Noviny Vnitřního Obchodu, 1978 (XXV/1-52)
1978-03-15 / No. 11
NOVINY vnitrního obchodu 11 Týdeník: Ovos pracovníků obchodu ročník xxv. J e známou zkušeností, že čas se zastavit nedá. Ano, uplynulo již plných ** 25 let od okamžiku, kdy začala vyvíjet svou aktivní činnost Česká (tehdy Státní) obchodní inspekce, jakožto státní kontrolní orgán povolaný ke kontrole dodržování předpisů a opatření ve věcech vnitřního obchodu. Únorové vítězství našeho pracujícího lidu nad reakcí v roce 1948 umožnilo rychlý rozvoj našeho znárodněného vnitřního obchodu, již počátkem padesátých let se začala ukazovat intenzívní potřeba zřídit specializovaný státní kontrolní orgán inspekčního charakteru, vybavený dostatečnou pravomocí k podpoře dalšího úspěšného rozvoje vnitřního obchodu. Proto z podnětu ministerstva vnitřního obchodu v čele s tehdejším ministrem Františkem Krajčírem za aktivní podpory tehdejšího ministerstva státní kontroly a na základě tvůrčího využití sovětských zkušeností došlo k vytvoření Státní obchodní inspekce. V prvním období své činnosti vedla rozhodný boj za včasné odhalování krádeží, zpronevěr a schodků, proti znehodnocování zboží a poškozování majetku v socialistickém vlastnictví. V dalším období pak soustředila svou činnost na boj proti nepoctivosti v obchodě a dalším protispolečenským jevům a pomáhala tak v prosazování a dodržování socialistické zákonnosti v obchodě. ]e zřejmé, že do počátku šedesátých let se vyřešily zásadní problémy, týkající se zásobování obyvatelstva v požadovaném množství a sortimentu. Tím byl současně vytvořen nástupní prostor pro orientaci na jakost zboží a za- Česká obchodní inspekce jubiluje jišťování vyšší úrovně služeb obchodu. To se také plně projevilo v dalším zaměření činnosti obchodní inspekce, zejména po novelizaci původního zřizovacího právního předpisu. V roce 1962 by) přijat zákon o státní zemědělské, potravinářské a obchodní inspekci (zákon č. 122/1962 Sb.). Podle něho je Česká obchodní inspekce oprávněna a povinna zjišťovat porušování právních předpisů, nepořádky a vůbec případy poškozující životní úroveň při výrobě a při zásobování občanů spotřebním zbožím. Důslednější orientaci na preventivní kontrolu jakosti spotřebního zboží s cílem zabraňovat pronikání nejakostního zboží do obchodní sítě a ke spotřebiteli na čas zabránilo období, poznamenané oportunistickými a revizionistickými tendencemi ve straně a ve společnosti, vrcholící v letech 1968 až 1989. V této souvislosti je třeba připomenout, že obchodní inspekce jako celek v tomto složitém období plně obstála, nijak se nezpronevěřila svému základnímu poslání, důsledně odmítala různé nabízené možnosii limntné zainteresovanosti na kontrole, „jakožto hospodářské činnosti“, uhájila si své místo objektivního státního kontrolního orgánu nezávislého na kterékoli hospodářské organizaci a ubránila se všem snahám o roztříštění nebo o okleštění svých pravomocí. To také umožnilo, aby se aktivně podílela na dovršování politické a hospodářské konsolidace našeho národního hospodářství. V důsledku vydání ústavního zákona o čs. federaci došlo k vytvoření dvou samostatných obchodních inspekcí s organizačním začleněním pod MO ČSR a MO SSR. Tehdy také obchodní inspekce v českých zemích dostala i svůj nynější název, tj. Česká