Tvorba, leden-březen 1973 (XXXVIII/1-13)

1973-03-21 / No. 12

MIROSLAV FLORIAN B Ř E Z N OV Můj kabát z poretanu zapomněl na své vrásky, třepetá se a nadouvá, vede si skoro bouřlivúcky. I čepice, ach čepice poblázní se mi každou chvíli a nad ulicí vznáší se, jak by se hnala za motýly. Tkaničky bot, ty chuděry, na kterých toho mnoho není, POVĚTŘÍ rozvazují, a zdá se mi, že v sobě našly zalíbení. Co ale pohledávám já v tom větru, jepž už budí květy? Nepřítomně se potloukám jak sněžný člověk, jako yetti, a unikaje vábničce jara i jeho zpěvným hordám, nahrbeně se vleču sám — sleduji dneska druhý program. Začíná zemědělské jaro Jaro už je tady, i když kalendář ukazuje zatím zimu. Prozrazují to nejen stupnice teploměru a oživlé fotbalové stadióny, ale také země­dělci, kteří v příznivěji položených oblastech už vyjeli k jarnímu setí. Družstevníci z Trnovce nad Váltom v okrese Galanta dokonce vylétli, protože si pokusně ověřovali setí jarního ječmene z letadla. Zatím jen na pěti hektarech, avšak kdo ví, zda se po výsledcích letní skliz­ně nerozhodnou v příštím roce pro větší plochu Rozhodně je po­myšlení, žť letadlo oselo tak vel­kou plochu za nece'ou hodinu, lá­kavé. Jarní zemědělský ruch se však neomezuje jen na pole a stáje družstev či státních statků. Třeba­že do 25. srpna zbývá ještě pěkná řádka měsíců a dní, ožilo už i čes­kobudějovické výstaviště příprava­mi na tradiční zemědělskou výsta­vu Země-živitelka. Napsal jsem si­ce »tradiční«, musím však zároveň přiznat, že tak docela tradiční le­tošní výstava nebude. Poprvé má totiž charakter celostátní česko­slovenské zemědělské výstavy, ta­to skutečnost nesporně organizá­­ory zavazuje Osmnáctihektarové výstaviště poskytne možnosti pro přehlídku výsledků čtvrtstoletého budování našeho socialistického zemědělství a navíc bude doku­mentovat i perspektivu dalšího vý­voje, který dnes naznačuje něko­lik set kooperačních seskupení, do nichž je zapojena více než polovi­na všech jZD. Ústřední heslo vý­stavy — Racionální výroba ve zdra­vém pracovním a životním pro­středí — prozrazuje, že expozice nemají ukazovat »jen« výrobní vý­sledky, nové zemědělské stroje, nová osiva či vysokou užitkovostí známé kusy dobytka, ale, což je zvlášť důležité, také měnící se ži­votní a pracovní podmínky na ves­nici. Země-živitelka si neklade právě lehký úkol. Dobře připrave­ný scénář výstavy a současný čilý ruch na českobudějovickém výsta­višti .však dávají záruku, že jiho­česká metropole se stane koncem srpna a počátkem září zaslouženě místem setkání či Mekkou ze­mědělců i nezemědělců. A bude to dobře. Vždyť, řečeno slovy soudru­ha Husáka, pronesenými na úno­rovém plenárním zasedání ÜV KSČ, »... je třeba, aby náš venkov byl skutečným obraženi nejen vyspě­lého zemědělství, ale i vysoké hmotné a kulturní úrovně lidí«. -bau- TÝDENÍK PRO POLITIKU. VĚDU A KULTURU Volné pole působnosti V době, kdy denně nacházíme v novinách, v rozhlase i v televizi doklady o tom, že hnutí brigád so­cialistické práce stejně jako celá socialistická soutěž začíná dostá­vat kvalitativně novou tvář, odpo­vídající úrovni našeho průmyslu i zemědělství, není na škodu za­myslet se nad tím, že si tento fakt dosud v leckterém podniku či zá­vodě nedostatečně uvědomují a že socialistická soutěž slouží vedení podniku mnohdy jen pro hlášení nahoru, »dělání se hezkým«, pří­padně k dohánění výpadku v plně­ní plánu. Jenže socialistická sou těž má a v budoucnu bude čím dále tím více mít úkol podstatně složitější: nejen bránit tomu, aby k výpadkům docházelo, ale sou­střeďovat síly k překračování úko­lů. Tam, kde tento pravý smysl so­cialistické soutěže pochopili, se začínají stávat běžným jevem pra­videlné porady vedení podniku, závodu, provozu či dílny s nejlep­šími pracovníky, novátory, vedou­cími brigád socialistické práce. Hovoří se na nich nejen o plnění plánu a o problémech na praco­višti, což někdy znamená i kritiku vedoucích hospodářských pracov­níků, ale zároveň zde přicházejí s praktickými, konkrétními nápa­dy ti, kteří je musí proměňovat v činy. Že navrhovaná řešení ne­bývají leckdy pro technickohospo­dářské pracovníky příliš pohodlná, nicméně však přinášejí dosti znač­ný efekt pro výrobu, je jasné. 21. 3. 