Pochodeň, duben-červen 1968 (LVII/78-155)

1968-04-01 / No. 78

Ones ÚV KSČ o akčním programu Plenární zasedáni ústředního výboru Komunistické strany Československa pokračuje dnes projednáváním návrhu akčniho programu. Hlavní referát před­nese první tajemník OV KSČ soudruh Alexander Dubček. S jeho obsahem vás seznámíme zítra. ZMĚNY VE VEDENÍ Miloš Tůma v čele KOR HRADEC KRÁLOVÉ (jř) — Dnes přinášíme konečnou zprávu z pátečního plenárního zasedání krajské odborové rady, která skončila hodinu před půlnocí. Po kritickém hodnocení práce vedení orgánu přijalo páteční plénum rezignaci Bohumila Uh­líře na funkci předsedy KOR. V tajných volbách vyslovilo důvěru předsednictvu KOR, ne­zvolilo však do něho kromě od­stoupivšího předsedy ani Jose­fa Monika, dosavadního člena předsednictva. Většinou hlasů vyslovilo rovněž v tajných vol­bách důvěru dosavadním třem tajemníkům. Vedením odborové rady pověřilo krajské zatím Miloše Tůmu, člena dosavadní­ho předsednictva a předsedu Oborové komise bavlna. Pro dubnové plénum uložilo před­sednictvu připravit návrh na nového předsedu a na doplně­ní předsednictva KOR. V závěru jednání schválilo plénum usnesení určující nej­­důležitějši úkoly odborové or­ganizaci našeho kraje na nej­­bližší období — s kterým své čtenáře seznámíme zítra. Před Hrubou skáluu VYSOKÉ MÝTO (kol) — V zá­vodním klubu vysokomýtské Ka­rosy skončila včera dvoudenní přehlídka amatérských filmů. Porota hodnotila 17 prací čle­nů filmových kroužků z Vysoké­ho Mýta, Jablonného a Ostí nad Orlicí. První místo obsadilo Vy­soké Mýto. V kategorii hraných filmů zvítězil film „Prázdný o­­řech“ z Vysokého Mýta, v obo­ru publicistického filmu byl o­­ceněn snímek „Bohuš Heran“. S vítěznými snímky se setkáme na krajské přehlídce amatér­ského filmu v květnu na Hru­bé skále. Aprílová ochutnávka OSTÍ NAD ORLICI (zk) — Ne­jedná se o aprílový vtip, ale o skutečnost. Restaurace a jídelny otevírají dnes' vedle hotelu Praha bufet s rychlým občer­stvením. V pozvánce adresova­né veřejnosti nechybí oznáme­ní, že po celý den jsou připra­veny ochutnávky polévek, čes­kotřebovského piva, zmrzliny, cukrářských výrobků a ostat­ních specialit. Dnes zdarma, zít­ra již za peníze. Okresní měs­to tak konečně dostává bufet, po kterém již1 mnoho let volalo. ■ DCVĚRU V NOVÉHO PRESIDEN­TA vyjádřilo včera y přijímací ha­le presidenta republiky do 17 ho­din svým podpisem přes 5000 sku­pin a jednotlivců. ■ PRES 1500 NÁVŠTĚVNÍKU si včera prohlédlo skleníky botanic­ké zahrady v Liberci. ■ NAŠE HORY neztratily své kouz­lo ani po několika velmi teplých dnech. Auta a autobusy s lyžaři zaplnily včera všechna parkoviště ve Špindlerově Mlýně, v Peci pod Sněžkou a y dalších střediscích. V nižších polohách se již na jižních stranách objevují ve sněhu tmavé skvrny, na hřebenech je však ješ tě dost sněhu: na Vrbatově boudě ho ještě naměřili *198 centimetrů. V Deštném v Orlických horách jez dil včera naposled velký lyžařský vlek, v nižších polohách sněhu u bývá a na loukách zbavených sně­hu se tu již objevily bledule. ■ „JARNÍ KULIČKOVÁ SEZÚNA“ je v plném proudu. Nikdo z pánů klu­ků asi neví, že monopolní výrob­ce kuliček — závod Keram v Ra­kovníce — jich dodává ročně na trh 70 — 75 miliónů