Svět Hospodářství, 1973 (XIV/1-78)
1973-03-23 / No. 36
fel odernizace maďarského textilního a oděvního průmyslu je jedním z hlavních cílů čtvrté pětiletky (1971 —1975). Na renovaci textilního průmyslu se předpokládají výdaje ve výši 12 mid Ft; z toho se má použít 78 °/o na nákup strojů. Asi 86 % jich bude dovezeno vzhledem k malé domácí produkci. Ze socialistických států má tento dovoz dosáhnout asi 57—65 mil. rublů a z nesocialistických zemí 63—69 mil. dol. Dovoz textilních strojů se uskutečňuje mj. v madarsko-sovětské kooperaci. MLR dodá díly pro textilní stroje v hodnotě 4,6 mil. rublů a jako protidodávku obdrží moderní tkal MLR REKONSTRUUJE TEXTILNÍ PRŮMYSL covské stavy. Maďarsko usiluje o uzavření dalších podobných dohod a hodlá i pro sovětské textilní stroje, které se mají vyrábět v příštích letech, dodávat díly výměnou za hotové stroje. Je to v souladu s maďarským záměrem zvýšit během páté pětiletky dovoz textilních strojů ze socialistických zemí o dalších 50 °/o a současně v menší míře i ze Západu. Rekonstrukce maďarského textilního průmyslu má mj. umožnit, že do roku 1975 se vyřadí asi 7000 zastaralých tkalcovských stavů a 62 % stavů bude automatizováno. Podíl syntetických materiálů má stoupnout z 12 na 18 %, sníží se podíl bavlněných látek a významně se má zvýšit podíl vlněných. Dovoz textilních strojů umožní na všech úsecích podstatně změnit výrobní strukturu. V roce 1975 se má např. již vyrobit 140 mil. m2 pleteného zboží, což představuje zdvojnásobení produkce v pěti letech. Maďarský konfekční průmysl byl značně rozšířen a modernizován již v minulých letech a během čtvrté pětiletky se má dále rozvíjet ve vysokém tempu. V zahraničí se projevil v posledních letech rostoucí zájem o udělování zakázek maďarskému textilnímu průmyslu na práci ve mzdě. Příjmy z tohoto zdroje činily v roce 1972 u podniku Hungarotex přes 13 mil. dol. a u podniků zahraničního obchodu Tannimpex a Hungarocoop dalších asi 5 mil. dol. Vývoz textilu do nesocialistických států realizovaný Hungarotexem se zvýšil v roce 1972 o 15—17 %. K tomu přispěly smíšené podniky založené společně se západními firmami. Během tří let. založil Hungarotex pět takových společností ve Velké Británii, Španělsku, NSR, Nizozemí a Kuvajtu. Úkoly modernizace vedly dále k tomu, že textilní průmysl projevil aktivitu i ve finanční sféře. Budapnnt, největší maďarský podnik s 20 tisíci zaměstnanci, který vznikl před deseti lety sloučením řady závodů, se obrátil na Mezinárodní investiční banku se žádostí o úvěr k částečnému finančnímu krytí modernizačních záměrů. Poskytnutý úvěr ve výši 14,5 mil. rublů kryje náklady spojené s dovozem 500 moderních strojů a zařízení ze socialistických zemí v letech 1972—1975. Většinu těchto strojů dodá ČSSR a NDR, menší část Sovětský svaz a Polsko. Ropný průmysl plně v íránských rukou Iránský ministerský předseda Ámir Abbás Huvajda oznámil, že od 21. března bude Irán plně kontrolovat všechna ropná zařízení v zemi. Huvajda v parlamentním projevu uvedl, že na základě nové dohody mezi Iránem a mezinárodních rop ným konsorciem přecházejí na Irán všechna práva na vlastnictví a využívání ropných zařízení konsorcia na Iránském území. Cleny konsorcia jsou největší ropné společnosti USA, Británie, Francie a Holandska. ma U A W zpravodajství PRO PRŮMYSL, ZEMĚDĚLSTVÍ, FINANCE A OBCHOD Modernizace metalurgického průmyslu vyžaduje jakostní paliva Rozvoj československého koksárenství Dosavadní rozvoj metalurgie a účast ČSSR v zahraničním obchodě si vyžádaly odpovídající zdroje koksovatelného uhlí a koksu. Výroba koksu se v poválečném období zvýšila zhruba čtyřnásobně; produkce uhlí vhodného pro koksování dosáhla v roce 1970 hodnoty 17,2 mil. tun. Z prognózy čs. ekonomiky do roku 1990 vyplývají další nároky na tyto zdroje; tempo přírůstku potřeb se však podstatně zmírňuje. I za těchto