1973 CENA 2,— Kčs Z OBSAHU: Rozhovor s předsedou ÚKRK KSČ M. Ja­kešem (str. 3) 0 Francie po volbách (str. 5) 0 Aktivita národních výborů (L. Adamec, místopředseda vlády ČSR - str. 7) 0 Výtvarná retrospektiva (str. 9) 0 Co ve sportu nevystačí (str. 10-11)0 Život s počítači (str. 12)0 Sověty a národní výbory (příloha) Matčjská pout zahájila jaro Snímek JAROSLAV ROŽlCKA V tom je také jedna z odpovědí na otázku, proč ne všechny závody a podniky svolávají porady nejlep­ších pracovníků. A zde se také otevírá volné pole působnosti pro odborové organizace, které musí prosadit u vedení svých podniků, aby se porady s nejlepšími pra­covníky uskutečňovaly. Koneckon­ců i to je jedna z forem účasti pracujících na řízení našeho hos­podářství, o kterém se mluvilo na XIV sjezdu KSČ a které se má uskutečňovat i prostřednictvím od­borových organizací. abi Mlada historic Po stopách revoluční historie zá­vodů Prahy 10 se vydaly děti zá­kladní devítileté školy v Zahrad­ním Městě-východ a víc než rok shromažďovaly podklady o revo­luční minulosti svých patronátů. Udělaly to na počest 25. výročí Onora, a když potom vystavily v jednom pavilónu své hezké školy všechno, co nashromáždily, byl to už na první pohled pěkný kus prá­ce. V TOS Hostivař stejně jako v Technomeťre se »historici« zají­mali o všechno: o sociální postave­ni dělníků, o historii milic, nutili vedoucí závodů, aby sáhli hlouběji do všelijakých zápisů a zásuvek, kde by se našly fotografie ještě z první republiky, nepohrdli ani se­znamem členů správní rady Kol­­ben-Daněk, kam svým původem Technometra patří... soubor ško­ly nacvičil staré dělnické písně, exkurze chodily do obou závodů i na prohlídku a pak o tom psaly, pionýři skládali slib v závodě a šátky jim vázali milicionáři. . . Výstavu provázejí informace na hrané na magnetofonovém pás­ku, najdou se na ní i výrobky obou závodů a práce učňů — i náborové plakátky a výzvy, aby chlapci i děvčata ze školy v Zahradním Městě-východ nezapomněli na dob­ré vztahy ke svému patronátnimu závodu a šli se učit právě tam. Až těmi chodbami a třídou, kde jsou exponáty vystaveny, projde po­slední žáček školy, půjde všechen materiál do závodů, kde o něj mají velký zájem. Když celá akce začala, závody prý ji moc nevítaly. Kdepak na­jdou někoho, kdo se bude šťourat ve všelijakých papírech a něco hledat, na to není čas, ani nejsou lidi — teď, jak říká ředitel školy a jeho zástupkyně, mají větší ra­dost než vlastní iniciátoři, dnš Pomoc barevnému vysílání Na loňském mistrovství světa v ledním hokeji v Československu již Čs. televize vysílala barevné přenosy z jednotlivých utkání. Tehdy také měly v Praze svou pre miéru dva přenosové vozy pro ba­revné vysílání typu Marconi, kte­ré jsme zakoupili v Anglii. Pracov­níci Čs. televize tehdy ale byli nuceni řešit z technického hledis­ka sice zajímavý, nicméně značně Pokračováni na str. 2 PROBLÉMY VELKÉ I MALÉ Snášeli, přispívati, spojovali, shrnouti, stanovití na urči­tou dobu — všechny tyto i mnohé další výrazy najdeme v la tinsko-českém slovníku pod jedním a týmž výrazem — con­­fcro. Autor dnešní úvahy však nemá v úmyslu pozvat své čtenáře na opakování základů latiny — ostatně by podobná úloha převyšovala momentálně jeho síly. Spíš jsem chtěl po ukázal na to, jak obtížné je přeložit některé cizojazyčné pojmy do naší mateřštiny. Právě proto používáme i v běžné řeči některých cizích slov, aniž si třeba okamžitě uvědomujeme, že jsme překročili rámec češtiny. Příkladů může být bezpo čet, zůstaňme však u zmíněného confero. Nedomnívám se, že by člověk hovořící nebo píšící o konferenci musel mít oka mžitě na mysli všechny shora citované latinské významy. Spíš při vyslovení tohoto běžného pojmu vyvstane před námi celá škála českých a od první chvíle srozumitelných výrazů. Za nechrne tedy laického pokusu o menší expedici do jazykovědy a vraťme se do každodenního života. Se zprávami o konferencích se setkáváme takřka na každém kroku. Avšak právě ty, které mám na mysli, jsou z hledisku naší výpravy za »tajemstvím latiny« nejpříznačnější. Výroční bilancování činnosti komunistické strany, jemuž se pravidelně věnujeme i na stránkách Tvorby, dospělo nyní k nové etapě — po celé republice se scházejí deiegáti celozávoduích. míst nich a městských konferencí KSČ, kteří k účasti na těchto významných shromážděních byli vybráni svými základními or ganizacemi. Přinést na konference nejlepší zkušenosti, přispěl vlastním rozumem i nezbytnou kritikou k důkladnému zhod nocení minulosti a k určení společných úkolů na další dvř Pokračováni na str. 3

Next