Naše Hlasy, 1972 (XVIII/1-52)

1972-04-08 / No. 14

STRANA 2 NASE HLASY KOMUNISTICKÝ PŘÍNOS K MÍROVÉMU SOUŽITÍ Dokončení se str. 1 ná data a iformace své oběti. Ta­kové intriky byly běžné a komunis­té jásali, jak přelstili svého “kapi­talistického nepřítele.” RUČNĚ VYŘEZÁVANÝ VOZÍK Nenápadná hřačka malého chlap­ce, důmyslně zhotovená pro ukrytí mikrofilmů a instručních dokumen­tů pro dešifrování byla jistě velmi bezpečným místem pro převezení všeho potřebného pro jeho činnost. Úkoly agenta zahrnovaly jako obyčejně záležitosti vojenské, jakož i dislokasi hospodářských projektů. Mírumilovnost komunistického Ru­ska nejlépe vyplývá z dokumentu, kde se pojednává o možnosti pří­padného ruského vzdušného výsad­ku pro invasi v době vyvolaných nepokojů, dále instrukce na fysické odstraňování nepohodlných politi­ků ve vhodnou dobu. mapování ole­jových potrubí na kanadském úze­mí, jakož i instrukce pro politickou infiltraci a umělé vyvolávání nepo­kojů pomocí školených agentů. Krát kovlnným vysílačem udržoval spo­jení s Moskvou. STOPUJÍCÍ DIPLOMAT Je jistě málo případů v historii, aby dokonce diplomat stopoval ně­jaký vůz na silnici, který bv ho od­vezl na patřičné místo. Tak se totiž odbývaly schůzky našeho agenta s příslušníkem velvyslanectví Sovět­ského Svazu. Agent přijel nebo při­letěl z druhého konca Kanady, za­tím co pan diplomat se držel v hra­nicích 75 mílového pásma. Aby ne­mohl být sledován, s kým se schá­zí, skutečně opustil svůj vůz a dá­le pokračoval jako nějaký stopař, nemající peníze na jízdné. ZÁVĚR Bouře obyčejně nemívá dlouhé­ho trvání. Tak tomu bvlo i v tomto případě. Zasedání vládv. pár dota­zů vůdce oposice. prohlášení mini­stra zahraničí, nic neříkající odpo­věď Premiéra na dotaz ooosice. mo­tivována tajností celého případu a vyhýbavé odpovědi, až příliš po­dezřele vyhýbavé na možnosti vy­povězení nějakých diplomatů rus­kého velvyslanectví. Mezi dobou zasedání vládv a zve­řejněním torsa celé záelžiíosti unlv­­nula hezká řádka dnů. Bvlv to dnv horečného jednání a zákrokv těch, kteří se usoilvali dát celé aféře co nejmíměiší ráz. se ukázalv jako účinné, Podobně jako v Českoslo­vensku v r. 1947 i zdg v Kanadě se příliš hlasitě ozývají jisté hlasv určitých politických míst. varující z před nějakým krokem jež bv pod­ráždil Sovětský Svaz. Ministr Sha­rp sicp není Jan Masarvk. nepřáli bychom mu však. abv skončil po­dobně - zavražděním a defenestrací. Rovněž tak bvehom si nepřáli, abv Kanada skončila podobně jako Čes­koslovensko. Bohužel je zde dosti sd, které o podobný osud Kanadv všemi prostředkv pracují. Tehdv ještě nezávislé Československo vv­­kezova^o velmi málo postoje samo­statnosti ve stvku se Sovětským Svazem, podobně jako Kanada pod vedením Trudeau-a. Nepatrná Belgie, mající podobný případ špionážní aféry sovětských špionů, dokázala svou nezávislost rozhodným vypovězením diploma­tického personálu, zapletého do ha­nebné aféry. Představitelům součas­né Kanady stejná rozhodnost chybí. Jeden agent byl zneškodněn. Je podivuhodné, že se to týká jenom jeho. V takových případech obyčej­ně padají celé sítě. Není podivuhod­né, že Kanada má primát unikátní­ho řešení, aby nezpůsobila další me­zinárodní skandál Moskvě, když ta­to se ještě nevzpamatovala z posled­ní aféry na evropském kontinentě? Nebo je zde dokonce záměr podho­dil “malou rybu” veřejnosti, aby tato byla uklidněna, žP může klid­ně žít v