Rudé Právo, březen 1973 (LIII/51-77)

1973-03-23 / No. 70

Proletáři všech zemí, spojte sei 1973 ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA ČÍSLO 10 - ROČNÍK 53 (Právo lidu ročník 76) CENA 50 HALÉRO Slavnostní akt ve Vladislavském sále Pražského hradu Soudruh Ludvík Svoboda v ____ ____ _______ znovu presidentem CSSR V tajné volbě rozhodli poslanci FS jednomyslně — v plném souladu s míněním celé země 9 Opětovnou kandidaturu zdůvodnil soudruh («ustáv Husák 9 Vysoké ocenění osobnosti našeho presidenta jako symbolu zápasu o národní a státní svobodu a příkladu spojení so­cialistického internacionalismu s československým vlastenectvím • Soudruh Svoboda vykonal ústavní slib • První blahopřání z do­mova i zahraničí PRAHA 22. března (Od našeho parlamentního zpravoda­je) — Od čtvrtečního rána se nad Pražským hradem a celým hlavním městem republiky rozklenula blankytná obloha. Státní vlajka, vztyčená vysoko nad areálem sta­robylého Vladislavského sálu, oznamovala, že toho dne přistoupí poslanci Federálního shromáždění к vykonáni státního aktu vrcholné důležitosti — к volbě presidenta republiky na další pětileté funkční období. Již dlouho před stanoveným počátkem společné schůze obou sněmoven Federálního shromáždění přicházeli do Vladislavského sálu poslanci a četní hosté, mezi nimi představitelé ústředních úřadů, kulturních a vědeckých institucí, společenských organizací a zástupci občanů ze všech krajů republiky. Strmě klenutý pozdně gotický sál byl slavnostně vy­zdoben: z průčelí splýval tmavorudý závěs, z něhož se matně odrážel velký kovový státní znak. Po levé straně tribuny splývala z vysoké žerdi státní vlajka, státní a rudé vlajky vroubily okna. Na čestné tribuně zaujali místa generální tajemník GV KSC a předseda ústředního výboru Národní fronty CSSR soudruh G. Husák, předseda federální vlády soudruh L. Štrougal a předseda Federálního shromáždění soudruh A. Indra a další členové a kandidáti předsednictva OV KSC soudruzi V. Bil'ak, P. Colotka, K. Hoffmann, A. Kapek, J. Kempný, J. Korčák, J. Lenárt, M. Hruškovič a V. Hulá, předseda ústřední kontrolní a revizní komise KSC sou­druh M. Jakeš, členové sekretariátu ÜV KSC soudruzi J. Baryi, J. Fojtík, M. Moc, F. Ondřich a O. Švestka. Na místech na tribuně usedli též členové předsednictva Fe­derálního shromáždění a místopředsedové federální vlády. V sále byli slavnostnímu aktu přítomni též členové fe­derální vlády a obou národních vlád, poslanci CNR a SNR, představitelé Cs. lidové armády, Sboru národní bezpečnos­ti a Lidových milici, akademici, zasloužilí umělečtí a kul­turní pracovníci, církevní hodnostáři a četné další osob­nosti z politického, veřejného a hospodářského života. Hosty byli rovněž členové pražského diplomatického sbo­rn, českoslovenští a zahraniční novináři. Bylo přesně 10.30 hodin, když před­seda Federálního shromáždění sou­druh A. Indra zahájil společnou schíi-, zi obou sněmoven Federálního shro­máždění, na Jejímž pořadu byly pouze dva body: volba presidenta republiky a jeho slib. »Dne 30. března,« pravil, »uplyne pětileté funkční období presidenta re­publiky armádního generála Ludvíka Svobody. Volba presidenta republiky patří nesporně mezi nejvýznamnější práva a nejdůležitější povinnosti Federální­ho shromáždění jako nejvyššího orgá­nu státní moci a jediného zákono­dárného sboru federace. Poslanci obou sněmoven, svobodně