Obrana Lidu, červenec-prosinec 1967 (XXVI/26-52)

1967-07-01 / No. 26

... f„ ...... ústřední organ ministerstva národní obrany ROČNÍK XXVI. • I. července 1967 • Cena t Kčs • Číslo Zvláštni zpravodaj OL hlásí z Káhiry: Píši tento vzkaz čtenářům Obrany lidu okamžitě po přistáni na káhirském letišti v předměstí Heliopolis, na němž je už týden opět normální provoz. Je pondělí, tři hodiny ráno. Brzy bude svítat. Na první pohled se zdá, že se tu nic nezmě­nilo od mé poslední návštěvy před ro­kem. Něco přes sto kilometrů na východ je město Suez, jež dalo jmě­­no průplavu, na jehož druhém břehu, na egyptské půdě, stojí dnes protiprávně a bez ohledu na protesty většiny zemí světa izraelská vojska. Jsem na místě, k němuž je soustředěna pozor­nost všeho lidstva, neboť tady se odehrává nová velká bitva o mír. Jaký je život v tomto městě po všem, co prožilo a prožívá? Jak a kdy bude v této části světa opět klid? Jaké vztahy k nám mají obyvatelé této země? Při­letěl jsem do Káhiry s mnoha otázkami, na které se budu sna­žit hledat odpověď ve svých re­lacích v příštích číslech Obrany lidu. Zatím nashledanou i i Ladislav SVOBODA První sraz VÍKEND KLUBU OL Dramatický závěr třetí­ho ročníku soutěže „od­vážných“ • První no­sitelé odznaku „VÍKEND KLUB OL“ • lak se slaví u výsadkářů jmeniny • Potlach v přírodním „in­terhotelu“ Vylepšená výsadkářská překážko­vá dráha — to byla poslední příleži­tost k bodovému zisku ve velké sou­těži naší redakce „O tisíc bodů VÍ­KEND KLUBU“, vyhlášené v prosinci minulého roku. Pro filatelisty sou­těže ji spolu s řadou dalších zajíma­vých disciplín připravili vojenští vý­sadkáři. „Odvážní“, kteří se sjeli 6 Signály z hlubin Země zaregistrovali kazachstánští geofyzikové. V hloubce přes 2000 m pod AlmaAtou tun istili v trhlině seismograf. Výzkum seismic­kých nárazu hloubkovou metodou má přizpět k odhalení zákonitostí zemětře­sení na jihu SSSR. -1 v 1 -• Porodníci v Evro-pě zjistili, že 47 procent všech novorozeňat váží dnes přes 3,50 kg a 50 probent měří víc. než 54 cm. 13 procent novorozeňat měří do­­konce 57—59 cm. Dřívější norma byla 48 -52 cm a váha 3000 až 3500 gramů. Přitom pánev žen se nezvětšuje a proto počet porodů pomocí císařského řezu stoupl ze 3 na 6 procent. minulou sobotu v Domašově nad Bystřící na první sraz VlKEND KLU­BU OBRANY LIDU, zde měli možnost bojayat nejen o nejvyšší počet bodů, ale 1 o devítidenní zájezd k moři za neznámým cílem. Není proto divu, že se Ivana Mirovická z Chobn (na vedlejším snímku), kterou jsnife za­chytili při překonávání jtfekážkové dráhy, neusmívá do objektivu, ale usilovně bojuje o každý metr, o kaž­dou vteřinu. Reportáž o vyvrcholení třetího ročníku oblíbené soutěže „odvážných“ si přečtěte na str. 4. O Vracíme se ještě k červnové mu brutálnímu zásahu západo­­berlínské policie proti student­nich ským demonstracím, jak známo byl při zastřelen policistou Kurrasem student Ohnesorg. Na fotografii fef vi­díte několik vteřin po smrtícím vý­střelu. Rozhovor se zkušebním pilotem G. MOSOLOVEM >.Nikdo si nezvykne riskovat Od patnácti let letcem • Nač myslí člověk v posledních chvílích života! • Tři abso­lutní světové rekordy Jméno letce Oeorglje Mo­­solova mm! u nás. stejně jako ns celém 'Svfitft, ne­známé. V roce 1959 sé roz­letělo poprvé po dálnopis­ných linkách světových agentur v souvislosti s dal­ším vynikajícím činem so­větského letectva: absolut­ním rychlostním světovým rekordem, Jedenačtyřlcetl­­letý hrdina Sovětského sva­zu plukovrtfk Georgij Moso­­tov je nyní v Českosloven­sku. Léčí se v Karlových Varech, kde jsme jej zastih