Učitelské Noviny, červenec-prosinec 1971 (XXI/26-46)
1971-10-27 / No. 38
V říjnu t. r. byla slavnostní otevřena a předána do užívání hala učňovských dílen v areálu Učebního závodu Stavebních závodů Praha. S výstavbou Učebního závodu se začalo v roce 1965, od kdy jsou postupně budovány a uváděny do provozu jednotlivé objekty. Celý areál — Škola, dílny, internát, tělocvičny a bazén — ntá být předán do konce roku 1972. Areál Učebního závodu, vybudovaný a nyní spravovaný pod patronací generálního ředitelství závodů Praha je jednou z prvních akcí, kterou je komplexně řešena problematika výchovy nové stavbařské generace. ciální přípravu pedagogů. Asi 50 Vo žáků, kteří v Uhuto Skulách dokončí povinnou školní docházku, přechází do učebního poměru a 48 % do pracovního poměru. Z některých typů těchto zařízení pokračují žáci í ve studiu na výběrových školách. — PJ— ARGUMENTY A FAKTA Zvyšuje se úroveň základního školství Základní devítileté školy poskytují veškeré mládeži povinné školní vzdělání do patnácti let. V loňském školním roce bylo v CSR 2389 plně organizovaných základních škol, tj. škol s prvním až devátým postupným ročníkem. Na jednu třídu ZDŠ připadá u nás 25 žáků, na jednoho učitele 19,5 žáka. Na stejném typu škol připadá např. v Kanadě na jednoho učitele 27 žáků, ve Francii 26 žáků, ve Švédsku 22 žáci. Všichni učitelé ZDŠ, tedy i učitelé v 1.—5. postupném ročníku, získávají příslušnou aprobaci vysokoškolským studiem. Zvyšování úrovně základního školství půjde především cestou zlepšování podmínek pro dosahování lepší kvality práce. V 1.—5. postupném ročníku jde o vhodné navázání na předškolní výchovu, o efektivní využití rezerv na tomto stupni školy a o přechod k poloodbornému a odbornému vyučování od 4., resp. už od 3. ročníku. V 6.-9. postupném ročníku bude více využito individuálního přístupu k žákům, bude zvýšena pomoc žákům, kteří se opožďují, bude více rozvinuta zájmová a mimotřídní výchova. Při zachování jednotného vzdělávacího programu bude přihlédnuta i k specifickým zájmům a vlohám žáků zejména rozvojem volitelných předmětů. Bude zvýrazněn polytechnický charakter vyšších ročníků základní školy. Investiční výstavba na úseku základního školství bude zaměřena k dalšímu snižováni směnnosti vyučování a k vybavení nových sídlišť. V pětiletce bude dáno do užívání kolem 3000 nových učeben. V roce 1975 se zvýši počet žáků ve školních družinách a klubech na 220 000 žáků, tzn., že v nich bude umístěno 17,5 % z celkového počtu žáků základních škol. Velkou péči věnuje naše společnost dětem tělesně a duševně postiženým. Je to zřejmé z rychlého rozvoje škol pro mládež vyžadující zvláštní péče. Postižené mládeži se dostává speciální výchovy a tím se vytvářejí předpoklady pro její přiměřené uplatnění ve společnosti. Proti- roku 1937, kdy v českých zemích existovalo pouze 94 zvláštních škol, ačkoliv potřeba byla daleko vyšší, máme nyní 781 těchto škol, které navštěvuje 45 837 žáků. Průměrný počet žáků na jednoho učitele je 10. Zvláštní školy a zařízení jsou diferencovány podle druhu a stupně defektu a mají speLeninova kniha Stát a revoluce, kterou vydává nakladatelství Svoboda, je klasickým příkladem spojení vědeckého marxistického myšlení s potřebami praxe a bezprostředně s revolučním činem, jakým se staly události vítězné proletářské revoluce roku 1917. Na rozdíl od panujících buržoazních koncepcí, které v úsilí zvěčnit třídní panství kapitalistického státu jej líčily jako trvalý a nezničitelný jev, Lenin zdůraznil jeho dějinnou omezenost. Dále rozvinul marxistický výklad, podle kterého je stát historickou kategorií. Závažný je závěr, který Lenin v knize rozpracovává, že soudobé kapitalistické státy jsou určeny k záhubě, k revolučnímu odstranění, kdy dělnická třída odebere buržoazii moc a nastolí své třídní panství. Lenin kladl důsledně důraz na otevřené násilné