Práce, květen 1971 (XXVII/102-127)
1971-05-05 / No. 105
DENÍK REVOLUČNÍHO ODBOROVÉHO HNUTÍ PrahaBStředa S. května 1971 Číslo 195 ■ Ročník XXVII ■ Cena 50 hal. K prvnímu výročí podepsání československo-sovětské smlouvy Tři dny před slavným devátým májem, který přinesl našemu lidu vysvobození z fašistické okupace a světu mír, vykoupený nesmírnými obětmi Sovětské armády a sovětského lidu, si budeme také připomínat první výročí podepsání Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi Československem a Sovětským svazem. Jeden rok je pro bilancování relativně krátká doba. Přesto však je možno říci, že byl udělán významný kus práce. Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci z 6. května 1970 se opírá o třídní přístup a marxisticko-leninské hodnocení všech otázek mezinárodních vztahů. Navazuje na smlouvu z roku 1943, potvrzuje věrnost všem jejím cílům a zásadám. V nové smlouvě se však odráží i nový charakter vzájemných vztahů, upevněných ve společném boji proti hitlerovskému fašismu, i v letech socialistické poválečné výstavby. Smlouva je také ztělesněním obnovené jednoty leninských zájmů a cílů obou našich zemí a potvrzuje naše pevné rozhodnutí stát po boku Sovětského svazu. Smlouva shrnuje v ucelené formě také novou kvalitu vzájema ných vztahů mezi ČSSR Sovětským svazem, které jsou založeny na zásadách proletářského internacionalismu. Navazuje na základní společné zájmy celého společenství socialistických států, a proto je v nl rovněž formulována třídní politikai smluvní strany budou podnikat nutná opatření k ochraně socialistických vymoženosti lidu, jeho bezpečnosti, jakož i k upevnění nezávislosti obou zemí. Smlouva plně zajišťuje svrchovanost našeho státu a otevírá další perspektivy socialistického rozvoje naší společnosti. Svou jasnou formulací se stala základem československo-sovětských vztahů, základem vztahů mezi zeměmi socialistické soustavy. Hlubokým pojetím socialistické spolupráce se stala také aktivním nástrojem upevňováni jednoty obou našich bratrských zemí a jejich dalšího sbližování cestou rozvoje a spolupráce. V duchu nové smlouvy došlo v uplynulém roce k zintenzívnění vzájemných styků, zvláště po linii stranických, státních a společenských organizací. Výměna vzájemných delegací na všech úrovních je nejvyšší od roku 1945. Zkušenosti ze vzájemných návštěv delegací se využívají k dalšímu rozvoji československo-sovětských vztahů a při řešení konkrétních problémů. V duchu nové smlouvy probíhají nyní také obsáhlá jednání o Československo-sovětských hospodářských vztazích. Rozvoj čs. ekonomiky ve značné míře závisí na dobré spolupráci se Sovětským svazem, který je naším hlavním dodavatelem surovin, paliv a techniky a současně také největším odběratelem československých průmyslových výrobků, především strojírenských. SSSR se podílí zhruba jednou třetinou na celkovém obratu čs. zahraničního obchodu: 58% veškerého čs. dovozu z SSSR činí suroviny, 16% potraviny, 24% strojírenské výrobky a zbytek spotřební zboží, V roce 1970 dovezlo Československo z SSSR 10,7 miliónu tun železné rudy, 9,5 miliónu tun ropy, 2,7 miliónu tun kamenného uhlí a 1,3 miliónu tun obilí. Náš vývoz do SSSR tvoří ze 60 % strojírenské výrobky, z 20 % spotřební zboží O Z 18 % suroviny. Hospodářská a vědeckotechnická spolupráce se Sovětským svazem byla a zůstává pro nás nezbytnou podmínkou ekonomického úspěšného rozvoje naší země. V roce 1970 byly mezi oběma zeměmi podepsány dohody o dodávce dvou atomových elektráren s lehkovodními reaktory, dohoda o všestranné pomoci při výstavbě pražského metra, dohoda o dodávce zařízení závodu