obchodní inspekce (ČOI). S dovršením konsolidace našeho politického a veřejného života došlo k plnému obnovení funkcí státu včetně aktualizace významu a poslání kontroly na leninských principech. Tím byl ČOf vytvořen prostor pro další ofenzivní rozvoj kontrolní činnosti, zaměřené na ochranu spotřebitelů. Proto také období 1971—1976, tj. období realizace závěrů XIV. sjezdu KSČ a současně 5. pětiletky, i v činnosti ČOf je plným právem nejúspěšnější. ČOI aktivně přistoupila k rozpracování závěrů XV. sjezdu KSČ na své podmínky a rovněž i závěrů 7. zasedání ÚV KSČ v podobě „Souboru opatření k zabezpečení realizace závěrů 7. zasedání ÚV K.SC“, a to na základě Souboru opatření MO ČSR. V současné době v každodenní praktické činnosti postupně uvádí opatření uvedená v „Souboru“ v život, a to prostřednictvím realizace Plánu hlavních kontrolních úkolů na letošní rok a dalších plánů ostatních úseků své činnosti. Přitom nezapomíná na úzkou spolupráci s tzv. partnerskými orgány a organizacemi, jako např. VLK, ČCÚ, ÜNM, HÜ, SBCS, prokuratury a Veřejné bezpečnosti, vybranými státními zkušebnami, sesterskými inspekcemi a v neposlední řadě s národními výbory a jejich spotřebitelskými radami i LSD jednota a jejich dohlížecími výbory. Pokud by si ČOI mohla něco přát ke svým 25. narozeninám, upřímně by si přála, aby si všichni pracovníci obchodu i výroby uvědomili a pochopili, že jim celou svou činností především pomáhá v jejich práci k tomu, aby dosáhli co nejlepších pracovních výsledků. Přála by si také, aby projevovali více porozumění pro její činnost, pomáhali jí v její práci a usilovali o důsledné využívání výsledků její činnosti. To by byl ten nejcenněiší dar k jejím narozeninám. Jiří Ouředník Setkání s ministry obchodu Stalo se již tradicí, že při příležitosti Mezinárodního dne žen — 8. března — zvou ministři obchodu ČSR a SSR spolu s předsednictvy ČVOS a SVOZ pracovníků obchodu nejzasloužilejší pracovnice a funkcionárky na přátelskou besedu. Nebylo tomu jinak ani v letošním roce. S ženami o ženách Do salónků pražského hotelu International přijelo ze _ všech koutů Čech a Moravy téměř šedesát žen. I přes několikakilometrové cesty, které musely mnohé pracovnice obchodu podstoupit, byl na jejich tváři jen úsměv a radost. Ministr obchodu ČSR inž. Antonín Jakubík spolu se svými záměstky Jaroslavem Blažkem a inž. Josefem Danihelkou, CSc., za přítomnosti předsedkyně ÚVOS pracovníků obchodu D. Hodáňové a předsedkyně ČVOS pracovníků obchodu M. Kaltenbachové pozdravil co nejsrdečněji všechny přítomné a popřál jim k jejich významnému svátku. Hlavní slovo měl náměstek ministra obchodu s. Jaroslav Blažek, který nejen připomněl význam MD2, jeho začátek před 68 lety, ale i samotný vysoký podíl žen na třicetiletém budování a všestranném rozvoji socialistické společnosti, kdy základ položil únor 1948 — vítězství pracujícího lidu nad reakcí. A právě pomoc žen pocítil vnitřní obchod velmi výrazně Miestom tohtoročného stretnutia pri príležitosti MDŽ sa stal hotel Caplton v Bratislave, kde sa zišlo 30 žien z jednotlivých obchodných odborov s najvyššími predstavitelmi rezortu i odborov. Minister obchodu SSR Ing. Dezider Goga, jeho námestníci, ako aj tajomník SVOZ pracovníkov obchodu Jozef Prívracký poblahoželali ženám k ich najväčšiemu