Obrana Lidu, červenec-prosinec 1978 (XXXVII/26-52)
1978-07-01 / No. 26
UDALOSTI TÝDNE 19. ČERVNA 0 Generální tajemník ÜVKSC, prezident ČSSR a předseda ÜV NF ČSSR G Husák přijal na Pražském hradě člena politického byra ÜV Bulharské komunistické strany, předsedu národní rady Vlastenecké fronty BLR P. Kubadinského. V rozhovoru byla zdůrazněna úspěšně se rozvíjející spolupráce mezi ČSSR a PtR V Bratislavě se konalo slav nostni valné shromážděni Slovenské akademie věd, věnované čtvrtstoletí vzniku této věnecáé instituce na Slovensku. 20. ČERVNA £ Na pozvání prezidenta ČSSR přiletěl do Prahy na oficiální přátelskou návštěvu ČSSR generální tajemník Všeobecného lidového kongresu Libyjské arabské socialistické džantáhiríje plukovník Muamar Kaddáfí s doprovodem. •— V Bělehradě začal čtyřdenní XI. sjezd Svazu komunistů Ju goslávie, jehož se účastnilo 2300 delegátů a delegace 111 komunistických, dělnických a pokrokových stran. 21. ČERVNA £ V Praze skončila dvoudenní 8. společná schůze Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění ČSSR. ■— Na pozvání sovětské vlády přiletěl do Moskvy turecký před sedá vlády Billent Ecevit. 22. ČERVNA % V Hrzánském paláci v Praze byl předsedou vlády ČSSR L. Štrougalem přijat ministr obchodu íránského cl sařství K. Chosraušáhí, který vede Iránskou vládní delegaci na 4. zasedání smíšené komise pro hospodářskou, vědeckou a technickou spolupráci mezi ČSSR a Iránem. 23. ČERVNA # V Praze byl zahájen V. celostátní sjezd Svazu požární ochrany ČSSR, který se zabýval hodnocením výsledků práce členů, orgánů a organizací a stanovením úkolů pro další období. 25. ČERVNA % Na mnoha místech naší vlasti se uskutečnily mírové slavnosti, na nichž pracující vyjádřili podporu mírové politice Sovětského svazu a socialistických zemí. Generální tajemník ÜV KSSS a předseda prezídia NejvyšSího sovětu SSSR L. Brežněv promluvil na slavnostním zasedání, na němž byl předán městu Minsk Leninův řád a medaile Zlatá hvězda. VÝZNAMNÁ VÝROČÍ 1> 7. — před 60 lety byla ustavena sovětská moc v Jakutsku — před 10 lety byla v Moskvě, Washingtonu a Londýně podepsána Smlouva o nešíření jaderných zbraní 2. 7. — Mezinárodní družstevní den — před 200 lety zemřel Jean Jacques Rousseau, francouzský filozof a spisovatel — výročí UNESCO 3. 7. — před 95 lety se nar. Franz Kafka, německý spisovatel žijící v Praze (zemřel 3. 8. 1924) 4. 7. — před 80 lety zemřel Nikolaj Jevgrafovič Fedosejev, ruský marxista, organizátor a vůdce prvních marxistických kroužků v Rusku (nar. 9. 5. 1871) 5. 7. — před 60 lety byla založena Komunistická strana Ukrajiny — památný den našich národů — příchod slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Moravu (r. 863) 0. 7. — památný den našich nárndů — výročí upálení mistra Jana Husa v r. 1415 Jaké bude počasí? První červencový týden bude mít poměrně dobré letní povětrnostní podmínky. 1 když se ze ’ začátku měsíce proieuí při uysstch te plotách (stoupajících ke 30 stupňům) tu a tam zvýšená bouřková činnost, provázená tvořením t tn tenztvnšjšlch lijáků, zůstane tato omezena )en na malá území. DelSí sluneční záření pomůže postupně k dalSimu stou páni teplot ii přes 30 stupňů!. Ast upro střed týdne se však přechodně /při zesi lení anttcyklóny příchodem studenětšího vzduchu) vzrůst teploty zastaví — ojedtněle prudSt přeháňky nebo bouřky — a s vyjasněním se noční minima víc sníží taž k 10 stupňůmj. Denní maxima se po přechodném poklesu (t pod 25 stupňů/ začnou opět trochu zuySovat. Je vSak možné, *» i dále potrvá čerst- I 2. 