Zábĕr, 1975 (VIII/1-26)

1975-07-04 / No. 14

Je celkem pochopitelné, jestliže člověk složité věci zjednodušuje; snaží si je prostě přizpůsobit. Mé­ně pochopitelné je, je-li tomu na­opak. Teorie relativity je věc ne­smírně komplikovaná a vymyká se chápavosti normálního smrtelní­ka. A přece se na její principy odvoláváme kdykoli chceme na­značit, že existuje prostě dvojí metr. Viděl jsem kdysi kreslený vtip, nazvaný Princip relativity. Na dvou obrázcích byla vyjádřena různá stanoviska dvou kategorií li­dí, kteří používají vozovky, auto­mobilistů a cyklistů. První vidě­li majitele kol jako obrovská mon­stra, roztahující se po celé silni­ci, druzí se krčili při okraji cesty, aby uvolnili místo auťákům, zabí­rajícím celow vozovku. Ve jilmu nejsou automobilisti a cyklisti, za­to jsou tu autoři námětu, scéná­risté, režiséři, kameramani, hudeb­ní skladatelé, producenti, herci, maskéři, poradci, střihači atd. Každý z nich vidí svůj film poně­kud jinak. Nelze tvrdit, že by se stanoviska diametrálně odlišova­la — alespoň se to veřejně ne­proklamuje — ale jisto je, že pří­slušný podílník na výsledném ko­lektivním díle má sklon k nadřa­zování své profese nad druhou., Slyšel jsem nedávno názor autora románů, které se staly námětem filmů, a z jeho lehce ironického tónu jsem bezpečně vyrozuměl, že bez tohoto literárního základu by film nebyl filmem. Leckdy se nám novinářům, píšícím o filmech re­cenze, vytýká, že se nevěnujeme dostatečně rozboru té které práce. Opomíjíme režii, nezdůrazňujeme herecké výkony, nevšímáme si hudby, nemluvě už vůbec o rytmu filmu, který je dán střihem, a o složce obrazové, která hraje pře­ce rozhodující roli. Hle, filmový princip relativity! Zjednodušený, zvulgarizovaný, ale existující. A přece je problém nadmíru' jedno­duchý. Jediné, na čem záleží, nebo ňa čem by mělo záležet, je filmo­vý divák. Na toho by se mělo my sleť'především, neboť bez jeho účasti by filmové dílo ztratilo smysl, ba nemělo by ani právo na existenci. A k divákovi promlouvá film jako celek, jako úhrn všech složek, jako kolektivní artefakt, působísí svou organizovanou mno­hostí, jíž na sebe necháváme pů­sobit najednou. Kde nějaká složka přesahuje tuto organizovanou jed­notku, ať v negativním nebo i v pozitivním smyslu, tam pociťuje­me toto vybočení jako rušivý mor ment. Každá kolektivní práce vy­žaduje určité oběti. Film také. Ale přinášejí-li tvůrci tuto oběť umě­­ťnr a divákovi, pak konají kus dob­ré práce, jejíž velikost nezmenšu­je ani okolnost, že na sebe neupo­­. zorňuje a že zdánlivě zůstává nepovšimnuta. ZÁBĚRU • SOVĚTSKÝ REŽISÉR Andre] Gera­simov natáčí pro Centrnaučfilm do­kument, nazvaný Moskva 1985. jak už název ukazuje, chce film vysledo­vat příští podobu sovětské metropole. Velká většina záběrů vzniká proto na staveništích, zejména v okrajových částech sovětského hlavního města, kde se rodí celé nové čtvrtí. 0 TŘEBAŽE SE FILM bude jmenovat Guernica, nemá nic společného s ma­lířem Pablem Picassem, jehož obraz tohoto jména proslavil po celém svě­tě. Nicméně tu přece půjde o životo­pisný film, jehož hlavní postavou bu­de malíř — Goya. Snímek Guernica chystá španělský režisér Fernando Arrabal. Tento umělec žije trvale ve Francii, vytvořil několik divadelních her a natočil i filmy, které — stejně jako Jeho dramata — vzbudily vždy­cky velmi prudké a protikladné pole­miky. Hlavní roli ve filmu Guernica, postavu malíře Goyi, vytvoří italský herec Gían-Maria Volonté. 