Obrana Lidu, leden-červen 1972 (XXXI/1-25)

1972-01-08 / No. 1

j Od násobilky k integrálům Pro zájemce studující vybraná vysoké­­školské předměty na VA AZ (KVVP), ja­kož 1 pro ty, kteří budou maturovat na středcích školách, pořádá Vojenská uni­versita Ostřednlho domu armády před­nášky, a to každé úterý od 14.00 hodin VYSs! MATEMATIKY a od 16.30 hodin STREDOŠKOLSKÉ matematiky. Lekce jsou názorné a srozumitelné 1 pro začátečníky. Výuku vede zkušený pedagog, který v těmto oboru dosahuje dlouhá léta výborných výsledků a úspě­chů. Náročné a obávané partie ed náso­bilky k Integrálům zvládnete takto snad­něji. Pro posluchače KVVP se zapůjíujl skripta a pře maturující se prodávají dvoudílné učebnice nratematlky. Popla­tek za přednášky na celý školní rok či­ní 100,— Kčs. Přednášky mohou navštěvovat nejen rodinní příslušnici vojáků z povoláni a občanských pracovníků vojenské správy, ale 1 ostatní občané. Dnes ' sa tomu hovorí Pražská uli­ca a je to jedna z najkrajších, najvý­­stavnejšlch tried v nových Drážďa­noch. Ak Idete od stanice, odkiaf Foto: autor som sa na stav0- nlsko prvý raz dí­val, potom nalavo najprv velká reštaurácia pár vežia­kov, tri nové Interhotely a medzi ni­mi celá sief obchodov — fotoaparáty, knihy (dokonca s nápisom v češti­ne), suveníry, napravo Interhotel Ne­va a za nim jeden dlhý pás obytného domu — spolu 1575 bytov prvej ka­­tegórte odovzdali stavbári na Praž­ské] ulici do užívania do jesene roku 1969, kedy NDR slávila svoje dva­­dslatlny. A medzi tým všetkým sl ešte primyslite exkluzívnu predajňu odevov, cukráreň priamo na chodní­ku, kanceláriu leteckej spoločnosti Interflug, cestovnú kanceláriu a In­formačnú službu. Na Pražskú ulicu autá nesmú — za bytovkami sú veľ­ké parkoviská a podzemné garáže Ulica nie je asfaltovaná, ale dlážde­ná vefkými pieskovcovýml kvádrami a uprostred toho všetkého dve mo­derné fontány. Ak by ste chceli dale], dostali by ste sa na starý rínok — Marktplatz, lenže ... cestu zattaf prehradzujú drevené ohrady. Kolegyňa z Infor­mačnej služby ml radí obchádzku, pretože výstavba na Pražskej ulíc! ďalej pokračuje. Hotová je už hrubá stavba vefkej modernej reštaurácie pre 600 osflb, oproti nej tá kruhová stavba znamená novostavbu kina pre tisíc divákov s kruhovým premieta-cím1 plátnom. Opine z druhej strany od Marktplatzu velký transparent avizuje výstavbu obchodného domu Central. V špeciálnom farebnom vy­daní Sächsische Zeitung, čo sú dačo také ako naše krajské noviny — som sa dozvedel, že to bude najväčší obchodný dom v drážďanskom kraji — s predajnou plochou 10 tisíc Štvorcových me­trov. V informačnej služ­be ml ukázali aj jeho maketu — ex­kluzívna stavba kolom dokola oblože­ná tvarovými hliníkovými platňami. No až teraz sme na konci, toho všet­kého — dominantou Pražskej ulice bude budova, ktorej trojuholníkový základ vyrastie do výšky 107 metrov — Interhotel STADT DRESDEN Spo­lu s jeho 600 posteřami bude celá Pražská ulica ponúkať turistom 3300 postelí (to by sa zišlo našej Prahe I Bratislave!). Kedy sl budem mOeť prezrieť nové Drážďany z vrcholca hotela z exkluzívnej reštauračno-ka­­vtarenskej terasy? Príďte sa k