1 vějSl výměna vzduchu znemožňujíci rychlejší růst denních teplot. V úterý 20. Června 1978 po po* lední přistála na pražském letišti zvláštní letadlo s vzácným hostem. Na pozvání prezidenta ČSSR G. Husáka přiletěl na oficiální přátelskou návštěvu naší republiky generální tajemník Všeobecného lidového kongresu Libyjské arabské lidové socialistické džamáhiríje plukovník Muamar Kaddáfí s doprovodem. Již na letišti, ale i v celém dalším průběhu pobytu M. Kaddáfího v naší vlasti se libyjskému hostu dostalo vřelého přijetí. A je to pochopitelné, vždyť jsme v jeho osobě přivítali u nás vedoucího představitele .státu, se kterým Československá socialistická retečfiovat důslednou protiimperlallstlckou a protikolonialistickou politiku a se vší rozhodností vystupuje jako odpůrce neokoloniálních machinací im perialismu, rasismu, sionismu a reakce vůbec. Přátelství a spolupráce se zeměmi socialistického společenství se pro Libyi staly základním předpokladem ke splnění ušlechtilých cílů, jimž revoluce z roku 1969 otevřela 1 v této zemi cestu. Libyjská džamáhlríje, jinak řečeno stát lidových mas, dosáhl pod revolučním vedením nebývalých úspěboj lidu na jihu Afriky a usilovat o rozvoj rovnoprávných vztahů a spolupráce se všemi státy bez zřetele na společenské zřízení.“ Tato slova ujištění spolu s praktickými kroky k dalšímu upevňování přátelských styků představují a budou tím víc v budoucnosti představovat významnou podporu a pomoc této přátelské zemi, ale nejenom jí — všemu arabskému lidu a lidu celé Afriky. „A není pochyb o tom,“ zdůraznil libyjský představitel, „že všechny poný příklad, ve výčtu dalších bychoní mohli dlouho pokračovat. SPOLUPRÁCE se BUDE ROZVÍJET Jak vyplývá z oficiálních rozhovorů’ mezi libyjskými představiteli a vedoucími činiteli ČSSR, mají obě země upřímný zájem na dalším všestranném rozvoji přátelství a spolupráce — jak v mezinárodní oblasti, tak v bilaterálních vztazích. Obě strany také ocenily, že se zvláště v posledních letech úspěšně a k vzájemnému prospěchu rozvíjejí politické styky mezi Libyjskou arabskou lidovou socialistickou džamáhiríjí a Československou socialistickou republikou, že se neustále rozšiřuje jak hospodářská, vědeckotechnická, tak i obchodní spolupráce* Ohlédnutí za návštěvou libyjského představitele v naší vlasti SPOLEČNĚ REVOLUČNÍ CESTOU publika má a rozvijí přátelské a stále všestrannější styky. Přivítali jsme jednoho z nejvýznamnějších činitelů arabského světa, který již velkou měrou přispěl k rozvoji přátelských vztahů a k upevnění československo-libyjské spolupráce. Země, z níž hosté pocházejí, je čtvrtou největší zemí afrického kontinentu, její lid se nejednou ve své historii musel bránit nájezdům nepřátel a koloniálnímu náporu. Dokonce 1 druhá světová válka se přímo dotkla libyjského území, převalily se přes něj několikrát bojové akce. Až v r. 1951, z rozhodnutí OSN, se Libye stala nezávislým státem s monarchistickým zřízením. I její další osudy byly svázány s imperialismem, země