li a chvíli s ním pohovo řiti. ŽIVOT'< ■ Kdy jste začal létat? Velmi brzy. Když mi bylo patnáct, absolvoval jsem první samostatný let. Mé mládí bylo dobou hrdin­ských činů našich letců, každý mladý člověk toužil jtt ve šlépějích Čkalova. Celjusktnců atd. Válka mé rozhodnutí a uskutečněni mých snů uspíšila a usnad­nila. Od té doby jsem létal až do roku 1962. A většinu svého života v letadle jsem strávil jako zkušební letec. Pokračuje na 12. yraně • V Německé spolkové republice vvpo čítali, že na světě je asi 1 300 000 kilo metrů železničních kolejnic. V čele jr Severní a Střední Amerika se 467 000 km. následuje Asie a Sovětský sva s 310 000 km, Evropa s 290 000 km [z to ho je 57 000 km elektrifikované želez nice], Jižní Amerika se 101 000 km, A f r: ka se 76 000, Austrálie a Nový Zéland se 46 000 km. Elektrifikováno je celker 105 000 km trati. Podivná živnost pana Rosenberga V hamburské pří stanní čtvrti má obchod se starožit­nostmi jakýsi pan Harry Rosenberg. Prodána staré mince, námořnické proprie­ty, zvláštnůstky. ještě něco: preparo­A vané lidské hlavy. Zdvoláte-li mu tele­fonem, jak to učinil jeden novinář, ochot­ně vám sdělí, že má momentálně na skla­dě jen 3—4 kusy. Cena? 12.000 marek za kus. Ale je-li li­bn můžete obdržet imitaci. Ta je lev­nější. ..Odkud je berete, ty lidské hlavy, pane Kosenbergu?“ ..Přivážejí ml je z Jižní Ameriky, od břehů Amazonky.“ Abyste neměli nějaké pochybnosti, ujistí vás, že věc má ryze vědecký ráz. O preparované hlavy prý mají zájem muzea a někteří vědci. Nicméně jich pan Ros> ' •7/ rozprodal už celé čtyři stov­ky. V západním Německu je hodně lidi, kteří chtějí mít doma useknutou lidskou hlavu. Něco na nervy. Většinou jsou mezi zákazníky lidé středního věku, ale také mladí. Pan Rosenoerg se brání pro­ti jakémukoli nařčení z barbarství: „Ne­ní na tom nic špatného. Obchoduji na základě licence, vydané hamburskou městskou radou. A v duchu zákonů Ně­mecké spolkové republiky“ O -tvl-Lidská hlava kus za 12.000 západonémeckych marek Malé kukátko zajímavostí ■ Ministerstvo do-pravy Velké Británie povolilo všem léka­řům zvláštní označení vozů. V případech vážného nebezpe­čí požádá lékař zeleným uka­zatelem směru o přednost v jízdě. Současně se rozsvítí na zadní straně vozu tabulka s červeným křížem, aby do­pravní policisté nezastavovali tyto vozy pro rychlou jízdu či jiné menší přestupky. ■ Australské policii se poda­řilo najít Picassův obraz „Krásná Holanďanka“, o jehož krádeži z umělecké galerie města Brisbane jsme nedávno psali. Typ k příslušné domov­ní prohlídce dostala policie anonymně. ■ V NSR vydává každý obyva­tel dnes 40 marek ročně za květiny, je to částka čtyřikrát vyšší než tomu bylo např. před patnácti lety, kdy statis­tika vykazovala spotřebu pou­hých 11 marek za květiny na rok a hlavu 67 °/o žen prý dnes dává přednost dárkům květinovým před bonbony a podobnými maličkostmi. ■ Z propagační brožurky jed­noho velkého hotelu v Tokiu se dovídáme, že ,,pro pohodlí p. t. hostu je v recepci k dis­pozici tlumočník. Kromě toho hovoří prý 50 % zaměstnanců minimálně jed n í m jazykem“. ■ Přátelé golfu z Verdunu se zlobí. Příslušníci US armády totiž před svým odchodem z Francie rozřezali speciálním způsobem trávník armádníh golfového hřiště na veik čtverce a odvezli je s sebou Je známo, že vypěstován dobrého golfového trávníku j( velmi obtížné a trvá dlouhou dobu. ■ Největší aréna pro býčí zá pasy má být postavena v Mail ridu. Tribuny budou mít 75.00 míst k sezení. V podzemí bi: dou garáže pro 10.000 hosti , V areálu bude také hotel pro toreadory a luxus ostali účinkující býčích zápasů, dá i obchody, restaurace a bary. Uspořádat zábavná vystoupení holywooclských hvězd pro „americké hochy“ ve Vietnamu, to vždycky stojí manažéry spoustu starostí a hlavně strachu před viet­namskými bojovníky. Zde jeden z hlasů: ,,Nemluvte vůbec o představení!