Pochodeň, leden-březen 1973 (LXII/1-77)
1973-03-23 / No. 70
Ludvík Svoboda jednomyslně zvolen presidentem ČSSR President republiky Ludvík Svoboda skládá ústavou předepsaný slib. Mezi prvními gratulanty ke znovuzvolení do presidentské funkce byli členové předsednictva ŰV KSČ v čele se soudruhem G. Husákem. Presidentem CSSR pro příští období byl jednomyslně zvolen armádní generál Ludvík Svoboda. Podle zápisů o volbě pre sidenta obdrželi poslanci Sněmovny lidu 194 hlasovacích lístků a odevzdali 194 platných hlasů. Pro navrženého kandidáta hlasovalo 194 poslanců. Ve Sněmovně národů bylo vydáno poslancům, zvoleným v ČSR, 72 hlasovacích lístků; odevzdáno bylo 72 platných hlasů, pro navrženého kandidáta 72 hlasů. Poslanci Sněmovny národů, zvolení v SSR, dostali 75 hlasovacích lístků a odevzdali 75 platných hlasů, pro navrženého kandidáta 75 hlasů. Proletáři všech zemi, spojte se! Páteční ORGAN VÝCHODOČESKÉHO KV KSC POCHODEŇ Pátek 23. března 1973 • 50 haléřů • Ročník 62 • Číslo 70 Zástupci našich rozhodli Na Pražském hradě se včera dopoledne společně sešly na slavnostní schůzi Sněmovna lidu a Sněmovna národů Federálního shromáždění'CSSR. Poslanci nejvyššiho orgánu státní moci v naší zemi se zde shromáždili, aby zvolili pro pětileté funkční období presidenta ČSSR. Dějiště významného státního aktu, starobylý gotický Vladislavský sál, byl slavnostně vyzdoben československou vlajkou a státním znakem ČSSR. Také nad budovou vlála státní vlajka ČSSR. národů PŘEDSTAVITELÉ NA ČESTNÉ TRIBUNĚ Již před desátou hodinou přicházeli do sálu poslanci obou sněmoven Federálního shromáždění a hosté, mezi nimi představitelé ústředních ůřadů, vědeckých a kulturních institucí a společenských organizací, delegace ze všech krajů ČSSR. Na čestné tribuně usedli generální tajemník ÚV KSČ a předseda CIV Národní fronty ČSSR Gustáv Husák, předseda federální vlády Lubomír Štrougal, předseda Federálního shromáždění ČSSR Alois Indra, další členové a kandidáti předsednictva ÚV KSČ Vasil Biľak, Peter Colotka, Karel Hoffmann, Antonín Kapek, Josef Kempný, Josef Korčák, Jozef Lenárt, Miloslav Hruškovič a Václav Húia. Přítomni byli předseda Ústřední kontrolní a revizní komise KSČ Miloš Jakeš, členové sekretariátu a tajemníci ÚV KSČ Jan Baryi, Jan Fojtík, Miroslav Moc, František Ondřich a Oldřich ŠMitka. Místa na čestné tribuně zaujali členové předsednictva Federálního shromáždění ČSSR a místopředsedové federální vlády. Slavnostního aktu se dále zúčastnili členové federální a národních vlád, členové ÚV Národni fronty ČSSR, České národní rady a Slovenské národní rady, delegace Č$. lidové armády, Sboru národni bezpečnosti a Lidových milicí, akademici, přední umělci, církevní hodnostáři a další osobnosti čs. politického, veřejného a hospodářského života. Hosty byli rovněž členové pražského diplomatického sboru a zahraniční novináři akreditovaní v ČSSR. Přesně v 10.30 hodin zahájil společnou schůzi sněmoven Federálního shromážděni člen předsednictva ÚV KSČ a předseda Federálního shromáždění Alois Indra. NÁVRH NA VOLBU PRESIDENTA Poslanci sněmoven Federálního shromáždění se poté vyjádřili k návrhu předsednictva FS, aby pořad schůze tvořily volba presidenta ČSSR a jeho slib. Jednomyslným hlasováním poslanci obou sněmoven navržený pořad schválili. Návrh na volbu presidenta ČSSR předložil Federálnímu shromáždění generální tajemník ÚV KSČ a předseda ústředního výboru Národní fronty ČSSR poslanec Gustáv Husák. Projev soudruha Gustáva Husáka přijali poslanci a hosté souhlasným dlouhotrvajícím potleskem. Předseda Federálního shromážděni Alois Indra oznámil, že rovněž poslanci - členové Komunistické strany Československa, Československé strany socialistické, Československé strany lidové, Strany slovenské obrody, Strany slobody a poslanci bez politické příslušnosti souhlasili s tím, aby armádní generál Ludvík Svoboda byl jejich jediným kandidátem na funkci presidenta republiky. Konstatoval, že Federálnímu shromáždění byl navržen jediný kandidát. Podle ústavního zákona o československé federaci a zákona o jednacím řádu Federálního shromážděni — uvedl soudruh Alois Indra - koná se volba presidenta republiky tajným hlasováním. Ke zvolení presidentem ČSSR