Obrana Lidu, červenec-prosinec 1978 (XXXVII/26-52)

1978-07-01 / No. 26

UDALOSTI TÝDNE 19. ČERVNA 0 Generální tajem­ník ÜVKSC, prezident ČSSR a předseda ÜV NF ČSSR G Hu­sák přijal na Pražském hradě člena politického byra ÜV Bul­harské komunistické strany, předsedu národní rady Vlaste­necké fronty BLR P. Kubadin­­ského. V rozhovoru byla zdů­razněna úspěšně se rozvíjející spolupráce mezi ČSSR a PtR V Bratislavě se konalo slav nostni valné shromážděni Slo­venské akademie věd, věnova­né čtvrtstoletí vzniku této vě­­necáé instituce na Slovensku. 20. ČERVNA £ Na pozvání prezi­denta ČSSR přiletěl do Prahy na oficiální přátelskou návště­vu ČSSR generální tajemník Všeobecného lidového kongre­su Libyjské arabské socialistic­ké džantáhiríje plukovník Mua­­mar Kaddáfí s doprovodem. •— V Bělehradě začal čtyřdenní XI. sjezd Svazu komunistů Ju­ goslávie, jehož se účastnilo 2300 delegátů a delegace 111 komunistických, dělnických a pokrokových stran. 21. ČERVNA £ V Praze skončila dvoudenní 8. společná schůze Sněmovny lidu a Sněmovny ná­rodů Federálního shromáždění ČSSR. ■— Na pozvání sovětské vlády při­letěl do Moskvy turecký před sedá vlády Billent Ecevit. 22. ČERVNA % V Hrzánském palá­ci v Praze byl předsedou vlá­dy ČSSR L. Štrougalem přijat ministr obchodu íránského cl sařství K. Chosraušáhí, který vede Iránskou vládní delegaci na 4. zasedání smíšené komise pro hospodářskou, vědeckou a technickou spolupráci mezi ČSSR a Iránem. 23. ČERVNA # V Praze byl zahá­jen V. celostátní sjezd Svazu požární ochrany ČSSR, který se zabýval hodnocením výsled­ků práce členů, orgánů a orga­nizací a stanovením úkolů pro další období. 25. ČERVNA % Na mnoha místech naší vlasti se uskutečnily míro­vé slavnosti, na nichž pracující vyjádřili podporu mírové politi­ce Sovětského svazu a socialis­tických zemí. Generální tajemník ÜV KSSS a předseda prezídia NejvyšSího sovětu SSSR L. Brežněv pro­mluvil na slavnostním zasedá­ní, na němž byl předán městu Minsk Leninův řád a medaile Zlatá hvězda. VÝZNAMNÁ VÝROČÍ 1> 7. — před 60 lety byla ustavena sovětská moc v Jakutsku — před 10 lety byla v Moskvě, Washingtonu a Londýně po­­depsána Smlouva o nešíření jaderných zbraní 2. 7. — Mezinárodní družstevní den — před 200 lety zemřel Jean Jacques Rousseau, francouz­ský filozof a spisovatel — vý­ročí UNESCO 3. 7. — před 95 lety se nar. Franz Kafka, německý spisovatel ži­jící v Praze (zemřel 3. 8. 1924) 4. 7. — před 80 lety zemřel Nikolaj Jevgrafovič Fedosejev, ruský marxista, organizátor a vůd­ce prvních marxistických kroužků v Rusku (nar. 9. 5. 1871) 5. 7. — před 60 lety byla založena Komunistická strana Ukrajiny — památný den našich národů — příchod slovanských věro­zvěstů Cyrila a Metoděje na Moravu (r. 863) 0. 7. — památný den našich nárndů — výročí upálení mistra Ja­na Husa v r. 1415 Jaké bude počasí? První červencový týden bude mít po­měrně dobré letní povětrnostní pod­mínky. 1 když se ze ’ začátku měsíce pro­ieuí při uysstch te plotách (stoupajících ke 30 stupňům) tu a tam zvýšená bouř­ková činnost, provázená tvořením t tn tenztvnšjšlch lijáků, zůstane tato ome­zena )en na malá území. DelSí sluneční záření pomůže postupně k dalSimu stou páni teplot ii přes 30 stupňů!. Ast upro střed týdne se však přechodně /při zesi lení anttcyklóny příchodem studenětšího vzduchu) vzrůst teploty zastaví — ojedt­­něle prudSt přeháňky nebo bouřky — a s vyjasněním se noční minima víc sníží taž k 10 stupňůmj. Denní maxima se po přechodném poklesu (t pod 25 stupňů/ začnou opět trochu zuySovat. Je vSak možné, *» i dále potrvá čerst- I 2. 