Zábĕr, 1986 (XIX/1-26)
1986-01-14 / No. 1
Ktrnnuffist.' _________ P rvní polovina letošního roku 1986 je pro celou naši společnost neobyčejně významná. Blíží se vrcholná událost našeho politického života, XVII. sjezd Komunistické strany Československa, na němž zhodnotíme uplynulé období a určíme další směr vývoje naší socialistické společnosti. Následovat budou volby do zastupitelských orgánů všech stupňů, jež ve svém důsledku představují nezastupitelný mezník při plnění celospolečenských úkolů, stanovených sjezdem. Takové postavení má i blížící se 65. výročí vzniku KSC. Pro nás filmaře je toto období dvojnásob důležité, neboť znamená vyvrcholení příprav na jubilejní XXV. ročník Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech, který se bude konat ve dnech 3.—16. července 1986 pod tradičním heslem „Za ušlechtilé vztahy mezi lidmi, za mír a přátelství mezi národy“. Podobně jako v předcházejících letech převzala nad festivalem záštitu vláda ČSSR, což jenom podtrhuje postavení této prvořadé' kulturně politické události mezi ostatními kulturními akcemi u nás. Předznamenáním festivalového dění bude letošní Festival českých a slovenských filmů — bilanční přehlídka celovečerní filmové tvorby za uplynulý rok. Je více než symbolické, že se právě letos bude konat v Mariánských Lázních, kde před čtyřiceti lety byl položen základní kámen mezinárodnímu filmovému festivalu, který v následujících letech dozrál v celosvětově uznávanou filmovou soutěž nejvyšší kategorie. V atmosféře radosti z vítězství nad fašismem a mírového optimismu nabyla v pokrokových filmařských kruzích konkrétní podoby dlouho živená myšlenka uspořádat v Československu mezinárodní filmový festival, kierý by na rozdíl od podobných akcí na Západě byl soustředěn především na uměleckou a ideovou kvalitu uváděných děl. Tehdy ještě nesoutěžní mezinárodní filmová přehlídka se stala manifestací pokrokového umění a současně předobrazem budoucího MFF, který za čtyřicet let svého trvání vstoupil hluboko do povědomí filmumilovné veřejnosti na celém světě. Letošní Festival českých a slovenských filmů v Mariánských Lázních bude nejenom hodnotícím ohlédnutím za filmovou tvorbou loňského roku, ale také připomínkou zrodu MFF a bilancí čtyřiceti mírových let naší kinematografie. Tomu také bude odpovídat koncepce festivalu. Ne-půjde na něm jenom o souhrnné uvedení filmové tvorby, ale současně bude doprovázen řadou dalších akcí. Mnohé z filmů, jež budou na festivalu uvedeny, zejména ty, jež byly nedávno dokončeny, jsou také připraveny pro delegáty XVII. sjezdu KSČ. Vybrali jsme především taková díla, která se tvořivě vyslovují k aktuálním otázkám naší současnosti a jsou vlastně vyjádřením ústřední linie naší filmové tvorby.^ [menoval bych filmy např. Zastihla mě noc, který vynalézavou formou ztvárňuje osud komunistické novinářky Jožky Jabůrkové, připraven je snímek, který nás v loňském roce reprezentoval na MFF v Moskvě Skalpel, prosím, což je komorní psychologický příběh, dávající odpověď na otázku, jaký je hrdina naší současnosti, a ze zcela jiného úhlu pohledu se ke stejnému problému vyslovuje právě douotovený snímek Výjimečná situace, který tematicky čerpá ze skutečné události. Pro všechny tři vybrané tituly shodně platí, že přesvědčují silou myšlenek, filmárskym mistrovstvím tvůrců a především prokazatelným zaujetím vést dialog s divákem. Samozřejmě, mohl bych vybrat mnohé další filmy. I pro ně platí, že se jedná o díla, jež pomáhají člověku nacházet svoje místo ve společnosti, chápat složitost doby, v níž žijeme, uvědomovat si hierarchii hodnot a na dané otázky nacházet odpovědi v duchu pokrokového světového názoru. I když je jasné, že kulturní tvorba nemůže „svými vlastními silami“ přímo řešit různé problémy, odstranit sociální zlo, vykořenit různé nedostatky, které se ve společnosti ještě objevují, jako např. zločinnost, nesvědomitest a bezohlednost, alkoholismus a jiné morální nedostatky. Zbavit společnost negativních jevů mohou pouze sami lidé, jejich sociální praxe, je ovšem třeba zdůraznit, že kultura v naší zemi má vliv na tuto praxi, protože musí působit na rozvoj pozitivních duševních kvalit lidí. Pod zorným úhlem těchto skutečností budeme v letošním roce rozvíjet i naši filmo vou tvorbu i další kulturní poli tické činnosti. Rok 1986 bude však zároveň rokem každodenní systematické práce ve všech oblastech naší ki nematografie. V souladu s celospolečenskými úkoly bude pokračovat vedení naší kinematografie v realizaci opatření k dalšímu zkvalitňování filmové tvorby, aby účinně a na vysoké umělecké úrovni reagovala na nejdůležitější otázky dneška, v prohlubování kulturně politické práce s filmem, v řadě řídících a organizačních opatření. Budeme řešit rovněž složité problémy obnovy materiálně technické základny kinematografie i důslednější propojení kulturně politického a ekonomického řízení při prohloubení priority kulturně politických úkolů. To bude vyžadovat od všech pracovníků kinematografie i zvýšení požadavků na kvalitu jejich práce a odpovědnost za její výsledky. Naším cílem je vytvořit předpoklady pro důstojný nástup do 8. pětiletky, k tomu, aby naše kinematografie se úspěšně vyrovnala s náročnými úkoly, které před nás postaví XVII. sjezd Komunistické strany Československa a celá naše společnost. Dr. Jiří PURŠ, ústřední ředitel Čs. filmu ROK VŠESTRANNE AKTIVITY První herecké setkání v novém roce patří k těm nejmilejším: se zasloužilou umělkyní Janou HlaváCovou hovoříme na straně 8 Civilní snímek: Karel Kouba Výjimečná situace (režie Jaromír Bořek) Snímek: Josef Řezáč Zastihla mě noc (režie Juraj Herz) Snímek: liří Kučera Skalpel, prosím (režie Jiří Svoboda) Boj o Moskvu (režie Jurij Ozerov — nejnovější spolupráce sovětských a československých tvůrců Snímek: Zdeněk Dukát Snímek: Zdeněk Vávra