Tribuna, červenec-prosinec 1971 (III/27-52)

1971-10-27 / No. 43

ocn >O BEZ POVĚR A ILUZÍ (čtěte na str. 20) neun za 12 mil. Uč . s s; srsarurs ssä? s kr«~ srtugx.■ »s? ■Sns Sí ar£ p icdjt t ten m,T"*áUTrt klopýtne. K®- obr^_ rtmy tíoännosti Ucrf hluboko v dne*- novo«tav*o ctondcovBcI pracovný ”* **“• *■ C ***? Podie *mT3& po»»dlt íř * ■ £*** ~ i «■*•»• . „„ Tak ae tedy itát postaral o lidi, fcteH pracovat nccbtéji­^Snoíoíl lhodoľ Ziociort» W..1 pol im* .«jitým plmn.m". do ro^wtto ) Tohl* vymoíeoooi. o* ktorou oe bu-1 zde odroéřen studenou mórou para- ZrmeKého úřadu, eu# bjr vám boU dcme chlubit před cizinou. Jent nice grafů a tak • neaa»r»v'lr!r.ýni rl - potvrdit 1 Wejryéáí kontrolnl j^řr.rt. drah^ nebot atojl 12 milione, ale jeat1 mají dnca kam by hlavu a'.oíUi. bu­dou chovanci v donucovací pracovné spáli ve vzdušných ložnicích o 8 lúi­­k&ch, namozfejmé a moderním při­­aJuScnatvlm: koupelnami, teplou a atudenou vodou a ústředním topením, 'CS •ä’S» oo» a 'S ° !■§> S»I 9 '«-O a « a 2 < Ji s n 5 o 2 •§ S S POSLEDNÍ PARLAMENTNÍ VOLBY V BURŽOÁZNI REPUBLICE Vítězství fašismu v Německu v roce 1933 znamenalo vážnou porážku pro německé revoluční hnutí. Jeho dosah ovlivnil ve třicátých letech vývoj dělnického hnutí Evropy. Vytvoření a v po­měrně krátké době i politické upevnění fašistické diktatury v největší a nejprůmyslovější zemi Evropy mělo svůj dopad na všechny evropské země bez rozdílu. Toto vítězství vyústilo za ně­kolik málo let ve válečnou tragédii miliónů lidí celého světar Zasedal UVKSC Ve Španělském sále Pražského hradu zasedal ve čtvrtek 21. října ústřední výbor Komunistické strany Československa. ’Na programu jednání, které řídil člen předsednictva ÚV KSČ soudruh Josef Korčák, byly dva hlavní body: - zpráva předsednictva ÚV KSČ k mezinárodním otázkám, kterou přednesl člen předsednictva ÚV KSČ soudruh Vasil Biľok; — zpráva o přípravách voleb do zastupitelských orgánů, ke které hovořil generální tajemník ÚV KSČ soudruh Gustáv Husák. Zpráva předsednictva ústředního výboru KSČ k mezinárodním otáz­kám, přednesená soudruhem BiTakem, zdůrazňuje, že zahraničně poli­tická linie KSČ a československé vlády vychází ze současného roze­staveni třídních sil ve světě a ze stupně revolučního boje za mir, demo­kracii a socialismus. Je to boj mezi dvěma protikladnými třídními se­skupeními, mezi socialismem a imperialismem, mezi silami pokroku a reakce, míru a agrese. Místo socialistického Československa v tomto historickém střetnuti bylo, je a bude vždy na straně pokroku. Hlavním kritériem pro rozlišování sil pokroku a reakce a zkušebním kamenem proletářského internacionalismu je vztah k Sovětskému svazu. Spolupráce, přátelství a spojenectví se Sovětským svazem a dalšími socialistickými zeměmi je trvalým základem mezinárodni orientace so­cialistického Československa, zárukou jeho národní a státní suverenity a bezpečnosti. »Dnes už náš lid chápe,« řekl soudruh Bilak, »jak vý­znamná byla skutečnost, že Sovětský svaz i v podmínkách vybičované antisovětské hysterie zůstal věrný svým internacionálním závazkům a pomohl československým komunistům obhájit věc socialismu v jejich vlasti bez bratrovražedné války.« široký rámec a základ rostoucí spolupráce mezi Československem a ětským svazem vytvořila nová československo-sovětská smlouva z ro­ku 1970, která je pevnou zárukou socialistické jistoty a budoucnosti Čes­koslovenska, Tuto smlouvu považujeme za nejvýznamnější mezinárodně politický dokument našich novodobých dějin. Dokončeni na str. 12 týdeník pro ideologii a politiku i* ročník 3^ 27. října 1971 m Kčs 1,50 NAPLŇME KONKRÉTNÍMI ČINY společné dílo (rozhovor Tribuny) nás všech O volebních programech, jejich politických cílech, společen­ské úloze hovoříme s místopředsedou ústředního výboru Národ­ní fronty.ČSSR soudruhem TOMÁŠEM TRÁVNÍČKEM. ■ Pro přípravu voleb bylo už mnoho vykonáno. To nás však ne­smí vést k sebeuspokojení. Spolu s Rudým právem a ostatními časo­pisy přinesla TRIBUNA už řadu objasňujících materiálů k nastáva­jícím všeobecným volbám. Přesto myslíme, že jsme neučinili ještě vše, co jsme učinit mohli, zejména pokud jde o vysvětlování úlohy volebních programů. Byli bychom proto rádi, kdybys nám mohl pro­blematiku volebních programů při­blížit. Naše čtenáře by především a zajímalo, jaké jsou politické cíle společenská úloha volebních programů? Začal jsi otázkou, která je nej­­závažnějšl. I když volební progra­my hrají svou významnoo úlohu v samotné přípravě voleb, i když majf pomoci získat občany pro to, aby hlasovali pro kandidáty Ná­rodní frůnty, sleduje způsob jejich přípravy a pak jejich uskutečňo­vání závažné politické cíle, mají svqu celospolečenskou úlohu v na­šem veřejném životě. Vždyť jde o programy na celé volební obdo­bí pěti let, tj. o dlouhodobé plány záměrů a činnosti lidí; jsou to programy Národní fronty, v níž se ve svých členských organizacích sdružuji prakticky všichni občané naší vlasti. Volební programy ovliv­ní přímo nebo nepřímo život kaž­dého našeho občana. Závěry XIV. sjezdu KSČ jsou programem budování vyspělé so­cialistické společnosti. Proto jsou současně ústředním volebním pro*, gramem Národní fronty. Je jict» konkretizaci v místních podmín­kách jsou volební programy Ná­rodní fronty v krajích, okresech, městech a místech. Politickým cí­lem volebních programů je získat všechny občany pro závěry XIV. sjezdu KSČ, pro Její politiku, umožnit občanům aktivní útost při tvorbě a realizaci politiky. Ko­lem volebních programů se sjed­nocuji občané, kteří chtějí při­spět svou prací při další výstavba socialistické společnosti. Volební programy tedy mají vý­znamný úkol- sjednocovat ko'era politiky strany a Národní fronty všechny třídy, vrstvy, skupiny oby­vatel, každého občana oddaného socialismu. Abych tedy uzavřel: rozhodujícím politickým cílem vo­lebních programů je získat obča­ny pro politiku Komunistické stra- Dokončenl na str. 3. Mládi Foto M. LINHARJ

Next