Zábĕr, 1975 (VIII/1-26)
1975-07-04 / No. 14
ROČNÍK Vlil. CISLO 14 11. VII. 1975 ■ ■ DNES V ČÍSLE: ■ REPORTÁŽ Z NATÁČENÍ FILMU ZRCADLO PRO KRISTÝNU KRAKOVSKÉ FESTIVALY ONO SE ŘEKNE KOMPARS Kčs 1,20 Sportovní výkony vidy přitahovaly. Nejen sportovní hlediště, ale i jilmovou kapieru. Starší diváci si dobře pamatují na dobu třicátých let ve filmu. Tehdy se Sonja Henieová stala desateronásobnou mistryní světa krasobruslení. Ti, kteří v současné v době holdují vášni televizních fanoušků, mají rádi na obrazovce krasobruslení. Ovšem zájem í tady slábne. Doby, kdy krasobruslení na televizní obrazovce nejsilněji přitahovalo, už jsou za námi. Ve třicátých letech byl jenom film. Když Sonja Henieová získala 3. olympijskou zlatou medaili, byli v hledišti i filmaři. Psal se rok 1936, kdy zahájila i svou slavnou dráhu na filmovém plátně. Nazvali ji Královnou ledu. Mezi filmaři a diváky došlo k nepsané a nikým neformulované dohodě. Filmaři si nedělali žádné vysoké nároky na náměty a scénáře těchto filmů. Je třeba doznat, že diváci, kteří se hrnuli do kin, nešli za dramatickými a nečekanými zápletkami a situacemi. Všem šlo o to, že uvidí ve filmu dokonalé krasobruslařské. uměn}, Qěj tu byl jenom záminkou právě *pró tyto vrcholné scény filmu. Norská bruslařka šla z filmu do filmu a úspěchy jejích filmů spočívaly v tom, že tu předváděla výkony hodné mistryně světa. Měla pochopitelně partnery, ne sice na ledě. ale v ději. Obvykle šlo c nějakou velkou filmovou mužskou hvězdu, aby dívčí a ženská část filmového hlediště si přišla na své. Býval to i T- roně Power, známý i z mnoha iilmfi iřin/ífťmh 7 at 1 Je předností filmařů, že vždy najdou jiný nphled, že ukáží to, co neukázala televize, že proniknou tam, kam televize při svých konvenčních přenosech ani nemůže. Kdo půjde do našich kin na barevný snímek Viděno osmi, lehce se o tom přesvědčí. Nic z toho, co ukazovala televize z XX. letních olympijských her v Mnichově 1972 tu neuvidí. Ale spatří jiné, neobyčejně zajímavé záběry. Filmaři opustili dřívější formu celovečerních dokumentů, změtálLod základu koncepci a podívali se ria olympijské líry očima osmť jilmových režisérů, z nichž každý dostal vyhražeňé místo poukých 10 minut. Film o olympijských hrách v Mnichově 'vyhrál souboj s televizí a je zajímavý i v době, kdy se už všechno chystá na příští olympijské hry v kanadském Montrealu. Soustředil se na neznámé a objevné epizody, na nevšední reportáže, které nám zachycují tváře závodníků, epizody vzpěračů, finálový závod závodníků ve skoku o tyči. Je tu mnoho sugestivních záběrů. Jeden z filmařů užil dokonce pro svou epizodu 34 kamer. Film daleko lépe a více než te-levize vystihuje strhující dynamiku závodů, zákulisí těchto bojů a soubojů. Vidíme i poražené závodníky. Filmové ztvárnění olympijských her je zvláštní a neopakovatelné drama. Jeden filmař užil 52 kamer pro vyjádření atmosféry maratónu. Vítězství umění filmu a filmařů nad televizí je ve snímku Viděno osmi oslňující. Není to jenom vítězství režisérů, ale i scenáristů, zvláště kameramanů, střihačů. Sportovní prostředí se ovšem objevuje v mnoha běžných, normálních, hraných celovečerních filmech. Kdo viděl náš film Na startu je delfín z prostředí plaveckých bazénů, dá mi možná za pravdu, že kameraman Jaromír Sofr. zvláště v těch úvodních záběrech z tréninku plavání vystihl velmi přesně, dramaticky, atmosféru plaveckého bazénu. A také sugestivně. Ti, kteří se chodí koupat, kteří milují plavání, kteří však nic netuší o tréninku závodníka, tu hned v úvodu filmu vdechnou celou atmosféru vyčerpávajícího boje s vodou. Zdá se, že sportovní výkony budou ve filmu dále přitahovat. Záleží na tom, zda film přijde s novými nápady, nevšedními postupy, jako to udělalo osm tvůrců při epizodách z olympiských her. hbs SPORTOVCI A FILM OKAMŽIKY KRÁSY A NAPĚTÍ Sovětský režisér Jurij Ozerov sleduje v* svém filmovém záznamu športovo« v jejich osamění na startovní Čáře Švédka Mai Zetterlingová se ve svém snímku zaměřila na vzpěrače. AngliCan John Schlesinger použil 52 kamer pro vyjádření atmosféry a pocitů osamělého běžce MARTIN ROŽEK, člen Národního divadla a také populární filmový a televizní herec, ztělesňuje postavy dramatické i komediální. O svých kladných i záporných rolích vypráví na 8. str. dnešního čísla. Civilní snímek: František Bednáč HEREC A PRODUCENT ALAIN DELON V polovpě padesátých let byl tehdy dvacetiletý Alain Delon řadovým vojínem ve francouzské .koloniální armádě v Indočíně, kam se dobrovolně :přih!ósil .v sedmnácti letech, v mladistvé touze po vzrušujících dobrodružstvích Když se pak po čtyřleté vojenské službě vrátil do Paříže, snažil se najít s"i pevnou existenci a stát se filmovým hercem. Fři svém atraktivním vzhledu a mnohostranném talentu se v této volbě povolání nezmýlil a již na počátku šedesátých let se stal — především zásluhou italského režiséra Luchina Viscontiho a jeho filmů Rocco a jeho bratři a Gepard — hvězdou nejenom italského, ale přirozeně i francouzského filmu. Ve svých čtyřiceti letech si dnes už jako herec zvučného jména popřává více oddechu, to však neznamená, že by snad zahálel. Financuje ze svých nemalých příjmů profesionální sportovní podniky, především box, ale také filmy začínajících režisérů, o kterých se domnívá, že mají talent a že si proto zaslouží podporu. Ve vlastní režii potom natáčí filmy, v nichž sám hraje a nro v"ré, blb -.'skáv* své ' "k., 0^TM ným zločincem a Delon si zajistil práva na zfilmování. Sám si tentokrát pro. změnu zahrál postavu pblicisty a Trintignantovi svěřil roli pronásledovaného Buissona. Snahou tvůrců filmu Policajtský příběh bylo ukázat podle autentických zápisů zkušeného kriminalisty vnitřní mechanismus policejního aparátu a problémy, před něž je stavěna kriminální policie při potírání zločinnosti tak, jak to i naši čtenáři znají z knih amerického autora policejních příběhů McBaina. bž