Zábĕr, 1981 (XIV/1-26)
1981-11-27 / No. 24
ZÁBĚRY Snad jen v samých začátcích se film obešel bez literatury. Bylo to v oněch dávných dobách kinematografie, kdy se jen improvizovalo a kdy byl člověk okouzlen kamerou, která zachycovala pohyb. Ve chvíli, kdy chtěl filmař pohyblivými obrázky něco říci, musel sáhnout k literatuře. Potřeboval aspoň primitivní scénář, potřeboval nejednou text k tomu, aby urychlil obrazovou akci, odehrávající se na plátně. Tištěné slovo titulku mělo v němém filmu pozitivní úlohu. Stručnou větou řeklo to, co by se jinak muselo dlouze opisovat obrazem, je samozřejmé, že se podobné titulkové zkratky zařazovaly na místa, kde to bylo nevyhnutelně nutné a kde to nenarušovalo dramatickou akci. S příchodem zvukového filmu tištěné slovo jako organická součást děje zmizelo. Nahradilo je slovo mluvené. To byla nesmírná výhoda, protože toto mluvené slovo zapadalo organicky do celkového pásma děje a nepůsobilo rušivě jako titulky tištěné. Jenže, jak se někdy stává, tento ochotný pomocník se stal v některých případech pánem. Slovo prostě okupovalo mnohem více místa než bylo záhodno a než bylo únosné. Často jsme bývali — a jsme dodneška — svědky toho, že místo filmu mluveného máme co dělat s filmem „umluveným“ nebo dokonce „upovídaným“. Navíc si musíme uvědomit, že dialog filmový se velmi prudce odlišuje od dialogu divadelního, což si film v řadě případů neuvědomoval. Toto nebezpečí „umluvenosti" filmů se ještě zvětšilo objevením televize. Tento umělecký druh stojí v dramatickém žánru někde mezi divadlem a filmem. Někdy má blíže k filmu, častěji k divadlu. Funkce slova je tu však rozdílná, což se projevuje tím, že poměr mezi obrazem a slovem se překlání na stranu slova. Tím, že televize ovlivnila film, vzrostlo i nebezpečí slovní hypertrofie kinematografického díla. Můžeme se o tom přesvědčovat mnohem častěji, než je zdrávo. Film je dramatické umění. Drama je akce sama. Kdysi v začátcích filmu slovo tuto akci zrychlovalo. Dnes, žel, se slovo na filmovém pásu chová přesně opačně: v mnoha případech akci zvolňuje, drobí, ba odvádí od ní i pozornost. Ze se tak neděje k prospěchu vývoje kinematografie, netřeba zdůrazňovat. v ZÁBĚRU filmov? Čtrnáctideník zaber, ročník Čtrnáctý. Vydává ústřední ředitelství Cs. filmu v nakladatelství Panorama Praha. Tiskne Mir, novinářská závody, n. p., závod 4, Praha 1. Václavské náměstí 38. — Šéfredaktor Stanislav BENSCH. Výtvarná red Dagmar Stehlíkové, sekretářka redakce Libuše Nechvátalová RedakCnl rada — předseda |an Kliment, Členové*. Stanislav Bensch, Lubor Drahota (tajemník 1, prof. dr. Miroslav Hladký, žasl. um. Milan Lajčlak, Jaroslav Lhotský, dr František Marvan, Evžen Plltek, žasl. um. Ilndřich Polák, Jaroslav Pospíšil, plk. František Říčka, Jaroslav Soukup, prof. dr. Vojtěch Trapl. Pavel Turek, Miroslav Zounar. — Adresa redakce: 150 00 Praha 5 Smíchov, N. Belolannlse 8 Telefon 54 38 58. Předplatné na rok 31,20 Kčs, na půl roku 15,80 Kčs, Jednotlivá čísla 1,20 Kčs. Rozšiřuje PNS. Informace o předplatném podá a objednávky přijímá každá administrace PNS, pošta a doručovatel. Objednávky do zahraničí vyřizuje PNS, ústřední expedice a dovoz tisku Praha, závod 01, administrace vývozu tisku, Kafkova 19. 