a demo­kraticky zvolení zástupci pracujícího lidu, rozhodují jménem svých voličů 0 tom, kdo bude pro příštích pět let postaven do čela státu. Každý z nás si jistě uvědomuje vážnost této chvíle 1 svou osobní odpovědnost, protože ústavní zákon o čs. federaci určil presidentovi velké pravomoci ve vnitřním životě země i v mezinárod­ních vztazích. President je 1 symbo­lem jednoty čs. federace, svobody a státní nezávislosti naší republiky. Po včerejším zasedání OV KSČ a OV NF ČSSR již víme, že budeme volit sou­druha, který svým dosavadním živo­tem, politickými i lidskými vlastnost­mi plně odpovídá náročným požadav­kům spojeným s výkonem tohoto vy­sokého a u nás tradičně ctěného úřadu. Provždy pro nás v tomto smyslu budou vzorem nezapomenutel­ní soudruzi Klement Gottwald a Anto­nín Zápotocký. Naše odpovědnost je usnadněna tím, že volíme presidenta republiky v úspěšném období vývoje naší spo­lečnosti. Nedávné oslavy únorového jubilea byly příležitostí ke kladnému ocenění výsledků naší socialistické cesty za uplynulých dvacet pět let. Mohli Jsme přitom я hrdostí hodno­tit i naše politické, hospodářské, so­ciální i kulturní úspěchy od dubna roku 1969, stejně jako dobré plnění závěrů XIV. sjezdu Komunistické stra­ny Československa. Život sám posky­tuje nejpřesvědčivější důkazy o tom, že revoluční program této doby — (Pokračování na str. 2.) PRESIDENT CSSR SKLÁDÁ ÚSTAVOU PŘEDEPSANÝ SUB. Foto RP — E.UHER Čs. delegace na Kubu PRAHA 22. března (z) — Na po­zvání soudruha Fidela Castra, první­ho tajemníka GV Komunistické strany Kuby a předsedy kubánské revoluční vlády, odjede na Kubu českosloven­ská stranická a vládní delegace. Projev soudruha G. Husáka Vážené Federální shromáždění, vá­žené soudružky a soudruzi poslanci, vzácní hosté! Z pověření ústředního výboru Ko­munistické 'j strany Československa i ústředního výboru Národní fronty Československé socialistické republi­ky předkládám vám společný a jed­notný návrh kandidáta na funkci pre­sidenta Československé socialistické republiky. Doporučujeme, aby do této důležité státní funkce byl zvolen člen předsednictva ústředního výboru KSČ, dosavadní president našeho státu sou­druh Ludvík Svoboda. Tento návrh předkládáme pro vel­ké celoživotní zásluhy soudruha Svo­body v zápasech o svobodu našich národů a našeho státu, v letech vý­stavby socialismu i v posledních le­tech upevňování naší socialistické společnosti. Život soudruha Ludvíka Svobody znají nejen poslanci Fede­rálního shromáždění, znají ho i mi­lióny našich občanů, ba i lidé daleko za našimi hranicemi. Přesto mi však dovolte připomenout z jeho životních osudů a zápasů alespoň některé myšlenky. Naše národy — český a slovenský — neměly to v dějinách nikterak lehké. Musely vést zápas o svoji ná­rodní svobodu, o existenci svobodné­ho československého státu, o řešení sociálních problémů v zájmu pracu­jícího lidu, zápas o socialistickou vý­stavbu naší společnosti. (Pokračování na str. 2./ PRAHA 22. března (Od našich zpravodajů a ČTK) — Čtvrteční volbu presiden­ta ČSSR s mimořádnou pozorností sledovaly milióny občanů v celé naší vlasti. Důstojnou atmosféru tohoto významného volebního aktu jim pomohly bezpro­středně přiblížit naše sdělovací prostředky. Jak vyplývá z prvních ohlasů, naši lidé přijali s plným uspokojením skutečnost, že jako jediný společný kandidát byl 0-V KSČ a ÜV NF ČSSR do této významné