Noviny Vnitřního Obchodu, 1970 (XVII/1-26)
1970-11-25 / No. 24
SOUČASNÍ SIKOLY odborového svazu Náš odborový svaz je pokud jde o počet členů druhým největším v ČSR. Vzhledni k početnosti a zejména ke struktuře je třeba věnovat svazovým problémům soustavnou pozornost a péči, řešit je včas a s maximální citlivostí. Z těchto hledisek jsme vycházeli na slučovací plenární schůzi při projednávání programu činnosti a organizační struktury. Program spolu s úkoly, jež pro práci vytyčilo společr.^ listopadové plenární zasedání ÚR CSROH, jsme nyní rozpracovali v rámci čtyř hlavních oblastí činnosti našeno odborového svazu. Za výchozí považujeme úkol obnovit a dále rozvíjet vnitropodnikový život všech orgánů a základních organizMĹ Do budovaných krajských a okresních výborů i do základních organizací je nutno vybírat funkcionáře stojící na pozicích socialismu, uznávající vedoucí úlohu KSČ, důsledné internacionalisty, kteří se chtějí angažovat za současnou politiku ROH. Základním nástrojem důsledné politickoorganizátorské ideově výchovné činnosti svazu se musí stát členské schůze, provozní porady, aktivy, besedy, konference. Je bezpodmínečně nutné, aby jejich přípravě, správně stanovenému obsahu i organizačnímu zabezpečení věnovaly základní organizace za aktivní pomoci vyšších orgánů skutečně všestrannou péči. Podceňování ideologické práce v odborech v uplynulých letech, možnost, aby do odborů volně pronikaly nesprávné názory a různé nemarxistické teorie, se nám vymstily. Mnozí funkcionáři i členové byli často vůči těmto vlivům bezbranní a nebylo tedy ani divu, že některým nekriticky podléhali. Poučeni těmito draze zaplacenými zkušenostmi připravujeme spolu s všeodborovými orgány plánovitou organizaci v>chovy funkcionářského aktivu i členů pro rok 1971. Významné místo ve výchovné činnosti věnujeme politické a odborné výchově mladých lidí v obětavé, věci socialismu oddané občany. Za hlavní frontu odborové práce považujeme oblast ekonomiky, kam zaměřujeme činnost svazu tak. aby opět plnil základní funkci odborů a stal se pro členy školou správy, řízení, školou komunismu. Jedním z hlavních úkolů je přitom rozvoj socialistické soutěže pod heslem „Vyšší kvalita práce obchodu — náš dar republice k 50. výročí vzniku KSČ“. Do popředí soutěže klademe kvalitativní prvky práce: vztah ke spotřebiteli, zlepšení nabídky zboží, poradenskou službu a rozvoj služeb vůbec, aktivní účast na veřejném životě, účast na svépomocných akcích ve prospěch podniku, na akcích „Z“, při rozvíjení hnutí BSP. Soustavnou pozornost budeme jako odboráři věnovat otázkám racionalizace práce, kterou chápeme v celé komplexnosti, tedy v racionálním všestranném využívání výrobních sil a rozvíjení výrobních vztahů tak, abychom minimálními prostředky dosahovali optimálních výsledků. Významnou roli v této oblasti musí sehrát rozvoj zlepšovatelského hnutí v obchodě. Neméně významným úkolem, jemuž náš svaz bude věnovat soustavnou pozornost, jsou otázky pracovních podmínek v podnicích a závodech. Zde budeme usilovat o další zvyšování kvalifikace pracovníků, dbát na důsledné dodržování mzdové politiky a regulačních opatření v rámci zásad socialistického odměňování. Zde budeme také trvale, důsledně a aktivně působit na zlepšování pracovního prostředí, kulturnosti práce, hygieny, bezpečnosti práce, budeme usilovat o dodržování vládních usnesení o zákazu prací pro ženy a soustavně se budeme angažovat v otázkách sociálního zabezpečení a rekreační péče. Všechny tyto otázky zakotvíme v kolektivních smlouvách, které podle zásad ÜR ČSROH a vlády budou uzavírány pro rok 1971. Nezbytnou prací na kolektivních smlouvách