nám pozrieť o štyri ro­ky, hovoria ml. To už nebude na Pražskej ani jedna miešačka, ani jed­na stavbárska maringotka, a ak tu stavbári budú, tak Iba ako hostia v bielych košeliach a vlazankách. Hádam robím trochu chybu, keď sa rozpisujem tolko o Pražskej. Spo­mínam ju iba preto, že méno nesie po našom hlavnom meste, vraj jej ho dali preto, že je vlastne mestskou severojužnou magistrálou a ak by sme jej osu predĺžili cez Krušné ho­ry a ešte ďalej, dostali by sme sa do Prahy. Z Pražskej ulice netreba robiť žiadnu raritu, lež zapojiť ju do ce­lého komplexu prestavby vojnou zni­čeného mesta. Nie je to prvá a ani posledná drážďanská štvrť. Ani prvá pekná. Je] výnimočnosť je snáď v tom, že je korzom bez áut a hluku. Kor­zom pre turistov, ale zároveň aj pre domácich. Stavbári 1 architekti NDR to nemali v posledných dvoch desať­ročiach fahké Ale podarilo sa lm — a vôbec nie len v Dráždanoch, ale aj v Lipsku, Berlíne, Halle, Frank­furte nad Odrou, ElsenhOttenstadte — aby som hovoril Iba za mestá, ktoré som v poslednom roku v NDR spoznal, podarilo sa Im to, že lm môžem ako obyvateľ Bratislavy a no­vinár čo pozná Prahu aj viacero na­šich veľkých miest, trochu závidieť Aj za eleganciu, aj za tempo 1 kva­litu. Ján BLAZE] Rok dalšího rozkvětu DOKONČENI Z 1. STR. ukázal jasnou, nijak snadnou, ale zce­la reálnou cestu kupředu. A že tuto cestu - to za druhé - vzala zo svou naproatd většina občanů nošf země. Nejen svými hlasy v podzimních vol­bách, ale zejména přílivem konkrét­ních činů o pracovních úspěchů, z nichž vyrostla radostná bilance roku, který právě skončil Je plodem poctivé a statečné^ práce statisíců, jejich nebý­valé aktivity, obětavosti a elánu. To je - mám za to - základni ka­pitál který nám tu zonechal do nové­ho roku ten odcházejte!. Jaké ponese úroky, jak se dále znásobí, to je věcí nás všech, ale i každého z nás jed­notlivě. Nemělo by smysl dnes - no prahu nového roku - fňukat nad rozlitým mlékem tam, kde loni ne všeohno vy­šlo tak, jok mělo a jak se čekalo, oni si stlát na vavřínech tom, kde se do­sáhlo vlc, než počítaly předpoklady. Bilance roku je za námi - před se­bou máme jasnou mluvu čísel, úkolů a povinností vyjádřených pro všechny státním plánem o pro nás vojáky no­vic požadavky základních dokumentů na výcvikový rok. Jejich naplněni - ať ve výrobě, službách, státní správě či v armádě - bude vyžqdovot především střízli­vou o věcnou úvahu nad doným sta­vem věci na každém úseku, nad vlast­ními silami a možnostmi i nod tlm, jak jich nejlépe využit, aby se dílo lé­pe dařilo tam, kde zůstaly dluhy, ale I tam, kde byl důvod ke spokojenosti. Storé zásluhy mojí svůj smysl I čest, ale jen na nich se nové stavět nedá. Vyžaduje sl nový elán a aktivitu, no­vou obětavost a nadšení, nové úspě­chy všude tam, kde se rozhoduje 0 šťastné budoucnosti naši země. Af tedy dokážeme - jak řekl ve svém novoročním projevu president re­publiky armádní generál Ludvik Svobo­da - „úspěšně navázat na to. čeho jsme dosáhli. Pracovat obětavě a moudře S elánem i hlavou otevřenou. Af dokážeme směle překonávat a od­straňovat nedostatky Ař je to rok no­vého rozkvětu bohatství I krásy