je potřebný souhlas třipětinové většiny všech poslanců Sněmovny lidu a souhlas třipětinové většiny všech poslanců Sněmovny národů, zvolených jak v ČSR, tak i SSR. K zajištění volby tajným hlasováním zvolily sněmovny na svých středečních samostatných schůzích volební komise, které se ujaly v souladu s paragrafem 19 jednacího řádu Federálního shromážděni své funkce. Podle jejich sčítáni v zasedací siní bylo přítomno 194 poslanců Sněmovny lidu, 75 poslanců Sněmovny národu zvolených v SSR a 72 poslanců Sněmovny národů zvolených v ČSR, takže obě sněmovny Federálního shromáždění byly usnášenischopné. Začala volba presidenta Československé socialistické republiky. Poslancům Federálního shromáždění členové volebních komisi vydali hlasovací lístky. Poté přistoupily obě sněmovny k volebnímu aktu. Poslanci.postupně přicházeli k volebním urnám ve Vladislavském sále a vkládali do nich hlasovací lístky. V 11.20 hodin vyhlásil člen předsednictva ÚV KSČ a předseda Federálního shromážděni ČSSR Alois Indra výsledek tajného hlasování. Oznámil, že presidentem ČSSR pro příští volební období byl jednomyslně zvolen armádní generál Ludvík Svoboda. Shromážděni přijalo toto sděleni bouřlivým potleskem. /Pokračování na str. 2] BLAHOPŘEJNÝ TELEGRAM L. BREŽNĚVA, N. P0DG0RNÉH0 a A. KOSYGINA Presidentu Československé socialistické republiky soudruhu Ludviku Svobodovi. Vážený soudruhu Ludvíku Svobodo! Jménem ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu, presidia Nejvyššiho sovětu SSSR, rady ministrů SSSR a my osobně Vám zasíláme přátelská srdečná blahopřáni k Vašemu opětovnému zvolení do vysoké funkce presidenta Československé socialistické republiky. Sovětští lidé Vás považuji za vynikajícího státniho a stranického vedoucího činitele, přesvědčeného vlastence a internacionalistu, a hluboce si váží Vaši ušlechtilé činnosti pro posíleni nerozborného svazku našich stran, zemí a národů, Vašeho přínosu společnému boji bratrských státu za mír na celém světě. Vaše velké zásluhy v boji proti fašistickým uchvatitelům, ve výstavbě socialistického Československa i v upevňování sovětskočeskoslovenského přátelství Vám získaly zaslouženou autoritu v naší zemi. Dovolte nám, abychom Vám z celého srdce, soudruhu presidente, popřáli další úspěchy ve Vaši odpovědné práci pro další upevnění a všestranný rozvoj socialistického Československa, pro všestranné prohlubování spolupráce mezi ČSSR a SSSR, jež odpovídá zájmům sovětského a československého lidu i zájmům míru a socialismu. L. BREŽNĚV N. PODGORNYJ A. KOSYGIN sněmoven FS ČSSR na Pražském hradě Vážená Federální shromáždě' ní, vážené soudružky a suudru zi poslanci, vzácní hosté! Z pověření ústředního výboru Komunistické strany Československa i ústředního výboru Národní fronty Československé socialistické republiky předkládám vám společný a jednotný návrh kandidáta na funkci presidenta Československé socialistické republiky. Doporučujeme, aby do této důležité státní funkce byl zvolen člen předsednictva ústředního výboru KSČ, dosavadní president naše ho státu, soudruh Ludvík Svoboda. Tento návrh předkládáme pro velké celoživotní zásluhy soudruha Svobudy v zápasech o svobodu našich národů a našeho státu, v letech výstavby socialismu i v posledních letech u-pevnpvání naší socialistické společnosti. Život soudruha Ludvíka Svobody znají nejen poslanci Federálního shromáždění, znají ho i milióny našich občanů, ba i lidé daleko za našimi hranicemi. Přesto mi však dovolte připomenout z jeho životních osudů a zápasů alespoň některé myšlenky. Naše národy — český a slovenský — neměly to v dějinách nikterak lehké. Musely vést zápas o svoji národní svobodu, o existenci svobodného českoslo venského státu, o řešení sociálních problémů, v zájmu pracujícího lidu, zápas o socialistickou výstavbu naší společnosti. Řekli jsme již při jiných příležitostech, že v posledních třiceti letech se osudy národů Československa, naší dělnické třídy a pracujícího lidu pod statným způsobem změnily, že naše národní svoboda byla zabezpečena takovým způsobem, jak jsme to v minulosti nikdy nepoznali. Náš lid po všech stránkách dosáhl rozvoje a úrovně, za kterou se nikde a před nikým nemusí stydět. Vzpomínám toho