pro příští rok bude vyhodnocení jejich plnění letos. A z neplnění musí naše základní organizace i svazové orgány vyvodit závěry. I když do konce roku již mnoho času nezbývá, je přesto nutné uriimout řadu opatření, jež by pomohla situaci v plnění kolektivních smluv alespoň zlepšit. Konečně je nutno dát celkové činnosti svazu plánovitý charakter. Od každé organizace budeme požadovat, aby si zpracovala program činnosti pro příští rok s rozpracováním konkrétních úkolů při plnění a zabezpečování plánu, rozvoji inciativy, socialistické soutěži, zlepšovatelském hnutí, výchově i péči o pracující. Funkcionáři ústředního výboru i územních orgánů poskytnou přitom základním organizacím účinnou pomoc. Tak chceme postupně odstranit ze svazové činnosti jakoukoliv nahodilost a živelnost a základní organizace orientovat na plánovité, perspektivní řešení základních úkolů metodou hlavního článku. To jsou tedy — řečeno ve zkratce a obrysově — základní úkoly i etapové cíle příštího období, pro jejichž splnění chceme získat všechny poctivé členy našeho odborového svazu. Pevně věřím, že význam a obsah vytyčených úkolů pochopí a přijmou je za své. Ing. Věra Koutníkovd, předsedkyně Českého odborového svazu pracovníků obchodu a spotřebních družstev VÝZNAMNÁ Podle plánu mezinárodních styků na rok 1970 navštívila ČSSR čtyřčlenná delegace OVOS pracovníků obchodu, potravin a pohostinství NDR, vedená předsedkyní svazu s. Charlottou Welmovou. Hlavním cílem návštěvy bylo navázání kontaktů s novým vedením českého i slovenského odborového svazu a sjednání vzájemné spolupráce na příští rok. Význam návštěvy zdůraznil fakt, že téměř po celý čas pobytu se hostům z NDR věnovali předsedkyně českého odborového svazu ing. Věra Koutníková i předseda slovenského svazu ing. Anton Vrabec. Hosté besedovali s funkcionáři svazů, podnikových i závodních výborů a kolektivy pracujících v obchodních organizacích. Charakteristické pro všechna setkání byla snaha vytěžit z konkrétních, otevřených konzultací maximum; společným jmenovatelem bylo neformálně srdečné ovzduší, jež němečtí hosté s pohnutím ocenili. Na přijetí delegace z NDR se podílel rovněž Čs. federální výbor odborových svazů pracovníků potravinářského průmyslu spolu s předsedou ŰV ČOS s. Podolou. Sesterský svaz v NDR, v němž jsou NÁVŠTĚVA organizováni i pracovníci potravinářského průmyslu, je se svými víc než osmi sty tisíci členů největším odbo- Spolupráce se prohlubuje Ve dnech 9.—16. listopadu navštívila organizaci IMEX delegace ministerstva obchodu SSSR a prověřila vzájemné plnění výměnné akce spotřebního zboží v letech 1969—1970. Byla přijata opatření k dokončení kontraktace sjednaných protokolů a bylo dohodnuto, že protokol na rok 1971 bude podepsán v Moskvě začátkem příštího roku. S cílem dalšího rozšíření výměny zboží projednala delegace současné dodávky ve výměnných akcích, které budou zpřesněny při vlastním jednání o protokolu v Moskvě. K slavnému výročí Pod heslem „Velká říjnová socialistická revoluce předznamenala vítěsství socialismu v naší zemi“, se konala na ministerstvu obchodu ČSR v úterý 10. listopadu slavnostní schůze na počest 53. výročí VfiSR. Oslav se zúčastnili i sovětští hosté — zástupci centrální skupiny sovětských vojsk v čele s generálmajorem Grebenikovem. Po slavnostních projevech vyznamenal ministr obchodu CSR Štěpán Horník osm pracovníků sovětské obchodní organizace za dobrou spolupráci při! zásobování sovětských vojsk odznakem Vzorný pracovník státního obchodu. V kulturním pořadu pak vystoupila vedle našich umělců sovětská vojenská hudba. Slavnostní schůze vyzněla v srdečnou manifestaci československo-sovětského