Zábĕr, 1981 (XIV/1-26)

1981-11-27 / No. 24

ZÁBĚRY Snad jen v samých začátcích se film obešel bez literatury. Bylo to v oněch dávných dobách kinema­tografie, kdy se jen improvizova­lo a kdy byl člověk okouzlen ka­merou, která zachycovala pohyb. Ve chvíli, kdy chtěl filmař pohyb­livými obrázky něco říci, musel sáhnout k literatuře. Potřeboval aspoň primitivní scénář, potřebo­val nejednou text k tomu, aby u­­rychlil obrazovou akci, odehráva­jící se na plátně. Tištěné slovo ti­tulku mělo v němém filmu pozitiv­ní úlohu. Stručnou větou řeklo to, co by se jinak muselo dlouze opi­sovat obrazem, je samozřejmé, že se podobné titulkové zkratky za­řazovaly na místa, kde to bylo ne­vyhnutelně nutné a kde to nenaru­šovalo dramatickou akci. S příchodem zvukového filmu tištěné slovo jako organická sou­část děje zmizelo. Nahradilo je slovo mluvené. To byla nesmírná výhoda, protože toto mluvené slo­vo zapadalo organicky do celko­vého pásma děje a nepůsobilo ru­šivě jako titulky tištěné. Jenže, jak se někdy stává, tento ochotný pomocník se stal v některých pří­padech pánem. Slovo prostě oku­povalo mnohem více místa než by­lo záhodno a než bylo únosné. Často jsme bývali — a jsme do­dneška — svědky toho, že místo filmu mluveného máme co dělat s filmem „umluveným“ nebo do­­konce „upovídaným“. Navíc si mu­síme uvědomit, že dialog filmový se velmi prudce odlišuje od dialo­gu divadelního, což si film v řa­dě případů neuvědomoval. Toto nebezpečí „umluvenosti" filmů se ještě zvětšilo objevením televize. Tento umělecký druh sto­jí v dramatickém žánru někde me­zi divadlem a filmem. Někdy má blíže k filmu, častěji k divadlu. Funkce slova je tu však rozdílná, což se projevuje tím, že poměr mezi obrazem a slovem se překlá­­ní na stranu slova. Tím, že tele­vize ovlivnila film, vzrostlo i ne­bezpečí slovní hypertrofie kinema­tografického díla. Můžeme se o tom přesvědčovat mnohem častěji, než je zdrávo. Film je dramatické umění. Drama je akce sama. Kdy­si v začátcích filmu slovo tuto ak­ci zrychlovalo. Dnes, žel, se slovo na filmovém pásu chová přesně opačně: v mnoha případech akci zvolňuje, drobí, ba odvádí od ní i pozornost. Ze se tak neděje k pro­spěchu vývoje kinematografie, ne­třeba zdůrazňovat. v ZÁBĚRU filmov? Čtrnáctideník zaber, ročník Čtrnáctý. Vydává ústřední ředitelství Cs. filmu v nakladatel­ství Panorama Praha. Tiskne Mir, novinářská závody, n. p., závod 4, Praha 1. Václavské náměstí 38. — Šéfredaktor Stanislav BENSCH. Výtvarná red Dagmar Stehlíkové, sekretářka redakce Libuše Ne­­chvátalová RedakCnl rada — předseda |an Kliment, Členové*. Stanislav Bensch, Lubor Draho­ta (tajemník 1, prof. dr. Miroslav Hladký, žasl. um. Milan Lajčlak, Jaroslav Lhotský, dr František Marvan, Evžen Plltek, žasl. um. Ilndřich Polák, Jaroslav Pospíšil, plk. František Říčka, Jaroslav Sou­kup, prof. dr. Vojtěch Trapl. Pa­vel Turek, Miroslav Zounar. — Adresa redakce: 150 00 Praha 5 Smíchov, N. Belolannlse 8 Te­lefon 54 38 58. Předplatné na rok 31,20 Kčs, na půl roku 15,80 Kčs, Jednotlivá čísla 1,20 Kčs. Rozšiřuje PNS. Informace o před­platném podá a objednávky při­jímá každá administrace PNS, pošta a doručovatel. Objednávky do zahraničí vyřizuje PNS, ústřed­ní expedice a dovoz tisku Praha, závod 01, administrace vývozu tis­ku, Kafkova 19. 