naší drahé vlastil“ Přejme sl k tomu všichni novzáiem mnoho tvůrčích sil, klidu pro práci 1 hodně osobni pohody. PRAHA v Drážďanoeh Keď som tade prvý raz prechádzal pred štyrmi rokmi, bolo to typické stavenisko: buldozéry rozhŕňall zbytKy ruín po americkom bombardovaní, ktoré vo februári 1945 premenilo „Florenciu nad Labem” na jednu obrovskú fakľu, kde tu stáli už žeriavy. Kflsok Pražskej v Drážďanoeh Máme l výkonnější stroje, ale bohužel k nim nemáme náhradní dllyl Kresba: L. MATOUŠEK ak n u it r; PŘÍŠTÍ TÝUĽIMv Střídavý rdi poča­sí, ale s postupným dálSlm snllovinlm teplot, bude pokra­čovat i v týdnu od 10. do 16. ledna 1972. Přitom jsou, zvláš­tě uprostřed týdne, k očekávání vydatneßl srálky — vát Si­nou ve tvaru sněhu. Situace se vytváří tak, le k nám trvaleji bude přiváděn prochlazený vzduch ze severnějších ze­měpisných Šířek. Teploty se při přechod­ných noěnlch vyjasněních sntil t pod —10 stupňů. Denní maxima — zvláště koncem týdne — zůstanou rovněl dost hluboko pod nulou. Především na horách se vytvoří silná vrstva sněhu, za stlněj- Sích větrů dost svátého. Snělenl můle být l uprostřed městce (tj. koncem tý­dneI dost Baště, ale bude pak ustávat a noční mrazy dále zesílí. • Městský úřad v Rydu na astrové Wight v Anglii obdržel nedávno z Lon dýna upozorněni, že městský most byl prohlášen za historickou a archi­tektonickou památko a nařídil jsjl udržováni v původním stavu. Příkaz však přišel pozdě, historický most byl zbou­rán ni před 18 lety. • Dvanáct hostů, kteří byli pozváni na svatbu v Columbu ve státě Ohio v USA obdrželi na poslední chvíli spěšný te legram od nevěsty: škrtněte sl prosím na pozvánce jméno ženicha Clitf Gardener a nahraďte jej |ménem Hugh Earner. Místo a datum sňatku zůstává. • Proslulá železniční linka Tokaldo, vedoucí z Tokia de Úsaky, nezazname­nala za sedm let provozu ani jednu váž­nější nehodu. Bilanca je tím pozoruhod­nější, že vlaky na táta trati jezdi rych­losti 210 kilometrů v hodině a přepraví denně přes 400.000 cestujících. Přitom vlaky jezdi v intervalech 5 minnt. i. 1. — před 550 lety porazila 2i2kova vojska u Kutné Hory německá a uherská vojska — před 330 matematik, lety zemřel italský fyzik a astronom Galileo Galilei 8. 1. — před 75 lety se narodil zaslou­žilý pracovník v tělesné výche vě a sportu Otakar | andera 10. 1. — před 75 lety se narodil český literární historik a kritik Bed rich Václavek 11. 1. — před 95 lety zemřel slovenský básník, autor hymny „Nad Tat- , rou sa blýska" Janko M a t 6 6 k a 12. 1. — před 120 lety se narodil prfl­kopnik socialismu v dělnickém hnuti Ladislav českém Z á- potocký-Budečský — před 60 lety se narodil sloven­ský sochař Jozef Kostka 13. 1. — před 70 lety se narodila česká herečka Zdenka P o d I I p n á 14. 