přesvědčení, že její bezpeč­nost a budoucnost je dokonale stře­žena jednou z nejlepších policií svě­ta, zatím co stovky komunistických špionů se procházejí veřejně po Kanadě jako různí xp rP itnahor Kanadě jako různí experti na hor­niny, olej, budování severu a pod. v rámci poslední dohody, jež oe­­depsal Trudeau při své návštěvě v Moskvě. Hazardovat s osudem národa je v každém případě zločinem. Podobný hazard se svobodou národa se ne­vyplatil v Československu a řadě dalších zemí v Evropě, kdy tehdej­ší aktivní političtí spolupracovníci komunistů v rámci Národní fronty doplatili na svou naivnost nebo zá­měr stejně jako celé národy, jimž připravili ten nejhorší osud - život v otroctví. April 8, 1972 BOHOSLUŽBY V RODNÉM JAZYCE SE KONAJÍ KAŽDOU NEDĚLI o 11 hod. dopoledne v Čs. baptis­tickém kostele na 1624 Queen St. West, Toronto 156, Ontario. Zpívá pěvecký sbor. Každý je srdečně zván. USA - ČESKOSLOVENSKO Pokračování se strany 1. jednání požádaly československou vládu, aby odvolala jednoho tajem­níka československého zastupitel­ského úřadu v USA. Kulturní a vě­decký program v důsledku všech těchto politováníhodných událostí fungoval proto na nižší úrovni a v menším rozsahu, než tomu bylo v letech předcházejících. Naproti to­mu se značně zvýšil mezinárodní ob­chod mezi oběma zeměmi. Dosáhl částky téměř 50 milionů dolarů. Tolik zpráva státního tajemníka. Jistě není nikterak potěšující pro každého, kdo usiluje o zmírnění me­zinárodního na.oětí a kulturní a vě­­deokou výměnu. Navzdory tomu. že z takové výměny mají výhody před­ně komunisté v důsledku jejich níz­ké technické a vědecké vyspělosti, nicméně komunistické úřadv dáva­jí přednost návratu do isolování se od západního světa. Důyod je pro­stý. Jakákoliv výměna nebo kon­frontace obou systémů nepracuje ve prospěch degenerovaného komunis­mu. Objekty výměny 'mají možnost porovnat a takové porovnávání uka­zuj« propast mezi oběma politický­mi systémy. Zatím co na západě každá kritika je pokládána za pří­nos do souboje ideologií, komunis­tický systém jakýkoliv projev ne­souhlasu automaticky pokládá za podvratnou činnost proti vládnímu systému, což se velmi přísně trestá vězením. Při vší isolovanosti mají však ko­munisté zájem na rozvoji obchod­ních styků. Bez účinné hospodářské pomoci ve formě nákupů nezbvt­­ných produktů a potravin těžko bv komunismus přečkal nynější vážnou hospodářskou krisi, do které se pe­riodicky dostává vždy s odstupem několika let. Ta nynější však postih la celou zemi hlouběji v důsledku politické rozpolcenosti vlastní ko­munistické strany a všeobecně pa­sivní resistence obyvatelstva, které bralo doslova různá vyhlášení ko­munistických předáků v r. 1968 o demokratisaci země. Když se vše ukázalo jako určitá forma podvodu ze strany komunistického vedení, pochopitelně všeobecná psycholo­gická malátnost a únava z bezvý­chodné situace vehnala celý národ ještě do větší uzavřenosti, než kdy­koliv předtím. Očekávání všeobecných represálií jak uvnitř komunistické strany, tak i vůči většině nekomunistického národa vytvořilo psychosu pedúve­­ry každého vůči každému. Každý totiž se během r. 1968 nějakým způ­sobem projevil, samozřejmě, že vět­šinou dal zjevně -najevo svou opo­­sici vůči komunistickému režimu a nyní žije ve strachu z možných re­presálií. Rozdíl proti minulosti je v tom, že současný strach zachvátil také členy strany, což dříve neby­lo možné. Dnešní