlouženo až do konce věků, jde ději­nami lidstva v oněch jednotlivcích, které po­volal Pán a kterým dal pódii na své vlastni moci, když je učinil pokračovateli ve svém vlastním díle. V torn je ona velká moc, jež se soustřeďuje v rukou kněze, moc, která je ú­­ča8tí na samé tvůrčí moci Boží. Proto je tim bolestnější dnešní nedostatek kněží u nás a tím vroucnější bude naše prosba, aby Pán po­slal nové dělníky na vinici, skutečné pastýře lidu po vzoru sv. Cyrila a Metoděje. Apoštolům a jejich nástupcům kněžím do­stalo se největší moci proměňovat chléb a ví­no v tělo a krev Kristovu. V tom, že Kristus voli chléb a víno jako vnější znamení své přítomnosti a svého nad­přirozeného působeni v duši, je velmi hluboký smysl. Chce-li člověk žít, potřebuje pokrm a nápoje, bez nich umírá. Chce-li člověk žít jako dítě Boži, musí se živit pokrmem děti Božích. A ještě jednomu nás učí Eucharistie: úctě k chlebu. Chléb, který se proměňuje v tělo Kristovo, je nám připomínkou, s jakou váž­nosti a úctou máme zacházeti s timto darem nebes. Ne nadarmo učinil jej Pán předmětem prosby v modlitbě, kterou nás sám naučil. Je však i naší křesťanskou povinností poctivou prací si jej zasloužit. Sv. Pavel říká přímo: Kdo nepracuje, ať nejí. K práci je stvořen člo­věk a práce je nejvznešenější hymnus a mod­litba k oslavě Boha trojjediného. Poctivá prá­ce. kterou si člověk zajišťuje svůj každodenní chléb a kterou koná pro společné blaho svých bratří a sester, je cesta k praktickému usku­tečňováni království Božího na zemi. Toho království, které je v prefaci na svátek Krista Krále charakterisováno jako království prav­dy a života, království spravedlnosti a lásky, království mini, B. CHLÉB S NEBE. DAL JSI NAM PANE! CHLEB NÁS VEZDEJŠÍ DEJ NÁM DNES! Bože, jenž jsi nám v přepodivné svátosti památku svého umučení pozůstavil, popřej, prosíme, abychom svátá tajemství tvého Těla a Krve tvé tak velebili, abychom ovoce vykoupe#} tvého $lále y sobě zng*pciqjp Jeeř isi živ a kraluješ s ,Rr-hu-> Oto r-> ■■ ied­­notě Ducha'svatcho — Bůh — po všecky reky vékův. Amen. V­ NA SLAVNOST NEISVETĚjSl TROJICE ^ I. NEDELE PO SVATEM DUCHU Čteni s listu sv. Pavla k Římanům 11, 33-36. O hlubokosti bohatství a moudrosti i vědomosti Boží! Jak nevyzpytatelní jsou soudové jeho a nevystihlé cesty jeho! Neboť kdo poznal mysl Páně? Anebo kdo byl jeho rádcem? Anebo kdo prve dal jemu, a bude mu odplaceno? Vždyť z něho a skrze něho a k němu jsou všecky věci; jemu sláva na věky. Amen. Evangelium podle sv. Matouše 28, 10-20. Za onoho času řekl Pán Ježíš učedníkům svým: Dána jest mi veškerá moc na nebi i na zemi. Jdouce tedy, učte všecky národy, křtíce je ve jménu Otce i Syna i Du­cha Svatého, učíce je zachovávali všecko, co jsem přikázal vám; a aj, já jsem s vámi po všecky dni až do skonáni světa. LITURGICKÝ KALENDÁŘ TÝDNE Na první neděli po sv. Duchu, 20. květ­na, připadá slavnost Největějši Trojice. Na první neděli po sv. Duchu připadá čte­ní z prvního listu sv. Jana 4, 8—21, a sv. evangelium podle sv. Lukáše 6, 36—42. Na tuto nedáli připadá svátek sv. BERNAR­DÍNA SIENSKÉHO, vyznavače (1380 až 1444), který byl šiřitelem úcty k Nejsvětěj­­šimu Jménu Ježiš, výtečným kazatelem a smiřovatelem rozbrojů. ♦ Na pondělí 21. května