sviatku, poďakovali sa im za doterajšiu statočnú a obetavú prácu a zavinšovali im pevné zdravie a vela pohody pri plnení úloh, ktoré pred náš socialistický obchod postavil XV. zjazd KSČ ako aj 7. zasadanie ÚV KSČ. Pripomenuli im, že plnenie tohoročných úloh je pre nás obzvlášť dôležité preto, že sme v tomto roku oslávili 30. výročie Víťazného februára, ktorý súčasne položil základy socializácie obchodu. Potom sa už. rozprúdila beseda, v ktorej sa zástupkyne jednotlivých obchodných odvetví pochválili predstaviteľom rezortu s úspechmi, dosiahnutými s závodoch a podnikoch, ako aj so zámermi pre rok 1978 v oblasti uspokojovania hmotných potrieb hned od samotného začátku socializace, tedy před třiceti lety. Co znamenal únor 1948 pro vnitřní trh, jakých výsledků jsme za třicet let dosáhli? Jen maloobchodní obrat se v Československu zvýšil šestinásobně, dnešní vybavenost čtyřčlenné domácnosti představuje hodnotu kolem sto tisíc korun. Příkladů, které uvedl soudruh náměstek, bylo mnoho, ale i tak — jak zdůraznil — si pracovníci obchodu kladou za cíl: zlepšit úroveň vnitřního trhu, zkvalitnit nabídku zboží a dále upevnit a prohloubit úlohu socialistického obchodu ve společnosti a ekonomice, což souvisí s realizací závěrů XV. sjezdu KSČ a 7. zasedání OV KSČ. Ještě než začala přátelská beseda s představiteli ministerstva a odborových svazů, ve které se ženy velmi otevřeně svěřovaly nejen se svými úspěchy na pracovištích, ale i se svými problémy, poděkovala za všechny pozvané předsedkyně ČVOS pracovníků obchodu M. Kaltenbachová. obyvatelstva a smeroch ďalšieho rozvoja vnútorného trhu. A keďže to bolo družné, súdružské, priatelské stretnutie, prítomné ženy sa posťažovali aj na problémy, ktoré ich hamujú v úsilí o ďalšie zlepšovanie činnosti. Vari najviac sa v besede hovorilo o liknavom riešení problematiky nadlimitných bremien, o nedostatočnom rozvíjaní materiálno-technickej základne obchodu, o problematike okolo trhových fondov, -nedostatku pracovných síl, ale aj o medzerách v mzdovej problematike. Rezortný minister v závere besedy ubezpečil najúspešnejšie pracovníčky a funkcionárky odvetvia, že najvyššie orgány strany a štátu problematiku obchodu dobre poznajú a robia všetko pre to, aby sa postupne riešila. Súdruh Goga informoval prítomné, že v popredí pozornosti je najmä výživa obyvatelstva, rozširovanie výroby a dodávok spotrebného tovaru pre vnútorný trh, ale aj rast kultúry predaja, ďalšie rozširovanie služieb obyvatefsvu, ako aj rozvoj materiálno-technickej základne obchodu pre ďalšie zdokonaľovanie nákupných podmienok obyvateľstva. V družnej nálade Náš občan ve vesmíru Druhý březen letošního roku se stal pro nás doslova svátkem. První občan naší vlasti kapitán Vladimír Remek vzlétl společně se sovětským kosmonautem Alexejem Gubarevem do vesmíru. Je to vůbec první mezinárodní posádka kosmické lodi a pro nás je velkou radostí a ctí, že jejím členem je právě občan Československé socialistické republiky. Kapitán Vladimír Remek je nazýván kosmonautem-výzkumníkem. Po spojení kosmické lodi Sojuz 28 s orbitální stanicí Saljut- se náš kosmonaut podílel na výzkumech, které tu probíhaly a o nichž bezpochyby ještě uslyšíme. Na počest prvního vesmírného letu československého kosmonauta uzavírají naši pracující v mnoha závodech