Zábĕr, 1969 (II/1-26)
1969-01-11 / No. 1
Volali jsmeIrenu Kačírkovou Ano, volali jsme Irenu Kačírkovou. Tak, jak se obvykle volává začátkem Nového roku dobrým a milým známým. A ptali jsme se. Co by přála v tomto roce sobě i jiným. A co by si nepřála. V roce, který končí lichým číslem, což — prý — je číslo šťastné . . . Novoroční přání? A nechtěli byste rovnou, abych vám četla z hvězd? Raději ne, protože ty jsou dané... S těmi přece nepohnou ani sebekrutější dějiny. Ano, vykládám si karty, říkám si devět šest devět, šťastná numera. Ale co zmůže pověra proti pokrytectví, velikášství a ubohosti. A co zmůže proti realitě? Tak tedy „hosana“! No vidíte, nějak se nám letos na tu společnou ódu na radost nedostává dechu. Pár vedoucích hlasů je indisponováno, pár jich zpívá falešně, někdo lituje, ale nemůže se zúčastnit... A těch pár umíněných vytrvalců, co tvrdí, že člověk byl stvořen pro radost, má jenom slibný hlas. „Ono se řekne „šťastný a veselý“, ale komu? Všem? Ono se řekne „pokoj a mír všem národům světa“. Za každou cenu? Olivová ratolest pěstovaná na hrobech těch druhých? Holubice z kukaččina vejce? „Klid a pohodu!“ Není, nemůže být! Zůstaňme v našem novém roce neklidní, buďme si nepohodlní, žijme s plným vědomím, protože žijeme, dnes dýcháme, dnes cítíme, dnes myslíme — a to je moje jediné přání. Abychom si nedali pokoj a nepřestali. K ternu nám dopomáhej... no, třeba prozřetelnost a hlavně my sami. A ještě něco: kdyby se vám přece jen zachtělo zimního spánku — jakož i mně se ho občas zachce — kupte si jízdenku třeba na Měsíc! Ale ne zpáteční. AUDREY HEPBURNOV A — herečka vzácného komediálního dramatického talentu, se narodila i v roce 1929 a bude tedy v tomto roce 1969 oslavovat svou čtyřicítku. Je to neuvěřitelné, ale je tomu tak. Narodila se opravdu před čtyřiceti lety v Belgii, v Bruselu, kde se učila číst a psát ve francouzštině. Jejím tatínkem byl čistokrevný Ir, ale maminka byla ryzí Holanďanka. Audrey Hepburnová má proto britskou státní příslušnost. Maminka však toužila po svém rodném Holandsku a tak se velmi brzo rodiče i s malou Audrey odstěhovali do Holandska. Už jako malá holčička se učila klasickému baletu a sama ještě v Ho landsku dávala hodiny tance. Ba let se měl stát dokonce pravděpodobně jejím povoláním, protože po druhé světové válce získala stipendium a studovala v anglické baletní škole Institut Rambert. Snažila se chodit opravdu co nejdéle do kursů v Institutu Rambert, ale když přece jenom došly peníze, byla nucena se živit a vydě lávat st jinak. A tak se objevuje Audrey Hepburnová v jednom londýnském music - hallu a začíná vlastně jako Chaplin a mnoho Jiných slavných herců, zpěváků, tanečníků i herců. Music-hall v na Sich představách je něco lascívního, prostě necudného, prostopášného. Ale to jsou opravdu jenom naše české představy. Ve skutečnosti je londýnský music - hall zvláště pro herce, zpěváky nesmírně tvrdá škola. Tam se od umělců vyžaduje nejen talent, ale i dřina. Audrey v londýnském music - hallu mohla uspět pouze ve sboru, kde si trochu ostýchavě zatančila a zazpívala. A to měla Audrey ještě velkou přednost, protože ovládá mnoho řečí. Umí francouzský, anglicky, holandsky, italsky, Španělsky. Život jí nikdy nic zadarmo nedaroval. Už od třinácti let se sama živila. Všechno, co umí, ji naučil život a vlastní pile a vůle. Audrey měla ovšem v životě také štěstí a přála jí mnohá náhoda. První náhodou bylo, že si jí v Anglii povšiml režisér Rey Ventura, když se chystal natáčet film Jedeme do Monte Carla. Angažoval ji. Druhou náhodou bylo, že se tento film natáčel přímo v monackém knížectví. Třetí a rozhodující náhodou bylo, že právě v té době tam žila tehdy velmi slavná a populární spisovatelka Colette, o které se po celé Francit hovořilo, psalo, ale která byla také velmi čtena a milována