Zábĕr, 1986 (XIX/1-26)

1986-01-14 / No. 1

Ktrnnuffist.' _________ P rvní polovina letošního roku 1986 je pro celou naši spo­lečnost neobyčejně významná. Blí­ží se vrcholná událost našeho po­litického života, XVII. sjezd Ko­munistické strany Československa, na němž zhodnotíme uplynulé ob­dobí a určíme další směr vývoje naší socialistické společnosti. Ná­sledovat budou volby do zastupi­telských orgánů všech stupňů, jež ve svém důsledku představují ne­zastupitelný mezník při plnění ce­lospolečenských úkolů, stanove­ných sjezdem. Takové postavení má i blížící se 65. výročí vzniku KSC. Pro nás filmaře je toto ob­dobí dvojnásob důležité, neboť znamená vyvrcholení příprav na jubilejní XXV. ročník Mezinárod­ního filmového festivalu v Karlo­vých Varech, který se bude konat ve dnech 3.—16. července 1986 pod tradičním heslem „Za ušlech­tilé vztahy mezi lidmi, za mír a přátelství mezi národy“. Podobně jako v předcházejících letech pře­vzala nad festivalem záštitu vlá­da ČSSR, což jenom podtrhuje po­stavení této prvořadé' kulturně politické události mezi ostatními kulturními akcemi u nás. Předzna­menáním festivalového dění bude letošní Festival českých a sloven­ských filmů — bilanční přehlídka celovečerní filmové tvorby za uplynulý rok. Je více než symbo­lické, že se právě letos bude ko­nat v Mariánských Lázních, kde před čtyřiceti lety byl položen zá­kladní kámen mezinárodnímu fil­movému festivalu, který v násle­dujících letech dozrál v celosvě­tově uznávanou filmovou soutěž nejvyšší kategorie. V atmosféře radosti z vítězství nad fašismem a mírového optimismu nabyla v po­krokových filmařských kruzích konkrétní podoby dlouho živená myšlenka uspořádat v Českoslo­vensku mezinárodní filmový festi­val, kierý by na rozdíl od podob­ných akcí na Západě byl soustře­děn především na uměleckou a ideovou kvalitu uváděných děl. Tehdy ještě nesoutěžní mezinárod­ní filmová přehlídka se stala ma­nifestací pokrokového umění a současně předobrazem budoucího MFF, který za čtyřicet let svého trvání vstoupil hluboko do pově­domí filmumilovné veřejnosti na celém světě. Letošní Festival čes­kých a slovenských filmů v Ma­riánských Lázních bude nejenom hodnotícím ohlédnutím za filmo­vou tvorbou loňského roku, ale také připomínkou zrodu MFF a bilancí čtyřiceti mírových let naší kinematografie. Tomu také bude odpovídat koncepce festivalu. Ne-půjde na něm jenom o souhrnné uvedení filmové tvorby, ale sou­časně bude doprovázen řadou dal­ších akcí. Mnohé z filmů, jež bu­dou na festivalu uvedeny, zejmé­na ty, jež byly nedávno dokonče­ny, jsou také připraveny pro dele­gáty XVII. sjezdu KSČ. Vybrali jsme především taková díla, která se tvořivě vyslovují k aktuálním otázkám naší současnosti a jsou vlastně vyjádřením ústřední linie naší filmové tvorby.^ [menoval bych filmy např. Zastihla mě noc, který vynalézavou formou ztvárňuje osud komunistické no­vinářky Jožky Jabůrkové, připra­ven je snímek, který nás v loň­ském roce reprezentoval na MFF v Moskvě Skalpel, prosím, což je komorní psychologický příběh, dá­vající odpověď na otázku, jaký je hrdina naší současnosti, a ze zce­la jiného úhlu pohledu se ke stej­nému problému vyslovuje právě douotovený snímek Výjimečná si­tuace, který tematicky čerpá ze skutečné události. Pro všechny tři vybrané tituly shodně platí, že přesvědčují silou myšlenek, fil­márskym mistrovstvím tvůrců a především prokazatelným zauje­tím vést dialog s divákem. Samo­zřejmě, mohl bych vybrat mnohé další filmy. I pro ně platí, že se jedná o díla, jež pomáhají člově­ku nacházet svoje místo ve spo­lečnosti, chápat složitost doby, v níž žijeme, uvědomovat si hierar­chii hodnot a na dané otázky na­cházet odpovědi v duchu pokro­kového světového názoru. I když je jasné, že kulturní tvorba nemůže „svými vlastními silami“ přímo řešit různé problé­my, odstranit sociální zlo, vyko­řenit různé nedostatky, které se ve společnosti ještě objevují, jako např. zločinnost, nesvědomitest a bezohlednost, alkoholismus a jiné morální nedostatky. Zbavit spo­lečnost negativních jevů mohou pouze sami lidé, jejich sociální praxe, je ovšem třeba zdůraznit, že kultura v naší zemi má vliv na tuto praxi, protože musí působit na rozvoj pozitivních duševních kvalit lidí. Pod zorným úhlem těchto skutečností budeme v le­tošním roce rozvíjet i naši filmo vou tvorbu i další kulturní poli tické činnosti. Rok 1986 bude však zároveň ro­kem každodenní systematické práce ve všech oblastech naší ki nematografie. V souladu s celo­společenskými úkoly bude pokra­čovat vedení naší kinematografie v realizaci opatření k dalšímu zkvalitňování filmové tvorby, aby účinně a na vysoké umělecké úrovni reagovala na nejdůležitěj­ší otázky dneška, v prohlubování kulturně politické práce s filmem, v řadě řídících a organizačních opatření. Budeme řešit rovněž slo­žité problémy obnovy materiálně technické základny kinematogra­fie i důslednější propojení kultur­ně politického a ekonomického řízení při prohloubení priority kulturně politických úkolů. To bu­de vyžadovat od všech pracovní­ků kinematografie i zvýšení poža­davků na kvalitu jejich práce a odpovědnost za její výsledky. Naším cílem je vytvořit předpo­klady pro důstojný nástup do 8. pětiletky, k tomu, aby naše kine­matografie se úspěšně vyrovnala s náročnými úkoly, které před nás postaví XVII. sjezd Komunistické strany Československa a celá na­še společnost. Dr. Jiří PURŠ, ústřední ředitel Čs. filmu ROK VŠESTRANNE AKTIVITY První herecké setkání v novém roce patří k těm nejmilejším: se zasloužilou umělkyní Janou HlaváCovou hovoříme na straně 8 Civilní snímek: Karel Kouba Výjimečná situace (režie Jaromír Bořek) Snímek: Josef Řezáč Zastihla mě noc (režie Juraj Herz) Snímek: liří Kučera Skalpel, prosím (režie Jiří Svoboda) Boj o Moskvu (režie Jurij Ozerov — nejnovější spolupráce sovětských a československých tvůrců Snímek: Zdeněk Dukát Snímek: Zdeněk Vávra

Next