Zábĕr, 1976 (IX/1-26)
1976-01-02 / No. 1
DNES V CISLE: ■ REPORTÁŽ Z NATÁČENÍ FILMU NA SAMOTĚ U LESA B BIOGRAFY PAMĚTNÍKŮ B 30 LET FILMOVÉHO PLAKÁTU B UMĚNÍ VYBÍRAT Sl ROLE TZáběr ČASOPIS FILMOVÉHO DIVÁKA 2. I. 1976 Kčs 1,20 ROCNIK IX. JAROMÍR HANZLÍK, představitel naší mladé lťérecké generace, v posledních letech .yyzrál k závažným postavám našeho i světového divadelního reperstránce dnešního čísla hovoří o mládi a publiku Civilní snímek: František Bednář Prostředí školy bylo vždy neobyčejně přitažlivé pro filmaře. V řadě filmů ze studentského života a ze školního prostředí zaujímá v našem jilmu téměř výjimečné místo Vančurovo drama Před maturitou. Toto vážné dílo z doby začátků třicátých let Učilo citové vztahy mladých lidí, jejich konflikty, vztah k dospělým, vzájemné vztahy. Poprvé v tehdejší době se podařilo vylíčit v českém filmu prostředí střední školy v jeho pravé podobě, bez zkreslení. Školské prostředí však inspirovalo výrobce i některé filmaře k řadě kýčů, k banálním historkám. Martin Frič s velkým smyslem pro humor vytvářel koncem třicátých let další študentské filmy, které se odlišovaly od tohoto braku a kýče. Také E. F. Kurtán na’-'své scé-' ně dramatizoval fejetony středoškolského profesora Jaroslava Žáka, v nichž bylo mnoho pravdy z tohoto prostředí, ještě v současné době se hrají filmy Škola základ života a Cesta do hlubin študákovy duše v našich retrospektivních kinech a v televizních seriálech Pro pamětníky. V těch filmech hráli naši nejlepší herci, Marvan, Pešek, Plachta, Kreuzmann, Pištěk, Nedbal, Vnouček. Zcela jinou podobu měl daleko pozdější film Jiřího Krejčíka Vyšší princip, ve kterém zahrál nezapomenutelnou roli profesora národní umělec František Smolík. Z tohoto prostředí vznikla i vynikající díla v zahraničí. Každý si pamatuje, jak hrála Marlene Dietrichová a Emil jannings ve Sternbergově jilmu Modrý anděl, zpracovaném podle Mannova slavného románu Profesor Neřád. A také pamětníci se mnou vzpomenou na film Děvčata v uniformě, kterým se rázem proslavila režisérka Leontina Saganová a němž si zahrály klasické postavy dvě v ženy, Dorothea Wiecková a Herta Thielová. Bylo by těžké jenom vyjmenovat všechny další domácí i zahraniční jilmy z prostředí yčitelů a žáků. Také na XIX: MFF v Karlovtjch Varech 1974 se hrál americký film Conrack Kz tohoto prostředí. Film vznikl podle knihy Pata Conroye Voda je rozlehlá. Režisér filmu, který se na počátku roku hraje i o našich kinech, Martin Ritt, byl od třicátých let činný jako herec v New Yorku. Později, až po druhé světové válce, režíroval zejména v televizi. Jako filmový režisér debutoval společenským obrazem newyorského prostředí Na hranici města. Film vznikl v roce 1956 a hrál v něm i známý černošský herec Sidney Portier. Martin Ritt se ve svých filmech soustředil na vylíčení prostého života svých současníků a točil také známé romány. Podle námětu Tennesseeho Williamse vznikl film Dlouhé horké léto, natočil přepis Faulknerova románu Hluk a vřava, životopisný film o Ernestu Hemiňgwaycwi Dobrodružství nyladého muže m .jiný. film o černošském mistru světa :v těžké' váze Jacku Johnsonovi Velká bílá' naděje. Příběh, který jsme viděli na karlovarském festivalu, se odehrává na jaře roku 1969. Tehdy připluje motorovým člunem na odlehlý ostrůvek Yamacraw u pobřeží Jižní Karoliny mladý muž Pat Conroy, aby tam nastoupil jako učitel žáků páté až osmé třídy. Přivítá ho zanedbaná školní budova s dvěma třídami. A také ředitelka školy paní Scottová, která věří v přísné metody jako jedinou možnost, jak vychovávat černošské děti. Pat Conroy, jehož jméno nedovedou žáci ani vyslovit (a proto mu říkají Conrack), se rozhodne energicky bojovat nejen s názory paní Scottové, ale i se všemi důsledky zanedbané výchovy svých svěřenců. Zvolí neobvyklou metodu, která asi mnohého pedagoga překva-. pí, udiví. Snaží se vyvolat zájem žáků živým výkladem. Pracuje vlastně v rozporu s učebními osnovami, jak zjistí i přísný- škohni "inspektor, který tyto metody ' odmítne: Film Conrack měl v 'Karlových Varech 1974 úspěch a získal dokonce jednu ze čtyř hlavních cen festivalu. Není to obvyklý film, což poznají diváci v kinech. Objevuje nám dokonce nové prostředí, zcela nový typ učitele. Škola, která je opravdu základem života, bude jistě přitahovat mnohé další filmaře. Vždyť tady v těch školních lavicích se rodí budoucí člověk. Mladí lidé tu prožívají svá nezapomenutelná setkání, své iluze i první deziluze, svá citová