se dostávala do stále horšího postavení, její značné přírodní bohatství stále méně sloužilo potřebám a zájmům lidu. Teprve od 1. září 1969, kdy revoluce odstranila monarchistický režim, je v čele státu revoluční vedení, sledující blaho všeho obyvatelstva země, její nezávislost a všestranný rozkvět. ÚSPĚCHY PŘÁTEL NÄS TĚŠÍ Během necelých devíti let se v Lybyi mnoho změnilo. Vláda začala uskuchů jak v ekonomické, tak v sociální oblasti. Přispělo k tomu i to, že libyjský stát převzal kontrolu nad přírodními zdroji, mezi nimiž prvořadé místo zaujímá nafta. Díky rozhodnému a cílevědomému postupu na mezinárodním poli a výsledkům, dosahovaným uvnitř země, má nyní Libye velkou mezinárodni autoritu a představuje významnou pokrokovou silu v celém současném arabském světě. „“Máme upřímnou radost z úspěchů, kterých na cestě k nezávislému pokrokovému vývoji vaše země dosahuje,“ řekl mj. soudruh G. Husák při slavnostní večeři, uspořádané na počest M. Kaddáfiho. „Chováme city upřímného přátelství k vašemu lidu a vážíme si jeho přínosu k boji proti imperialismu, za mír, mezinárodní bezpečnost a společenský pokrok i k rozvoji arabské a světové kultury. Se sympatiemi oceňujeme úsilí, které vynakládá Libyjská arabská lidová socialistická džamáhiríje na to, aby se upevnila jednota a koordinovaný postup pokrokových arabských sil. Odmítáme imperialistické vměšování do záležitostí států afrického kontinentu. Tak jako doposud budeme i nadále podporovat národně osvobozenecký krokové síly arabského světa přikládají velký význam této naši návštěvě v zemích socialistického společenství. Je to dáno tím, že arabské pokrokové síly dobře vědí, že socialistické země jsou jejich přirozeným spojencem v boji proti Imperialismu, sionismu a reakci.“ M. Kaddáfí jménem celé delegace ocenil vřelé přijetí a srdečné prostředí, s nímž se během pobytu v Československu všude, kam libyjští přátelé zavítali, setkávali. Označil tuto skutečnost za důkaz srdečných vztahů panujících mezi oběma zeměmi. O tom, že naši občané s upřímným zájmem sledují a podporují neochvějné úsilí libyjského lidu o zachováni míru a o sociálni pokrok, mohli se hosté přesvědčit mimo jiné i mezi pracujícími národního podniku Aero Vodochody. Naši lidé doceňují, co znamená například přeměnit poušť v plodnou zemědělskou oblast, co vše se pro to musí vykonat. Pod dovednýma rukama libyjských pracujících, za účinné pomoci odborníků ze socialistických zemí, se i toto gigantické dílo daří. Na 600 čtverečních kilometrech se pouštní písek postupně mění a změní v úrodnou půdu. To je však jen jedl-Společné čs.-libyjské komuniké, vyJ dané v závěru návštěvy M. Kaddáfího v naší zemi, mimo jiné konstatuje, že k soustavnému prohlubováni a rozšiřování styků dochází na základě přijatých dokumentů ze vzájemných návštěv předsedy federální vlády L. Štrougala v Libyi a člena generálního sekretariátu Všeobecného lidového kongresu Libyjské arabské lidové socialistické džamáhiríje majora A. S. Džalúda v Československu. V rozvoji těchto vztahů se plně také odráží důsledné plnění závěrů jednotlivých zasedání společného výboru pro hospodářskou, vědeckou a technickou spolupráci. Obě strany vyjádřily uspokojení nad postupným rozšiřováním vzájemných styků i v dalších oblastech a s