proto, že s těmito přeměnami československého státu a československé společnosti ve všech rozhodujících uzlových bodech je spojeno i jméno navrhovaného kandidáta na funkci presidenta ČSSR soudruha Ludvíka Svobody. Vzpomenu-li jen stručně těžkého národně nsvobozeneckého zápasu českého a slovenského národa v letech rozbití československého státu, v letech druhé světové války, nacistické okupace a brutální(Pokračování na str. 21 ----DVA Z NEJBLIZŠICH PLUKOVNlK ČSLA DIMITRIJ HEGEDŰS z Hradce Králové: „Ludvíka Svobodu jsem poprvé poznal v roce 1942 jako velitele prvního polního praporu v Buzuluku. V bojích u Sokolova, Kyjeva, Vasilkova, Rudy, Čeriíachovky, Bílé Cerkve, Dukly a dalších, neustále připomínal vojákům, že naše místo je po boku hrdinné Sovětské armády v boji za osvobození Československa od německých okupantů. Stále nám zdůrazňoval, že nebojujeme jen proti fašistům, ale i vykořisťovatelům. V osvobozené vlasti již nebudou vlád nout kapitalisté, nebude bída a nezaměstnanost jako za Masa ryka a Beneše. Soudruh Svoboda otcovsky pečoval o příslušníky jednotky v týlu i na frontě. Jednou při výcviku, seskočil jeden voják s tanku a zlomil si nohu. Zjisti! si, jak se jmenuje, zašel za ním do nemocnice, aby ho potěšil. Při přesunu na frontu přišel za vojáky do vagónu, aby je povzbudil, v každém boji se objevil na pozorovatelně. Je to velký vlastenec. Nejširší vrstvy našeho národa jej mi lují za velké zásluhy při osvo božení vlasti.“ LADISLAV ILYÁŠ z Hradce Králové —PŘÍSLUŠNÍK PRVNÍHO ČESKOSLOVENSKÉHO ARMÁDNÍHO SBORU V SSSR: „Prvně jsem soudruha Svobodu pobojovat po boku Rudé armády za její osvobození již na so větském území. Vždy to byl člověk skromný, nenáročný. Po celou dobu byl vzorem nám všem. I ve svém vyšším funkčním postavení nikdy nezapomněl na své spolubojovníky a pomáhal, jak mohl. Také v únoru 1948 sehrál svou velkou roli. Nikdy nezapomněl znal na cvičení v Chústu u 45. rumunského pluku. Bylo to v do bě napadení Československa německými fašisty. Tehdejší plukovník Svoboda vždy byl a stále je naším starším bratrem otcem, kamarádem a rádcem Dělil se s námi jak v dobrém tak i ve zlém, o všechno. Důraz ně nám připomínal, že naše vlast je okupována fašisty a sovětská vláda nám umožnila Ve svém životě jsem prožil hodně trápení i radosti. Ale ta kovou radost, jakou nyní pro žívám, že je soudruh Svoboda znovu presidentem, jsem nikdv neměl a snad ani nebudu mí! Proto mu přejí z upřímnéhc srdce i jménem všech spolubo jovníků hodně zdraví, aby nás i dále vedl po těžce dobyté cestě k ještě lepšímu životu." Ichý) -Spolubojovník- Plukovník ing. Vladimír Tyrek je jedním z těch lidí, kteří válku prožili na frontě. V řadách 1. československého armádního sboru Sovětském svazu pod vele v ním nynějšího presidenta ČSSR, armádního generála Ludvíka Svobody. „Vzpomínám si na několik osobních setkání v době války,“ říká soudruh Tyrek, „ale jedno mi zvláště utkvělo v paměti. Již dlouho jsme byli v zákopech a na frontě byl klid. Každý seděl a když opravdu nemusel, své místo neopustil. A soudruh Svoboda chodil kolem nás a říkal — hoši, neseďte pořád, musíte se také projít ven. Vtom začali Němci pálit z minometů. Soudruh generál skočil do zákopu a přitom mne přimáčkl. Tehdy mi bylo de vatenáct let a on byl přece jen silnější, chlapské postavy. Ve mně to hrklo, až jsem vykřikl. A soudruh Svoboda mne v té palbě nadzvedl a povídá: „Chlap če, nestalo se ti nic?“ Lidí, kteří s ním tehdy bojovali, není již mnoho. — Vždyť od té doby uběhlo třicet let. Před dvěma roky — 11. února 1971 — si soudruh president pozval na Pražský hrad několik bývalých spolubojovníků. Pod plukovník Tyrek byl mezi nimi. „Je to živá vzpomínka. —• Soudruh Svoboda nás pozval sedm, většinou válečných invalidů. Já jsem v boji přišel o ruku. Vzpomínali jsme, zasmáli se i zaplakali si. — Znovu se před námi odvíjely příběhy, které se vryly do paměti na celý život. Když jsme odcházeli, tak jeden soudruh z presidentské kanceláře řekl: Já si nepamatuji, že by president někomu věnoval tolik času jako vám A člověka to hřeje u srdce, že si našel chvíli pro své spolubojovníky. Vždyí jeho čas je přece vzácný,“ končí své vyprávění soudruh Ty rek. VLASTIMIL VLČEK