160 00 Praha 6. Nevyžádané rukopisy se nevracejí. O záběr • DOC. ZDENĚK FORMAN, proděkan filmové fakulty AMU, zemřel 23. říj* na v Praze po krátké a těžjié nemoci ve věku 55 let. Patřil k předním vy­chovatelům a pedagogům naší mladé filmařské generace. Několik let stál v čele Studia FÁMU, kde působil od roku 1953. Zasloužil se zejména o modernizaci filmového studia a o roz? voj televizní technologie. Byl oblí­beným učitelem pro svůj vlídný vztah ke studentům a jejich práci. 0 LESNI FIALKY ae jmenuje nový so­větský film, který vznikl ve filmovém studiu v Tallinu. Jde o dobrodružný snímek, vyprávějící dramatické osu­dy několika banditů, kteří se marně snažili zvrátit chod dějin a bojovali bez úspěchu proti sovětské vládě. Jed? nu z hlavních rolí v tomto filmu vy­tvořil Juri Jarvet, velmi populární estonský herec, který získal světovou pozornost svým znamenitým výkonem v Kozincevově adaptaci Krále Leara. • SVĚTOZNÁMÝ román R. L. Steven« «ona Podivný případ dr. Jekylla a pa­na Hyda byl podkladem k novému filmu režiséra Waleriana Borowczy­­ka, francouzského filmaře polského původu, který od svého prvého sním­ku — Nemorální povídky — se zabý? vá problematikou lásky a zejména její dárkyně — ženy. Také jeho nej­­novější film, příznačně nazvaný Dok? tor Jekyll a ženy, nevybočuje z rám­ce režisérovy oblíbené tematiky, k je? jímž složkám nutno připočíst i hrů­zostrašné motivy. Jeho nový snímek se odehrává v nádherném a nesmiř? ně tajemném sídle londýnského vědce doktora Jekylla, který oslavuje vydá ní nové závažné knihy. Mezi pozvané hosty se vloudí zřejmě vrah, který se dopustí několika zločinů; obětmi jsou vždy ženy. • SKUPINA AMERICKÝCH producen? tů pod vedením Zacha Helmricka pra? cuje na filmovém díle, jehož rozměry jsou vskutku grandiózní. Jde o filmo­­vou verzi bible, která má trvat prý 225 hodin. Tento mamutí seriál se bude podle prohlášení producentů promítat zejména v kostelích a po? chopitelně i v televizi. Proč v koste? lích? Producenti uvádějí, že ve Spo­jených státech vzrůstá analfabeti«­­mus a že je stále více lidí, kteří ne-, znají příběhy bible. Obrazová verze této nejrozšířenější knihy světa má nahradit četbu, která je prý pro mno­­ho věřících stále obtížnější. 0 FINANČNÍ VÝZKUMY, tak zní pra­covní titul nového filmu německého režiséra Rolanda Gráfa, na němž se pracuje ve studiu DEFA. Pro hlavní postavy si tvůrce snímku vybral Her­manna Beyera a Kurta Bčweho. Na jejich vztazích, na jejich přátelství, na jejich cestě za úspěchem a na způsobu jejich hledání pravdy chce režisér poukázat na vliv peněz na utváření lidského charakteru. • BRITŠTÍ FILMAŘI se pouštějí do náročného úkolu. Hodlají natočit ce­­lovečerní animovaný film Sir Gawain a Zelený rytíř. Předlohou je stejno­jmenná opera současného anglického skladatele Richarda Blackforda, kte­­ry hudební formou zpracoval motivy prastaré legendy o rytířích kulatého stolu. • ZÁPADONĚMECKÁ HEREČKA Han­na Schygullová, hrající zejména ve Fassbinderových filmech, vytvoří jed? nu z hlavních rolí v novém snímku francouzského režiséra Jeana-Luoa Godarda Vášeň. Její partnerkou bude neméně populární hvězda francouz­ská — Isabelle Huppertová. Godard použil jako námětu pro svůj film skutečné události, kdy v jedné tex? tilní továrně v kraji Vendée byla pro? Ipuštěna z práce mladá dělnice, pro­tože se snažila založit odborovou