uspokojením konstatovaly, že pro jejich rozvoj existují příznivé podmínky. Nejvyšší představitelé ČSSR a Libye vyslovili rovněž hluboké přesvědčení, že další efektívni prohlubování a rozšiřování vzájemné spolupráce přispěje významným dílem 1 k posílení sepětí všech pokrokových sil v boji proti imperialismu, reakcí, rasismu a sionismu. Při projednávání současné mezinárodní situace a existujících mezinárodních problémů obě strany rovněž s potěšením konstatovaly, že jejich postoje se shodují nebo jsou velmi blízké. A to je i z hlediska budoucnosti nesmírně důležité. Velmi významnou pak je také skutečnost, že generální tajemník Všeobecného lidového kongresu plukovník M. Kaddáfí pozval prezidenta ČSSR G. Husáka k návštěvě Libyjské arabské lidové socialistické džamábiríje. Soudruh Husák pozvání s povděkem přijal. Čtyřdenní pobyt M. Kaddáfího a dalších libyjských představitelů u nás dal nový významný podnět k prohlubování vztahů mezi oběma zeměmi. Představuje velký přínos plodné spolupráci, velký přínos společnému postupu při rozvíjení revolučních vymožeností a čs.-libyjského přátelství. Antonín ŠTRUPĽ Nejvyšší představitelé Československa a Libye — G. Husák a M. Kaddáfí Libyjští přátelé při návštěvě národního podniku Aero Vodochody v srdečném rozhovoru na Pražském hradě Foto: ČTK — K. MEVALD Foto: ČTK — J. KRULlS VÍDEŇSKÉ NÁVRHY A KLIČKY Šéf americké delegace na jednáních o snížení stavů vojsk a výzbroje ve střední Evropě Stanley Rosor bude v nejbližší době odvolán z Vídně, aby se ve Washingtonu ujal funkce náměstka ministra nbrany pro politické záležitosti. Tuto informaci někdo důvěrně zašpital newyorským novinářům a ti zachovali diskrétnost: při jejím zveřejňování neuvedli zdroj zprávy. Nejde o to, že by tato jediná personální změna mohla změnit průběh vídeňských rozhovorů. Objevily se však úvahy o tom, že by dialogu prospělo, kdyby pobyl jednotlivých delegátů zemí NATO byl limitován. V městě nad Dunajem se totiž již rozmáhají pověsti o tom, že mnohým se zde tak zalíbilo, že více než na pokroku významných jednání jim záleží na dalším prodlužování pobytu a tedy na trvajícím dohadování o diskutovaných otázkách. V pozadí neschopnosti západních zemí zaujmout konstruktivní stanoviska v otázkách snížení stavů vojsk a výzbroje v citlivém středoevropském prostoru však zřejmě bude ještě něco víc, než prostá spokojenost vyjednavačů s pohodlným bydlením a slušnými příjmy během trvajících rozhovorů. Svědčí o tom i přístup států NATO k iniciativním návrhům socialistických zemí, předloženým na 172. plenární schůzce 15. kola vídeňských rozhovorů. Od podzimu rnku 1973, kdy bylo toto rokování oficiálně zahájeno, leží na jednacím stole návrh socialistických zemf, vycházející z existující přibližné rovnováhy sil ve střední Evropě a sledující rovnoměrné sníženi stavů armád o 15 procent ve všech zúčastněných zemích a v oblasti pozemních, leteckých i jaderných sil. Státy NATO v čele s USA však ihned předložily protinávrhy: požadovaly, aby pro jednotky Severoatlantického paktu i zemí Varšavské smlouvy v oblasti snížení byl stanoven stejný kolektivní strop a aby jako první snížily počty svých pozemních sil SSSR a USA. Zásadní zájem na splnění tohoto plánu „dokumentovaly“ státy atlantického bloku i