160 00 Praha 6. Nevyžádané rukopisy se nevracejí. O záběr • DOC. ZDENĚK FORMAN, proděkan filmové fakulty AMU, zemřel 23. říj* na v Praze po krátké a těžjié nemoci ve věku 55 let. Patřil k předním vychovatelům a pedagogům naší mladé filmařské generace. Několik let stál v čele Studia FÁMU, kde působil od roku 1953. Zasloužil se zejména o modernizaci filmového studia a o roz? voj televizní technologie. Byl oblíbeným učitelem pro svůj vlídný vztah ke studentům a jejich práci. 0 LESNI FIALKY ae jmenuje nový sovětský film, který vznikl ve filmovém studiu v Tallinu. Jde o dobrodružný snímek, vyprávějící dramatické osudy několika banditů, kteří se marně snažili zvrátit chod dějin a bojovali bez úspěchu proti sovětské vládě. Jed? nu z hlavních rolí v tomto filmu vytvořil Juri Jarvet, velmi populární estonský herec, který získal světovou pozornost svým znamenitým výkonem v Kozincevově adaptaci Krále Leara. • SVĚTOZNÁMÝ román R. L. Steven« «ona Podivný případ dr. Jekylla a pana Hyda byl podkladem k novému filmu režiséra Waleriana Borowczyka, francouzského filmaře polského původu, který od svého prvého snímku — Nemorální povídky — se zabý? vá problematikou lásky a zejména její dárkyně — ženy. Také jeho nejnovější film, příznačně nazvaný Dok? tor Jekyll a ženy, nevybočuje z rámce režisérovy oblíbené tematiky, k je? jímž složkám nutno připočíst i hrůzostrašné motivy. Jeho nový snímek se odehrává v nádherném a nesmiř? ně tajemném sídle londýnského vědce doktora Jekylla, který oslavuje vydá ní nové závažné knihy. Mezi pozvané hosty se vloudí zřejmě vrah, který se dopustí několika zločinů; obětmi jsou vždy ženy. • SKUPINA AMERICKÝCH producen? tů pod vedením Zacha Helmricka pra? cuje na filmovém díle, jehož rozměry jsou vskutku grandiózní. Jde o filmovou verzi bible, která má trvat prý 225 hodin. Tento mamutí seriál se bude podle prohlášení producentů promítat zejména v kostelích a po? chopitelně i v televizi. Proč v koste? lích? Producenti uvádějí, že ve Spojených státech vzrůstá analfabeti«mus a že je stále více lidí, kteří ne-, znají příběhy bible. Obrazová verze této nejrozšířenější knihy světa má nahradit četbu, která je prý pro mnoho věřících stále obtížnější. 0 FINANČNÍ VÝZKUMY, tak zní pracovní titul nového filmu německého režiséra Rolanda Gráfa, na němž se pracuje ve studiu DEFA. Pro hlavní postavy si tvůrce snímku vybral Hermanna Beyera a Kurta Bčweho. Na jejich vztazích, na jejich přátelství, na jejich cestě za úspěchem a na způsobu jejich hledání pravdy chce režisér poukázat na vliv peněz na utváření lidského charakteru. • BRITŠTÍ FILMAŘI se pouštějí do náročného úkolu. Hodlají natočit celovečerní animovaný film Sir Gawain a Zelený rytíř. Předlohou je stejnojmenná opera současného anglického skladatele Richarda Blackforda, ktery hudební formou zpracoval motivy prastaré legendy o rytířích kulatého stolu. • ZÁPADONĚMECKÁ HEREČKA Hanna Schygullová, hrající zejména ve Fassbinderových filmech, vytvoří jed? nu z hlavních rolí v novém snímku francouzského režiséra Jeana-Luoa Godarda Vášeň. Její partnerkou bude neméně populární hvězda francouzská — Isabelle Huppertová. Godard použil jako námětu pro svůj film skutečné události, kdy v jedné tex? tilní továrně v kraji Vendée byla pro? Ipuštěna z práce mladá dělnice, protože se snažila založit odborovou or? ganizaci. • BRIGITTE