or? ganizaci. • BRIGITTE FOSSEYOVÁ a Michel Lonsdale jsou hlavními interprety no­vého francouzského filmu Enigma, který natočil režisér Jeannot Szwarc. špionáž a láska ^kou hlavní hnací si? lou dramatu, v němž se objeví i Mar? tin Sheen, známý z filmu A nyní apo­kalypsa. • O SLOŽITÝCH problémech dvou mladičkých Alžířanů, kteří se však narodili už ve Francii a mají se vrá­tit do své původní vlasti, vypráví film režiséra Mahmuda Zemmouriho, ikte rý je rovněž Alžířanem, usazeným ve Francii. Film si všímá rozdílu dvou kultur a generačních problémů, stej? ně jako odlišného vztahu k ženě, je? hož jsou hrdinové svědky ve Francii a v Alžírsku. Snímek, který byl uve­den s úspěchem letos v Cannes a kte­rý měl na podzim premiéru ve fran­couzských kinech, se jmenuje Vem si 10 000 babek a zlom vaz. • DVĚ NAPROSTO odlišné role ve dvou filmech dvoú různých teontinen? tů vytvořil v poslední době populär? ní francouzský herec Maurice Ronet. Jednak si ho pozval do Spojených států režisér Franklin Schaffner, aby vytvořil hlavní roli v jeho snímku Sfinga, jednak hrál doma ve Francii ve filmu režiséra Jacquesa Aublanca Po letech. V prvém ze zmíněných děl vytvořil poněkud dobrodružnou posta­vu novináře, který trochu koketuje s archeologií a který se vydává za egyptologa, protože se chce zmocnit dosud neobjevených pokladů faraónů. Ve francouzském: filmu vytvořil po? stavu muže, jenž byl za nacistické okupace odvezen do německého kon? centračního tábora a nyní po letech pátrá po člověku, který ho tehdy udal. 0 URSULA ANDRESSOVÄ, Claire Bloomová, Harry Hamlin a Laurence Olivier tvoří hlavní herecký kádr no? vého anglického filmu režiséra Des? monda Davisé Válka titánů. Podle názoru režiséra a producentů to má být historický velkofilm, navazující na tradice takových děl jako byly v minulosti filmy Ben Hur, Sparta? kus nebo Kleopatra. Na rozdíl od těchto superprodukcí však nové dílo režiséra Davisé hodlá využít všech nejnovějších technických vymoženos­tí, které má dnes kinematografie k dispozici. Pokud jde o obsahovou ná­plň filmu, tvoří ji motivy z mytolo­gie starých Řeků. 0 NÖVÉ JMÉNO francouzského filmu zní Frangois Raoul-Duval. Tento muž začínal jako fotograf, pak našel zalí­bení v televizi a stal se tam režisé­rem. Před nedávném debutoval i ve filmových ateliérech a natočil sní­mek A přece se točí o ambiciózním mladém filmaři, který po neúspěš­ných pokusech ve své profesi skončí jako učitel v soukromé filmové škole. • LETOS UPLYNULO sto let od naro­zení největší filmové hvězdy němé éry —■ Asty Nielsenové. Slavné jubileum připomnělo Henscbelovo nakladatel? ství v NDR velkou obrazovou publika? cí, věnovanou této dánské herečce, která působila dlouhá léta v Německu. Kromě bohatého obrazového materiá­lu je v knize i obsáhlý životopis, nej­významnější recenze héreččiných fil? mů, dopisy a svědectví jejích přátel, jakož i některé z interviewů, které Nielsienová během své kariéry novi? nářům poskytla. • DO PRVNÍCH DNO druhé světové války se vrací nový polský film Zbra? ně, který natočil režisér W. Podgór­­ski. Podle literárního podkladu S. Grochowiaka vypráví film o tragických okamžicích po vpádu fašistických vojsk do Polska. 