předpokladů bude zabezpečování zdrojů koksovatelného uhlí a koksu velmi obtížné a nákladné. Rozvoj hutnictví železa a vývoz koksu si vyžádal rozsáhlou výstavbu koksoven. Během předchozích let byly uvedeny do provozu nové koksové baterie ve stávajících báňských a hutních koksovnách. Rozhodující nové kapacity byly vybudovány v hutních kombinátech. V letech 1952—1962 byla postavena naše největší koksovna v NHKG Kunčice s celkovou kapacitou 3,6 mil. tun koksu ročně, v letech 1966—1969 koksovna ve VSŽ Košice s celkovou kapacitou 1,7 mil. tun koksu ročně. Zatímco v roce 1946 činila výroba koksu 2,6 mil. tun a zvýšila se do roku 1960 na cca 8,5 mil. tun, dosáhla v roce 1970 zhruba 10,3 mil. tun. I při tomto růstu výroby byl koksu trvalý nedostatek. Řada opatření směřovala k omezování jeho spotřeby v průmyslu a u obyvatelstva. Až do šedesátých let se vyvíjela spotřeba koksu v čs. metalurgii v podstatě lineárně s výrobou surového železa, tedy extenzívně. V pozdějším období jsou zřejmé výsledky úsilí o růst účinnosti a efektivnosti spotřeby koksu ve vysokopecním procesu: mil. tun 1960 1965 1970 výroba surového železa 4,7 5,9 7,5 spotřeba koksu 4,6 4,7 4,8 Těchto výsledků bylo dosaženo zejména výstavbou aglomeračních zařízení, realizací technickoorganizačních opatření v hutních kombinátech, výstavbou moderních provozů a používáním ušlechtilých forem paliv. Růst výroby koksu spolu s opatřeními ve spotřebě umožnil zvyšovat vývoz koksu tak, že V roce 1970 dosáhl 2,5 mil. tun. Rozvoj koksárenství vedl k velkým nárokům na koksovatelné uhlí, které se po roce 1956 ještě zvýšily tím, že ČSSR pomáhá dodávkami uhlí a koksu některým zemím socialistického tábora při rozvoji jejich koksochemického a metalurgického průmyslu. Rozvoji ostravsko-karvinského revíru, našemu jedinému zdroji kvalitního koksovatelného uhlí, byla proto stranickými a vládními orgány věnována mimořádná pozornost a péče. Dík tomu a obětavé práci pracujících vzrostla těžba ostravsko-karvinského revíru z 11,1 mil. tun na 23,9 mil. tun v roce 1970. Tohoto rozvoje bylo dosaženo výstavbou nových dolů, rekonstrukcí a modernizací dosavadních. Současně s tím byly vybudovány nové úpravárenské kapacity s hlavním posláním získat z těžené substance koksovatelného uhlí co nejvíce kvalitního uhlí vhodného pro koksování. Zatímco v padesátých letech byla k výrobě koksu a k vývozu používána pouze asi polovina těžby revíru, je v současné době k těmto účelům používáno tří čtvrtin těžby. Tím se podstatně zvýšilo využívání vlastností ostravsko-karvinského uhlí, vzrostl i jeho význam ve vývozu. Uhlí vhodné ke koksování a koks se postupně staly významnou obchodní položkou v platební bilancí ČSSR, dokonce jednou z rozhodujících v oblasti surovin. Vývoz koksu a uhlí vhodného pro koksování umožňuje realizovat dovozy důležitých surovin a materiálů nezbytných pro naše národní hospodářství, moderníph strojů a zařízení. V prognóze čs. ekonomiky do roku 1990 se počítá s dalším rozvojem metalurgie. Ocel bude i v příštím desetiletí základním konstrukčním materiálem strojírenství a dalších odvětví. Náhrada plastickými a syntetickými hmotami je do určité míry omezena; půjde spíš o vzájemné doplňování těchto materiálů než o zásadní náhradu oceli. V porovnání s dosavadním mnoholetým vývojem se zmírní tempo růstu výroby surového železa a oceli. To spolu s další modernizací metalurgického průmyslu a s růstem používání ušlechtilých forem paliv a energie ovlivní nároky na koks a koksovatelné uhlí. Předpokládá se, že spotřeba koksu v porovnání se současným stavem vzroste do roku 1990 o 10 až 15 °/o. Potřeba koksu v ostatních průmyslových odvětvích a stavebnictví bude mít pravděpodobně mírně klesající tendenci. Perspektivní oblastí spotřeby koksu je komunálně bytová sféra včetně obyvatelstva. Ve výhledové palivoenergetické bilanci se počítá s dalším