revoluční střetnutí. Nová historická situace a zkušenosti při vznikání řady dalších socialistických států ukázaly, že formy přechodu moci z nikou vládnoucí buržoázni třídy mohou být různé včetně parlamentních. V konstatování, že .po socialistické revoluci se zákonitě objeví společnost, jejíž podstatou je diktatura proletariátu, navázal Lenin na Marxovy a Engelsovy závěry. Rozsáhlý výklad a rozpracování závažných otázek spjatých s diktaturou proletariátu tvoří nejdůležitější pasáže knihy. Významné místo zaujímá ona část Leninova učení o diktatuře proletariátu, v které se zabývá prvními rozhodujícími opatřeními nastolované moci diktatury proletariátu, jež prakticky rozhodují o jejích dalších osudech. Průkopnická role v praktickém řešení těchto složitých, historicky náročných otázek budoucího vývoje lidské civilizace připadala sovětskému státu. Na jeho dosavadních osudech lze sledovat kroky k řešení úkolů, které Lenin v teoretických dimenzích předpověděl. V tomto svazku Státu a revoluce jsou poprvé česky vytištěny osnovy závěrečné VII. kapitoly Státu a revoluce, kterou už Lenin nestačil napsat. Konečně se toto vydání Státu, a. revoluce liší od dosavadních českých vydání také tím, že uvádí soupis literatury a jiných pramenů, na něž se Lenin odvolával nebo je citoval. (Stran 308, vázaná, Kčs 12,—.) VE ZNAMENÍ JEDNOTY- k 50. výročí slučovacího sjezdu KSČ Byl podzim 1921. Československo slavilo třetí výročí vyhlášení své samostatnosti. Slavila je především buržoazie, neboť se jí podařilo díky zradě vůdců pravicově socialistických stran strhnout moc v zemi na sebe. V sousedním Maďarsku nebezpečně zaútočila krajní reakce, 20. října 1921 se excísař Karel podruhé pokusil o převrat. V Československu byla v souvislosti s tím vyhlášena mobilizace. I této situace využila buržoazie, mimo jiné s pomocí rozdmychané nacionalistické vlny, k dalšímu upevnění své moci v zemi a svých mezinárodních spojení. Nejuvědomělejší příslušníci československé dělnické třídy v této době však již vykročili revoluční cestou proletářského internacionalismu, proti panství buržoazie ve své zemi. Důsledně a jednotně. Na ustavujícím sjezdu Komunistické strany Československa (14.—16. května 1921] se v nové revoluční straně spojili Čeští, slovenští, maďarští a zakarpatoukrajinští komunisté. Proces sjednocování komunistické levice v jediné straně však tím ještě nebyl dovršen, bylo třeba začlenit ještě německé a polské komunisty a příslušníky komunistických skupin. Rozhodující význam mělo sloučení se silným a významným oddílem německých komunistů, kteří ustavili svou komunistickou stranu již na sjezdu v Liberci 12.—15: března 1921, a to jako německé oddělení KSČ. Výkonný výbor Komunistické internacionály tehdy zaslal libereckému sjezdu německé levice pozdravný dopis, jehož úvodní odstavec je charakteristický pro tehdejší situaci 1 principiální postoj KI. , Zásada, že v každém státě může existovat jen jedna komunistická strana, byla jednou ze známých 21 podmínek vstupu do Komunistické internacionály. Měla v Československu také přirozený příznivý ohlas, zejména mezi nejprogresívnějšími skupinami levice. Projevilo se to např. v únoru 1921 na ustavujícím sjezdu Svazu komunistické mládeže Československa, sdružujícím české, slovenské, maďarské i německé mladé, komunisty. Příznačný je také postoj proslulé kladenské levice, vyjádřený v dopise A. Zápotockého z pankrácké věznice ustavujícímu sjezdu KSC: „Prohlašujeme s veškerou rozhodností, že jsme pro nejrychlejší organizační splynutí naší strany s komunistickou stranou německou, s komunistickými skupinami kolem soudruha S. K. Neumanna a s politickými stranami ostatních národů, obývajících Československou republiku, pokud se hlásí bezvýhradně k III. internacionále.“ Květnový ustavující sjezd KSC přijal konkrétní opatření ke sloučení s německými komunisty a vývqj urychlil zejména III. kongres Komunistické internacionály (22. 