1 vějSl výměna vzduchu znemož­ňujíci rychlejší růst denních teplot. V úterý 20. Června 1978 po po* lední přistála na pražském letišti zvláštní letadlo s vzácným hostem. Na pozvání prezidenta ČSSR G. Hu­sáka přiletěl na oficiální přátel­skou návštěvu naší republiky ge­nerální tajemník Všeobecného li­dového kongresu Libyjské arab­ské lidové socialistické džamáhirí­­je plukovník Muamar Kaddáfí s do­provodem. Již na letišti, ale i v celém dalším průběhu pobytu M. Kaddáfího v naší vlasti se libyjskému hostu dostalo vře­lého přijetí. A je to pochopitelné, vždyť jsme v jeho osobě přivítali u nás vedoucího představitele .státu, se kte­rým Československá socialistická re­tečfiovat důslednou protiimperlallstlc­kou a protikolonialistickou politiku a se vší rozhodností vystupuje jako od­půrce neokoloniálních machinací im­ perialismu, rasismu, sionismu a reakce vůbec. Přátelství a spolupráce se ze­měmi socialistického společenství se pro Libyi staly základním předpokla­dem ke splnění ušlechtilých cílů, jimž revoluce z roku 1969 otevřela 1 v této zemi cestu. Libyjská džamáhlríje, jinak řečeno stát lidových mas, dosáhl pod revolučním vedením nebývalých úspě­boj lidu na jihu Afriky a usilovat o rozvoj rovnoprávných vztahů a spo­lupráce se všemi státy bez zřetele na společenské zřízení.“ Tato slova ujiš­tění spolu s praktickými kroky k dal­šímu upevňování přátelských styků představují a budou tím víc v budouc­nosti představovat významnou podpo­ru a pomoc této přátelské zemi, ale nejenom jí — všemu arabskému lidu a lidu celé Afriky. „A není pochyb o tom,“ zdůraznil libyjský představitel, „že všechny po­ný příklad, ve výčtu dalších bychoní mohli dlouho pokračovat. SPOLUPRÁCE se BUDE ROZVÍJET Jak vyplývá z oficiálních rozhovorů’ mezi libyjskými představiteli a vedou­cími činiteli ČSSR, mají obě země upřímný zájem na dalším všestranném rozvoji přátelství a spolupráce — jak v mezinárodní oblasti, tak v bilate­rálních vztazích. Obě strany také ocenily, že se zvláště v posledních le­tech úspěšně a k vzájemnému prospě­chu rozvíjejí politické styky mezi Libyj­skou arabskou lidovou socialistickou džamáhiríjí a Československou socia­listickou republikou, že se neustále rozšiřuje jak hospodářská, vědecko­technická, tak i obchodní spolupráce* Ohlédnutí za návštěvou libyjského představitele v naší vlasti SPOLEČNĚ REVOLUČNÍ CESTOU publika má a rozvijí přátelské a stále všestrannější styky. Přivítali jsme jed­noho z nejvýznamnějších činitelů arabského světa, který již velkou mě­rou přispěl k rozvoji přátelských vztahů a k upevnění československo­­-libyjské spolupráce. Země, z níž hosté pocházejí, je čtvr­tou největší zemí afrického kontinen­tu, její lid se nejednou ve své histo­rii musel bránit nájezdům nepřátel a koloniálnímu náporu. Dokonce 1 dru­há světová válka se přímo dotkla li­byjského území, převalily se přes něj několikrát bojové akce. Až v r. 1951, z rozhodnutí OSN, se Libye stala nezá­vislým státem s monarchistickým zří­zením. I její další osudy byly svázány s imperialismem, země