střetnutí. Život, který líčí film Conrack, je nám jenom zdánlivě vzdálený. Na celém světě jsou školy, z nichž vyrostou příští generace, které budou tomuto světu určovat tvář. Nemohu nevzpomenout při této příleležitosti na Cestu do života N. Ekka, na mládí prožité za první i druhé světové války, na filmy Zoja, Člověk č. 217, na Profesora Poležajeva, na Pudovkinovu Matku. Ale také na všechny ty vesnické učitelky a učitelé, pracující v zapadlých koutech, v horách, jejichž osudy zpracovaly mnohé filmy. Na kouzlo mládí a hudby ve jilmu Starci na chmelu. Na polemické jilmy o vztahu rodičů a děti. učitelů a žáků, v nichž ti dospělí někdy krůtě a necitlivě zasahují do dospívání. Vzpomínám na Profesora Hanibala, ale i na Accattone a naopak zase na Červený balónek Alberta Lamorisse. A také na Truffautův film Nikdo mne nemá rád. Velké téma o mládí se bude znovu a znovu vracet na plátna kin, protože tam život teprve začíná, ~ hbs ŠKOLA ZÁKLAD ŽIVOTA UČITELÉ A ŽÁCI VE FILMU Americký film režiséra Martina Ritta Conrack vypráví dramatický příběh učitele a dětí z Jižní Karoliny; byl natočen podle skutečného příběhu, k'erý jeho hrdina Pat Conroy zaznamenal ve své knize Snímky: archív NOVOROČNÍ ZASTAVENÍ VE FILMOVÉ DISTRIBUCI Připravit přes dvě stě filmových titulů z nejnovější naší a zahraniční filmové tvorby pro naše kina není jistě maličkost. Divák si koupí vstupenku, usadí se víceméně pohodlně do křesla před bílým plátnem a čeká, zda promítaný film splní nebo nesplní jeho představy. Ä snad nikoho z těch téměř devadesáti miliónů našich diváků, kteří přijdou ročně do. Kin__i>rávě na tento svůj tlím, ani nenapadne, jak složitý organismus, vytvářený distribučními pracovníky různých stupňů, se leckdy s vypětím všech sil snaží, aby právě tento film přišel do kina v pravý čas a v co nejlepším stavu. Vhodné nebo méně vhodné uvedení filmu do kin může do značné míry ovlivnit zájem diváků, prospět nebo neprospět filmovému dílu. Ovšem na tom, jak bude divák uspokojen předvedeným filmem, záleží především, na filmu samém. O tom, ale hlavně o filmech, které připravila Ústřední půjčovna filmů pro své diváky v nastávajícím roce, jsme si povídali s jejím ředitelem Vladislavem Maškem. S kolika filmovými premiérami počítáte pro rok 1976? Analýzou minulých let a také podle požadavků Krajských podniků pro film, koncerty a estrády a navíc podle potřeb kin v jednotlivých krajích jsme došli k optimálnímu číslu 218. Tedy tolik nových filmů budou mít možnost diváci v kině vidět. Mezi ně samozřejmě nepočítáme ty, které už premiéru měly v roce předchozím, avšak dosud nestačily být dostatečně obehrány. Větší počet premiér by nebyl na místě z několika důvodů. Jsme závislí na tvorbě domácích ť zahraničních studií, na kapacitě dabingového studia a laboratoří, které pro taás vyrábějí filmové kopie, v neposlední řadě také na finančních možnostech nákupu a výroby filmů, přípravy důstojné propagace atd. Které filmy přijdou do našich kin v nejbližších měsících roku? Máme stanoven pevný dramaturgický plán na první pololetí (a výhledový pián na druhou část roku). Bude to 22 filmů domácí produkce, 19 sovětských, po šesti z NDK a Polska, po pěti z Bulharska a Madarska, 4 z Rumunska a dva z Jugoslávie, tedy celkem 69 filmů socialistických kinematografií. V programu prvního pololetí bude dále 41) filmů produkcí nesocialistických. Z toho počtu bude 10 snímků z USA; 8 francouzských, po šesti z Anglie, Itálie a ze Španělska, navíc dva snímky švédské a jeden belgický. Celkem budou mít naši diváci možnost vidět 109 nových filmů různých národních produkcí. Mohl byste jmenovat některé filmy české a slovenské produkce, které v prvních šesti měsících diváci uvidí? Tak třeba snímek Tam, kde hnízdí čápi (režie Karel Steklý), což je dvoudílná konfrontace dvou kritických životních situací komunisty a řadového venkovského funkcionáře. Dále Bouřlivé víno (režie Václav Vorlíček), jehož příběh je umístěn do vinařského družstva a odehrává se ,od jara do léta roku 1968. Několik filmů Čerpá svou tematiku ze života dnešní mládeže. Tak film režiséra Václava Matějky Pomerančový kluk je o chlapci, který hledá své místo po návratu z nánravného zařízení; snímek režiséra Štěpána Skalského Hřiště — o prohrách a vítězstvích studentů, kteří odcházeli po skončení studia do života; mladv režisér Jiří Svoboda natočil film Zrcadlo pro Kristýnu, v němž se (Pokračování na sír. 3) Ze sovětského filmu Sergeje Gerasimova Dcery a matka Snímek: archiv