6 až 12. 7. 1921]. Po obsáhlém a kritickém projednání tzv. československé otázky rozhodl přijmout KSC i její německou sekci do svazku III. internacionály a zároveň oběma uložil, aby se sloučily. Exekutiva KI k tomu stanovila datum — 1. listopadu. III. kongres významně pomohl ujasnit ideovou základnu slučovacího procesu především tím, že vyhlásil heslo „K masám“, že podrobil kritice oportunistlcké, centrlstické a polocentristické názory a postoje (jež se projevovaly i mezi českými komunisty) a zároveň se rázně vypořádal s levičáckými názory, které popíraly nutnost < každodenního trpělivého boje za získání většiny dělnické třídy. Tohoto úkolu se ujal sám V. I. Lenin, který přímo prohlásil, že „nepodnikne-li kongres rázný útok proti těmto chybám, proti těmto levým pošetilostem, pak je celé hnutí odsouzeno ke zkáze“. Jisté levičácké tendence vytkl tehdy Lenin 1 vůdcům německé levice v Československu a zároveň kritizoval i oportunistlcké názory českých předáků. Připraven domácím vývojem i mocným impulsem III. kongresu KI, sešel se slučovací sjezd KSČ ve dnech 30. října až 4. listopadu 1921 v Praze v Národním domě na Smíchově jako významný milník ve vývoji československého komunistického hnutí. Nejen proto, že schválením zvláštní rezoluce sloučil Československou komunistickou stranu (tj. české, slovenské, maďarské a ukrajinské komunisty), německou sekci KSC, polskou komunistickou stranu a židovskou komunistickou skupinu v jednotnou Komunistickou stranu Československa, ale také tím, že přijal organizační řád strany, který podstatně přispěl ke zvýšení její akceschopnosti. K oběma těmto bodům se vyjadřovaly zvláštní přípisy Exekutivy Komunistické internacionály, které byly na slučovacím sjezdu projednány a schváleny. Napomohly tak k ujasnění orientace sjednocené strany, v níž se v dalších letech stále více uplatňovalo vědomí odpovědnosti za to, o čem tak výstižně hovořil závěr připíšu Exekutivy KI: „Vy jste v řadách ostatního evropského proletariátu, vzhledem k poloze vaší země a stavu vašeho hnutí, předvojem veliké proletářské revoluění armády. Tím větší je proto vaše úloha. Abyste stáli na výši tohoto úkolu, nesmíte již nikdy propadnouti staré bolesti a nejistotě. Musíte dělati politiku revoluční. Musíte shromážditl kolem sebe nejširší masy proletariátu a připravit je k akci a k boji...“ Už na slučovacím sjezdu se ukázalo, že nová strana má předpoklady být na výši tohoto úkolu. V rezoluci k celkové politické situaci, charakterizované mobilizaci kvůli vývoji v Maďarsku, prohlásila, že „jedinou skutečnou zbraní proti nebezpečí monarchistické reakce jest ozbrojení proletariátu“, a jednoznačně zdůraznila: „Proletariát bez rozdílu národnosti a politického přesvědčení musí poznati, že v současné situaci nesmí se dát zmástl a tříštit sociálními patrioty a zdánlivými nacíonálními bojovníky za svobodu, kteří vesměs hájí jen zájmy bur-Z0BZÍ6 ^ Nedat se zmást, být jednotní, dělat revoluční politiku — tak se v době třetího výročí samostatné republiky, v níž vládla buržoazie, začala rýsovat ona dlouhá, avšak vítězná cesta k samostatné republice, v níž povládne dělnická třída, cesta k říjnovému znárodněni v «oce 1948, cesta k socialismu pod vedením KSC. i111 — PRO ZDJIR VOLEB—» Zvyšující se množství dopisů, závazků a «státních zpráv a konkřýt^osi jejich obsahu svědčí o tom, že od stadia příprav se vesměs už přechází k vlastní realizaci úkolů predvolební kampaně. Agitační střediska se stávají na mnohých místech da značné míry záležitostí škol. Školy pečují o jejich výzdobu, mř-í nad nimi patronáty, připravují (programy. V OKRESE SVITAVY je 54 agitačních středisek, z toho učitelé jich vedou 80 Vo. V každém středisku je nejméně jeden učitel pověřen úkolem aktivisty. V agitačním středisku v KADANI vystoupí všechny školy se