socialistické závazky. Vzornou prací tak vyjadřují svou radost nad příkladnou spoluprací socialistických zemí při dobývání kosmu. Vypuštěním kosmické lodí Sojuz 28 s mezinárodní posádkou začala nová etapa výzkumu a využívání kosmického prostoru pro mírové účely, jež společně provádějí socialistické země podle programu spolupráce Interkosmos. Na našem snímku je dvojice kosmonautů plukovník Alexej Gubarev a kapitán Vladimír Remek. kz Školenie prínosom Pri Mestskom výbore odborového zväzu pracovníkov obchodu v Bratislave pracuje deväť závodných stredísk odborovej výchovy. Školenie funkcionárov z malých základných organizácií ROH máme zabezpečené najmä v kabinete odborovej výchovy, ale aj prostredníctvom príslušných obvodných odborových rád ako aj samotného mestského výboru, ktorého ideovo-výchovná komisia poriada dve až tri vlastné školenia. Kurzy ekonomickej výchovy organizuje len stredisko odborovej výchovy v Obchode s textilom a v Reštauráciách s celkovým počtom 44 poslucháčov. Školenie komplikujú pretrvávajúce priestorové ťažkosti a v maloobchode zasa najmä rozptyl pracovísk. Súčasne nám pracuje v Bratislave 47 škôl socialistickej práce, z nich je 36 v štátnom obchode, štyri v družstevných organizáciách a sedem v podnikoch riadených národnými výbormi. Až na tri školy (ktoré mali problémy s priestormi) všetky ostatné začali s výučbou presne podlá určeného termínu. Zloženie poslucháčov škôl v prevažnej väčšine (až na podniky Reštaurácie a interhotel Carlton) nie je z ucelených kolektívov, alebo z pracovníkov s rovnakým zaradením: „Pestrosť“ zloženia- poslucháčov si naďalej vyžaduje štruktúra pracovníkov v obchode, najmä však smennosť i niektoré ďalšie okolnosti. Pri zvýšenej iniciatíve zo strany niektorých základných organizácií by však mohol byť tento počet škôl socialistickej práce ešte vyšší. Nemôžu sa pritom odvolávať ani na nedostatok lektorov, lebo aj v tomto smere môžu dostať potrebnú pomoc. Tieto organizácie však málo využívajú aj pomoc obvodných odborových rád. Do masového vzdelávania členov ROH na odborových úsekoch je v Bratislave zapojených 76 základných organizácií ROH, t. j. 96 % z celkového počtu, čo- je naozaj vynikajúci stav. Vzdelávanie na odborových úsekoch sa prevádza’ rôznymi formami, väčšinou však — v 68 organizáciách — po členských schôdzach odborového úseku, alebo pred nimi. Ip .................................................Illlllllilim..........im.......I!.......mu Pracujúci k letu prvého československého kozmonauta:ililimmillllllll!llllllllimil!llimmilll!l!!!!l!!l!limijllllllllll!lllll!lll!!||||| Výsledok internacionálnej spolupráce Ospešný Start, let, spojenie sovietskych kozmických lodí i experimentálne práce sovietskych kozmonautov spolu s prvým československým kozmonautom -- výskumníkom Vladimírom Remkom, sú stále stredom pozornosti a živého záujmu občanov našej republiky. Z ohlasov, ktoré naša redakcia dostáva, zaznieva radost a hrdost. Ľudia si nesmierne vážia to, že Sovietsky zväz umožnil našej krajine, aby ako tretia v histórii Zeme vstúpila do takzvaného kozmického klubu. S vysokým uznaním, hovoria o veľmi významnom prejave súdružskej spolupráce. Obdivujú vyspělost vedy a techniky sovietskeho štátu, vyslovujú poďakovanie tým, , ktorí kozmický 'let pripravovali a