širokým okruhem čtenářstva. Co lette tam chodila po procházkách, posedávala v barech, kavárnách, byla středem zájmu. Její manžel Maurice Goudeket byl všude jejím společníkem. Colette a Maurice Goudeket měli jedno téma všech rozhovorů: kdo bude hrát Glgl? Slo o dramatizaci Colletina slav něho románu. A tato dramatizace se měla hrát v New Yorku přímo na Broadwayt. Colette spatřila Audrey Hepburnovou a byla rozhodnuta: to je Gigi! Sla ihned za ní a s úsměvem jí nabídla tuto příležitost. Audrey se téměř polekala. Prý umí jenom trochu tancovat a zpívat. Colette pozvedla obočí a pohlédla tázavě na man želá. A ten prohlásil kategoricky: jste typ Gigi a anglicky umíte. Tak hrála v roce 1952 na Broadwayi Audrey Gigi. Byl to nejen začátek její skvělé kariéry, po pularity, ale i slávy. Šestnáct mě síců se Američané chodili obdivo vat Gigi, jak ji hrála Audrey. Není divu, že již v roce 1953 zahajuje i slávu jilmové hvězdy. Ve jilmu Prázdniny v Římě. A to je další náhoda, protože jednoho dne přijde do divadla slavný režisér William Wyler a když spatří Audrey, ví, jak má obsadit svůj film Prázdniny v Římě. V roce 1954 hraje Audrey na jevišti v Giraudouxově Rusalce. A tu nastupuje náhoda rozhodující: jejím partne rem je Mel Ferrer, pozdější filmový producent i režisér. Audrey se zamiluje a její manželství trvá třináct let, protože podle zpráv z konce minulého roku, se manželé ve švýcarském městě Morges rozvedli. Audrey byla ve svých jilmech partnerkou slavných herců Humphreye Bogarta, Gregory Pecka, Freda Astaira, Maurice Chevaliera, Gary Coopera, Petra 0‘Too lea. Rok 1956 její slávě otevřel celý svět. Tehdy přišel významný režisér King Vidor a nabídl jí roli Nataši ve jilmu Vojna a mír. Audrey vložila do role celou svou duši. „Byl to ale King Vidor, který nás donutil k tak fantastické práci“, řekla Audrey americkému no-vináři a dodala: „Pro King Vidora to bylo jeho životní dílo“. V roce 1964 přišla další velká příležitost, kterou Audrey štastně využila: My Fair Lady. Audrey má osmiletého synka, který se jmenuje Sean — po otci Audrey. Je to irské jméno. Audrey bydlela ve Švýcarsku, blízko Ženevy, když ještě manželství bylo štastné. Novináři na celém světě — když píší o Audrey — označují ji za půvabnou, talentovanou, populární, okouzlující, vlídnou, zdvořilou, prostou. hbs II v* v ■ /wo Našim ctenarum Děkujeme všem, kteří nám po síláte svá přání, v nichž vyjadřu jete svou touhu, abychom přinesli v Záběru profil vašeho milovaného herce či herečky ať českého, slovenského nebo zahraničního původu. Budeme se i v novém ročníku snažit tato přání splnit. Jana Hrubá z Ostravy nám například píše: Nemohli byste v Záběru otisknout fotografii a profil Marilyn Monroeové, na kterou se zapomíná? František Kadlec Prahy - Smíchova ve svém dopise z doporučuje: Pište dále ve Filmových proměnách o našich umělcích, na které se zapomíná. Každý dopis přináší řadu jmen současných i pohaslých filmových hvězd. Děkujeme za tyto sympatické podněty. Pište nám dál své nápady. Budeme se postupně snažit je všechny realizovat. Děkujeme vám, že jste s námi v tak otevřeném a důvěrném styku. Posiluje to nás i naše spolupracovníky. Zároveň na vaše dotazy odpovídáme: Ano, budou pokračovat i hovory s herci a jsme rádi, že vás tak upoutávají. REDAKCE Zena, hvězda, ale i herecká Snímky F. Bednář AUDREY HEPBURNOVA, která patří mezi nejvýznamnější současné fil mové herečky v málo známém snímku ze svého soukromí. Foto archiv redakce Čtěte dnes... Ještě málo známý Jindřich Plachta „ ... . Ohlédne-ll se, zkameníš“ Mladý muž a dítě Alenky v říši sexuality Letos by jí bylo 21 Filmový trik — trikový film Hovory s herci V ŕ v . V v r v i v .a přísle Elizabeth Taylorová — nositelka Oscara Pátrání po Jindřichu Plachtoví pokračuje str. 2 str. 3 str. 4 str. 5 str. 6 str. 7 str. 8