růstem potřeb odpovídajícím růstu životní úrovně a pohody bydlení. Na zabezpečování potřeb se budou stále větší měrou podílet ušlechtilé formy paliv a energie. Zatímco jejich podíl činí v současné době zhruba 30 °/o, měl by se ke konci příštího desetiletí pohybovat kolem 80 °/o. V souladu s tím se počítá s výhledovým poklesem používání uhlí. Přitom však požadavky na dodávky koksu jako jedné z forem bezdýmového paliva budou vzrůstat. Tohoto kvalitního pa(Pokračování na str. 2] Praha hodlá řešit nedostatek pracovníků O problémech zabezpečování dostatku pracovních sil pro hlavní město ČSSR informovali novináře na pravidelné tiskové besedě zástupci NVP. Zaměstnanost v Praze se od roku 1970 udržuje prakticky na stejné úrovni; udržení této úrovně se ovšem daří jen za cenu využití posledních rezerv, jež ještě představují ženy v domácnosti a širší zapojování osob po produktivním věku, vesměs důchodců. Do konce roku 1975 se počítá v Praze s úbytkem 22 tis. pracovních sil v produktivním věku. Také důsledky opatření podporujících zvýšení porodnosti, jež se projevují zvýšeným počtem žen na mateřské dovolené, naléhavě upozorňují, že pro udržení dosavadní úrovně zaměstnanosti v Praze je třeba nahradit úbytky pracovních sil migračními přesuny z ostatních krajů ČSR. Počítá se se získáním 28 tis. pracovníků z migračních přesunů; např. vybraným podnikům bude dán souhlas k náboru pracovníků v určených okresech českých a moravských krajů. mm ze světa Moskva — Sovětští odborníci uvadli včera do provozu čtvrtý reaktor atomové elektrárny u Voroneže. Jeji výkon se tfm zvýšil na 1,5 mil. kilowattů. V nynější pětiletce se má výkon sovětských atomových elektráren zvýšit o 6 až 8 mil. kW. Washington — Deficit platební bilance Spojených států dosáhl v loňském roce 9,2 mld dolaru, jak oznámilo americké ministerstvo obchodu. Deficity platební bilance USA byly jednou z hlavních příčin dvojí devalvace amerického dolaru v posledních čtrnácti měsících. Varšava — Polsko vyvezlo v loňském roce 58 lodí o celkové nosnosti 499 000 BRT, což znamená proti roku 1971 vzrůst o 68,6 %. Ve vývozu lodí Polsko postoupilo z desátého místa v roce 1971 na šesté místo v roce 1972. Mezi 11 dovozci polských lodí byli největšími odběrateli v roce 1972 Sovětský svaz, Norsko a Francie. Podíl vývozu při stavbě lodí dosáhl v Polsku v tomto roce 86 °/o. Rostoucí výroba automobilů vyvolala potřebu speciálních patrových nákladních vagónů pro přepravu nových osobních vozů od výrobce do prodejen. Vyrábějí je pracující Vagónky v České Lípě. Pro Polskou lidovou republiku dokončují dodávku tří set těchto vagónů a další dvě stovky jich letos vyrobí pro Mototechnu a pro mladoboleslavskou automobilku. Na snímku ]. šarocha, ČTK, konečná montáž plošiny speciálního patrového vagónu pro Polsko. Stanice pražského metra budou zdobit leštěné desky šedomodré žuly, z kamenolomu v Tisu u Blatna na Kralovicku. Prvních šedesát kubických metrů tisské žuly, která byla pro svoji kvalitu pro tento účel vybrána, dodali lamači provozovny 510 n. p. Českomoravský průmysl kamene Hradec Králové už v listopadu loňského roku. V letošním roce budou v dodávkách zpracovatelským závodům pokračovat. Přibližně desetitunové bloky žuly se rozřezávají na desky a leští do vysokého lesku. Tisská šedomodrá žula zdobí už novou budovu Federálního shromáždění v Praze. Na snímku J. Vlacha, ČTK, nakládání žuly. Začátek jara VE ZNAMENÍ STÁVEK Zprávy o stávkách dělníků a zaměstnanců přicházejí z velkého počtu průmyslových měst kapitalistického světa. V Londýně kromě 36 000 učitelů a profesorů stávkují úředníci ministerstev zdravotnictví a sociální péče. Pokračují stávkové akce plynárenských dělníků a pomocného zdravotního personálu. V Římě nenastoupili do práce zaměstnanci veřejné městské dopravy. Z iniciativy odborových svazů CGIL, CISL a UIL se bojuje za obnovení