Zábĕr, 1976 (IX/1-26)

1976-01-02 / No. 1

DNES V CISLE: ■ REPORTÁŽ Z NATÁČENÍ FILMU NA SAMOTĚ U LESA B BIOGRAFY PAMĚTNÍKŮ B 30 LET FILMOVÉHO PLAKÁTU B UMĚNÍ VYBÍRAT Sl ROLE TZáběr ČASOPIS FILMOVÉHO DIVÁKA 2. I. 1976 Kčs 1,20 ROCNIK IX. JAROMÍR HANZLÍK, představitel naší mladé lťérecké generace, v posledních letech .yyzrál k závažným postavám našeho i světového divadelního reper­­stránce dnešního čísla hovoří o mládi a publiku Civilní snímek: František Bednář Prostředí školy bylo vždy neoby­čejně přitažlivé pro filmaře. V řadě filmů ze studentského života a ze školního prostředí zaujímá v našem jilmu téměř výjimečné místo Vanču­rovo drama Před maturitou. Toto váž­né dílo z doby začátků třicátých let Učilo citové vztahy mladých lidí, je­jich konflikty, vztah k dospělým, vzá­jemné vztahy. Poprvé v tehdejší době se podařilo vylíčit v českém filmu prostředí střední školy v jeho pravé podobě, bez zkreslení. Školské pro­středí však inspirovalo výrobce i ně­které filmaře k řadě kýčů, k banál­ním historkám. Martin Frič s velkým smyslem pro humor vytvářel koncem třicátých let další študentské filmy, které se odlišovaly od tohoto braku a kýče. Také E. F. Kurtán na’-'své scé-' ně dramatizoval fejetony středoškol­ského profesora Jaroslava Žáka, v nichž bylo mnoho pravdy z tohoto prostředí, ještě v současné době se hrají filmy Škola základ života a Ces­ta do hlubin študákovy duše v našich retrospektivních kinech a v televiz­ních seriálech Pro pamětníky. V těch filmech hráli naši nejlepší herci, Mar­van, Pešek, Plachta, Kreuzmann, Piš­­těk, Nedbal, Vnouček. Zcela jinou po­dobu měl daleko pozdější film Jiřího Krejčíka Vyšší princip, ve kterém za­hrál nezapomenutelnou roli profeso­ra národní umělec František Smolík. Z tohoto prostředí vznikla i vynikají­cí díla v zahraničí. Každý si pamatu­je, jak hrála Marlene Dietrichová a Emil jannings ve Sternbergově jilmu Modrý anděl, zpracovaném podle Mannova slavného románu Profesor Neřád. A také pamětníci se mnou vzpomenou na film Děvčata v uni­formě, kterým se rázem proslavila režisérka Leontina Saganová a němž si zahrály klasické postavy dvě v ženy, Dorothea Wiecková a Herta Thielová. Bylo by těžké jenom vy­jmenovat všechny další domácí i za­hraniční jilmy z prostředí yčitelů a žáků. Také na XIX: MFF v Karlovtjch Varech 1974 se hrál americký film Conrack Kz tohoto prostředí. Film vznikl podle knihy Pata Conroye Voda je rozlehlá. Režisér filmu, kte­rý se na počátku roku hraje i o na­šich kinech, Martin Ritt, byl od tři­cátých let činný jako herec v New Yorku. Později, až po druhé světové válce, režíroval zejména v televizi. Jako filmový režisér debutoval spole­čenským obrazem newyorského pro­středí Na hranici města. Film vznikl v roce 1956 a hrál v něm i známý černošský herec Sidney Portier. Mar­tin Ritt se ve svých filmech soustře­dil na vylíčení prostého života svých současníků a točil také známé romá­ny. Podle námětu Tennesseeho Wil­­liamse vznikl film Dlouhé horké léto, natočil přepis Faulknerova románu Hluk a vřava, životopisný film o Ernestu Hemiňgwaycwi Dobrodružství nyladého muže m .jiný. film o černoš­ském mistru světa :v těžké' váze Jacku Johnsonovi Velká bílá' naděje. Příběh, který jsme viděli na karlovarském festivalu, se odehrává na jaře roku 1969. Tehdy připluje motorovým člu­nem na odlehlý ostrůvek Yamacraw u pobřeží Jižní Karoliny mladý muž Pat Conroy, aby tam nastoupil jako učitel žáků páté až osmé třídy. Při­vítá ho zanedbaná školní budova s dvěma třídami. A také ředitelka ško­ly paní Scottová, která věří v přísné metody jako jedinou možnost, jak vy­chovávat černošské děti. Pat Conroy, jehož jméno nedovedou žáci ani vy­slovit (a proto mu říkají Conrack), se rozhodne energicky bojovat nejen s názory paní Scottové, ale i se vše­mi důsledky zanedbané výchovy svých svěřenců. Zvolí neobvyklou metodu, která asi mnohého pedagoga překva-. pí, udiví. Snaží se vyvolat zájem žá­ků živým výkladem. Pracuje vlastně v rozporu s učebními osnovami, jak zjistí i přísný- škohni "inspektor, který tyto metody ' odmítne: Film Conrack měl v 'Karlových Varech 1974 úspěch a získal dokonce jednu ze čtyř hlav­ních cen festivalu. Není to obvyklý film, což poznají diváci v kinech. Objevuje nám dokonce nové prostře­dí, zcela nový typ učitele. Škola, kte­rá je opravdu základem života, bude jistě přitahovat mnohé další filmaře. Vždyť tady v těch školních lavicích se rodí budoucí člověk. Mladí lidé tu prožívají svá nezapomenutelná setká­ní, své iluze i první deziluze, svá ci­tová střetnutí. Život, který