na výrobu panelů pro bytovou výstavbu v ČSSR, dohoda o výstavbě tranzitního plynovodu k přepravě sovětského zemního plynu přes území ČSSR do některých zemí západní Evropy a v neposlední řadě dohoda o spolupráci ve velmi náročném technologickém programu výroby kompresorů. Projevem konsolidace v hospodářské oblasti a projevem realizace cílů smlouvy je také podepsání nové dlouhodobé obchodní dohody mezi Československem a Sovětským svazem na pětiletku v letech 1971 až 1975. Předpokládaný obrat vzájemné výměny zboží bude činit 11,1 miliardy rublů, což představuje zvýšení obchodní výměny o 38,5 procenta. Dohodnutý objem výměny mezi ČSSR a SSSR patří mezi největší na světě a Československo se tak stává druhým největším obchodním partnerem SSSR. Velmi významná dohoda byla podepsána také mezi Československou akademií věd a Akademií věd SSSR o vědeckotechnické spolupráci v letech 1971 až 1975. V současné době se stala smlouva také základem jednání o možnostech dvoustranné kooperace a specializace výroby, zejména ve stavebnictví, zařízeních pro textilní průmysl a v řadě odvětví lehkého průmyslu. Naplnění Smlouvy o přátelství a vzájemné spolupráci se tak stává nejen pilířem naší bezpečnosti, ale i základem rozvoje ekonomického potenciálu Československa, a tím i základem šťastného života naieho pracujícího lidu. VACLAV HLAVAC Základ slastného Svolá DNES OPĚT VZDÁME CEST PAMÁTCE TECH, kteří poloZilt své itvoty za osvobození naší vlastí v posledních dnech války — ve dnech, kdy Praha povstala proti fašistickým okupantům. Snímek VMém Krepp sovčtský dar z More hojnosti Vzorek měsíční horniny naši'Akademii ■ Gram za 110 miliónů korun I Kosmický exponát pro Národní muzeum v Praze PRAHA (hb) — Včera dopoledne se teilt v zasedací síni presidia ČSAV na Národní třídé přední zástupci naií vědy v čele s předsedou ČSAV akademikem J. Kožešníkem, rada velvyslanectví SSSR J. M. Jeršov a novináři při slavnostním předání daru sovětských vědců — vzorku horniny s 30cm hloubky měsíčního povrchu V oblasti Moře hojnosti. Vzácný dar převzal 30. dubna v Moskvě místopředseda ČSAV akademik B. Rosický z rukou prof. Alexeje Turaginova. Dvě kovové ampulky obsahují více než gram měsíčního prachu, který je podle určení sovětské laboratoře starý kolem 4,65 miliardy let, tedy starší než „předgeologické“ období historie Země. Je součástí vzorku, který loni v září dopravila na Zem Luna 16. „Teprve teti se můžeme podívat na to, z čeho je povrchová vrstva Měsíce udělána," řekl při této příležitosti ředitel Geologického ústavu ČSAV akademik VI. Zoubek. „Tady před námi leží ta troška nevzhledného prášku, která představuje dar rovnající se ročnímu rozpočtu naší Akademie se všemi desítkami jejích ústavů — tento gram prášku by přišel na 110 miliónů Kčs.“ Dar je čestným uznáním naší vědě, která se tím řadí mezi přední světové laboratoře pověřené kosmickým výzkumem. Utuží také vzájemnou spoluprácí našich i sovětských badatelů ve všech oblastech vědy. Společné zkoumání měsíční látky umožní provést v mnohem kratší době její komplexní analýzu. Naši vědci z Geologického ústavu ČSAV a později z Ústavu jaderné fyziky v Řeži vzorek horniny prozkoumají, potom zaujme čestné místo mezi sbírkami Národního muzea. President přijal delegaci filmařů PRAHA — President republiky armádní generál L. Svoboda přijal včera na Pražském hradě delegaci Čs. státního filmu v čele s ústředním ředitelem dr. J. Puršem, jeho náměskem pověřeným řízením Českého filmu dr. B. Steinerem a ústředním ředitelem Slovenského filmu P. Koyšem. Delegace informovala presidenta o současné situaci v oblasti Čs. filmu, o