a že jde o úctyhodnou váhu: kolem 240 tun. ■ NA NĚKOLIKA HRADECH A ZÁMCÍCH našeho kraje začala vče­ra sezóna. Větší skupina hostů uvh tali na gotickém hradě Kost. Mezi téměř 300 návštěvníky bylo i 80 turistů z Velké Británie, Francie a obou německých států. Stovka hos­tů navštívila i největší východo­český renesanční zámek v Lito­myšli. Proletáři všech zemí, spojte sel PONDĚLNÍ POCHODEŇ ORGAN VÝCHODOČESKÉHO KV KSC NOSITEL ŘADU PRACE Pondělí 1. dubno 1968 • 40 haléřů • Ročník 57 • Číslo 78 ZE ZASEDÁNÍ PŘEDSEDNICTVA KV KSČ Dobře připravit krajskou konferenci V pátek 29. března zasedalo předsednictvo KV KSČ. Za říze­ní Vladimíra Štěpána projedna­lo především" současnou situaci v krajské organizaci. Pověřilo tajemníka KV KSC Vojtěcha Ří­hu vedením aparátu krajského výboru a Jindřicha 'Řehořka, předsedu krajské komise lido­vé kontroly, vedením politicko­­organizačního oddělení do kraj­ské konference. Předsednictvo posoudilo součas­nou situaci v okresech a uloži­lo svým členům, aby každý byl v soustavném styku s okresním výborem. Dále byla na pořadu příprava krajské konference strany. Předsednictvo schválilo jednotlivé skupiny z členů kraj­ského výboru a jeho aparátu a uložilo jim konkrétní úkoly. Před krajskou konferencí budou v celém kraji besedy s delegá­ty, aby bylo možno skutečné de­mokraticky připravit průběh jednáni i volbu nového orgánu. Na těchto schůzkách budou mít delegáti možnost se vyjádřit k navrhovaným soudruhům a vy­tvořit tak dobré podmínky pro rozhodování volební komise se skutečnou znalostí. Předsednictvo projednalo i o­­tázku rehabilitace v našem kra­ji. Vzalo na vědomí, že rada KNV si vyžádala od předsedy krajského soudu návrh na pří­pravy rehabilitace. jde o to, aby — jakmile vyjde zákon — bylo možné ihned jednat. Stra­nickou rehabilitaci nesprávných rozhodnutí z padesátých let provedou příslušné stranické orgány. Na základě jednání vzalo před­sednictvo na vědomí dopis ra­dy KNV předsedovi vlády, ve kterém je vysloven požadavek, aby o situaci stavebnictví v kra­ji a jeho možnostech jednala vláda. NA Sobota, 30. března, na Praž­ském hradě. Krátce po osmé rá­no jsem vstupoval společně s 15člennou východočeskou dele­gací Národní fronty na nádvo­ří, abychom se zúčastnili vý­znamného, slavnostního jedná­ní našeho parlamentu. Prochá­zím mezi hloučky, poznávám tu i mnoho hradeckých tváří. Ob­čané z celé vlasti dnes, v sobo­tu, jsou prostřednictvím rozhla­su, televize, ale mnozí i Osob­ně na Hradě, kde zatím je sto­žár bez presidentské vlajky... ■ Mladí procházejí nádvořími s různými transparenty. Nezapo­mínají na Císaře, Hanzelku, ale i na Svobodu, i na svobodu ... Před Hradem se zastavil prů­vod mladých. V čele nesli stát­ní vlajku. Vlajkonoš šel k pří­slušníku VB. Podal mu ruku. Potom se zeptal, kudy je pro ně uvolněn vstup na nádvoří. Příslušník se nabídl a šel s ni­mi. Nevěřili byste, jak taková maličkost našla velký ohlas u všech, kteří i tomuto aktu při­hlíželi. Historický Vladislavský sál se už po tři dny vytápěl. Bylo v něm také příjemně. Architekt Čeněk Mužík z Chocně sl za­vzpomínal. Loni jsme zde měli sjezd architektů, byl meziná­rodní. Když architekt vstoupí do těchto prostor, je to pro něho zvláštní