připadá svátek sv. HOSPITIA. poustevníka. Na úterý 22. května připadá svátek sv. JULIE, panny a mučednice, a rovněž také svátek sv. JANA VLADIMÍRA, mučední­ka charvatského. Na středu 23. května připadá svátek sv. JANA BAPTISTY de ROSSI, kanovní­ka (1689—1764). Byl nazýván . »Rybářem duší«, poněvadž pomáhal římským chu­dým, nemocným a zajatcům. Na čtvrtek 24. května připadá svátek BOŽÍHO TÉLA, kterážto oslava s průvo­dem ke čtyřem oltářům se u nás koná příští neděli 27. května. Na tento den při­padá svátek sv. JANY CHUSOVÉ, vdovy. Patři k těm ženám, které přišly za Pánem Ježíšem z Galileje, byla svědkyní křížové cesty, stála pod křížem a byla přítomna pohřbu, Krista Pána. Na pátek 25. května připadá svátek sv. URBANA I., papeže a mučedníka (222 až 230), a také sv. Řehoře VII., papeže a vy­znavače, který zvolen 1073 papežem, pro­vedl reformu církve, vyhlazoval svatoku­­pectví a zavedl kněžský celibát. Na sobotu 26. května připadá svátek sv. FILIPA z NERI, pěstouna chlapců a děti, kterým radil: »Buďte dobré vůle, veselte se, ale nedopouštějte se hříchů.« Mir je darem Božím ThDľ FRANTIŠEK ONDEREK, apoštolský administrátor, es. Oástl vratislavské arcldiecése v Českém Třšlně. V pr vní polovici května vzpomínali jsme 6. výročí ukončení druhé světové války. Právě v našem kraji byli jsme svědky, jak se hroutil poslední odpor našich utlačova­­telii pod náporem vítězné Sovětské armá­dy; hroby padlých připomínají nám stále její oběti za naše osvobození. Tehda byli jsme všichni přesvědčeni, že pro nás i pro svět nastává vytoužená doba míru, želidstvo bude nyní závoditj aby se co nejrychleji zahojily rány a škody zaviněné válkou a začne budovat spravedlivější a šťastnější budoucnost. Po šesti letech vidíme však bo­hužel, že válka ve světě dosud neskončila a že hrozí spíše nebezpečí jejího rozšíření. Proto při oslavách vrvního máje zazní­valy k nám z celého světa hlasy, volající po zajištění světového míru, po zastavení válečného zbrojení a po pokojném spolužití všech národů. Je třeba, abychom i my katoličtí kněží a věřící zpytovali své smýšlení a jednání a snažili se svým vlivem přispěti k zajištěni spravedlivého a trvalého míru. Věříme, že Bůh Hdí osudy jednotlivců i národů, ale nečiní tak mimořádnými zá­sahy do lidského rozhodování, nýbrž pro­střednictvím těch, jimž jest svěřena vláda nad národy. Jejich povinností je, aby dba­jíce zákonů Boži spravedlnosti hledali a na­lezli cesty vedoucí k zajištění pozemského blaha vlastního lidu i celého lidstva. Je tudíž na nás, abychom neúnavně hlá­sali mír a přesvědčovali lidi, že je možné a nutné vyřešiti smírně stávající sporné otázky, má-li lidstvo buti ušetřeno své zká­zy v nové válce. Věříme, že mír je darem Božím pro ty, kteří s důvěrou a vytrvale zaň prosí a se modlí. O křížových dnech volali jsme k Bo­hu, »aby vladařům křesťanským pokoj a pravou svornost dáti ráčil« i »aby veškeré­mu lidu křesťanskému pokoj a jednotu udě­­liti ráčila; při májových pobožnostech vzý­váme Pannu Marii, aby jako králemna míru vyvrosila nám mír u svého Syna a připo­jujeme k pobožnosti modlitbu za všeobecné potřeby křesťanstva (Sbírka str. 236); o Svatodušních, svátcích prosili jsme Ducha svátého, aby osvítil ty, kteří rozhodují o mí u