se dostávala do stále horšího postavení, její značné přírodní bohatství stále méně sloužilo potřebám a zájmům lidu. Teprve od 1. září 1969, kdy revoluce odstranila monarchistický režim, je v čele státu revoluční vedení, sledující blaho vše­ho obyvatelstva země, její nezávislost a všestranný rozkvět. ÚSPĚCHY PŘÁTEL NÄS TĚŠÍ Během necelých devíti let se v Ly­­byi mnoho změnilo. Vláda začala usku­chů jak v ekonomické, tak v sociální oblasti. Přispělo k tomu i to, že libyj­ský stát převzal kontrolu nad přírod­ními zdroji, mezi nimiž prvořadé mís­to zaujímá nafta. Díky rozhodnému a cílevědomému postupu na mezinárod­ním poli a výsledkům, dosahovaným uvnitř země, má nyní Libye velkou mezinárodni autoritu a představuje vý­znamnou pokrokovou silu v celém současném arabském světě. „“Máme upřímnou radost z úspěchů, kterých na cestě k nezávislému po­krokovému vývoji vaše země dosahu­je,“ řekl mj. soudruh G. Husák při slavnostní večeři, uspořádané na po­čest M. Kaddáfiho. „Chováme city upřímného přátelství k vašemu lidu a vážíme si jeho přínosu k boji proti imperialismu, za mír, mezinárodní bezpečnost a společenský pokrok i k rozvoji arabské a světové kultury. Se sympatiemi oceňujeme úsilí, které vy­nakládá Libyjská arabská lidová so­cialistická džamáhiríje na to, aby se upevnila jednota a koordinovaný po­stup pokrokových arabských sil. Od­mítáme imperialistické vměšování do záležitostí států afrického kontinentu. Tak jako doposud budeme i nadále podporovat národně osvobozenecký krokové síly arabského světa přiklá­dají velký význam této naši návštěvě v zemích socialistického společenství. Je to dáno tím, že arabské pokrokové síly dobře vědí, že socialistické země jsou jejich přirozeným spojencem v bo­ji proti Imperialismu, sionismu a re­akci.“ M. Kaddáfí jménem celé delegace ocenil vřelé přijetí a srdečné prostře­dí, s nímž se během pobytu v Česko­slovensku všude, kam libyjští přátelé zavítali, setkávali. Označil tuto sku­tečnost za důkaz srdečných vztahů panujících mezi oběma zeměmi. O tom, že naši občané s upřímným zájmem sledují a podporují neochvějné úsilí libyjského lidu o zachováni míru a o sociálni pokrok, mohli se hosté přesvědčit mimo jiné i mezi pracují­cími národního podniku Aero Vodo­chody. Naši lidé doceňují, co znamená například přeměnit poušť v plodnou zemědělskou oblast, co vše se pro to musí vykonat. Pod dovednýma ruka­ma libyjských pracujících, za účinné pomoci odborníků ze socialistických zemí, se i toto gigantické dílo daří. Na 600 čtverečních kilometrech se pouštní písek postupně mění a změní v úrodnou půdu. To je však jen jedl-Společné čs.-libyjské komuniké, vyJ dané v závěru návštěvy M. Kaddáfí­ho v naší zemi, mimo jiné konsta­tuje, že k soustavnému prohlubováni a rozšiřování styků dochází na zákla­dě přijatých dokumentů ze vzájem­ných návštěv předsedy federální vlá­dy L. Štrougala v Libyi a člena gene­rálního sekretariátu Všeobecného li­dového kongresu Libyjské arabské li­dové socialistické džamáhiríje majo­ra A. S. Džalúda v Československu. V rozvoji těchto vztahů se plně také odráží důsledné plnění závěrů jednot­livých zasedání společného výboru pro hospodářskou, vědeckou a technickou spolupráci. Obě strany vyjádřily uspo­kojení nad postupným rozšiřováním vzájemných styků i v dalších oblas­tech