líčí film Conrack, je nám jenom zdánlivě vzdá­lený. Na celém světě jsou školy, z nichž vyrostou příští generace, kte­ré budou tomuto světu určovat tvář. Nemohu nevzpomenout při této příle­­ležitosti na Cestu do života N. Ekka, na mládí prožité za první i druhé světové války, na filmy Zoja, Člověk č. 217, na Profesora Poležajeva, na Pudovkinovu Matku. Ale také na vše­chny ty vesnické učitelky a učitelé, pracující v zapadlých koutech, v ho­rách, jejichž osudy zpracovaly mnohé filmy. Na kouzlo mládí a hudby ve jilmu Starci na chmelu. Na polemic­ké jilmy o vztahu rodičů a děti. uči­telů a žáků, v nichž ti dospělí někdy krůtě a necitlivě zasahují do dospí­vání. Vzpomínám na Profesora Hani­­bala, ale i na Accattone a naopak zase na Červený balónek Alberta Lamorisse. A také na Truffautův film Nikdo mne nemá rád. Velké téma o mládí se bude znovu a znovu vracet na plátna kin, protože tam život te­prve začíná, ~ hbs ŠKOLA ZÁKLAD ŽIVOTA UČITELÉ A ŽÁCI VE FILMU Americký film režiséra Martina Ritta Conrack vypráví dramatický příběh uči­tele a dětí z Jižní Karoliny; byl natočen podle skutečného příběhu, k'erý jeho hrdina Pat Conroy zaznamenal ve své knize Snímky: archív NOVOROČNÍ ZASTAVENÍ VE FILMOVÉ DISTRIBUCI Připravit přes dvě stě filmových titulů z nejnovější naší a zahraniční filmové tvorby pro naše kina není jistě maličkost. Divák si koupí vstu­penku, usadí se víceméně pohodlně do křesla před bílým plátnem a čeká, zda promítaný film splní nebo ne­splní jeho představy. Ä snad nikoho z těch téměř devadesáti miliónů na­­šich diváků, kteří přijdou ročně do. Kin__i>rávě na tento svůj tlím, ani ne­­napadne, jak složitý organismus, vy­tvářený distribučními pracovníky růz­ných stupňů, se leckdy s vypětím všech sil snaží, aby právě tento film přišel do kina v pravý čas a v co nejlep­ším stavu. Vhodné nebo méně vhodné uvede­ní filmu do kin může do značné míry ovlivnit zájem diváků, prospět nebo neprospět filmovému dílu. Ovšem na tom, jak bude divák uspokojen před­vedeným filmem, záleží především, na filmu samém. O tom, ale hlavně o fil­mech, které připravila Ústřední půj­čovna filmů pro své diváky v nastá­vajícím roce, jsme si povídali s jejím ředitelem Vladislavem Maškem. S kolika filmovými premiérami po­čítáte pro rok 1976? Analýzou minulých let a také po­dle požadavků Krajských podniků pro film, koncerty a estrády a navíc po­dle potřeb kin v jednotlivých krajích jsme došli k optimálnímu číslu 218. Tedy tolik nových filmů budou mít možnost diváci v kině vidět. Mezi ně samozřejmě nepočítáme ty, které už premiéru měly v roce předchozím, avšak dosud nestačily být dostatečně obehrány. Větší počet premiér by ne­byl na místě z několika důvodů. Jsme závislí na tvorbě domácích ť zahra­ničních studií, na kapacitě dabingo­vého studia a laboratoří, které pro taás vyrábějí filmové kopie, v nepo­slední řadě také na finančních mož­nostech nákupu a výroby filmů, pří­pravy důstojné propagace atd. Které filmy přijdou do našich kin v nejbližších měsících roku? Máme stanoven pevný dramaturgic­ký plán na první pololetí (a výhledo­vý pián na druhou část roku). Bude to 22 filmů domácí produkce, 19 so­větských, po šesti z NDK a Polska, po pěti z Bulharska a Madarska, 4 z Ru­munska a dva z Jugoslávie, tedy cel­kem 69 filmů socialistických kinema­tografií. V programu prvního pololetí bude dále 41) filmů produkcí nesocia­listických. Z toho počtu bude 10 sním­ků z USA; 8 francouzských, po šesti z Anglie, Itálie a ze Španělska, na­víc dva snímky švédské a jeden bel­gický. Celkem budou mít naši diváci možnost vidět 109 nových filmů růz­ných národních produkcí. Mohl byste jmenovat některé filmy české a slovenské produkce, které v prvních šesti měsících diváci uvidí? Tak třeba snímek Tam, kde hnízdí čápi (režie Karel Steklý), což je dvou­dílná konfrontace dvou kritických ži­votních situací komunisty a řadového venkovského funkcionáře. Dále Bouřli­­vé víno (režie Václav Vorlíček), je­hož příběh je umístěn do vinařského družstva a odehrává se ,od jara do léta roku 1968. Několik filmů Čerpá svou tematiku ze života dnešní mlá­deže. Tak film režiséra Václava Ma­tějky Pomerančový kluk je o chlapci, který hledá své místo po návratu z ná­­nravného zařízení; snímek režiséra Štěpána Skalského Hřiště — o pro­hrách a vítězstvích studentů, kteří od­cházeli po skončení studia do života; mladv režisér Jiří Svoboda natočil film Zrcadlo pro Kristýnu, v němž se (Pokračování na sír. 3) Ze sovětského fil­mu Sergeje Gera­simova Dcery a matka Snímek: archiv

Next