státní funkce doporučen a znovu zvolen soudruh L. Svoboda. Svou naprosto jednomyslnou volbou soudruha L. Svobody vyjádřili ve čtvrtek všichni poslanci FS pevné přesvědčení a lásku miliónů československých občanů. CELA VLAST SPONTÁNNĚ VÍTA ROZHODNUTI FEDERÁLNÍHO SHROMÁŽDĚNÍ Slova lásky a důvěry MÄMERADOST »V kolektivu brigády socialistické práce Ladislava Exnára na podniko­vém dispečinku Slovnaftu ve Vlčím hrdle u Bratislavy jsme s radostí při­vítali znovuzvolení soudruha Svobo­dy do funkce presidenta ČSSR,« řek! našemu zpravodaji JÄN ŘEPKA, ve­doucí BSP L. Exnára v n. p. Slovnaft Bratislava. »Jeho prozíravost i moud­rost v jednání, jež se potvrdila v kri­tických dnech v roce 1968, ho před­určuje, aby stál opět jako president v čele naší socialistické republiky. To neříkám jen za náš kolektiv, ale i za osazenstvo celého našeho chemické­ho kombinátu.« UPŘÍMNÉ PŘÁNÍ »Mám velkou radost, že soudruh Ludvík Svoboda byl opět zvolen pre­sidentem republiky. Bude také pro mne vždy velkým vzorem svou skrom­ností, srdečností, bezprostředností a hrdinstvím. Těch dobrých vlastností má ovšem ještě mnohem a mnohem víc. Nikdy nezradil svou vlast, své přátele nejvěrnější — Sovětský svaz, ani sám sebe. Přeji mu hodně pevného zdraví a úspěchů v zodpovědné práci ve funk­ci, do které byl právě zvolen,« řekla MARIE HLADÍKOVA, závod Válcovny, n. p. Skoda. , BYL Ml VZOREM V Ostí nad Labem žije na zaslou­ženém odpočinku podplukovník v zá­loze JOSEF KRNO, příslušník legendár­ní Jarošovy roty od Sokolova. К volbě presidenta našemu ústeckému zpra­vodaji řekl: »Mám nesmírnou radost z toho, že by! opětovně presidentem ČSSR zvolen armádní generál Ludvík Svoboda. V průběhu 2. světové války jsem ve svém hlavním veliteli na východní frontě poznal člověka ryzí­ho srdce, zaníceného vlastence a In­­ternacionalistu a velkého přítele So­větského svazu. Byl mi vzorem na dlouhé a velmi obtížné cestě z Buzu­­luku do Prahy. Velmi si cením jeho lidskosti, skromnosti, velké stateč­nosti a nesmiřitelnosti vůči nespra­vedlnosti, bezpráví a zvůli. Soudruh Ludvík Svoboda vlastním životem pro­kázal, že láska к vlasti, demokracie, humanismus a svoboda se mohou na­plnit jedině v třídním zápase pracu­jícího lidu proti kapitalistickému útlaku, v jejich vítězném boji za so­cialismus.« všichni si но vážíme »Přijal jsem s uspokojením, že pre­sidentem naší republiky byl zvolen jednomyslně armádní generál Ludvík Svoboda. Všichni si ho vážíme, neboť vykonal mnoho pro naši zemi. Válku jsem prožil jako dítě, avšak uvědo­muji si, co pro naši současnost i bu­doucnost znamenalo vítězství Sovět­ské armády v boji s fašismem a co v tom těžkém zápase znamenala účast našeho armádního sboru, vedeného soudruhem L. Svobodou. V létech své dospělosti jsem poznal, že soudruh Svoboda je rozvážný a odpovědný člo­věk, že je moudrý a zásadový stát­ník. LUDVIK SKLENAŘ, řidič dopravy zdravotní služby polikliniky ve Slav­kově. SLOVO UMĚLCŮ Národní umělec RUDOLF PRIBIS к znovuzvolení soudruha E. Svobody řekl: »Jeho jméno a život jsou symbo­lem našeho národního osvobození. Máme soudruha Svobodu — spolu­pracovníka soudruha Gottwalda — legendárního vojevůdce, jehož pří­tomnost všude rozzáří láskou oči dětí a rozbuší hrdostí srdce nás starších. Máme presidenta komunistu, který s vedením strany moudře řídí osudy nás všech. Máme presidenta, skrom­ného člověka a dobrého jako kus chleba. Máme ho všichni nesmírně rádi.