0 MUŽ, KTERÝ PLÁČE se jmenuje nový francouzský film, který dokon­čuje režisér Patrice Chéreau, jenž je 1 autorem námětu a spolu s Hervé Guibertem autorem scénáře. Chéreau se ovšem neomezuje pouze na film. Jeho láskou je divadlo a tak bude na scéně pařížského Théátre de la vilié inscenovat Ibsenova Peer Gynta. 0 VE VĚKU 79 LET zemřel veterán japonského filmu Heinosuke Gošo. Pracovat začal za němé éry, v roce 1931 natočil první japonský zvukový snímek, nazvaný Sousedova a moje žena, z jeho bohatého kinematogra­fického díla, v němž věnoval pozor­nost zejména ženské problematice, je nejznámější film Tam, kde vidíme komíny. 0 4. SRPNA ZEMŘEL v New Yorku významný americký divadelní a fil­mový herec Melvyn Douglas. Ve filmu debutoval v roce 1931, objevil se v četných milovnických rolích, mj. po boku Marleny Dietrichové a Grety ‘ Garbo. Obdržel dva Oscary za vedlej­ší roli ve filmech Martina Ritta Hud (1963 J a Hala Ashbyho Byl jsem při tom (Being There, 1979J, který zane­dlouho uvidíme v našich kinech. 0 O TOM, že Roman Polaňski, polský režisér žijící a pracující ve Spojených státech a ve Francii, je nejen schop­ný režisér, ale i dobrý obchodník svědčí jednak jeho dílo, v němž vždy převládají velmi atraktivní prvky, jed­nak jeho poslední akce, o níž píše západní tisk. Tou akcí je prodej jeho Pamětí. Polanského život byl velmi pestrý, plný senzací a skan­dálů, a tyto motivy jsou jistě dosta tečným doporučením pro'.vydání jeho autobiografie. Zatím je potíž prý v tom, že Polaňski žádá za vydání kni­hy milión dolarů a že se až dosud žádný z newyorských nakladatelů ne­odhodlal na tento požadavek přistou­pit. • SOVĚTSKÝ REŽISÉR Joachim Sa? rojev dokončuje ve filmových stu­diích v Oděse dokumentární snímek, věnovaný slavnému houslistovi a di­rigentu Davidu Oistrachovi. Film se soustřeďuje především na jeho umě­leckou kariéru, která byla přerušena Oistrachovým úmrtím v roce 1974. • DVA Z NEJPOPULÁRNĚJŠICH ame­rických herců, Barbra Streisandová a Gene Hackman se sešli v nové filmo­vé komedii, nazvané Po ,celou noc. Kritika se sice nevyslovila právě nej­pochvalněji o tomto hollywoodském díle, ale návštěvnost filmu je prý obrovská. Vděčné publikum vychut­nává právě to, co se filmu vytýká — trochu sentimentální milostný příběh — a oceňuje jtochopitelně i to, v čem se naopak s kritikou plně shoduje, totiž herecké výkony. K nim je nut­no připočíst i výborně zahranou po­stavu stárnoucí ženy, kterou vytvoři­la francouzská herečka Annie Gira.r­­dotová. Je zajímavé, že film natočil belgický režisér Jean-Claude Tramont. Jak informujeme na str. 1, získala naše kinematografie na II. světovém festivalu animovaných filmů ve Varně první cenu v kategorii filmů do 100 minut. Obeslalo ji Filmové studio Gott­waldov celovečerním animovaným fil­mem národního umělce Karla Zemana Pohádka o Honzíkovi a Mařence, kte­rý v silné mezinárodní konkurenci zví­tězil (na snímku první cena za nej­lepší film). Je to již druhé významné mezinárodní ocenění Zemanovy po­hádky v poslední době — připomeňme v této souvislosti první cenu Meziná­rodního festivalu filmů pro děti v ital­ském Giffoni Valle Piana ze srpna to­hoto roku Snímek: Zdeněk Křupa • AMERICKÝ spisovatel Ted Bériek zažaloval tvůrce filmu Coma — v němž jednu z hlavních rolí hraje Geneviěve Bujoldová — protože prý zpracovali bez jeho vědomí jeho námět. Spiso­vatel Bériek uvádí, že tutéž látku odevzdal ve formě scénáře v roce 1968 společnosti MGM, která film ne­natočila. Nyní se všechny důležité motivy jeho námětu prý objevily v dí­le Coma, které natočil režisér Michael Crichton. Spisovatel Bériek žádá ja­ko odškodné 10 miliónů dolarů. 