0 TŘI UMĚLCI ze tří socialistických států se sejdou k společné práci na novém filmu. Ten snímek se bude jme­novat Proklatá duše a jeho režii po­vede bulharský filmař Valo Radev. Exteriéry i ateliérové scény se budou pochopitelně natáčet v Bulharsku. Po­kud jde o hlavní představitele, obrá­til se režisér na polského herce Jana Englerta a na Edith Scolaiovou z Bu­dapešti. • AFÉRA WATERGATE je námětem amerického filmu Všichni prezidento­vi muži, natáčeného podle stejnojmen­né knihy. Aby se. dosáhlo co největší autentičnosti vyprávění, měli ve fil­mu bývalí poradci prezidenta Richar­da Nixona — John Dean, H. R. Halde­­man a John Ehrlichman — hrát sami sebe. Američtí herci však protestovali proti návrhu, aby muži, tak neblaze proslulí v zmíněné aféře, v tomto fil­mu vystupovali. • „NAPŘÍŠTĚ SE hodlám věnovat pouze hudebním dílům. Důvod je pros­tý. Hudebních filmů je málo a nadto se domnívám, že mám určité nadání pro tvorbu tohoto žánru.“ Slova, kte­rá tu citujeme, pronesl francouzský režisér Jacques Demy, připravující na­táčení filmového muzikálu Pokojík v městě. Démy chce navázat na tradici, kterou tak slibně začal svými filmy Paraplíčka ze Cherbourgu a Slečinky z Rochefortu. Děj nového muzikálu se odehrává v městě Nantes. Mladý dělník si tu pronajme u zchudlé šlechtičny pokoj, seznámí se jejím prostřednictvím s mladou krásnou že­nou, manželkou místního obchodníka, a zamiluje se do ní. Krátký milostný románek, který neskončí dobře, je vlastní náplní filmového příběhu, v němž hlavní role podle režisérových plánů mají ztělesnit Catherine De­­neuveová a Michel Colombier. • JMÉNO FRANCOUZSKÉHO režiséra André Collombeta bylo zatím známo jen mezi přívrženci krátkometrážni tvorby. Collombet natočil řadu krát­kých dokumentů, z nichž mnohé si odnesly ceny z festivalů. Nyní zatou­žil po náročnější práci a rozhodl se, že zkusí štěstí v oblasti celovečerního hraného filmu. Pro svůj debut si na­šel spolurežiséra v Bernardu Schreie­­rovi, který je zároveň i jeho spolu­­scenáristou. Oba umělci napsali fan­­tasticko-kriminální příběh Velký Túr­iét, v němž je hrdinou mrtvý muž, nalezený jednoho dne v rybníku. Na tom by nebylo nic zvláštního. Problé­my začínají ve chvíli, kdy pozůstalí odmítají vzít na vědomí úmrtí příbuz­ného a jednají tak, jako kdyby byl dosud mezi živými. Všechny role v tomto filmu obsadil režisér André Collombet neherci. • RODION NACHAPETOV je známý sovětský herec, který před časem pře­šel na druhou stranu kamery a stal se po vzoru mnoha kolegů doma i za hranicemi režisérem. Jeho první film se jmenoval S tebou a bez tebe. Nyní natočil režisér Nachapetov ve studiu Mosfilm další snímek, který nese titul Znáš ten kraj... Hrdiny filmu jsou dnešní mladí lidé, kteří hledají své místo ve světě. Scénář k filmu byl zpracován podle divadelní hry Vikto­ra Rozova Cestou. Hlavní role svěřil režisér Maje Bulgakovové, Borisů An­­drejevovi a Nikolaji Pastuchovovi. 0 Z PODNĚTU západoněmecké vlády byla vypracována 770stránková studie věnovaná sociální a _ekonomické si­tuaci zhruba 75 000 umělců, působí­cích v Německé spolkové republice v tzv. zábavním průmyslu. Jde o her­ce, skladatele, hudebníky, tanečníky apod. Výsledky důkladného zjišťování ukazují, že vedle poměrně omezeného počtu velmi dobře honorovaných umělců, zejména špičkových hudební­ků a hvězd pop-music, nejsou ekono­mické a sociální poměry podstatné většiny ostatních umělců uspokojivé, což platí zvláště o řadových hudební­cích a hercích vystupujících ve filmu 1 v divadle. Platy žen jsou přitom pra­videlně i zde značně nižší než platy mužů. • PŘIBLIŽNĚ VE CHVÍLI, kdy známý francouzský herec Michel Simon v Pa­říži skonal, konala se ve francouzské metropoli premiéra filmu Červený ibis, v němž tento velký umělec hrál jednu z-velkých rolí. Film natočil re­žisér Jean-Pierre Močky podle scéná­ře André Ruellana, žánrově jde a gangsterku, v níž kromě M. Simona hrají ještě Michel Serrault a Michel Galabru. Michel Simon nenatáčel od roku 1971, kdy vytvořil hlavní posta­vu ve filmu režiséra Borowczyka Blanche. Jedním z motivů, proč roli v Červeném ibisovi přijal, byla okol­nost, že chtěl usnadnit debut své mla­dé ženě Karen Nielsenové, jež v tom­to filmu hraje v jedné z epizod. 