čistky totiž mu­sí bezpodmínečně postihnout prá­vě a pouze jenom straníkv. protože během 25 let měla komunistická dik­tatura možnost co nej dokonalejší prověrky každého na jakékoliv dů­ležitější místo. V době všeobecné loupeže komu­nismu byli pochopitelně všichni ko­munisté jednotní. Na každého se totiž dostalo něco. po čem toužil, o co komunismus okradl národ. Dnes samozřejmě v době nedo­statku a nepředstavitelných těžko­stí, jež nelze překonat každý ko­munista mimo funkci dělá ze sebe oposičníka ve snaze přesvědčit, že on nebyl podílníkem toho loupeži­­vého gangu, jež ničil a masakro­val národ. Jejich snaha je ovšem zbytečná. Jsou velmi dobře známi, rovněž tak jejich politická minluost. Pouze li­dé naivní nebo podobného charak­teru, jako jsou komunisté, mohou snad uvěřit těmto bezcharakterním špinavcům, že oni stáli stranou v době největších masakrů vůči ne­vinným občaněm. Potom by nemoh­li mít funkce. V době nástupu ko­munismu, tito zradili demokracii a stali se účinným nástrojem útlaku komunismu, když komunismus za­čal prodělávat všeobecnou krisi, tak podobně jako krysv. jež opouštějí potápějící se loď, tak také tito vy­vrhelové lidské společnosti zradili své spolusoudruhy v naději, že ten jiný nekomunistický svět jim dá dobré bydlo za trochu neškodné protikomunistické propagandy, jež komunismus nijak nepoškodí. Je proto morální povinností každého slušného občana, aby se od podob­ných individuí distancoval, jelikož není nikde záruka že opět v budouc­nu nezradí podruhé, slíbil-li bv jim komunismus znova mísu čočovice. PRVNÍ EXILOVÝ ZVUKOVÝ FILM DVA SVĚTY BAREVNÝ POLYECRAN BUDE PROMÍTÁN V BATTAWĚ VE STŘEDU 26. DUBNA 1972 V 8 HODIN VEČER. PODROBNOSTI V DALŠÍM VYDÁNÍ TÝDENÍKU “NAŠE HLASY”. Bývalý italský president, socialista Saragat varuje před nebezpečím fa­šismu v Itálii. Pro Itálii prolezlou marxismem, s nejsilnější komunis­tickou stranou svobodného světa (asi 2 miliony členů) bv bylo jistě prospěšnější, kdyby své varování za mířil vůči skutečnému, nikoliv po­myslnému nebezpečí. Při srovnání s komunisty jsou fašisté zanedbatelní HAMILTON, KITCHENER A OKOLÍ Česká mše svátá se koná každou poslední neděli v měsíci o 4. hod. odpol. u sv. Cyrila a Meth., 204 Park Street N. v Hamiltonu a kaž­dou druhou neděli v měsíci v 10 hod. ráno v kostele Panny Marie 56 Duke Street West - Kitchener, Ont. Svatá zpověď od 9:30 ráno do 10 hod. Zatelefonujte svým známým a určitě přijďte. Česká misie sv. Vojtěcha v Ha­miltonu - Josef Šach, kněz. NEDOBROVOLNÉ SPOJENECTVÍ Diplomacie žádné velmoci nestojí tolikrát před tak delikátními pro­blémy, jako je tomu u řady diplo­matických akcí komunistického Ru­ska. Žádná mocnost totiž nepracu­je všeobecně ve svých zásadních principech s tak špinavými prostřed ky, jako je tomu u aktivity Sovět­ského Svazu. Diplomaté této komu­nistické mocnosti - obdobně jako u dalších komunistických států - se neštíti žádné nečestnosti, abv dosáh­li pro komunismus. Konečně není se čemu divit. Vždyť jsou pečlivě vybíráni pro své funkce z nejlépe prověřených soudruhů. A kdo může být více spolehlivý než bývalý člen politické policie, mající špinavé ru­ce spáchaním třeba vraždy na ne­vinném nekomunistovi. Takoví a podobní diplomaté samo­zřejmě tentokrát v patřičném spo­lečenském úboru, representujíce pro mnoho nezasvěcených obyvatel ne­komunistického světa vysněný “ráj dělíků a rolníků”, obhajují nejen