Výtvarná Práce, 1961 (IX/1-26)

1961-01-15 / No. 1

% B>Vol c2i, . R~" library 11 FEI 19SI • K&S VÝTVARNÁ PRÁCE C. 1 *19611 PLÁNY A PŘEDSEVZETÍ V duchu dobré tradice považujeme počátek nového roku za vhodnou příležitost k tomu, abychom se zamyslili nad dosavadní prací našeho časopisu a pojali do budoucna příslušná předsevzetí. Příležitost je o to vhodnější, že počátek nového roku je zároveň počátkem nového funkčního období ve Svazu; svá předsevzetí můžeme proto opřít o výhledy a perspek­tivy, které si stanovilo nové vedeni Svazu, zvolené počátkem prosince loňského roku na celostátním sjezdu. Při výpočtu předsevzetí není květnatá výmluvnost na místě. Kromě toho budeme mít ještě příležitost zabývat se problémy výtvarných časopisů podrobněji. Budeme proto struční. Hlavním problémem časopisu, jako je náš' je jeho funkčnost: to zna­mená, že obsah a zaměření časopisu musí odpovídat určitým dáným cílům a určitým objektivním předpokladům, zejména technickým. Náš N časopis například si klade za cíl všestranně osvětlovat a komentovat ideově tvůrčí a odborné otázky naší současné výtvarné tvorby v celé její šíři — od malířství, sochařství a grafiky přes obory užitého umění a průmyslového výtvarnictví až po architekturu. Je~ to časopis ústřední, svazový; není a nemůže být proto orgánem jen některé skupiny nebo některých skupin; je to čtrnáctideník, může tedy komentovat události pohotověji než naše měsíčníky, jejichž výrobní lhůta je několikaměsíční, ne však zase tak pohotově jako týdeníky. Má charakter novin: to znamená, že reprodukce, které otiskujeme, mají charakter spíše informativní a ne­kladou si nároky věrně vyjádřit kvality či nedostatky reprodukovaných výtvarných děl — 1 když, a to je třeba zdůraznit, je právě proto třeba klást velké nároky na technickou i uměleckou kvalitu fotografií, kterých v reprodukci používáme. Dále to znamená, že příspěvky v našem časopise nemohou překračovat určitou novinářsky únosnou délku a rozsah. To všechno dohromady jsou předpoklady, z nichž je možno vytvářet tvář časopisu, jeho typ. Řekneme krátce, s čím ještě nejsme spokojeni a co jsme si předsevzali zlepšit. V prvé řadě je to spojení časopisu s vlastní činností Svazu. Toto spo­jení bylo v minulosti náhodné a málo plánovité; nebylo to jen vinou plánování v redakční práci, ale také nedostatečné plánovitosti v prácí Svazu. Nový plán práce Svazu se skládá z výčtu zásadních problémů, které budou svazové orgány v určitém časovém sledu projednávat. Bude proto správné stanovit plán redakční práce obdobně, a to s určitým časovým předstihem, tak aby časopis předem přinášel závažné materiály k otázkám, o kterých se v orgánech Svazu bude jednat, a uveřejňoval k nim pak i usnesení svazových orgánů. To není jen otázka formální nebo technické. V praxi to bude znamenat, že časopis by měl v lecčem i připravovat svazová rozhodnutí, organizovat předběžné diskuse k nim. Z toho vyplývá i zvýšená politická a odborná odpovědnost práce časopisu. Právě proto bude třeba pojednávat o závaž­ných tvůrčích otázkách našeho umění odpovědně a všestranně, překonávat jednostranné nebo subjektivně motivované traktování těchto otázek; redakce bude ještě více než dosud při jejich rozboru využívat pomoci aktivu teoretiků i výtvarníků. Při tom všem bychom však chtěli zdůraznit novinářský charakter našeho časopisu. Nezastíráme si nijak, že umění říci mnoho málo slovy nepatří zpravidla k odborné výzbroji výtvarných teoretiků; výjimek, které existují, si v redakci velmi vážíme. Naši dosavadní snahu rozmnožit počet těchto výjimek a klást zábrany častým tendencím přímo opačným chceme do­plnit i tím, že'požádáme o přispěvatelskou spolupráci reprezentanty obce literární. Doufáme, že se nám podaří rozvázat poměr s jistou věstníkovitou těžkopádností, která se zvlášť v poslední době vloudila do některých rubrik. . * Subjektivita kritických soudů v naších recenzích o výstavách: kolik výtek — z velké části oprávněných — jsme na tote téma vyslechlíl Kdo sleduje vývoj naší recenzní rubriky, ví, jak se snažíme tomuto nebezpečí čelit. Řekněme si otevřeně: právě zde, při konkrétním hodnocení umělec­kých prací, projevují se naplno síly a slabiny naší kritiky a její vědecké marxisticko-leninské metody, a. zároveň také mravní síly a slabiny obce kritizovaných autorů. Jsme v pokušení prohlásit, že těch slabin 2dá sě být více než sil, a to na obou stranách. Proto je rubrika recenzí nejcit­­livější^ a nejpalčivější stránkou naší Výtvarné práce a pravděpodobně hade i nadále, alespoň po určitou dobu., Tento závěr nijak neznamená rezignaci před dosavadním stavem naší kritiky. Také zde máme svá předsevzetí. Očekáváme, že nadcházející celo­státní konference o umělecké kritice nám pomůže vyjasnit některá hle­diska, neočekáváme však, že nám vyřeší všechny problémy. Ty musíme řešit především na půdě redakce a na půdě Svazu. Domníváme se, že IPokračování na 2. str.J A Fotografie Viléma Reichmanna Miloš Bazovský: Bača (Z umělcovy výstavy v Bratislavě) V \

Next