1. — před 100 lety se narodil český chemik akademik Josef Hanuš před 100 lety se narodil český malíř Antonín Hudeček Hodne svetla a rovné broky S vojenskou fotografií je spojeno jméno majora ]. Zimy již několik de­sítek let. Muže v zeleném stejnokroji jste mohli vidět na všech „mírových” bojištích. Byl všude tam, kde bylo po­třeba pořídit dobrý vojenský snímek a zaznamenat neopakovatelné oka­mžiky. Koncem roku odešel do za­slouženého důchodu. Než jsme se s ním rozloučili také jako s bývalým fotoreportérem Obrany lidu, položili jsme mu nékollk otázek ... Trochu sl zavzpomínejte, jak jste poprvé zaěal fotografovat vojáky. Bylo to v r 1945, nastoupil jsem tenkrát v týdeníku „Naše vojsko", kde jsem zastával funkci fotoreporté­ra. Musel jsem se přizpůsobit ne­zvyklému pracovnímu tempu sice bez úředních hodin, ale fotografie muse­ly být dodány včas na minutu, jak je to zákonem dodnes v každé re­dakci. Někdy jsem sl připadal jako cirkusový koník v manéži, číslo od čísla, stále dokola, bez konce až po současné dny. Pracoval jsem také v Obraně lidu, československé ar­mádě a stál jsem u zrodu Českoslo­venského vojáka, kde jsem zavedl barevnou fotografii, která byla v teh­­dejšf době v našem tisku novinkou. Barva přinášela mnohé těžkosti jak v materiálu, tak ve zkušenostech. Přicházely 1 úspěchy a na druhé stra­ně 1 radost ze zdařilých výsledků. Proě jste si vybral právě toto po­voláni? Již od dětských let bylo malováni a fotografie mým koníčkem, které jsem snad zdědil po tatínkovi. S vel­kým zájmem jsem jako student ob­divoval magický zrod obrázků na skleněné ortochromatlcké desce, kte­rou Jsem s otcem vyvolával a kopí­roval. Mohu se pochlubit, že někte ré zdařilé snímky jsem publikoval již tenkrát v tisku. Který obrázek ze své tvorby máte nejraději? Prožil jsem slavné uvítání prvního kosmonauta, hrdiny SSSR a ČSSR Gagarina v Praze. Bylo to triumfální, J. vítat a fotografovat člověka, který vstoupil poprvé do vesmíru. Vzpo­mínám na to jako by to bylo dnes Byla to opravdu těžké reportáž. Je­den z nejlepších snímků jsem sl zvětšil pro sebe a těsně před odle­tem mi jej první kosmonaut světa podepsal. A to je ten snímek, který mám nejradějl. Až budete v důchodu, vrátíte se ke své vášni — myslivosti — nebo zůstanete u aparátu? Myslím, že budu věrný oběma. Co budete dělat s volným časem? Rád bych připravil některé publi­kace o Praze a pro naše nejmenšt bych rád dal zlomeček toho, co pro ně vytvořil národní umělec Josef La­da, ovšem ve fotografii. Jsem také starý filmový amatér a hodlám po­kračovat 1 v této práci. Příroda, ze­jména les, byla vždy pro mne lékem při všech mých lidských bolestech. Určitě rád sl zajdu třeba jako dů­chodce, „když mi vyjde čas”, podí­vat se na srnčí rodinky, na tok te­­třívků 1 jarní kvorkání sluk. Abych toho užil více než za ta léta shonu a práce za vojenskou fotografií. Doufám, že se ke mně připojí čte­náři i fotoreportéři vojenského tis­ku při poděkování za práci. Přeje­me hodně světla a stále rovné broky. ' Jiří SlapAK § Vojáci ho ne­chtěli poslouchat, měli nepořádek v vsobních věcech. vraceli se mu i vy­cházek podnapili. Ne vStchnt ovšem, splSe menSlna, přesněji ře­čeno pouze tři nebo čtyři z patnácti, jenomle tihle hříšnici ničili kázeň celé jed notky. „Byl jsem bezradný," tiká četař vojenskému soudu a popisuje jednotlivé situace, kdy jako velitel byl s rozu­mem v koncích. Soud chápe četaře absolventa, který v llvotě ničemu nevelel, ale nelibě nese jeho výchovné postupy. , „Takle," shrnuje soudce, „kdyl vojín Dárek C. přišel do kasáren v podnapilém stavu, nařídil jste mu, aby udělal dřep na jedné noze.