nebo válce. Nestačí však se jen za mír tnodUti, nýbrž je nutno, aby každý podle svých možností účinně podpcrroval snahy pro zajištění svě­tového mim a své mírové přesvědčení pro­jevil i na véneié svým hlasem nebo podpi­sem při veřejných mírových projevech a podpisových akcích. Kostelíček bude požehnáním lepším zítřkům V Üsobrne na Opavsku, na místě, kde prochá­zeli svati Cyril a Metoděj na své pouti Moravou dále k Jeseníkům a na opavské Slezsko, na malé úsobmské návsi, rozříznuté potůčkem, už po celá staletí stávala kaplička zasvěcená svá­tým věrozvěstům. Její prostor zdaleka nestačil pojmout věřící z vesnice a prostředků na roz­šíření nebylo. Zvon z kaple byl za okupace se­brán a kaplička chátrala tak, že s nebožtíky, které pochovávají nedaleko na Kalvárii u Jaro­­měřic, se tu zastavovali k poslednímu loučení jenom u kříže nedaleko kaple. Plán kapli roz­šířit a hlavně adaptovat byl konečné uskuteč­něn a k práci se přišlo hned po roce 1948. Dobro­volnými brigádami vybudován hřbitov a adap­tace kaple prováděna tak, že její prostor roz­šířen a z někdejší kaple se stal vlastně koste­líček, postavený podle plánu arch. ing. J. Ma­­krle. Ve sbírce na stavbu se sešlo zatím na 300.000 Kčs a potřebný materiál, dřevo, stavební kámen, cihly, písek, přivážen a darován zbož­nými občany této malé, převážně sklářské obce Brigádníci nezaháleli ani v zimě a mají již při­praveno vnitřni zařízeni kaple, vlastně koste­líčka, který bude sloužit na místě staleté »kapli­ček věřícím Üsobma, které čítá na 600 obyvatel Pomoc poskytuje i lidová správa a tak naši Uso­­bmští jsou přesvědčeni, že při jejich rozplá­nováni prací skončí výstavbu 5. července. J. P. Cena 2 Kčs NEJEN CHLEBEM ZlV JE ČLOVÉK Předsednictvo české katolické Charity se usneslo předplatit všem charitním ústavům »"Katolické noviny«. Do všech charitních ústavů bude zasíláno několik set výtisků »Katolických novin«. Počet výtisků pro jednotlivé ústavy byl stanoven podle ústavní kapacity tak, aby na 10- 15 chovanců připadly jedny »Katolické noviny«. Sledujeme cíl, aby »Katolické noviny« staly §e každodenní radostnou četbou nejenom chovan­ců, ale také a především řeholních sester, kte­ré najdou v »Katolických novinách« jednak po­silu pro náboženský život a jednak poučení o povinnostech občana naší lidově demokratické republiky. Pamatovali jsme též na naše léčebné á rekreační domy, aby naši rekreanti měli k dis­posici dostatečný počet výtisků »Katolických novin«. Jsme přesvědčeni, že tento počin Čes­ké katolické Charity bude sympaticky uvítán jak našimi sestrami, tak i katolickou veřejností. S křesťanským pozdravem: P. JAN MÁRA, ústřední ředitel Čbské katolické Charity. KNĚZ MÁJOVÝM ŘEČNÍKEM Radostná náplň májových oslav 1. máje v Hlučíně, kam se na Stalingradské náměstí starobylého městečka, druhdy tak utiskovaných Moravců, sešlo na 18 tisíc účastníků, byla tím větší, neboť právě zde v Hlučíně na oslavách 1. máje byl jedním z hlavních řečníků katolický kněz a delegát na pražském sjezdu obránců míru farář P. Gavlas ze Svinova Jeho slova, jimiž nabádal k společné práci, k záchraně míru, byla slyšena* ve zdejším kraji zbožným a hlu­boce věřícím lidem s pohnutím a pochopením a dodala oslavám radostnou náplň! J. P. t

Next