kolektivní smlouvy v relaci k maloobchodním cenám. Do velké stávky pracujících v Kodani se od 21. t. m. zapojili dělníci loděnic a některých strojírenských závodů. V první jarní den nedostali čtenáři noviny, protože do stávky vstoupili i typografové. Vlna stávek propukla i v Bejrútu aj. Úprava Mezinárodní dohody o cukru? Producentské země Mezinárodní dohody o cukru požadují, aby nová dohoda, zavazovala importéry k nákupu za dohodnutou minimální cenu i v tom případě, když na volném trhu budou ceny cukru nižší. Platnost současné Mezinárodní dohody o cukru končí 31. prosince letošního roku, porady o nové dohodě se uskuteční v květnu a v září v Ženevě. Záruky minimálních vývozních cen, které nyní exportéři vyžadují, by byly podle jejích názoru jistou protiváhou nynějšího uspořádání. V rámci současné dohody jsou totiž producentské země povinny prodávat cukr importérům — členům dohody za 6,95 centu za libru, třebaže ceny cukru na volném trhu se nyní pohybují až kolem 9 centů. Exportérské země se snažily Ihned po poslední devalvaci dolaru, prosadit zvýšení této ceny tak, aby jím byly nahrazeny ztráty, způsobené poklesem hodnoty dolaru. Spotřebitelské země se však proti tomuto požadavku ostře postavily. Pracovní skupina, složená ze zástupců důležitých vývozců (Austrálie, Brazílie, Kuba a Mauricius) a dovozců (Kanada, Japonsko, Nigérie, Švédsko a Velká Británie) se zatím marně snaží sjednotit názory obou stran. Pokud by se ani výkonnému výboru Mezinárodní rady pro cukr nepodařilo dosáhnout dohody o úpravě cen, další jednání by se tím bezpochyby velmi ztížilo. .Hodnota dolaru vůči zlatu klesla od ledna 1972 zrubá o 17,1 °/o, a proto je pochopitelný požadavek producentů, aby dohodnuté ceny stouply na 7,5 až 7,7 centu za libru. Snížením hodnoty dolaru jsou záporně ovlivněny devizové příjmy řady producentských zemí, které jsou silně závislé na vývozu cukru. Britský tisk vyslovuje názor, že úspěch jednání o nové mezinárodní dohodě o cukru může být ohrožen, jestliže spotřebitelské země nevezmou v úvahu zásadní změny, k nimž došlo v mezinárodních měnových vztazích. Revoluční změny v ekonomice Chile ■ ■ Z rozhovoru s presidentem dr. Salvadorem ALLENDE ■ ■ President Chilské republiky dr. Salvador Allende odpověděl na otázky, které mu v Santiagu položili zpravodajové ČTK a Rudého práva. V rozhovoru se president dotkl i hospodářských otázek, jejichž řešení je aktuální zejména poté, kdy Lidová jednota po volbách 4. března upevnila své pozice. Náš velký úkol je vyrovnat se s hospodářskými problémy,-uvedl. Chile nyní prožívá inflační prunes, způsobený důvody vnitřního i vnějšího rázu. Dostali jsme stát se stagnujícím hospodářstvím a zvolili jsme politiku, která hospodářství oživila. Začali jsme s přerozdělováním příjmů, takže na pracující, na které dříve připadlo 51 %, nyní připadá 66 procent. Dosáhli jsme nejnižší úrovně nezaměstnanosti v našich dějinách. Dali jsme práci 220 000 živitelů rodin, kteří byli bez zaměstnání. Tím se zařadilo do spotřeby okolo miliónu lidí. Dali jsme zabezpečení 700 000 lidí, kteří je dříve neměli, a zvýšili jsme na slušnou úroveň důchody a penze. To všechno způsobilo zvýšení poptávky po spotřebním zboží. Ačkoli musely podniky začít pracovat na plnou kapacitu, nestačily poptávku krýt, a to z důvodů strukturálních nedostatků v zemi a úmyslného působení vrstev zainteresovaných na rozvratu chilského hospodářství. Těch vrstev, které rozšířily černý trh a spekulace, které skrývají a ničí zboží denní spotřeby, tisíci způsoby poškozují výrobu a dokonce pašují za hranice neuvěřitelné množství zboží. Vyskytly se také chyby vyplývající ze změn. Na ty jsme sami ukázali. Avšak v žádném případě neznamenají původ těžkostí, jimž čelím Jsou i důvody vnějšího r zu, které silně ovlivňují tuto situaci Zdědili jsme zahraniční dluh v částce přes !Pokračování na str. 5J