dosažených výsledcích i 0 tvůrčích záměrech filmových pracovníků. President zdůraznil velké výchovné poslání filmu; poukázal na jeho současné úkoly, k nimž patří 1 nutnost přiblížit naší mládeži nejnovější dějiny našeho lidu, zvláště pak jeho revoluční boj proti fašismu, za svobodu našich národů. PRAHA (em) — Návrh směrnic XIV. sjezdu KSČ k páté pětiletce je stále středem pozornosti. Ukazuje se, le jeho jednotlivé body jsou reálnými ukazateli dalšího dynamického rozvoje naší ekonomiky. Tak je také chápou hospodářští a političtí pracovníci v podnicích: DRAHOMÍR CHATRNÝ, podnikový ředitel, Šmeralovy závody, Brno: Na splnění úkolů pětiletky se budou podle návrhu směrnic podílet především progresivní obory. Mezi ně lze zařadit i výrobu tvářecích strojů. Jedním z největších našich producentů těchto strojů je právě náš podnik. Rostoucí požadavky na tyto stroje se snažíme uspokojit především růstem produktivity práce a rozvojem výroby v dalších podnicích. Za rozhodující v této oblasti považujeme pro nadcházející pětiletku hlav-ně rozvoj automatických kovacích linek. FRANTIŠEK BRABEC, generální ředitel Vlnařského průmyslu, člen CV KSČ: Úkoly vlnařského průmyslu dané rozpisem směrnic 5. pětiletého plánu jsou zajištěny. Protože v návrhu směrnic nebyla v některých směrech správně určena spotřeba našich výrobků, přijmull jsme úkoly vyšší. Toto zvýšení činí za pětiletku 390 miliónů Kčs ve výrobě zboží. Naším hlavním úkolem je další rozvoj chemizace, tedy zpracování podstatně vyššího objemu syntetických vláken. VLASTIMIL KRÁTKÝ, předseda CZV KSČ, Metra, Blansko: V návrhu směrnic XIV. sjezdu strany se říká, že strojírenskou výrobu bude třeba zvýšit o 45 procent. Ruku v ruce s tím je nutné rozvíjet 1 obor měřicí a regulační techniky. V návrhu směrnic se hovoří přímo o tom, že tato oblast patří do rozvojových nosných programů. My v Metře zpracováváme v současné době dílčí plány 5. pětiletky. Výrobní kapacita v podniku vzrostla za posledních deset let a více než dvaapůlnásobek. Můžeme proto říci, že Jsme na úkoly plánu v podstatě připraveni. Začal sjezd madárských odborů Pozdravný projev předsedy ÜR ČSROH inž. Karla Hoffmanna BUDAPEŠŤ — V Budapešti včera začal XXII. sjezd maďarských odborů. Sjezd zhodnotí činnost tříapůlmiliónové organizace maďarských pracujících za uplynulé čtyři roky a stanoví další úkoly maďarských odborů. Sjezdu se účastní 700 delegátů, kteří zastupují 3,5 miliónu maďarských odborářů, dále delegace odborových organizací z 50 zemí, představitelé SOF a dalších mezinárodních odborových organizací. Generální tajemník Celostátní rady odborů MLR S. Gáspár ve zprávě o činnosti organizace za uplynulé čtyři roky prohlásil, že maďarští odboráři schvalují usnesení X. sjezdu MSDS, jeho politické cíle pokládají za vlastní a usilují o jejich uskutečnění. Zdůraznil, že odbory přispěly k dosažení úspěchů v socialistické výstavbě, efektivně zastupovaly a hájily zájmy pracujících. Uvedl dále, že maďarské odbory, dělnickou třídu a maďarský lid spojuje bratrské přátelství 'se sovětskými odbory, dělníky a národy (Pokračování na 2. straně J Nu prahu páté pětiletky SLOVO PRACOVNÍKŮ Z PROGRESÍVNÍCH OBORŮ ZABER Z VČEREJŠÍHO SLAVNOSTNÍHO AKTU V ČSAV A KOVOVÉ AMPULKY S MBSlCNlM PRACHEM. Snímky V. Kropp HOVOŘÍ DELEGÄTKA XIV. SJEZDU KSČ Ekonomika je v rukou pracujících „S čistým svědomím mohu řfcl, že všechny letošní konference ukísaly upřímnou sněhu pro aktivní pricl a uplatňováni politická linie vytyčené vedením OV KSC. Zúčastnila jsem se konferenci v roce 1968 a mohu porovnávat ten veliký rozdíl v rozmezí tři let. Tehdy byla atmosféra