0 NOVÝ SNÍMEK francouzského tvůr­ce a filmového publicisty Bertranda Taverniera, o němž jsme psali v jed­nom z posledních čísel Záběru, bude mít název Soudce a vrah. Příběh umís­těný na přelomu devatenáctého a dva­cátého století bude řešit otázku zlo­činu a spravedlivé odplaty. • VE FRANCII by se měla od příš­tího roku zavést obdoba amerických •filmových cen, Oskarů. Také ve fran­couzském provedení to bude malá soš­ka, pojmenovaná po sochaři, který je jejím autorem — Cesar. Projekt je myšlenkou pařížského publicisty Geor­­gese Cravenna a má údajně zajištěnu podporu ze strany francouzského mi­nisterstva kultury i Centre du Cinéma. Předpokládá se, že o udělení Césara za nejlepší film, režii, zahraniční film a podobně bude rozhodovat vždy tisíc filmových tvůrců, spisovatelů, techni­ků a dalších filmových pracovníků. Podaří-li se uvedený návrh uvést v ži­vot, mohl by mít „premiéru“ již v březnu 1976. Francouzský filmový prů­mysl ani distributoři však nejsou ni­jak nadšeni vyhlídkou, že by hlavní slovo v udílení francouzských Oskarů mělo připadnout kritikům či filmovým historikům. Kromě jiného argumentu­jí tím, že filmy, jež si v posledních letech odnášely ceny z mezinárodní­ho festivalu v Cannes, nepatřily až na některé výjimky mezi filmy úspěšné i po komerční stránce. • ZÁPADONEMECKÝ WESTERN s ná­zvem Bramborový Fritz (Potato Fritz) bude v létě natáčet v americkém stá­tě Montana režisér Peter .Schamoni. Titulní roli vytvoří Hardy Kruger. Film bude vyprávět o evropských emigrantech-zemědělclch, kteří se v roce 1821 chtěli usadit v Montaně na území, které americká vláda přislíbi­la zvláštní smlouvou ponechat původ­ním indiánským obyvatelům;- tuto smlouvu však vláda okamžitě porušila a určila půdu novým osadníkům, pro­ti nimž se Indiáni postavili na odpor se zbraní v ruce. • PRVNÍ REŽIJNÍ práci amerického tvůrce Johna Hustona byl v roce 1941 Maltézský sokol, natočený podle kri­minálního románu Dashiela Hammet­­ta. K této vděčné látce se Hollywood vrací znovu, tentokrát pod názvem Černý pták. Jako režisér tu opět de­butuje David Giler, který pracoval až dosud jako scenárista. Pro hlav­ní ženskou postavu si tvůrci poslali do Francie, neboť jí bude herečka Stephane Audranová, která má mít za partnera Georga Segala. • DVĚ GENERACE filmových diváků, milujících romantiku a dobrodružství, obdivují při každé příležitosti stále živé herecké umění Jeana Maraise. Na sklonku letošního roku oslaví Jean Marais šedesáté druhé narozeniny, ale o nějakém odpočinku ani neuva­žuje. Je dokonale svěží duševně i fy­zicky — maluje, pokouší se o litogra­fie i keramiku, plave a jezdí na koni. Jen noviny nečte rád. Nedávno vydal Jean Marais knihu Příběh mého ži­vota (Histories de Ma Vie). Pracoval na ní dva měsíce, deset hodin každý den. V knize vzpomíná na jednotlivé role, které vytvořil během čtyřiceti let své herecké dráhy na divadle i před filmovou kamerou. Významnou část tvoří i Maraisovy vzpomínky na důvěrné přátelství s Jeanem Cocte­­auem, kter« v* ‘aké pro film objevil. 7a d'-- považuje v lml • KAMERAMAN BOHUMIL VÍCH, nt* sitel vyznamenání Za vynikající práci a Za zásluhy o výstavbu, zemřel dne 2. července ve věku 63 let. V Bohu­milu Víchovi ztrácí naše kinemato­grafie významného dokumentaristu, který svým dílem přispěl k rozvoji čs. filmové tvorby zejména v oblasti pubicistiky a dokumentaristiky. • IX. MFF V MOSKVĚ byl slavnostně zahájen 10. července a potrvá do 23. t. m. Československá kinematografie bude v soutěži celovečerních filmů zastoupena snímkem Stanislava Strna­da Můj brácha má príma bráchu, v soutěži dětských filmů pude uveden film Družina Černého pera režiséra Oty Kovala a krátké fi’my Příběhy Odysseovy (r. J. Kábrt), Českosloven­sko r. XXX (r. Antonín Vaněk), Pany­chída za 20 miliónů (r. Maxmilián Petřík), Kde vtáci nelietajú (r. Vlado Kubenka) a hrané snímky Sirius (stře­­dometrážní — r. František Vláčil) a Amulet (r. Dušan Trančík] se budou ucházet o ceny v soutěži krátkých filmů. Řada našich celovečerních a krátkých filmů bude uvedena v in­formativní sekci. • 10. MEZINÁRODNÍ DNY animova­ného filmu v Annecy skončily 21. června. V kategorii dětských fijmů byla Hlavní cena udělena Bohuslavu Šrámkovi za režii filmu Kašpárek, Honza a drak. Snímek natočil Krátký film Praha pro Čs. televizi. 