« " (Pokračování Ha str. 2) PRVNÍ BLAHOPŘÁL SOUDRUHOVI LUDVIKU SVOBODOVI generální tajemník О V KSC soudruh Custáo Husáic. Foto RP — E. UHER Telegram do Pákistánu PRAHA 22. března (ČTK) — Pre­sident republiky Ludvík Svoboda za­slal blahopřejný telegram presidentu Zulfikaru Alí Bhuttovi к státnímu svátku Pákistánské islámské republi­ky. Blahopřání sovětských představitelů PRAHA 22. března (ČTK) — Leonid Brežněv, Nikolaj Podgornyj a Alexej Kosygin zaslali ve čtvrtek presidentu ČSSR Ludvíku Svobodovi blahopřejný telegram tohoto znění: Vážený soudruhu Ludviku Svobodo! Jménem ústředního výhoru Komunistické strany Sovětského svazu, presidia Nejvyššího sovětu SSSR, rady ministrů SSSR, i my osobně, Vám zasíláme přá­telská srdečná blahopřání к Vašemu opětnému zvolení do vysoké funkce presidenta Československé socialistické republiky. Sovětští lidé Vás považují za vynikajícího státního a stranického vedou­cího činitele, přesvědčeného vlastence a internacionalistu a hluboce si váží Vaší ušlechtilé činnosti pro posílení nerozborného svazku našich stran, zemí a národů, Vašeho přínosu společnému boji bratrských států za mír na celém světě. Vaše velké zásluhy v boji proti fašistickým uchvatitelům, ve výstavbě so­cialistického Československa i v upevňování sovětsko-československébo přá­telství Vám získaly zaslouženou autoritu v naší zemi. Dovolte nám, abychom Vám z celého srdce, soudruhu presidente, popřáli další úspěchy ve Vaší odpovědné práci pro další upevnění a všestranný roz­voj socialistického Československa, pro všestranné prohlubování spolupráce mezi ČSSR a SSSR, jež odpovídá zájmům sovětského a československého lidu i zájmům míru a socialismu. Dvaadvacátý březen roku 1973 je oním okamžikem, kdy zaznělo pevné Slibuji, zapsán do dějin našich národů, do dějin československého státu, je to den, ve kterém byl opětně povolán do nejvyššt státní junkce sou­druh Luduík Svoboda. Co charakterizovalo volbu presidenta republiky? Snad vystihnu atmosféru i pocity, když řeknu, že nesmírná důstojnost, úcta, vážnost i dojetí. Historický Vladislavský sál se svou gotickou strohostí a velebností byl překrásným rámem к vrcholnému aktu, který niterně spoluprožívali občané celé republiky. Po­slanci Federálního shromáždění provedli tajnou volbu ma­­nifestačním spontánním způsobem. Přímo předstupovali к volebním urnám a dávali hlasy a tím i hlasy miliónů svých voličů člověku, o kterém vědí, že je to veliký a věrný syn své socialistické vlasti, že je to soudruh ryzího charakte­ru, moudrý státník, statečný bojovník, čestný komunista. Volba byla jednomyslná. Volba byla taková, jakou si přál lid naší země, který chová к soudruhu Ludvíku Svobodovi upřímně city hlubokého přátelství a lásky. Toto přátelství a lásku, úctu a autoritu si president republiky armádní generál soudruh Ludvík Svoboda zasloužil celým svým životem, svou prací, svými moudrými státnickými postoji, svou rozvahou, energií a příkladnou pílí. Poslanci se neubránili dojetí. Byli si vědomi důležitosti samotného aktu volby, i toho, že říkají své ano skutečné­mu kandidátu lidu. □ □ Zatímco venku na třetím hradním nádvoří ve vzorných řadách stála hradní stráž a čekala, až nově zvolený presi­dent vykoná přehlídku, v prostorách Hradu tlumočili lidé první blahopřání. V jednom ze salónků se shromáždili čle­nové a kandidáti předsednictva OV KSC, členové sekreta­riátu OV KSC, vedení OKRK KSC, předsednictvo Federál­ního shromáždění, představitelé О V NF CSSR, místopřed­sedové federální vlády, aby pozdravili znovu zvoleného presidenta. Za Všechny tak učinil generální tajemník UV KSČ soudruh Gustav Husák několika srdečnými slovy: »... přejeme ti, aby se ti práce dařila, přejeme ti mnoho síly, mnoho úspěchů v tvé práci.