FOSSEYOVÁ a Michel Lonsdale jsou hlavními interprety nového francouzského filmu Enigma, který natočil režisér Jeannot Szwarc. špionáž a láska ^kou hlavní hnací si? lou dramatu, v němž se objeví i Mar? tin Sheen, známý z filmu A nyní apokalypsa. • O SLOŽITÝCH problémech dvou mladičkých Alžířanů, kteří se však narodili už ve Francii a mají se vrátit do své původní vlasti, vypráví film režiséra Mahmuda Zemmouriho, ikte rý je rovněž Alžířanem, usazeným ve Francii. Film si všímá rozdílu dvou kultur a generačních problémů, stej? ně jako odlišného vztahu k ženě, je? hož jsou hrdinové svědky ve Francii a v Alžírsku. Snímek, který byl uveden s úspěchem letos v Cannes a který měl na podzim premiéru ve francouzských kinech, se jmenuje Vem si 10 000 babek a zlom vaz. • DVĚ NAPROSTO odlišné role ve dvou filmech dvoú různých teontinen? tů vytvořil v poslední době populär? ní francouzský herec Maurice Ronet. Jednak si ho pozval do Spojených států režisér Franklin Schaffner, aby vytvořil hlavní roli v jeho snímku Sfinga, jednak hrál doma ve Francii ve filmu režiséra Jacquesa Aublanca Po letech. V prvém ze zmíněných děl vytvořil poněkud dobrodružnou postavu novináře, který trochu koketuje s archeologií a který se vydává za egyptologa, protože se chce zmocnit dosud neobjevených pokladů faraónů. Ve francouzském: filmu vytvořil po? stavu muže, jenž byl za nacistické okupace odvezen do německého kon? centračního tábora a nyní po letech pátrá po člověku, který ho tehdy udal. 0 URSULA ANDRESSOVÄ, Claire Bloomová, Harry Hamlin a Laurence Olivier tvoří hlavní herecký kádr no? vého anglického filmu režiséra Des? monda Davisé Válka titánů. Podle názoru režiséra a producentů to má být historický velkofilm, navazující na tradice takových děl jako byly v minulosti filmy Ben Hur, Sparta? kus nebo Kleopatra. Na rozdíl od těchto superprodukcí však nové dílo režiséra Davisé hodlá využít všech nejnovějších technických vymožeností, které má dnes kinematografie k dispozici. Pokud jde o obsahovou náplň filmu, tvoří ji motivy z mytologie starých Řeků. 0 NÖVÉ JMÉNO francouzského filmu zní Frangois Raoul-Duval. Tento muž začínal jako fotograf, pak našel zalíbení v televizi a stal se tam režisérem. Před nedávném debutoval i ve filmových ateliérech a natočil snímek A přece se točí o ambiciózním mladém filmaři, který po neúspěšných pokusech ve své profesi skončí jako učitel v soukromé filmové škole. • LETOS UPLYNULO sto let od narození největší filmové hvězdy němé éry —■ Asty Nielsenové. Slavné jubileum připomnělo Henscbelovo nakladatel? ství v NDR velkou obrazovou publika? cí, věnovanou této dánské herečce, která působila dlouhá léta v Německu. Kromě bohatého obrazového materiálu je v knize i obsáhlý životopis, nejvýznamnější recenze héreččiných fil? mů, dopisy a svědectví jejích přátel, jakož i některé z interviewů, které Nielsienová během své kariéry novi? nářům poskytla. • DO PRVNÍCH DNO druhé světové války se vrací nový polský film Zbra? ně, který natočil režisér W. Podgórski. Podle literárního podkladu S. Grochowiaka vypráví film o tragických okamžicích po vpádu fašistických vojsk do Polska. 