diplomatické zájmy komunistického bloku - což by jim nikdo nezazlíval, nýbrž hlavně pracují na přípravách rozkladu a subverse v každé zemi proti vládě, u které jsou akredito­váni. Největších úspěchů dosáhl komu­nismus, používaje těchto hanebných metod na Blízkém východě. Svou politikou infiltrace za poslední desetiletí značně posílil své posice 2 mezi řadou arabských států, iejimž vládám cestou revoluce vlastně do­­pomohl k moci. Nicméně cesta re­­volucionisování arabských států na­razila na obtížné překážky u řady vlád, jež stavěly arabské zájmv nad zájmy mezinárodního komunismu. Některé takové vládv bvlv proto prostě “povaleny lidem” za účinné zákulisní práce komunistických dip­lomatů, aby takto získané státv na­stoupily cestu revoluce - arabského socialismu. Nejúčinnější zbraní ko­munistické diplomacie v této oblas­ti byl bezesporu arabský naciona­lismus, ba v mnoha případech do­konce rafinovaně vyštvaný šovinis­mus Arabů proti jejich odvěkému úhlavnímu nepříteli - Židům a je­jich státu Izraeli. Představuje stát Izrael za úhlavního imperialistic­kého nepřítele ve službách západ­ních kolonisátorů. zastíral komu­nismus své vlastní cíle hegemonie nad touto oblastí. Preventivní válka Izraele vůči při­pravované akci Egypta pod vedením Rusů sice zničila vše, co Moskva in­vestovala do této země. nicméně - navzdory porážce Arabů - komunis­tičtí Rusové byli celkem spokojeni. Ožebračený stát nemohl existovat bez jejich pomoci, pokud by se o neobrátil jinam. Proto vynaložila Moskva nesmírné úsjlí, aby udržela Nasera u moci, když se jeho posice zviklala vojenskou porážkou. Naser a jeho levicová klika totiž sledova­la politiku Moskvy, zatím co u ji­ných egyptských politiků tomu ne­bylo tak jisto. Ruský vojenský tech­nický personal zajišťoval i kus po­litické moci pro své mocipány v Mo­skvě, která však nebyla zcela spo­kojena s vývojem mezi arabskými národy. Zbývalo totiž několik, kte­ré přes různé těžkosti si zachovaly určitý stupeň neodvislosti na komu­nistickém vlivu. Bylo to především Jordánsko a Saudská Arábie, jakož i Libanon spolu se severními arab­skými státy Afriky - Tunis a Maro­ko - lhostejnými k válečným pro­blémům svých revolučních bratří. Nicméně komunistická dilomacie si vzala za úkol zapojit i tyto kon­­servativní nebo aspoň konserva­­tivnější státy do válečného arabské­ho konfliktu, aby takto vytvořila skutečnou jednotnou celoarabskou sílu proti 2 milionovému Izraeli. Cesta převratu a revoluce, stej­ně tak, jako úkladů o hlavv těchto států se ukázala neúčinnou a proto pro komunistické zájmv neúspěš­nou. Bylo třeba nalézt jednotný společný jmenovatel, účinný jak pro revolučního, tak také konservativ­­ního Araba, jež bv dokázal dát za­pomenout na všechny rozpory a st­melit všechny do jednoho šiku. A nebyla by to komunistická dip­lomacie, aby si nevěděla rady s tímto problémem. Posvátná mešita, drahá každému Arabovi by mohla dokázat to, co ostatní iptriky nevytvořily. Nábo­ženské přesvědčení každého Araba, zneužité hanebně pro zájmv mezi­národního komunismiu. toť onen zá­zračný a při tom ďábelský plán, který vnutí spojenectví s kamnunis­­mem proti své vůli i těm Arabům kteří s ním nechtějí mít nic společ­ného. Jednoho dne svět bvl šokován zprávou, že arabská mešita na úze­mí Jeruzalema, obsazeném izrael­skými vojsky lehla popelem. Zača­la bombastická kampaň nejen Ara­bů, nýbrž hlavně komunistů, že za požár