umožnili k Let. prvého československého kozmonauta prežívame. všetci ,s veľkým vzrušením a pocitom oprávnenej hrdosti. Táto mimoriadna udalosť nás, bude.ešte viac inšpirovať k dôslednému plneniu úloh vyplývajúcich zo záverov XV. zjazdu KSČ. S veľkou radosťou sme aj my v našom závode prijali správu, že prvý československý kozmonaut šťastlivo sa dostal do kozmického priestoru. Vari niet ani takého nášho občana, ktorý túto veľkú udalosť pozorne nesledoval. To, že prvý Čechoslovák lieta vo vesmíre, považujem za vyznamenanie našej vedy a techniky. Je to tiež nádherný symbol stále sa rozširujúcej spolupráce všetkých socialistických krajín na kozmickom výskume. Sme hrdí na to, že náš občan sa dostal do vesmíru na sovietskej lodi, čo je ďalším dôkazom bratstva oboch krajín. Sme tiež hrdí, že náš prvý kozmonaut je členom mladej i generácie. Presvedčil, že aj mladí ludia môžu vela dokázať, ak majú pevnú vôľu, .vytrvalosť a vzťah k povolaniu, pre ktoré sa rozhodli. František Blšťák, OTEX, obchod s textilom, Bratislava k So záujmom som sledovala let československého občana v kozmickom priestore, čo ukazuje stále väčšie možnosti a perspektívy našej socialistickej spolupráce. Začlenenie nášho letca kapitána Remlja medzi dobyvateľov kozmu té súčasne veľkým ocenením výsledkov práce našich vedeckó-výskumných pracovníkov, dôkazom nerozlučného bratstva našicn národov s národmi Sovietskeho zvä/u a jedným z najarajších darov k 30. výročiu Víťazného februára. Vypustenie prvého československého kozmonauta na obežnú dráhu okolo Zeme je pre nás všetkých obrovskou poctou a uznaním. Viera Lanková, Inštitút obchodu, Košice k Všetci pracujúci nášho podniku prijali s nadšením správu o lete prvého československého kozmonauta. Som dojatý týmto ďalším vynikajúcim úspechom sovietskej kozmonautiky a účinnou spoluprácou, ktorou nám Sovietsky zväz t-päť prejavil veľkú dôveru. Na našich pracoviskách často hovoríme o internacionalizme. Spoločný let nášho a sovietskeho kozmonauta do vesmíru je ďalším prejavom internacionalizmu v praxi. Nemôžeme inak postupovať ako opäť vyjadriť vďaku Sovietskemu zväzu za bratskú spoluprácu a pomoc na poli kozmického výskumu. Od začiatku kozmickej éry som s úctou a obdivom sledoval postupné objavovanie záhad vesmíru človekom. Let kapitána Rrmka je dôkazom, že aj malé národy môžu veľa dokázat, ak majú takú oporu, akou je Dre nás ZSSR a ostatné socialistické krajiny. František Dačo, Obchod s nábytkom, Prešov ★ S nadšením, úctou a obdivom som prijal správu, že československý občan dostal príležitosť v rámci plnenia programu Interkozmos, stať sa členom prvej medzinárodnej pcsádky. Silne ma dojíma najmä skutočnosť, že naše územne malé Československo sa po veľmociach — Sovietskom zväze a USA — stalo treťou krajinou sveta, ktorej občan sa dostal do vesmíru. Pevne verím, že sa náš kozmonaut dobre zhostí svojej veľkej a zodpovednej úlohy, ktorou ho poverili Je to pýcha pre náš, aj počtom obyvateľstva malý štát, že sa takto aktívne môže podieľať na plánoch a záveroch nášho vpľkéno socialistického spoločenstva, ktoré aj týmto činon? potvrdzuje svoje úsilie o mierové využitie výdobytkov vedv a techniky v prospech celého ľudstva. Vojtech Macháč, potraviny Galanta Posledná skúška skafandrov pred nástupom do kozmickej lode.