« Tato prostá slova ne­říkal bez dojetí, a my víme, že je také neříkal, aby snad naplnil ceremoniál obvyklý při volbě presidenta, ale že vyvěrala z upřímného přátelství, které chová к soudruhu Svobodovi: Také soudruh Svoboda se neubránil dojetí, když děkoval za znovuzvolení, za velkou důvěru. Rozhlédl se po soudruzích, s nimiž pravidelně usedá к práci za jeden siůl při schůzích předsednictva OV KSČ, a řekl: »Těším se na další spolupráci s vámi... « Řevné stisky rukou se všemi. Slova blahopřání, slova, vyjadřující radost. □ □ ' V reprezentačních prostorách Pražského hradu uspořá­dali ne počest volby presidenta republiky ÜV KSČ, před­sednictvo Federálního shromáždění a ústřední výbor Ná­rodní fronty CSSR přátelské setkání. V početných hloučcích lidí jsem zahlédla překrásný kroj z Východně. Už při volbě jsem si této krojované ženy všim­la, jak vkládala svůj lístek do volební schránky. Poslankyně Sněmovny lidu, lesní dělnice z Východně v okrese Liptov­ský Mikuláš — Zuzana Mlkušová. S jakými pocity jste vo­lila soudruha Svobodu? S radosti i s dojetím. Když, za­zněla hymna, vytryskly mi slzy. Byl to pro mne dojímavý a hluboký citový zážitek. Ale mám radost, že jsme zvolili sou­druha Svobodu, všichni ho má­me rádi ... Zuzaně Mikušové se ještě jed­nou téhož dne zalily očí slzami. To ve chvíli, kdy soudruh Svo­boda v doprovodu soudruhů Husáka, Indry a Strougala procházel reprezentačními místnostmi a přijímal blaho­přání od jednotlivých účastníků přátelského setkání a na okamžik se s poslankyní Mikušovou zastavil. Ale byl to opravdu jen okamžik, protože další a další chtějí presidentovi stisknout ruku, vyřídit pozdravy ze svých krajů, okresů, závodů. Ze všech stran se ozývalo: srdečné pozdravy od havířů z Karviné, od žen z Jitexu, z okresu Cheb, blahopřejeme vám za ženy Olomoucká, buďte hodně zdráv a jiné a jiné. »Pamatuji. si na návštěvu и vás,« pronesl soudruh Svo­boda к jedně z žen. »My také,« odpovídá poslankyně Sně­movny lidu, zvolená za volební obvod Opava, Eliška Kapla nová. Potom mi vysvětluje, že soudruh Svoboda byl před dvěma roky v zám.ku Kravaře ve Slezském památníku ostravské operace. Ne, válka je dávno za námi, ale soudruh Svoboda na nejtěžší chvíle své vlasti nikdy nezapomíná .. .' Poslankyně Kaplanové mi jako četní další poslanci po­tvrdila, že volila s vědomím, že vyjadřuje vůli svých vo­ličů. »Když se и nás mluvilo o volbě, mnoho lidí vyslovilo přesvědčení a také přání, že bude znovu volen a -zvolen soudruh Svoboda. A tak vím, že svým hlasováním jsem jen stvrdila to, co si přáli a po čem toužili ti, kteří mne zvolili do funkce poslankyně. □ □ Takový to tedy byl den 22. března, den volby hlavy stá tu. Den důstojný, dojemný a radostný. Den, v němž se pro jevila vůle lidu. A tato vůle lidu se v socialistickém státě stala navždy nejvyšším zákonem. JARMILA HOUFOVÄ VOLE LIDU VLADISLAVSKÝ SÁL PRAŽSKÉHO HRADU 22. března 1973 chvíli před tím, než soudruh L. Svoboda složil presidentský slib,

Next