přátelství. Na slavnostní schůzi, která se konala na počest 53. výročí Velké říjnové socialistické revoluce na ministerstvu obchodu CSR v Praze, vyznamenal ministr obchodu Štěpán Horník pracovníky sovětské obchodní organizace odznakem Vzorný pracovník státního obchodu. I NDR rovým svazem. Má vysokou autoritu zdaleka ne jen pro svoji početnost, ale (Dokončení na str. 2/ Kaplička výzva nachází odezvu Neformální činy členů Socialistického svazu mládeže v Čáslavi a v Plzni Před časem jsme v Novinách vnitřního obchodu zveřejnili výzvu ZO SSM v Kaplici, která se obrátila k mladým lidem našeho resortu, aby v učňovských střediscích zakládali skupiny Socialistického svazu mládeže. S radosti zaznamenáváme, že výzva Kaplických nezapadla. V Potravinách Čáslav začaly činnost dvě organizace SSM již v dubnu. Jejich program počítá se společnou návštěvou přednášek, kin, výstav a divadelních představení, především však zdůrazňuje vedoucí úlohu KSČ a správné názory na přátelství s mládeží socialistických zemí v čele se Sovětským svazem. Mladí z Čáslavi si chtějí vést co nejlépe ve škole i v prodejně, aby se stali kvalifikovanými pracovníky státního obchodu. V Potravinách Plzeň vznikla základní organizace Socialistického svazu mládeže v květnu a v listopadu měla již 182 ělenů. Rovněž oni chtějí přispět ke konsolidaci našeho života neformálními ěiny: podle potřeb závodu se zápoji do dobrovolných brigád a prodejních akcí, hlásí se do soutěže k 50. výročí založení KSČ „Sobě ke cti — republice ku prospěchu“. Svaz socialistické mládeže v Plzni nechce být rovněž lhostejný k tomu, co dělají učni ve volném čase. t. Společenská potřeba Láhev dobrého vína nebo dokonce koňaku nenosíte domů často, a tak vás ani nenapadne uvažovat nad tíhou obalu. Ale žena, která se vrací ze zaměstnání a cestou naplňuje svou nákupní tašku lahvemi mléka, smetany, čisticích prostředků, sirupů, octa, nad jejich tíhou i složitým vracením přemýšlí. A ty úvahy nejsou právě komplimentem výrobcům. Tentokrát tedy o obalech, ale nejen o nich. Na začátku něco o malém zázraku. Pod pojmem zázrak si asi představujeme ledacos. V každém připadá však něco, co se obvykle nestává. Posuďte tedy se mnou, co se výjimečně stalo: Byl podzim 1968. V podnicích mlékárenského pramyslu byly připraveny bertopacky, dovezená zařízeni na plněni mléka do polyetylénových fólii. Ale ani Fatra, ani Chemosvřt nemohly potřebné množství fólií dodat. A tak v mlékárnách - nebo iržni dál naplno chrastily láhve na mycích a plnicích automatech, chrastily i v kovových přepravkách, sklárny plýtvaly surovinou a spotřebitel nebyl spokojen. Nelíbila se to ani pracovníkům pražského výrobního družstva Směr. Nejen jako spotřebitelům, ale především výrobcům obalů. Věc důkladně promysleli a svůj návrh předložili oborovému ředitelství Mlékárenského průmyslu. Připojil se i třetí — Rozvoj Posázaví, JZD v Jílovém u Prahy. Všichni tři se podělili o úkoly a postarali o ten malý zázrak: Začátek listopadu — prVní čárka na projektu, konec listopadu — první výkop, duben L969 — výrobní haly stojí. Ale jsou tu už také vysoce výkonné zahraniční stroje, první pytle granulovaného bralenu ze Slovnaftu a pokusný provoz. A do poloviny května vysoce automatizované zařízení chrlí první tuny polyetylénových hadic, aby bertopacky nezahálely, mléko bylo v co nejhygienictějším a v co nejlehčím obalu, aby se usnadnila manipulace v mlékárnách i prodejnách, aby se sklářské písky ušetřily na výrobu důležitějšího skla, aby ..., ale to vlastně všichni známe. Že nejsou jenom bertopacky, ale i naše BTH 12 z Blanických strojíren, které pro změnu potřebují plochou fólii? Ano, vím. Upozornil mě na to vedoucí závodu Směr v Jílovém František Vítek, když mě před dvěma týdny provázel ještě prázdnou halou. „Dnes vyrábíme 5,5 až 6 tun hadice denně, což počítáno i s půllitrovým a ctvrtlitrovým balením představuje kolem miliónu obalů. Za týden tu už budou stát další stroje, tentokrát na ploi:hé fólie, a denní výroba bude deset tun.