odmítnutím dalších kompromisních podnětů: sovětského návrhu na dvouetapové snížení, v němž první krok by sledoval snížení stavů vojsk SSSR a USA, i iniciativu skupiny socialistických zemí, jež navrhly, aby po dobu jednání byl přijat kolektivní závazek přímých účastníků dialugu nezvyšovat počty svých armád. Na závěr 14. kola předložit 19. dubna jménem Západu vedoucí delegace NSR návrh, který západní tisk označoval za důležitý impuls pro úspěch jednání. V podstatě v něm byly zopakovány principy předchozího stanoviska, především zásada nerovnoměrného snížení pozemních sil SSSR a USA. Odpověď socialistických zemí přišla 8. června, na počátku nynějšího 15. kola: SSSR, ČSSR, Poískn a NDR společně předložily dokument, který většině západních požadavků vychází vstříc. Vyslovuje se pro stanovení kolektivního stropu ozbrojených sil NATO a Varšavské smlouvy na 906 DOB mužů, z tnho 706 600 příslušníků pozemních sil, souhlasí se snížením stavů vojsk SSSR a USA jako s prvním krokem. Iniciativa natolik vychází západnímu stanovisku vstříc, že i řada listů v NSR, Rakousku a dalších zemích hovořila o důkazu cílevědomého úsilí socialistických zemí o dosažení pokroku ve vojenském uvolnění. Oficiální odpověď NATO však je opět jen pokusem vnést do vídeňského dialogu nesnáze. Mluvčí paktu David Kyd v Bruselu prohlásil, že „hlavní rozpory trvají“ a že jde především o problém „číselných údajů“. Obě strany v jednání totiž předložily údaje o počtu vlastních pozemních, leteckých a jaderných sil v oblasti snížení, přičemž státy Varšavské smlouvy v podstatě přistoupily na cifry udané Západem, blok NATO však chce uvést v pochybnost správnost číselných údajů o silách Varšavské smlouvy ve střední Evropě. Tak má vzniknout dojem „disproporce“, který pak odůvodňuje zvýšené požadavky. Delegace zemí NATO souhlasí se stanovením společného stropu, ale zároveň požadují, ahy SSSR ndvolal z oblasti snížení BB 006 mužů a 1700 tanků výměnou za odvolání 29 090 amerických vojáků, jejichž vý zbroj hy zůstala v západoněmeckých arzenálech. V pod statě jde jen o další oddalovaní manévr. Někteří lidé na Západě mají zájem na odsunutí konkrétních výsledků dialogu, který hy přispět k vojenskému uvolnění. A zřejmě to nebudou jen západní delegáti ve Vídni, kteří zde mají pohodlné a příjemné živobytí, -gt- ústřední orgán ministerstva národní obrany — vydává hlavni politická správa ČSLA ve vydavatelství MAGNET, n. p„ 113 66 Praha 1; Vladislavova 26, tel. 26 06 51-9. Šéfredaktor dr. [an Chmelík, CSc. Zástupci šéfredaktora Eduard Pára, Otto Dufek a Miroslav Procházka. Redakce 113 66 Praha 1, Jungmannova 24. Telefon 26 15 51-7 (spojuje všechna oddělení nebo 2191, ilnká 22207). Vychází týdně. Cena výtisku Kčs 1,—, pololetní předplatné Kčs 28.—. Rozšiřuje PNS, v jednotkách ozbrofených sil MAGNET, administrace 113 66 Praha 1, Vladislavova 20. Objednávky přijímá každá pošta 1 doručovatel, v armádě každý distributor tisku — Dohlédací pošta Praha 07. Tiskne Naše vojsko, závod 2, Praha — Inzerci přijímá MAGNET — Inzertní odděleni 113 66 Praha 1, Vladislavova 26. — Objednávky do zahranič! vyřizuje PNS — vývoz tisku, Jindřišská 14. Praha 1. — Nevyžádané rukopisy, kresby a fotografie se nevracejí, (p) Vydavatelství MAGNET, Praha, číslo indexu 47 002.