potěšení. Potom jsme zahraniční hosty také provedli jinými vzácnými stavbami Pra­hy. Nediv se. řekl mi dále, že potom už neměli zájem vidět nová sídliště ... Krátce před tím, než zahájil předseda NS B Laštovička jed­nání slovy: „Zahajuji schůzi Ná­rodního shromáždění ČSSR svo­lanou k volbě presidenta Čes­koslovenské socialistické repu­bliky ..vstoupil do Vladislav-ského sálu poslanec armádní generál Ludvik Svoboda bouřli­vě pozdravován poslanci 1 vše­mi hosty. Zasedl do křesla, o­­značeného obdobně jako ostat­ní křesla vizitkou: „172 — ar­mádní generál Ludvík Svobo­da.“ Po zdůvodnění návrhu kandida­tury na presidenta republiky po-slancem NS prvním tajemníkem ÜV KSČ Alexandrem Dubčekem došlo k tajné volbě. A tu jsme měli opět možnost otevřít novi­nářské bloky... — Viděl jsem, soudruhu tajem­níku, že jedni mladí na trans­parentu měli na jedné straně: „Chceme Císaře" a na druhé straně „ale ne na Hrad“. — Pochopili. To jsem rád, řekl mi soudruh dr. Čestmír Císař. Dnes snad po třech dnech a nocích budu mít klidnou noc. Mnoho­krát jsem musei v těch dnech s mladými diskutovat, vysvětlo­vat. Vím, že se budu s nimi i nadále tak scházet. Mám z toho na jedné straně přece j_.i ra­dost ... Když bylo po volbě presidenta, mladí si na nádvoří sedil na zem. A žádali na transparentu: Čekáme na Císaře. A soudruh Císař mezi ně opět a rád na chvilku přišel. Pří rozhovoru se soudruhem Josefem Smrkovským jsem si vzpomněl na naši rozmluvu v budově KNV při jeho účasti na schůzi krajské lidové kontroly. Tehdy mi říkal, jak nutné bu­de vytvořit podmínky pro dob­ré ředitele, pro jejich pravo­moc a odpovědnost. Kdyby mno­zí z nich dnes měli být proku­­risty v kapitalistické fabrice, fabrikant by je nemohl vydr­žovat. A naše společnost ano! — Zasmál se. Je to tak, řekl, na naše slova dochází a dojde, jen ten nejlepší bude také mít pravomoc a odpovědnost. Potom jsem mu ještě poděkoval za pěkná slova, která věnoval ne­dávno novinářům. Z mnoha rozhovorů o volbě presidenta snad několik ve stručností. Josef Kofán, tajem-« ník KV NF: Dnešní volba pre­sidenta je po mnoha letech o­­pět velmi významným aktem v historii naší vlasti. Václav To­meš, předseda KV Čs. strany lidové: Generál Svoboda je ctěn námi 1 ve světě. František Haas, člen předsednictva KV Cs. stra­ny socialistické: Hodně se ří* ká, že je Ludvík Svoboda sta­rý. Jsem dnes přesvědčen o tom, že je nejvhodnějším kandidá­tem. Můj názor: V sobotu jsem mnohokrát byl poblíž presiden­ta republiky. Jeho slova, úsmě­vy, rovná postava mně znovu potvrdila pravdivost slov: mno­hý už ve čtyřiceti je starý, ■mnohý 1 v sedmdesáti mladý. Při audienci vedoucí naší de­legace soudruh Vladimír Št - pán, pověřený vedením KV KSČ, slíbil presidentu republi­ky, že náš kraj svou prací do­káže, že nepatří mezi konzer­vativní, jak se o něm hovoří a popřál mu hodně zdraví, hodně úspěchů. President republiky ar­mádní generál Ludvík Svoboda se usmál a dodal: ;,... ale jen ve spolupráci s vámi!