0 POZOR: FILM — tak se jmenuje nóvé dílo sovětského filmového teo­retika, profesora Nikolaje Lebeděva, vycházející v nakladatelství Iskusstvo v Moskvě. Profesor Lebeděv byl Ini­ciátorem a ředitelem Společnosti pro revoluční film, prvním šéfredaktorem časopisů Kino a Filmová revue, z níž se později stal známý časopis Iskus­stvo kino. Lebeděv se zasloužil o so­větské filmové školství a byl prvním vědcem v SSSR, který se už v roce 1925 zabýval sociologickým průzku­mem filmového obecenstva. V knize Pozor: kino shrnul profesor Lebeděv své významné teoretické články o fil­mu, zařadil sem i studie z dějin sovět­ské kinematografie, stati věnované an­gažovanému filmu, otázky produkční a distribuční, jakož i sociologické vý­zkumy na námět film a divák. 0 BERTRAND BLIER, syn známého francouzského herce Bernarda Bliera, pracuje už delší dobu jako režisér a chystá se k natáčení nového filmu, který se má jmenovat Colmos. Hrdi­nou snímku bude gynekolog, který zanevře pa ženy obecně a na svou vlastní zvlášť, z čehož vyplynou přt jeho povolání nejrůznější zápletky a problémy. Pro hlavní postavu si reži­sér vybral Jeana-Pierra Mariella. s nímž bude ve filmu hrát ještě Jean Rochefort. Připomeňme, že v současné době natáčí J.-P. Marielle s režisérem Joelem Sériou snímek Bílá husa. 0 JEAN-MARIE VINCENT patří k mla­dým francouzským režisérům, kteří se snaží svými díly upozorňovat na aktu­ální politická témata. Jeho režijní de­but se jmenuje Vanda Teres a třebaže toto jméno označuje vzácný druh or­chideje, nejde o film s laciným exo­tickým koloritem, ale o angažovaný film, zabývající se problémem násilí a neporozumění mezi lidmi. Film byl inspirován alžírskými událostmi, ale jeho děj je přenesen do bývalého Sia­­mu. Drama zachycuje složité vztahy mezi původním.obyvatelstvem a ja­ponskými vojáky, kteří 1 po skončení války odmítli složit zbraně. 0 PO SVÉM POSLEDNÍM filmu Kmotr, který mu vynesl řadu Oskarů, rozhodl se Francis Ford Coppola, že se pustí do samostatného filmového podnikání. Za finanční spoluúčasti neméně slav­ných režisérů Petra Bogdanoviche a Williama Friedkina založil produkční společnost Cinema 5 Ltd. Podle jeho slov půjde o nový typ filmového pod­nikání, který bude mít na zřeteli pře­devším spokojenost diváka, a to ne­jen výběrem filmů, nýbrž i jejich do­konalou stránkou technickou, jak v, kopii, tak v nejmodernějších pro­mítacích přístrojích a všestranném po­hodlí v kinu. 0 ZNÁMA FRANCOUZSKÁ šansoniér­­ka Mireille Mathieuová až dosud vzdorovala lákavým nabídkám filmu a věnovala se pouze zpěvu. Režiséru Robertu Aldrichovi se však podařilo francouzskou umělkyni přesvědčit, že ien ona může vytvořit hlavní ženskou •"u v jeho chystaném filmu Time Filmový Ctrnáuuuenik ZABER roč nik osmý. Vydává Üstfedni ředi­telství Cs. (limu v nakladatel ství Orbis, n. p.. Praha 1, Vln» radská 46. Tiskne Mir. nívlnáf 'vody, n. p., závod 4, Praha 'avské náměstí 30. Sát- MŘI HRBAS. 1 spJ Stěcb Zástupce Griflc Stebltkrvá. '■"lUr' Stovky fotografických, televizních a filmových kamer zachycovaly velkolepé dění na Strahově ve dnech III. celostátní spartakiády. Režisér Jiří Hanibal zde také natáčel záběry pro film Anna, sestra Jany, z něhož příště přineseme textovou a obrazovou reportáž Snímek: ČTK

Next