0 MUŽ, KTERÝ PLÁČE se jmenuje nový francouzský film, který dokončuje režisér Patrice Chéreau, jenž je 1 autorem námětu a spolu s Hervé Guibertem autorem scénáře. Chéreau se ovšem neomezuje pouze na film. Jeho láskou je divadlo a tak bude na scéně pařížského Théátre de la vilié inscenovat Ibsenova Peer Gynta. 0 VE VĚKU 79 LET zemřel veterán japonského filmu Heinosuke Gošo. Pracovat začal za němé éry, v roce 1931 natočil první japonský zvukový snímek, nazvaný Sousedova a moje žena, z jeho bohatého kinematografického díla, v němž věnoval pozornost zejména ženské problematice, je nejznámější film Tam, kde vidíme komíny. 0 4. SRPNA ZEMŘEL v New Yorku významný americký divadelní a filmový herec Melvyn Douglas. Ve filmu debutoval v roce 1931, objevil se v četných milovnických rolích, mj. po boku Marleny Dietrichové a Grety ‘ Garbo. Obdržel dva Oscary za vedlejší roli ve filmech Martina Ritta Hud (1963 J a Hala Ashbyho Byl jsem při tom (Being There, 1979J, který zanedlouho uvidíme v našich kinech. 0 O TOM, že Roman Polaňski, polský režisér žijící a pracující ve Spojených státech a ve Francii, je nejen schopný režisér, ale i dobrý obchodník svědčí jednak jeho dílo, v němž vždy převládají velmi atraktivní prvky, jednak jeho poslední akce, o níž píše západní tisk. Tou akcí je prodej jeho Pamětí. Polanského život byl velmi pestrý, plný senzací a skandálů, a tyto motivy jsou jistě dosta tečným doporučením pro'.vydání jeho autobiografie. Zatím je potíž prý v tom, že Polaňski žádá za vydání knihy milión dolarů a že se až dosud žádný z newyorských nakladatelů neodhodlal na tento požadavek přistoupit. • SOVĚTSKÝ REŽISÉR Joachim Sa? rojev dokončuje ve filmových studiích v Oděse dokumentární snímek, věnovaný slavnému houslistovi a dirigentu Davidu Oistrachovi. Film se soustřeďuje především na jeho uměleckou kariéru, která byla přerušena Oistrachovým úmrtím v roce 1974. • DVA Z NEJPOPULÁRNĚJŠICH amerických herců, Barbra Streisandová a Gene Hackman se sešli v nové filmové komedii, nazvané Po ,celou noc. Kritika se sice nevyslovila právě nejpochvalněji o tomto hollywoodském díle, ale návštěvnost filmu je prý obrovská. Vděčné publikum vychutnává právě to, co se filmu vytýká — trochu sentimentální milostný příběh — a oceňuje jtochopitelně i to, v čem se naopak s kritikou plně shoduje, totiž herecké výkony. K nim je nutno připočíst i výborně zahranou postavu stárnoucí ženy, kterou vytvořila francouzská herečka Annie Gira.rdotová. Je zajímavé, že film natočil belgický režisér Jean-Claude Tramont. Jak informujeme na str. 1, získala naše kinematografie na II. světovém festivalu animovaných filmů ve Varně první cenu v kategorii filmů do 100 minut. Obeslalo ji Filmové studio Gottwaldov celovečerním animovaným filmem národního umělce Karla Zemana Pohádka o Honzíkovi a Mařence, který v silné mezinárodní konkurenci zvítězil (na snímku první cena za nejlepší film). Je to již druhé významné mezinárodní ocenění Zemanovy pohádky v poslední době — připomeňme v této souvislosti první cenu Mezinárodního festivalu filmů pro děti v italském Giffoni Valle Piana ze srpna tohoto roku Snímek: Zdeněk Křupa • AMERICKÝ spisovatel Ted Bériek zažaloval tvůrce filmu Coma — v němž jednu z hlavních rolí hraje Geneviěve Bujoldová — protože prý zpracovali bez jeho vědomí jeho námět. Spisovatel Bériek uvádí, že tutéž látku odevzdal ve formě scénáře v roce 1968 společnosti MGM, která film nenatočila. Nyní se všechny důležité motivy jeho námětu prý objevily v díle Coma, které natočil režisér Michael Crichton. Spisovatel Bériek žádá jako odškodné 10 miliónů dolarů. 