“ A dodává, že vedle jeviště musely být vybudo­vány/ocýranné kryty a na jevišti samém museli neustále držet dva polní četníci stráž s připravenými samopaly. Když se do­tázali novináři Anny Margretové na její zážitky, pravila: „Mé letadlo doprovázeli vždy dvě stíhačky!“ I sami američtí vo­jáci působí pořadatelům starosti. *Herečce Carrole- Bakerové\ ukradli tři kufry se všemi kostýmy a garderóbou. Cena není ] nejmenší. Supersexbomba J. Mansfieldová dostala na ochranu prsů dvě vojenské přilby pomalované růžovými ornamenty. Dopadla sice lépe než okradená Bakerová, ale prohlásila dár­cům: „Jsou o číslo menšil“ Tedy samé potíže s exportem „kultury" . . . (Na oblázku Jayne Mansfieldová ve Vietnamu) O EMBÉČKEM po Sovětském svazu Další část zápisků reportérů A-revue a Obrany lidu 1 : čtita na 6. str. • Podle statistiky OSN je v současné době na světě v provozu 180 milionů aut. Při počtu 3,3 miliardy obyvatel to čistě statisticky znamená, že na kaž­dých 18 obyvatel připadá jedno auto. V uplynulém roce bylo vyrobeno 26 mi­lionů aut, .z toho přibližně 10 milionů ve Spojených státech a 9,1 rři i 1 i on u v Evropě. • V jedné londýnské aukční síni kou­pil zájemce za 185 anglickýclf liber láhev vína, pocházejícího z roku 1740. Víno bylo kdysi vypěstěno na Kanár­ských ostrovech a tam také bylo usklad­něno a naplněno do láhve. Můj Jiřka VÍTKOVA, studentka, Plzeň: „... za role maturufu — a tak se či­ním. Chtělo by to klid, to studium, ale je zajímavý, že kdyt odložím knížku, tak se zaposlouchám do světa, jak šumí za okny nebo kolem parku — jako třeba teďka — (as kráčí pořád dopředu a ne­může se vrátit .. . kdesi daleko a přitom docela blízko je válka, hodně lidí je ješ­tě nešťastných — a tohle není, myslím, vůbec důstojné našeho století. Svět je dál v technice než v srdcích — srdce zů­stává pozadu, to citlivý, lehko zranitelný srdce — víte, je vůbec míň citu než těch výbojů navenek. Kdesi jsem četla, že lidi, kteří zažili Říjnovou revoluci, tak si mysleli, že prv­ní světová válka bude zároveň posledním konfliktem na zeměkouli — a vidíte — přišla druhá. Svět nechal vyvíjet nacis­mus. A ten svět mu dokonce nahrával —■ a když pak Hitler doopravdy udeřil, po­tom se svět divil a stáhl se do houfu — šest let měl co dělat, aby ho porazil.. . A tyhle zamyšlení pro mne znamenaly důležitý rozhodnutí: původně jsem chtě­la studovat matematiku nebo fyziku — ale půjdu na učitelák. Pedagog má mys­lím nejvíc možností k humanitnímu po­slání —■ učitelka může vložit dětem do srdcí lásku k hodnotám, k věčným hod­notám, který jsou to':k ohroženy právě dneska. A vyberu sl nějakou zapadlou vesnici, třeba na Sumuiě, kde jsou lidi nezkaženi a dobří — *áda bych dokázala sama sobě, že se dá bojoval i dneska a že jsem sama bojovnice je zajímaný, že právě o Říjnu vyšlo tak málo dobré literatury — nejlepší je po­řád klasik Reed a Poaodinony hru — vůbec si myslím, že se o velkých dějin­ných věcech těžko píše — jsou větší než vůle a možnosti spisovatelů. Ale snad by se o Říjnu mělo psát právě dneska — uteklo padesát let, a hlavně by se o něm mělo psát lip. Jinak držím palce tomu, aby byl klid a mír, aby vyhrálo na celý čáře to dob rý, kterýho je na světě víc než zlýho.* 1-pet) Na 9. straně závěr seriálu KONEC Reinharda HEYDRICHA

Next