nabitá výstřelky a neustálými výbuchy. Ovzduší letošních konferenci bylo klidné a jednáni naprosto věcné. To mi dává jistotu, že veškeré podněty a připomínky búdon brány jako materiál pro závěry XIV. sjezdu KSC. Naše ekonomika ja v atikou našich pracujících a ti ukazuji, že svá úkoly čestně plnf a budou plnit. Byla ta právě dělnická třída, ktorá nejdéle odolávala veškerým tlakům v krizovém obdob! a je to zase dělnická třída, která dává znovu všechnu svou silu k rozvoji socialistické společnosti. Mým přáním je, aby GV KSČ, zvolený na XIV. sjezdu, nikdy nedopustil sebemenší otřeseni nebo špiněni upřímného přátelství s nejvěrnějším a nejobětavějším přítelem — Sovětským svazem." ANEŽKA VONDERKOVÄ, dělnice — ruční leštlčka nábytku, Interiér v Třešti XIV. LENINSKOU CESTOU Jenom Jména v mramoru »To* *1 myslím, !e lidi se můžou zabíjet, pokud ten druhý nemá pro ně jméno," napsal Karel Čapek. „Kdyby věděli, že ten, na koho míří flintou, se jmenuje František Novák nebo jak, třeba Franz Huber nebo nějaký Tonda nebo Vasil, myslím, že by jim něco v duši řeklo: Kruci, nestřílej, vždyť je to František Novák!" Bylo jich hodně, těch zastřelených na samém konci války, jejichž jméno nikdo neznal. Nezapomněli jsme na ně. A tak třeba lidé potom napsali: Zde, na této křižovatce, v boji a jako oběť revoluce, položilo 5.-9. května svůj život za vlast 8 hrdinů. Kolik je takových pomníčků na zdích či v parcích, které člověk ve spěchu denně míjí. Jen jednou za rok, když pod nimi rozkvetou rudé karafiáty, se zastaví a třeba si všimne i jamky ve zdi. Tahle kulka patřila třiadvacetiletému Arnoštu Pitterovi. V bývalém „Žlutém domku" na Újezdě jej nikdo nezná. Nějaký voják tady bojoval na barikádě. Snad ze Kbel. Zastřelili ho z Petřína hned po Viktorii Krupkové. Dvacet tři let, posluchačka konzervatoře a členka rozhlasu. Když jl matka prosila, aby nevycházela, řekla jí: „Maminko, mám tě strašně-ráda, ale vlast je mi milejší.“ Lidé, kteří přežili, se na ni pamatují. Na Pankráci jsou domy, v nichž nepřežil nikdo. Po zástupu, který byl hnán před německými tanky směrem na Benešov, zůstaly jen velké pamětní desky a pomníčky. Ruka kameníka vryla jejich památku do kamene, menšího jen o několik jmen, o několik životů, které zachránil požárník František Saník, že jim otevřel dveře sanitky, v níž vezl raněné a stačil pak uprostřed palby ujet. Pět mrtvých, kteří snad nebudou spočítáni. Padli - aby vlast žila. Bohuslav Hampejs, Jiří Novák, Josef Červený, Karel Fessel a Miloslav Valentin, členové požárního velitelství Praha. Svoboda byla na dosah ruky, tak magická v jejich pětadvaceti, třiceti letech. Oslněné její blízkostí je zasáhla smrt, před setinou vteřiny propastně vzdálená jejich víře v život. Zahynuli v boji. Ve chvíli smrti sami i mezi kamarády. Česká, ruská i polská jména na desce v chodbě nádraží Pra ha-střed. Na paměť padlých hrdinů, kteří — plníce odkaz velkých synů národa — nezradili. Bojovali a život položili za demokratickou a svobodnou Československou republiku. Na věčnou paměť Čechům, kteří bránili svou vlast. Polským občanům, kteří pomáhali, když už Varšava byla osvobozena. Ukrajinci, který sem přišel den před svou smrti. Patnáctiletému tesařskému učni i padesátiletému kotláři. Pod pomníčky na domech, v průjezdech, na nádražích i v parcích by květy měly kvést nejen jednou do roka Protože tak jako všichni, kolem jejichž jmen čosto bez ohlédnutí kráčíme, žili každý den svého života, tak i zemřeli pro každý den života nás všech. VERA KIRCHBERGEROVA Ke XIV. sjezdu KSČ dnes otiskujeme: Minulost a perspektivy na trhu potravin Ctěte na 4. strmí