a s uspokojením konstatovaly, že pro jejich rozvoj existují příznivé podmínky. Nejvyšší představitelé ČSSR a Libye vyslovili rovněž hluboké přesvědčení, že další efektívni prohlubování a roz­šiřování vzájemné spolupráce přispě­je významným dílem 1 k posílení sepě­tí všech pokrokových sil v boji proti imperialismu, reakcí, rasismu a sionis­mu. Při projednávání současné mezi­národní situace a existujících meziná­rodních problémů obě strany rovněž s potěšením konstatovaly, že jejich postoje se shodují nebo jsou velmi blízké. A to je i z hlediska budoucnosti nesmírně důležité. Velmi významnou pak je také sku­tečnost, že generální tajemník Vše­obecného lidového kongresu plukov­ník M. Kaddáfí pozval prezidenta ČSSR G. Husáka k návštěvě Libyjské arabské lidové socialistické džamábi­­ríje. Soudruh Husák pozvání s povdě­kem přijal. Čtyřdenní pobyt M. Kaddáfího a dalších libyjských představitelů u nás dal nový významný podnět k prohlu­bování vztahů mezi oběma zeměmi. Představuje velký přínos plodné spo­lupráci, velký přínos společnému po­stupu při rozvíjení revolučních vymo­žeností a čs.-libyjského přátelství. Antonín ŠTRUPĽ Nejvyšší představitelé Československa a Libye — G. Husák a M. Kaddáfí Libyjští přátelé při návštěvě národního podniku Aero Vodochody v srdečném rozhovoru na Pražském hradě Foto: ČTK — K. MEVALD Foto: ČTK — J. KRULlS VÍDEŇSKÉ NÁVRHY A KLIČKY Šéf americké delegace na jednáních o snížení stavů vojsk a výzbroje ve střední Evropě Stanley Rosor bude v nejbližší době odvolán z Vídně, aby se ve Washingto­nu ujal funkce náměstka ministra nbrany pro politické záležitosti. Tuto informaci někdo důvěrně zašpital new­yorským novinářům a ti zachovali diskrétnost: při jejím zveřejňování neuvedli zdroj zprávy. Nejde o to, že by tato jediná personální změna moh­la změnit průběh vídeňských rozhovorů. Objevily se však úvahy o tom, že by dialogu prospělo, kdyby pobyl jednotlivých delegátů zemí NATO byl limitován. V měs­tě nad Dunajem se totiž již rozmáhají pověsti o tom, že mnohým se zde tak zalíbilo, že více než na pokroku vý­znamných jednání jim záleží na dalším prodlužování po­bytu a tedy na trvajícím dohadování o diskutovaných otázkách. V pozadí neschopnosti západních zemí zaujmout kon­struktivní stanoviska v otázkách snížení stavů vojsk a výzbroje v citlivém středoevropském prostoru však zřej­mě bude ještě něco víc, než prostá spokojenost vyjedna­vačů s pohodlným bydlením a slušnými příjmy během trvajících rozhovorů. Svědčí o tom i přístup států NATO k iniciativním návrhům socialistických zemí, předlože­ným na 172. plenární schůzce 15. kola vídeňských roz­hovorů. Od podzimu rnku 1973, kdy bylo toto rokování oficiál­ně zahájeno, leží na jednacím stole návrh socialistic­kých zemf, vycházející z existující přibližné rovnováhy sil ve střední Evropě a sledující rovnoměrné sníženi sta­vů armád o 15 procent ve všech zúčastněných zemích a v oblasti pozemních, leteckých i jaderných sil. Státy NATO v čele s USA však ihned předložily protinávrhy: požadovaly, aby pro jednotky Severoatlantického paktu i zemí Varšavské smlouvy v oblasti snížení byl stano­ven stejný kolektivní strop a aby jako první snížily poč­ty svých pozemních sil SSSR a USA. Zásadní zájem na splnění tohoto plánu „dokumentovaly“ státy atlantické­ho bloku i