0 PRED TŘINÁCTI STY lety se konstituoval bulharský stát a filmaři lidového Bulharska zařadili při této příležitosti do svých tvůrčích plánů několik významných historických látek. Dva z chystaných snímků se budou odehrávat v době působení známých věrozvěstů Cyrila a Metoděje. První se má jmenovat Filozof Konstantin a pracuje na něm režisér G. Stojanov; druhý má název Boris I. a podle scénáře A. Valčanova jej má natáčet režisér B. Šarlijev. Z doby rusko-turecké války v letech 1877 až 78 vytěžil námět pro svůj film režisér G. Dulgerov, který mu dal název Rána za ránu, zatímco dílo režiséra Z. Žandova Bojanský mistr je věnováno neznámému umělci bulharské renesance. 0 MEZI BRETANI a mysem Horn v Chile se odehrává děj nového francouzského filmu Ječící živel, který je hranou rekonstrukcí odvážné plavby Donalda Crowhursta, který překonal na plachetnici bez jediné zastávky Atlanlický oceán. Režisérem filmu je Christian de Cl.alonge, hlavní roli vytváří Jacques Perrin, který je zároveň i producentem tohoto snímku, v němž nejdůležitější úloha připadá pochopitelně moři. Ze známých herců se ve filmu Ječící živel objeví ještě Julie Christieová a Michel Serrault, Pracovníci Ústřední půjčovny filmů v Praze zaslali americkému velvyslanectví v Československu protestní dopis, z něhož vyjímáme:__Dvě světové války a velký počet lokálních konfliktů, které v tomto století již Evropa prožila, přinesly jí i všem jejím národům hrůzu a utrpení. Evropské národy ztratily milióny svých občanů. Také Češi a Slováci měli v evropských válkách velké ztráty a přinesli těžké oběti. Protestujeme proto proti hazardní politice některých amerických politiků, proti hrozbě atomovou smrtí evropským národům rozmísťováním amerických atomových hlavic na území států v západní Evropě a proti vyhlašování teorie o možnosti vést omezené jaderné války kdekoliv na světě. Jsme proti každému použití atomových a neutronových zbraní! ... Prezident ČSSR propůjčil medaili Za obětavou práci pro socialismus Karlu Těšínskému, mistru ve správě budov Filmového studia Barrandov, jako výraz ocenění jeho dlouholeté práce pro socialistickou společnost. V předvečer šedesátých narozenin — 16. října 1981 — předal jubilantovi státní vyznamenání náměstek ústředního ředitele Čs. filmu ing. Břetislav Pivoda v přítomnosti ředitele kádrového odboru ÚŘ ČSF dr. Václava Kubína, podnikového ředitele Filmového studia Barrandov ing. Jaroslava Giirtlera a dalších představitelů československé kinematografie Snímek: Karel Kouba Dny Alžírského' filmu, které se konaly ve dnech 21.—25. října v Praze, byly zahájeny slavnostní premiérou filmu Mohammeda Lakhdara-Haminy Vítr z Aures, jenž reprezentoval alžírskou kinematografii na MFF v Cannes v roce 1967. V průběhu šestidenní přehlídky byly ještě uvedeny snímky Unik Hassena Terra, Opium a hůl, Olivovník a série krátkých filmů. V úvodní den této akce uspořádali zástupci alžírského velvyslanectví v Praze tiskovou besedu s pražskými filmovými novináři: na snímku (zprava) náměstek alžírského ministra kultury a informací Raou Raona Mohamed a režisér Bendcdouche Ghaouti Snímek: Karel Kouba