0 PRED TŘINÁCTI STY lety se kons­tituoval bulharský stát a filmaři li­dového Bulharska zařadili při této příležitosti do svých tvůrčích plánů několik významných historických lá­tek. Dva z chystaných snímků se bu­dou odehrávat v době působení zná­mých věrozvěstů Cyrila a Metoděje. První se má jmenovat Filozof Kon­stantin a pracuje na něm režisér G. Stojanov; druhý má název Boris I. a podle scénáře A. Valčanova jej má natáčet režisér B. Šarlijev. Z doby rusko-turecké války v letech 1877 až 78 vytěžil námět pro svůj film re­žisér G. Dulgerov, který mu dal ná­zev Rána za ránu, zatímco dílo re­žiséra Z. Žandova Bojanský mistr je věnováno neznámému umělci bulhar­ské renesance. 0 MEZI BRETANI a mysem Horn v Chile se odehrává děj nového fran­couzského filmu Ječící živel, který je hranou rekonstrukcí odvážné plavby Donalda Crowhursta, který překonal na plachetnici bez jediné zastávky Atlanlický oceán. Režisérem filmu je Christian de Cl.alonge, hlavní roli vy­tváří Jacques Perrin, který je záro­veň i producentem tohoto snímku, v němž nejdůležitější úloha připadá pochopitelně moři. Ze známých herců se ve filmu Ječící živel objeví ještě Julie Christieová a Michel Serrault, Pracovníci Ústřední půjčovny filmů v Praze zaslali americkému velvyslanec­tví v Československu protestní dopis, z něhož vyjímáme:__Dvě světové vál­ky a velký počet lokálních konfliktů, které v tomto století již Evropa prožila, přinesly jí i všem jejím národům hrůzu a utrpení. Evropské národy ztratily milióny svých občanů. Také Češi a Slováci měli v evropských válkách velké ztráty a přinesli těžké oběti. Protestujeme proto proti hazardní politice některých amerických politiků, proti hrozbě atomovou smrtí evropským národům rozmísťováním amerických atomových hlavic na území států v západní Evropě a proti vyhlašování teo­rie o možnosti vést omezené jaderné války kdekoliv na světě. Jsme proti každému použití atomových a neutronových zbraní! ... Prezident ČSSR propůjčil medaili Za obětavou práci pro socialismus Karlu Těšínskému, mistru ve správě budov Filmového studia Barrandov, jako výraz ocenění jeho dlouholeté práce pro socialistickou společnost. V předvečer še­desátých narozenin — 16. října 1981 — předal jubilantovi státní vyznamenání náměstek ústředního ředitele Čs. filmu ing. Břetislav Pivoda v přítomnosti ře­ditele kádrového odboru ÚŘ ČSF dr. Václava Kubína, podnikového ředitele Filmového studia Barrandov ing. Jaroslava Giirtlera a dalších představitelů československé kinematografie Snímek: Karel Kouba Dny Alžírského' filmu, které se konaly ve dnech 21.—25. října v Praze, byly zahájeny slavnostní premiérou filmu Mohammeda Lakhdara-Haminy Vítr z Aures, jenž reprezentoval alžírskou kinematografii na MFF v Cannes v ro­ce 1967. V průběhu šestidenní přehlídky byly ještě uvedeny snímky Unik Hassena Terra, Opium a hůl, Olivovník a série krátkých filmů. V úvodní den této akce uspořádali zástupci alžírského velvyslanectví v Praze tiskovou be­sedu s pražskými filmovými novináři: na snímku (zprava) náměstek alžír­ského ministra kultury a informací Raou Raona Mohamed a režisér Bendc­­douche Ghaouti Snímek: Karel Kouba

Next