odmítnutím dalších kompromisních podnětů: sovětského návrhu na dvouetapové snížení, v němž první krok by sledoval snížení stavů vojsk SSSR a USA, i ini­ciativu skupiny socialistických zemí, jež navrhly, aby po dobu jednání byl přijat kolektivní závazek přímých účastníků dialugu nezvyšovat počty svých armád. Na závěr 14. kola předložit 19. dubna jménem Západu vedoucí delegace NSR návrh, který západní tisk označo­val za důležitý impuls pro úspěch jednání. V podstatě v něm byly zopakovány principy předchozího stanovis­ka, především zásada nerovnoměrného snížení pozem­ních sil SSSR a USA. Odpověď socialistických zemí při­šla 8. června, na počátku nynějšího 15. kola: SSSR, ČSSR, Poískn a NDR společně předložily dokument, který větši­ně západních požadavků vychází vstříc. Vyslovuje se pro stanovení kolektivního stropu ozbrojených sil NATO a Varšavské smlouvy na 906 DOB mužů, z tnho 706 600 pří­slušníků pozemních sil, souhlasí se snížením stavů vojsk SSSR a USA jako s prvním krokem. Iniciativa natolik vychází západnímu stanovisku vstříc, že i řada listů v NSR, Rakousku a dalších zemích hovo­řila o důkazu cílevědomého úsilí socialistických zemí o dosažení pokroku ve vojenském uvolnění. Oficiální odpověď NATO však je opět jen pokusem vnést do ví­deňského dialogu nesnáze. Mluvčí paktu David Kyd v Bruselu prohlásil, že „hlavní rozpory trvají“ a že jde především o problém „číselných údajů“. Obě strany v jednání totiž předložily údaje o počtu vlastních po­zemních, leteckých a jaderných sil v oblasti snížení, přičemž státy Varšavské smlouvy v podstatě přistoupily na cifry udané Západem, blok NATO však chce uvést v pochybnost správnost číselných údajů o silách Varšav­ské smlouvy ve střední Evropě. Tak má vzniknout do­jem „disproporce“, který pak odůvodňuje zvýšené po­žadavky. Delegace zemí NATO souhlasí se stanovením společného stropu, ale zároveň požadují, ahy SSSR nd­­volal z oblasti snížení BB 006 mužů a 1700 tanků výmě­nou za odvolání 29 090 amerických vojáků, jejichž vý zbroj hy zůstala v západoněmeckých arzenálech. V pod statě jde jen o další oddalovaní manévr. Někteří lidé na Západě mají zájem na odsunutí konkrétních výsledků dialogu, který hy přispět k vojenskému uvolnění. A zřej­mě to nebudou jen západní delegáti ve Vídni, kteří zde mají pohodlné a příjemné živobytí, -gt- ústřední orgán mi­nisterstva národní obrany — vydává hlavni politická sprá­va ČSLA ve vydava­telství MAGNET, n. p„ 113 66 Praha 1; Vladislavova 26, tel. 26 06 51-9. Šéfredak­tor dr. [an Chmelík, CSc. Zástupci šéfre­daktora Eduard Pára, Otto Dufek a Miro­slav Procházka. Redakce 113 66 Praha 1, Jungmannova 24. Telefon 26 15 51-7 (spo­juje všechna oddělení nebo 2191, ilnká 22207). Vychází týdně. Cena výtisku Kčs 1,—, pololetní předplatné Kčs 28.—. Roz­šiřuje PNS, v jednotkách ozbrofených sil MAGNET, administrace 113 66 Praha 1, Vladislavova 20. Objednávky přijímá kaž­dá pošta 1 doručovatel, v armádě každý distributor tisku — Dohlédací pošta Praha 07. Tiskne Naše vojsko, závod 2, Praha — Inzerci přijímá MAGNET — Inzertní oddě­leni 113 66 Praha 1, Vladislavova 26. — Objednávky do zahranič! vyřizuje PNS — vývoz tisku, Jindřišská 14. Praha 1. — Ne­vyžádané rukopisy, kresby a fotografie se nevracejí, (p) Vydavatelství MAGNET, Praha, číslo indexu 47 002.

Next