“ Když jsme odcházeli z Hradu, vlála na stožáru ve slunečním svitu presidentská vlajka. Od­cházeli jsme šťastni. A potkáva­li jsme neméně rozradostněné Pražany. KAREL TYLS HRADE Tj je jen zlomek těch, kteří přišil pozdravit nově zvoleného presidenta a poslechnout si jeho slova. Snímkyj ČTK President republiky Ludvík Svoboda promluvil k tisícům shromaz* děným na hradním nádvoří. Po jeho boku první tajemník Cv KSČ Alexander Dubček. Mír je možný Třetí všekřesťanské mírové shromáždění začalo včera odpo­ledne ve Sjezdovém paláci PKJF za účasti 500 delegátů z 55 ze­mí pěti kontinentů. Jsou to před­stavitelé různých náboženských vyznání a církevních organiza­cí - protestantských, pravoslav­ných a římskokatolických. Vše­křesťanské mírové shromáždění se schází v hlavním městě ČSSR potřetí. Letošní zasedání bylo svoláno pod heslem „Za­chraňte člověka — mír je mož­ný“. Šest dní budou jednat jeho účastnici v plénu í v diskusních pracovních skupinách o meziná­rodních problémech v zrcadle ti­šili křesťanů o nastolení trvalé­ho míru. V popředí stojí otázky války ve Vietnamu, napětí na Blízkém východě a hospodářská a politická problematika rozvo­je zemí třetího světa. MOSKVANÉ A VŠECHEN SO­VETSK? LID ui velmi dlouho neproiil tak smutný den, jakým byla sobota 30. března 1968. 'Den posledního loučení s prvním kosmonautem světa a skvělým hrdinou sovětské mládeže Jurij Gagarinem a jeho druhem Vla­dimírem Serjoginem. A není nadsázkou, že Jurij Gagarin byl a zůstane nepřekonatelným hr­­dipou i pro naši českosloven­skou mládež, stejně jako mnoha mladých lidí ostatních zemí světa. Mnoho lidí si neustále klade o­­tázku: A proč juru nechali lé­tat na reaktivních letounech, proč musel riskovat, proč ho ne­střežili, aby znovu vzlétl do ve­smíru, případně byl opět prvým kosmonautem a člověkem, který vstoupí na Měsíc? Odpověď dá­vá podplukovník Nikolaj Melni­kov: „Tak se mohou ptát jen ti. kdož ho osobně neznalí. Ano, Gagarin měl velmj rád svou rod­nou zem, Smolensk, okolí Mosk- JURU UŽ vy..., ale miloval také nebe. Gagarin prostě nemohl nelétat. Musel mířit do kosmického prostoru“. Ano. jura se podobal velkému ptáku, který nemohl žít bez nádherného požitku svobod­ně létat nad Zemí, nad kterou nejlépe poznal, jak malicherní Isou ti, kdož pro své měšce usi­lují na naší planetě o nová a nová příkoří, chtějí žít z válek, utrpení miliónů — jak jsou u­­bozí ve své malosti. Stačí si připomenout třeba jen úryvky z knihy, kterou jurij Ga­garin ještě dva dny před neštěs­tím pročítal v obtazích a která vyjde v nakladatelství Molodaja goardíja pod názvem „Psycholo­gie a kosmos“. V ní Jurij mj. pí­še: „Člověk zavede kosmickou loď na stanovenou dráhu s po­mocí • automatických přístrojů snáze než automaty samy bez NEPOLETÍ člověka. Bude moci přesněji zkorigovat dráhu letu k té či oné planetě a vyvolit si nej­­vhodnější místo pro přistání na nebeském tělese. Proto spočívá práce kosmonauta v rozmani­tých operačních úkonech s vy soče automatizovanou techni­kou. Ale nejracíonálnějšího za­pojení člověka do jednotného systému „člověk - kosmická loď“ je možné dosáhnout jen tehdy, když se budou brát v úvahu už při projektováni kosmických lo­dí psychologické možnosti člo­věka a technické charakteristi­ky automatů.“ A tak bez příkras můžeme říci: t tak mladý život, jaký Gagarin mohl prožit - sto­násobně vyvažuje životy mno­hých. je a bude základem pro další dobývání kosmu. Protože takoví hrdinové — neumírají! i-JřJ

Next