“ Četař souhlasí. Dále pak doznává, le po nezdařeném dřepu donutil vojína, aby dvakrát oběhl nádvoří. Po tom ho přiměl ke sprchová nl v obleku ... atd. atd. „Máte akademický titul,' zjlštuje soud. „Dalo by se předpokládat, le dovedete ro­zeznat přípustné donucova cl prostředky od násilných činů, nebo se snad mýlíme?" Četař absolvent zná dobře celou Skálu trestá. Nic jiné­ho kromě toho není dovole­no. Rády výslovně zakazuji snllovat důstojnost podříze­ných, vylučují hrubosti, St­kány a zlé nakládáni s člo­věkem. Paragraf 277 trestní­ho zákona o tom říká: „Kdo násilím nebo po­hrůžkou bezprostředního ná­silí urazí nadřízeného nebo vyššího, nebo podřízeného nebo nttštho, bude potrestán odnětím svobody al na dvě léta." Přesto se vyskytuje názor, le je lepši vynutit kázeň urálkamt a třeba i násilím nel dohnat nedlsctpllnova něho vo/áka před vojenský soud. I kdyl praxe dává to­muto mínění někdy za pravdu, protože soudní trest můle vojáka poznamenat na celý livot, zákon zásad ně odmítá násilí proti ne­ukázněnému podřízenému. Přípustné jsou jen ty pro­­prostředky donuceni, které vyjmenovávají řády a před ptsy. Pachatel násilnosti st však zahrává nejenom s vý­še uvedeným paragrafem o urátce mezi vojáky, nýbrl ještě navíc za určitých okolností pokouši paragraf 237. Mezt takové okolnosti zahrnuje zákon l skutky ěe taře absolventa, o nichl la­­loba praví: „Oblalovaný nutil vojína Darka C., zneulívaje jeho zá­vislosti, aby trpěl shora po­psané šikanování a donutil vojíny M. c P., jichl byl ve­litelem, aby poulili vůči vo­jínu Dárkoví Č. metod, kte­ré jsou v naprostém rozporu s vojenskými řády. Dopustil se tedy trestného činu útis­ku ..." Oč vlastně jde? Četař absolvent nutil vojíny M. a P.. aby přt svlékáni mokré­ho oděvu stáli vojínu Dár­koví C. vzadu na kalhotech. čími mu bránili- v pohy­bu... atd. atd. Pokořováni se vyvinulo v jakýsi seriál hrubostí. Proč se ale k šiká nám propůjčili dva vojíni, tedy vlastně kolegové po škozeného? „Co jsme mohli dělat?“ táli se vojíni M. a P. Přt výslechu vychází najevo, le se nedokázali svobodně roz­hodovat, protože byli určitém ohledu odkázáni na o pachatele — tedy na svého velitele. V důsledku vztahu — nadřízený podřízený — se vojíni M. a P. podřídili pa­chateli, ačkoli při plné vol­nosti rozhodováni by tak ne­učinili. Paragraf 237 trest­ního zákona zvaný struč­ně — útisk — chrání obča­na před podobnými zásahy do svobody rozhodováni a stanoví výslovně: „Kdo jiného nutí, zneuži­­vaje jeho tísně nebo závis­losti, aby něco konal, po­minul nebo trpěl, bude po­trestán odnětím svobody at na šest měsíců nebo náprav­ným opatřením." Četař absolvent st tedy dost podstatně znesnadnil li­vot. Ale to ještě není všech­no. eden z postižených vo­láků se rozhodl pro osobní pomstu. V restauraci udeřil četaře absolventa do brady a zlomil mu dolní řezák, je to přímo čítankový případ, který zobrazuje spoušt, ja­ká by bezpochyby nastala, kdybu se nečeltlo násilí. Proto i mstitel stanul před vojenským soudem, ale o tom pojednáme snad al příště. O. BROŽEK

Next