svými programy. Byla zde také vyhlášena soutěž o nejlepší z těchto kulturně agitačních programů. V některých místech připravují žáci drobné dárky, které předají voličům v den voleb. Je pořádáno množství besed s mladými voliči. V SEVEROČESKÉM KRAJI jich bylo konáno již přes 400, z toho přes sto jen v okrese Louny. Rozvíjejí se také závazkové a brigádnické akce k vytvoření materiálních hodnot. Například v PRAZE 10 se učiteié, žáci i rodiče žáků značnou měrou podíleli na předvolební manifestační směně. Zúčastnilo se 887 pedagogických pracovníků, 207 správních zaměstnanců škol, přes 4000 žáků a velmi mnozí rodiče. Celkem odpracovali víc než 26 000 hodin. KRAJSKÉ PEDAGOGICKÉ ÚSTAVY, např. ve Východočeském a Středočeském kraji, vypracovávají materiály pro učitele jednotlivých předmětů a také pomůcky pro žáky k využití volební tematiky při vyučování. ŘEDITELÉ ŠKOL A INSPEKTORI konstrolují využívání voleb k ideové výchově žáků při hospitacích a inspekcích. V některých místech se objevují nedostatky. Někde je málo vhodného názorného materiálu, někde se zatím jeví malá snaha okresních orgánů SSM o spolupráci s učiteli. E- Ř Ministerstvo školství CSR rozesílá v těchto dnech na všechny školy I. a II. cyklu pokyny pro práci v Měsíci československo-sovětského přátelství v roce 1971. Pokyny připomínají úzkou souvislost mezi nastávajícími volbami a Měsícem československo-sovětského přátelství a uvádějí, že nástupem k MSsíci čs.-sovětského přátelství budou bslavy 54. výročí VŘSR. V obsahové náplni školy a v mimotřídní činnosti půjde především o všestrannou popularizaci úspěchů Sovětského svazu v budování komunistické společnosti, v rozvoji vědy a techniky. Veškeré výchovné úsilí školy musí účinněji směřovat k prohlubování vztahů k Sovětskému svazu a hlubšímu poznávání sovětské skutečnosti. Hlavním článkem letošního Měsíce čs.-sovětského přátelství budou Dny sovětské vědy a techniky, které budou oficiálně zahájeny 16. listopadu 1971 ve Sjezdovém paláci PKO JF v Praze. Poté budou následovat přednášky a semináře, které přednesou význační představitelé sovětské vědy a techniky. Přesné datum a místo konání bude oznámeno v tisku a doporučuje se účast učitelů všech druhů škol. V levém křídle Sjezdového paláce v Praze bude uspořádána výstava Kosmos míru, která bude mj. obsahovat exponáty raketové a kosmické techniky, vzorky měsíční půdy aj. Další výstava Atom ve službách člověka již byla v pražském paláci U hybernů otevřena, připraveny jsou Výstava úspěchů sovětské barevné metalurgie, Sovětské civilní letectví, v Domě sovětské vědy a kultury v Praze bude uspořádána výstava o sovětském učňovském školství se sérií odborných přednášek. Na všech těchto výstavách se doporučuje účast žáků nejvyšších ročníků ZDŠ a studentů škol II. cyklu. Součástí celé kampaně budou Dny sovětských vědeckých filmů ve dnech 22.—26. listopadu, o kterých jsme přinesli zprávu v UN č. 37. > Směrnice MŠ uvádějí, jak se oslavy 54. výročí VŘSR a Měsíc čs.-sovětského přátelství mají promítnout přímo do výuky a mimotřídní práce. Koncem listopadu bude uspořádána celostátní přehlídka vítězů soutěže Puškinův památník — Rossiana 1971. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat dopisování našich dětí se, sovětskými pionýry. Doporučuje se pořádání výstavek o SSSR a výstavek sovětské literatury přímo na školách, přehlídek „Zpíváme a hrajeme sovětské písně“ a návštěva sovětských divadelních her. Pokyny MŠ uvádějí seznam sovětských filmů, které budou mít v listopadu premiéru. V závěru šé uvádí význam přímých družebních styků, práce školních klubů Československo-sovětského přátelství a činnosti školských odboček SCSP. V Měsíci čs.-sovětského přátelství vzpomenou školy také 75. výročí narození presidenta Klementa Gottwalda. Nk Ve dnech 5.