jsou zodpovědný správní úřa­dy okupantů - Izraele. Moskva pra­covala na plné obrátky, aby zažeh­la z tohoto požáru skutečný požár svaté války proti nevěřícím - v tomto případě Izraelcům. Masové lidové hnutí podnícené komunisty, nedovolilo ani tomu neikonserva­­tivnějšímu státníkovi, aby zůstal stranou od všeho dění. Svatá alian­ce Arabů se zformovala. Mezitím se podařilo izraelské po­licii dopadnout pachatele. Rozčaro­vání bylo značné, když se zjistilo, že je jim osoba, hlásající se ke ko­munismu a registrována jako tako­vá ve své zemi. Komunistická bub­lina splaskla. Izraelské úřadv pro­kázaly, že pokud bv se dalo hledat organisátora celé zhářské akce, tak předně je třeba rozhlédnout se, když ne přímo v Moskvě, tak as­poň na některém zastupitelském úřadě komunistického státu Blízké­ho východu. Nynější arabská svátá aliance současnosti značně skříoe. poslou­v žila však Moskvě po řadu let jako účinný nástroj v jejím boji proti mírovému uspořádání celého prob­lému, neboť mírové zakončení bv zakončilo i úlohu Ruska v této klí­čové světové oblasti. A to je to nejméně žádoucí, co si Moskva pře­je, i když brání přímému válečné­mu konfliktu. Proto její mírové návrhy jsou snůškou demagogie a nepřijatelnosti, zatím co každý jiný mírový plán předem zavrhuje jako součást “kapitalistického” spiknutí proti zájmům národů Arabského světa. BATAWA OPĚT VEDE Batawská odbočka Čs. Národního Sdružení svolala na neděli dne 26. března svoji výroční valnou hroma­du. Nezvykle malá účast členstvr každého překvapila. Příčina? Snaží li se organisace vyjít vstříc jedné skupině, vypadá to jako přehlížení skupiny druhé a pak na to doplatí celek. Batawská odbočka, stejně ja­ko odbočky jiné se snažila zapojit do národní práce lidi s řad nově příchozích a dát jim možnost usku­tečnit heslo: “Mladí vpřed!” Bohu­žel, některé věci nejdou lámat přes koleno. Nezájem “nových” o správ­né a poctivé tempo v krajanském životě za mořem není ničím novým a proto je i tato odbočka o jednu zkušenost bohatší. Výstižně to řekl br. J. Lima: “Rozdíl mezi námi a vámi je celá generace. A nejen to. Vás pojil a vedl Masaryk. Nás nepojí a nevede nic.!” Proto bylo nutno znovu zapřáh­nout starou gardu, abv se Batawa dostala tam, kam právem patří, na vedoucí místo. A ti noví? Máme je rádi a pokusíme se je zapracovat. Dát jim školu, kterou rov staří má­me dávno ve své krvi a která .mám Čs. N. S. udržela po dobu 33 let, vzdor všem vichřicím. Věříme, že se časem naučí a budou v budouc­nu opravdu dobrými pokračovateli. I pro ústředí by to mělo platit, ježto “noví” (tím rozumíme i “noví” z let po 1948!) stále mají zkreslené poj­my a dávají přednost osobním am­bicím před prospěchem národa a vlasti. Předsedou pro další rok bvl na Batawě opět zvolen krajanský nad­šenec a nezmar - Tonv Dajčár. Mí­stopředsedou br. Antonín Cekota, tajemníkem br. Karel Saif a poklad­níkem br. J. Šmíd. Do posledního písmene stará naše osvědčená gar­da. Gratulujeme nejen zvoleným, ale celé Batawě. Dalšími členy vý­boru jsou bratři: Jaroslav Novák, Rudolf Pištěk, Hynek Cholasta, Jaroslav Lima, Jaroslav Krček, Jan Korin, Arnold Marek a Josef Ram­­páček a dále sestry A. Korimová a Josefa Rampáčková. I těmto brat­řím a sestrám srdečně hlabopřeje­­me a slibujeme - za redakci Našich hlasů - bratrskou pomoc. Referent a zástupce ústředí se nedostavil. Prý je na dovolené. Pěkné! Zpravodaj Našich hlasů.

Next