“ Jen ještě dodám, že už je u nás dost mlékáren, odkud mléko vychází již jen v sáčcích. Prošla jsem různé provozy, ale závod v Jílovém je mezi nimi opravdovou výjimkou. Pružnost, se kterou vznikl, nová a nová iniciativa, dobrý kolektiv, absolutní čistota, tři směny bez obtíží — zhruba třikrát pět pracovníků, protože ty pobrukující si automaty se víc hlídají samy a o lidskou ruku se světlem a zvukem přihlašují většinou, jen když vyrobí, potisknou a navinou a odměří přikázaný díl své práce. Ale když jsem hovořila s představiteli družstva Směr, neměla jsem pocit, že by jim tento zázrak dělal velkou radost. Jsou na něj hrdí, tak jako každý na kus dobře odvedené práce, ale výroba obalů jim starostí neubírá, spíš naopak. „Jeďte se podívat do Pitkovic, ověříte si ty naše problémy na vlastní oči“, poradil ml po krátkém rozhovoru předseda družstva Rudolf Sedláček. A vedoucí technického útvaru Ivan Kuthan mi cestou vysvětloval: „Letos bylo našemu družstvu dvacet let. Začínali jsme ve dvaceti lidech a v průběhu doby jsme se orientovali především na hračky a obaly. Dnes je nás 830, letošní plán výroby ve velkoobchodních cenách je 81,3 mil. korun. Překročíme jej a příští rok se připravujeme na víc než sto miliónů. To nejsou špatné výsledky. Ale nás musejí zajímat čisté zisky, bez kterých nemůžeme dál modernizovat a vybavovat svoje provozy, a s těmi už je to při současných odvodech horší. A je tu kromě jiného také plán tržních fondů, který jsme povinni plnit a který nás zase omezuje ve výrobě obalů. Ty se totiž stávají součástí tržních fondů až u našich odběratelů.“ A jsme v Pitkovicích, v jednom z dalších šesti závodů družstva. Zase automaty, tentokrát vyfukovací. Vyfukují právě tak polyetylénové hračky jako láhve pro chemický a farmaceutický průmysl či známé medvídky na med. Těch obalů vyrobí letos 3,2 mil. kusů, hraček půldruhého miliónu. A vedoucí závodu Jaroslav Horálek nevědomky navazuje na předchozí úvahy: ,,Je v nás trochu rozpor mezi ekonomikou a morálkou. Víme, že společnost potřebuje obaly. Děláme je. Jenže jsme tak sami proti sobě. Ohrožujeme si plnění plánu tržních fondů a ještě si snižujeme zisk. Automatu je jedno, vyfukuje-li láhev nebo velrybu, ale v průměru je ve velkoobchodní očně taková láhev za pětinu ceny hračky." Naše společnost dovede ocenit ty, ktořf se zaslouží o uspokojeni jejich potřeb. Proto bylo v r. 1969 propůjčeno družstvu Směr štátni vyznamenání Za zásluhy o výstavbu, později udělen Diplom k 25. výrnči osvobozeni naší vlasti Rudou armádou. A jistě i ted se najde řešanl, aby se uložené ekonomické úkoly nedostávaly do rozporu s důležitými potřebami naši společnosti. Vždyf nenf tak mnoho výrobci, které by trápila starost o naia obalové hospodářství. Tlm spíš je třeba nebrat družstva Směr ani možnost, «ni Iniciativu. (ekj fondy? Vyfukované hračky z pitkovického závodu dělají radost nejmenšim. Směr však vyrábí především lisované hračky z plastických hmot ve svém dalším závodě, Petrovicích. Tam také o sobě mohou klidně říkat, že jsou největšími výrobci aut v republice. A vedle těch aut ještě nepřeberného množství dalších hraček. Pohled na část výrobní haly v závodě družstva Směr v jílovém, kde se letos vyrobí 1400 tun polyetylénové hadice na mléko. V příštím roce to bude o dalších tisíc tun víc.