—10. října 1971 se uskutečnila v Bukurešti VI. konference ministrů školství socialistických zemí. Účastnili se jí delegáti Bulharska, CSSR, Kuby, Maďarska, Mongolska, NDR, Polska, Rumunska, SSSR a VDR. Na programu byly referáty a koreferáty k těmto tématům: Efektivnost vysokého čkolství (v diskusi vystoupil mj. ministr školství SSR Š. Chochol), Vědecká organizace vysokého školství (ministr školství CSR J. Havlín) a Zvyšováni kvalifikace odborníků s vysokoškolským vzděláním a učitelů vysokých škol (náměstek ministra školství ČSR K. Kudrna). Dále byly projednány zprávy o práci skupiny expertů k různým problémům, mj. ke komunistické výchově studující mládeže, místu středního odborného školství v systému vzdělávání, spolupráce socialistických zemí v oblasti teoretického výzkumu pro tvorbu didakticko-technických prostředků výuky, struktúra systému vysokého školství v podmínkách vědecko-technlcké revoluce apod. Účastníci konference předložili 1 písemné zprávy k otázce koncepce a názorům v souvislosti s úkoly společnosti a perspektiv rozvoje vysokého školství v následujícím desetiletí. Na závěrečném plenárním zasedání byly schváleny rezoluce k prvním třem referátům a závěrečná zpráva. Delegace ČSSR vedená ministrem školství SSR s. Chocholem předložila návrh uspořádat VII. konferenci ministrů školství socialistických zemi v květnu až červnu 1972 v ĚSSŘ. Tento návrh byl přijat. V závěrečném slově předseda konference rumunský ministr školství M. Malicu zdůraznil, že forma spolupráce — výměna zkušeností a názorů — se plně osvědčila a bude ji třeba realizovat i v budoucnosti. VI. konference projednala důležité otázky rozvoje vysokého a středního odborného školství v socialistických zemích, které vyplývají z potřeb a perspektiv rozvoje socialistické a komunistické společnosti. Konference je cenným přínosem pro rozvoj a prohlubování spolupráce mezi socialistickými zeměmi v oblasti vzdělávání. Probíhala v duchu plného porozumění a spolupráce. Nk GREMIÁLNI PORADA náměstka ministra školství CSR doc. dr. M. Cipra, DrSc., konaná 22. října, byla zahájena informací o stavu příprav na výstavu sovětského učňovského školství, která bude uspořádána v rámci Měsíce československo-sovětského přátelství -ve dnech 18. 11.—18. 12. 1971. Na tuto výstavu, stejně jako na výstavy Kosmos míru — věda lidstvu a Atom ve službách člověka budou školy organizovat hromadné návštěvy. V dalším bodě podala zprávu o práci komise pro otázky národnostního školství vedoucí oddělení ZDŠ M. Hechtová a ředitel odboru škol II. cyklu J. Ernest informoval 0 rozšiřovacím studiu na universitách pro učitele občanské nauky na školách II. cyklu. Hlavním bodem porady bylo projednání přijímacího řízení na střední školy pro příští školní rok. Ministerstvo školství vyhodnotilo letošní zkušenosti a připravuje některé dílčí úpravy. Poznatky z letošního roku, které byly získány ze školských odborů krajských národních výborů, ze škol, od občanstva 1 od vlastních pracovníků ministerstva bylv velmi cenné á umožnily důkladnou přípravu směrnic, které budou v nejbližší době předloženy příslušným orgánům ke schválení. Ke schválení budou během listopadu předloženy i pokyny ké komplexnímu hodnocení, které rovněž doznají dílčích změn na podkladě zkušeností z letošníhu roku. Nk UČITELSKÉ NOVINY nositel vyznamenáni Za zásluhy o výstavbu, vydává ministerstvo školství České socialistické republiky a ústřední výbor Českého fodborového svazu pracovníků školství a vády ve Státním pedagoickém nakladatelství. y étredaktor: PhDr. VLADIMIR NOVAK,_CSc. Zástupkyně šéfredaktora: EVA HORČIČKOVÁ. Adresa: Praha í, Na příkopě 12, tel 224951), 224958 9 Vychází každý čtvrtek. Cena jednoho čísla 80 haléřů Roční předplainé 36.80 Kč« Tiskne MÍR, novinářské závody n p závod 4. Václavské nám 36. Praha t. Rozšiřuje Poštovní novinová služba Objednávky přljtmá každá pošta a doručovatel. — Rukopisy, které nebyly redakci vy žádány, se nevracejí.